|
|
Myšlenkový odkaz Františka Drtiny
Ďurovec, Dominik ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá myšlenkovým odkazem českého myslitele Františka Drtiny (1861-1925), který vynikl především v oboru dějinách filosofie a pedagogiky. Byl reformátorem školství, univerzitním profesorem, vědcem a politikem. Zrekonstruovaný myšlenkový odkaz práce ukazuje, že Drtina významně přispěl k porozumění dějin filosofie a pedagogiky, ačkoli nevytvořil vlastní filosofický systém, ale přinesl vlastní pedagogické záměry. Těmto oborům věnoval většinu svých spisů. První kapitola se věnuje jeho životu a sleduje jeho životní osudy. Jedná se o obsáhlou kapitolu a rekonstruuje jeho životní obraz. Člověku se tak má vyjevit František Drtina. Druhá kapitola obsahuje myšlenkový odkaz, který je zasazen do dobového kontextu. Dále je zde rozbor vybraných filosofických a pedagogických děl. Součástí toho je také hodnocení autory tehdejší doby, kteří lépe dokážou uchopit Drtinův myšlenkový odkaz. Práce je psána objektivně, avšak se zaujetím autora k české filosofii. Práci je třeba vnímat jako příspěvek do dějin české filosofie.
|
|
|
Ideální učitel z pohledu žáků středních škol
Štuková, Karolína ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Karela, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Ideální učitel z pohledu žáků středních škol" je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola je zaměřena na osobnost učitele. Popisuje některé typologie osobnosti učitele, jednotlivé etapy učitelské profese, vybrané faktory, které osobnost učitele ovlivňují. Druhá kapitola je orientována na interakce a komunikace ve výuce. V rámci této kapitoly se autorka zabývá také autoritou učitele a třídním klimatem. Další kapitoly závěrečné práce se soustředí na roli učitele, na náplň jeho pracovní činnosti, na pracovní zátěž, která je s touto profesí spojena a také na téma profesní kompetence a učitelské profesionality. Poslední kapitola teoretické části práce se odklání od učitele k žákům. V případě sledovaných respondentů jde o žáky v období adolescence. V druhé, empirické části, se práce věnuje shrnutím poznatků kvalitativního výzkumu, který byl realizován mezi žáky středních škol ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Cílem této výzkumné práce je zjistit, jak studenti nahlíží na představu o ideálním učiteli, čeho si na učitelích nejvíce váží, co je pro ně u učitelů důležité a naopak, co jim u učitelů nejvíce vadí. Metodami vyhodnocení dat byla zvolena obsahová analýza.
|
|
| |
|
|
Cirkusová pedagogika a možnosti její aplikace v hodinách TV na 1. stupni základní školy
Šťastný, Benjamin ; Kainová, Lucie (vedoucí práce) ; Hájková, Jana (oponent)
Práce se zabývá cirkusovou pedagogikou a vývojem samotného cirkusu s hlavním zaměřením na nový cirkus a výukové formy cirkusu. Zkoumá možnosti využití cirkusové pedagogiky v hodinách tělesné výchovy na prvním stupni základní školy. Popisuje možnosti výuky některých disciplín v podmínkách klasické tělocvičny, která není vybavená speciálně na výuku cirkusových disciplín. Jako hlavní disciplíny z hlediska aplikovatelnosti zkoumá pozemní, párovou nebo skupinovou akrobacii, ekvilibristiku a žonglování. V praktické části je představen výukový plán sestavený na základě metod a postupů cirkusové pedagogiky a konzultace s odborníky z oblasti výuky Nového cirkusu a cirkusové pedagogiky. Dále je představen záznam z praktického odvedení lekcí se čtyřmi třídami v hodinách TV na ZŠ na prvním stupni a reflexe a zhodnocení průběhu lekcí. Klíčová slova akrobacie, cirkusová pedagogika, cirkus, nový cirkus, pedagogika, žonglování
|
|
|
Vrženi do reality : Očekávání začínajících učitelů konfrontovaná s profesní praxí (rozhlasový dokument)
Štylerová, Valérie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato praktická bakalářská práce, jejíž součástí je 16minutový rozhlasový dokument s názvem Vrženi do reality se zabývá studijní přípravou a profesními začátky absolventů učitelských oborů a jejich původními očekáváními srovnanými s realitou pedagogické praxe. Vzhledem k nejasné definici žánru rozhlasového dokumentu, který osciluje na pomezí publicistického a uměleckého stylu, je jedním z cílů teoretické části práce poskytnout náhled na tento žánr ve srovnání s dalšími publicistickými žánry, které jsou mu svou definicí a charakteristikami velmi blízké (feature, pásmo, reportáž). Krátce je popsán i primární způsob získávání informací pro tento dokument - rozhovor či také interview. Jedna z podkapitol uvádí několik příkladů současných českých rozhlasových dokumentů. V druhé časti je zde představeno téma samotného radiodokumentu, totiž nejčastější problémy začínajících učitelů a uvedení čerstvých absolventů do první pracovní pozice, následuje autorská reflexe práce. Rozhlasový dokument sestává z autentických svědectví začínajících učitelů a vyjádření dalších relevantních respondentů, propojených vstupy moderátorky. Cílem celé práce je zprostředkovat posluchači životní zkušenost začínajících učitelů, přiblížit situaci, v jaké se nový pedagog po ukončení vlastního studia nalézá a ukázat dle názoru...
