|
|
Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky
Kytka, Igor ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Bakalářská práce s názvem Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky podává přehled jednak teorií kognitivního rozvoje u dětí předškolního a mladšího školního věku. Také zahrnuje shrnutí charakteristik uvedených věkových období. Obsahem je i představení vybraných přístupů ke kognitivnímu rozvoji, například pojmové učení, nebo Learning Power, a to jak z teoretického, tak také praktického pohledu. Praktická část této práce vychází z aplikace tréninku metody loci a zjišťování jeho dopadu na zlepšení kognitivních funkcí u dětí na prvním stupni základní školy (6 až 12 let). Klíčová slova: kognitivní rozvoj, kognitivní funkce, mnemotechniky, programy rozvoje kognitivních funkcí, předškolní věk, mladší školní věk, vzdělávání, učení
|
|
|
Hmatové vnímání dětí s těžkým postižením zraku s použitím testu STIP
Kramosilová, Zuzana ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Cílem této rigorózní práce je vytvoření uceleného souhrnu získaných poznatků a statistických výsledků při ověřování hmatových schopností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku (5 - 8 let), v mladším školním věku (9 - 12 let) a starším školním věku (13 - 17 let) s použitím testu STIP I. - III. (Speed of Tactile Information Processing). Test STIP, který je převzatý z anglického originálu, je převeden do Braillova bodového písma a prověřuje čtení čísel. Test hodnotí přesnost - chybovost v řádcích, rychlost, soustředěnost.
|
|
| |
|
|
Srovnání využití vybraných apercepčních technik u dětí ve věku 6 až 7 let
Tylš Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent) ; Preiss, Marek (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice užití apercepčních technik v diagnostice dětí ve věku 6 a 7 let se zaměřením na praxi školního psychologa. Teoretická část se zaměřuje zejména na téma psychologické diagnostiky na poli školní psychologie, úžeji pak na využití apercepčních technik, jejich přínosy a také na jejich kritiku. Druhým těžištěm teoretické části je seznámení s Tematickým apercepčním testem a metodou Roberts-2 a dále pak s vybranými skórovacími systémy. V úvodu praktické části je představena metodologie výzkumu. Třiceti dětem ve věku 6 a 7 let byly předloženy obě diagnostické metody a jejich odpovědi byly skórovány pomocí standardizovaných systémů a následně srovnány jak kvantitativně, tak kvalitativní metodologií. Lze říci, že příběhy evokované tabulemi Roberts-2 jsou vyšší vývojové kvality než příběhy podané na základě tabulí TAT, které jsou pro dotazované děti větší výzvou a vidíme v nich spíše, jak dítě reaguje v zátěži. V práci jsou taktéž popsána specifika administrace těchto metod v dětském věku. Na základě dat od 50 dětí byly vytvořeny pracovní české normy pro děti ve věku 6 a 7 let k metodě Roberts-2 a byly srovnány s originálními americkými normami.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Jazykové dovednosti žáků s odlišným mateřským jazykem na prvním stupni základní školy
Sabolčiková, Adéla ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Cílem diplomové práce "Jazykové dovednosti žáků s odlišným mateřským jazykem na prvním stupni základní školy" je analýza jazykových dovedností žáků mladšího školního věku s odlišným mateřským jazykem. Společně s dílčími řečovými dovednostmi se předložená práce zaměřuje především na pragmatickou jazykovou rovinu, v rámci které je hodnoceno užití jazykových dovedností v sociálním kontextu. Teoretická část práce je tvořena prvními třemi kapitolami. Úvodem jsou vymezeny pojmy komunikace, jazyk a řeč, komunikační schopnost a bilingvismus. Druhá kapitola se věnuje specifikům adaptace a osvojování češtiny jako druhého jazyka u žáků s odlišným mateřským jazykem. V rámci této kapitoly jsou také uvedeny možnosti jazykové diagnostiky. Závěrem je společně s vybranými organizacemi věnujícími se podpoře žáků s odlišným mateřským jazykem charakterizováno vzdělávání této skupiny v tuzemském školském systému. Pro výzkumné šetření byl zvolen výzkumný vzorek šesti informantů ze dvou základních škol hlavního vzdělávacího proudu. Předmětem empirické části je diagnostika jazykových dovedností v oblastech mluvení a porozumění řeči, čtení s porozuměním a psaní. Následuje analýza vybraných projevů v pragmatické jazykové rovině. Pro účely výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní výzkumný design. Získaná data byla následně...
|
|
|
Vliv muzikofiletiky na osobnostně sociální rozvoj žáka v hudební výchově na 1. stupni ZŠ
Horsáková, Markéta ; Selčanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kubátová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na využití muzikofiletických metod a prvků a jejich vliv na fenomén osobnostně sociálního rozvoje žáků v hudebně výchovném procesu na 1. stupni základního vzdělávání. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou osobnostně sociální výchovy a nedávno vzniklým oborem muzikofiletiky. Je zaměřena zejména na jejich historii, základní didaktické principy a cíle. V muzikofiletice pak ještě zmiňuje metody a prostředky, potřebné k realizaci výchovně vzdělávacího procesu. Praktická část diplomové práce přináší krátký výzkum ve 3. ročníku základního vzdělávání, který je realizován na Základní škole Drtinova v Praze 5. Ve čtyřech hodinách výukového bloku hudební výchovy jsou aplikovány vybrané muzikofiletické metody, přičemž práce zkoumá jejich vliv na osobnostně sociální rozvoj žáků. Obsahem jsou i modelové přípravy na vyučování hudební výchovy s využitím muzikofiletických prvků. Závěrem se praktická část diplomové práce zabývá pohledem učitelů na osobnostně sociální rozvoj žáků vlivem aplikace muzikofiletických metod. KLÍČOVA SLOVA: osobnostně sociální výchova, muzikofiletika, didaktické principy, muzikofiletické prvky, hudební výchova, chování žáka, mladší školní věk
|
|
|
Vliv edukačního programu na povědomí žáků základní školy o poskytování první pomoci.
Polcarová, Kateřina ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Mahrová, Andrea (oponent)
Název: Vliv edukačního programu na povědomí žáků základní školy o poskytování první pomoci. Cíle: Hlavním cílem mé bakalářské práce je vytvořit edukační program na téma poskytování první pomoci pro žáky čtvrté třídy, který by měl zlepšit jejich znalosti o poskytování první pomoci. Dalším cílem je zjistit, zda bylo absolvování programu žákům přínosné, tedy jestli nabyli nových vědomostí. Metody: Edukační program byl vytvořen na základě metodické příručky První pomoc pro školy od autorů Mgr. Michaely Havlové a Bc. Tomáše Pinkra, která byla vytvořena dle doporučení Ministerstva školství a tělovýchovy (dále MŠMT). Výzkumný soubor, kterému byl předložen dotazník vlastní konstrukce s uzavřenými otázkami, pro zjištění dosavadních znalostí o poskytování první pomoci, tvořilo 46 žáků čtvrté třídy ZŠ. Poté žáci absolvovali výuku dle navrženého edukačního programu a po pěti dnech jim byl předložen původní dotazník. Výsledky byly následně porovnány a zpracovány. Výsledky: Podařilo se vytvořit edukační program na téma poskytování první pomoci pro žáky čtvrté třídy. Dotazníkové šetření potvrdilo, že se absolvováním programu zlepšily znalosti žáků o poskytování první pomoci o více než 10 %, proto lze potvrdit jeho přínos. Klíčová slova: výuka, znalosti, mladší školní věk
|
host ::
RSS.