|
|
|
Výchova, dialog a totalita ve filozofické reflexi
Dobiáš, Ondřej ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Diplomová práce interpretuje titulní pojmy v kontextu otázek krize výchovy a vzdělání a představuje příspěvek filozofie pro pedagogiku. Východiskem úvah jsou otázky možnosti rozvoje svobodného myšlení v rámci soudobého (formálního) vzdělávání. Práce připomíná původní smysl výchovy a vzdělání a poukazuje na úskalí pojetí jakožto procesu formování - způsobem podléhajícím vnějškovým vlivům a často vedeným převážně s ohledem konformace do přednastavených společenských mechanismů a struktur. Do protikladu takového pojetí staví původní výchovu jako dialogickou otevřenost a bezprostřednost totožnou s lidským vztahováním jako takovým. Práce odkrývá výchovu jako autentickou možnost postmoderního člověka, schopného svobodného (odpovědného) sebeurčování, který se otevřeným přehodnocováním vlastního myšlení stává imunnějším vůči manipulaci a totalitnímu myšlení. Klíčová slova Výchova, vzdělání, krize, filozofie, etika, dialog, totalita, věda, svět, technika, autenticita, transcendence, předmětnost, přirozenost, svoboda, spontaneita, vůle, myšlení
|
|
|
Vnitřní řády DM s aspektem na výchovná opatření
Stelzerová, Klára ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
4 ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je zjistit a popsat, jak jsou organizovány vnitřní řády vybraných domovů mládeže. Analyzovat jednotlivé části vnitřních řádů a porovnat je s legislativou i mezi sebou navzájem. Zjistit, jaký motivační systém, resp. systém výchovných opatření, je v těchto zařízeních používán, jak je vymezen, kde je k dohledání, kdo a jak s ním seznamuje žáky. Dozvědět se, které prvky výchovných opatření se jeví jako přínosné pro řešení nekázně v těchto zařízeních a jak jsou vymahatelné. Teoretickou částí bude zmapována organizační struktura domovů mládeže, pozornost bude zaměřena také na legislativní základnu, nezbytnou pro fungování těchto zařízení v České republice a budou zmíněna vnitřní opatření nezbytná pro provoz. V pozadí nezůstane ani úloha těchto zařízení. V praktické části budou analyzovány vnitřní řády dvou vybraných domovů mládeže a budou porovnány (komparovány) s legislativním rámcem. Pomocí studia pedagogické dokumentace, dotazníku pro žáky a vychovatele a hloubkových strukturovaných rozhovorů s vybranými pracovníky domovů mládeže bude zjišťováno, jaká výchovná opatření jsou využívána, jak se s nimi pracuje a jaké jsou možnosti či návrhy změn. KLÍČOVÁ SLOVA domov mládeže, vnitřní řád, legislativa, výchovná opatření
|
|
|
Spolupráce rodiny a školy u žáků s potřebou podpůrných opatření z pohledu pedagogů
Kaštánková Pecháčová, Michaela ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce Michaely Kaštánkové Pecháčové "Spolupráce rodiny a školy u žáků s potřebou podpůrných opatření z pohledu pedagogů" pojednává o problematice spolupráce školy a rodiny. Je rozdělena na část teoretickou, kde jsou popsány funkce rodiny a školy, formy spolupráce, komunikace mezi oběma stranami. Dále úlohy výchovného poradce a třídního učitele. Teoretické poznatky jsou především z oborů pedagogiky, psychologie, didaktiky a speciální pedagogiky, dále z profesních zkušeností. Další částí této diplomové práce je výzkum. Je rozdělen na dvě části. První část se věnuje činnosti výchovného poradce v období distančního vzdělávání, a druhá část zkoumá názory pedagogů na problematiku spolupráce rodiny a školy na základní škole využitím kvalitativního výzkumu s pedagogy a následně jejich analýza. Klíčová slova: pedagogika, spolupráce, psychologie, komunikace, rodina, žák, škola, výchovný poradce, třídní učitel, problémový rodič
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.