|
|
Poslední kapka - soubor publicistických textů o alkoholu
Černá, Anna ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Česká republika patří mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Alkohol je ve zdejší společnosti velmi rozšířený a tolerovaný, přičemž veřejná diskuse nebo média nezvládají reflektovat jeho negativní účinky. Nadměrné užívání alkoholu či závislost se tak stávají tabuizovanými tématy, s nimiž souvisí mnoho předsudků a stereotypů. Tato bakalářská práce si klade za cíl vznik publicistických textů, jež některé málo diskutované otázky spojené s pitím alkoholu zodpoví. Teoretická část práce se věnuje závislosti na alkoholu, jejím projevům, zdravotním a sociálním dopadům nebo léčbě. Následně rozebírá mediální pokrytí této problematiky, poukazuje na jeho nedostatky a nabízí možná zlepšení. Pozornost věnuje konceptu sociální žurnalistiky coby novinářského nástroje ke zpracování různých společenských problémů. Metodologická část se zabývá publicistickými žánry (rozhovor, feature a komentář), které byly použity v praktické části, a jejich specifiky. Zároveň popisuje vznik publicistických textů, výběr témat, respondentů, nakládání s informacemi a etické problémy, jež během jejich přípravy vyvstaly. Samotnou praktickou část práce tvoří pět textů, jež tematizují duševní zdraví, vztah dětí a mladistvých k alkoholu, českou pivní kulturu, genderové aspekty pití alkoholu a abstinenci.
|
|
|
Český a francouzský mediální ohlas a kritická recepce románu Nevědění Milana Kundery
Hávová, Kristýna ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá románem Milana Kundery Nevědění a jeho českým a francouzským mediálním ohlasem a kritickou recepcí. První část práce poskytuje teoretické ukotvení pro analyzované texty. Nejprve proto vymezuje pojmy literární kritika a recenze, dále nabízí biografický kontext tvorby Milana Kundery, který je rozdělen na české, francouzské a pozdější období v novém tisíciletí, a také představuje a interpretuje samotnou knihu Nevědění. Poté se přes charakteristiku francouzských a českých médií, rozdělených na kulturní a literární, zpravodajská a publicistická a v případě těch francouzských i na regionální, ze kterých vychází zkoumaný ohlas, přesouvá k rozboru textů. Cílem práce je zmapovat, zanalyzovat, vyhodnotit a porovnat mediálně-kritické přijetí románu v Česku a ve Francii. Hlavní otázky, na které práce hledá odpověď, jsou proto: Jak vnímá a hodnotí román Nevědění francouzská a česká kritika? V jakých aspektech se liší, popřípadě shodují ohlasy v obou zemích? Jelikož kniha, ač napsána francouzsky, vyšla úplně poprvé v roce 2000 ve Španělsku, ve Francii pak o tři roky později na jaře 2003 a v českém překladu až na sklonku roku 2021, pozornost bude věnována i možnému vlivu, který časové rozdíly v publikování mohly na kritiku a interpretaci románu mít.
|
|
|
Téma venkova v současné české literatuře a jeho kritická reflexe
Němcová, Karolína ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce s názvem Téma venkova v současné české literatuře a jeho kritická reflexe zkoumá, jak nosné je téma české venkovské prózy pro kritickou obec a jakým způsobem ho reflektuje. Konkrétně analyzuje kritické ohlasy třech děl současných českých autorů - Dědinu (2018) Petry Dvořákové, Plachetnice na vinětách (2020) Jiřího Hájíčka a Destrukci (2021) Stanislava Bilera. Tato díla nejprve uvádí do kontextu současné české literatury a nastiňuje tvorbu jejich autorů. V metodologické části je představen výzkumný cíl a výzkumné otázky. Poté je definován kvalitativní výzkum a základní teoretické pojmy - literární kritika, recenze a interpretace. Dále je charakterizován vývoj současné české literární kritiky a hlavní kulturní a literární periodika. Analýza je rozdělena do kapitol podle vybraných titulů, které jsou vždy nejprve krátce charakterizovány, poté jsou analyzovány jednotlivé kritické ohlasy a za pomoci komparativní analýzy ve shrnutí představeny jejich shodné rysy, či rozdíly. Do analýzy jsou zahrnuty mediální reflexe z kulturních a literárních periodik i zpravodajských periodik a webů: A2, A2larm, Bubínek Revolveru, Český rozhlas Brno, denik.cz, Hospodářské noviny, Host, iLiteratura.cz, Lidové noviny, Mladá fronta DNES a její web iDNES.cz, Respekt, Tvar a Týdeník Rozhlas.
|
|
|
Spor o Těšínsko v pojetí českého a polského regionálního tisku od října 1918 do ledna 1919
Czolko, Daniel ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o pojetí sporu o Těšínsko v českých a polských regionálních periodicích: Obrana Slezska, Ostravský kraj, Gwiazdka Cieszyńska a Głos Ludu Śląskiego. Popisuje referování v jednotlivých listech a shrnuje rozdíly v přístupu, využívaných argumentech i vykreslování protistrany sporu. Teoretická část práce nastiňuje historický kontext a komplikovanou situaci v regionu po první světové válce, rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku samostatných států - Československa a Polska. Popis dějinných událostí slouží jako východisko k pochopení složitosti rozhodování o příslušnosti regionu i pocitům české a polské strany, které se promítají v novinových textech. Cílem práce je skrze kvalitativní narativní analýzu představit, jaké informace se dostávaly k českému a polskému obyvatelstvu v regionu. Záměr práce vychází z hypotézy, že se v průběhu sledovaného období argumentace obou zúčastněných stran výrazně rozchází, což odráží vyostřování vztahů mezi národnostními skupinami. A takový předpoklad práce potvrzuje.
|
|
|
Mediální ohlas trilogie Projekt Kronos a románu Meta Pavla Bareše
Kuřilová, Lenka ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce s názvem Mediální ohlas trilogie Projekt Kronos a románu Meta Pavla Bareše analyzuje kritické reflexe uvedených titulů ve vybraných českých médiích. Zkoumané období je rámováno jeho debutem Projekt Kronos (2017-2023). Cílem práce je zjistit, jak Barešovo dílo vnímají kritici a recenzenti. Teoretická část představuje pojmy literární kritika, recenze a interpretace, krátce zmiňuje i kritickou reflexi fantastické literatury. Práce se zaměřuje také na pojmy fantastická literatura, fantasy a science fiction. Dále představuje tvorbu spisovatele Pavla Bareše a média, která jsou součástí analýzy. V analytické části bakalářská práce přináší interpretace trilogie Projekt Kronos a románu Meta a kvalitativní analýzu kritických ohlasů. Součástí práce je rovněž rozhovor se spisovatelem Pavlem Barešem.
|
|
|
Kulturní publicistika v londýnských exilových periodikách za druhé světové války
Batistová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Orság, Petr (oponent) ; Večeřa, Pavel (oponent)
Disertační práce Kulturní publicistika v londýnských exilových periodikách za druhé světové války přibližuje dosud neznámé téma kulturní publicistické tvorby československých spisovatelů a novinářů působících v letech 1939-1944 v Londýně a představuje londýnská exilová periodika jako výjimečně svobodnou publikační platformu své doby. Kulturní publicistika se začala nejprve objevovat v kulturních rubrikách londýnských exilových listů vydávaných v českém jazyce (od října 1939 v týdeníku Čechoslovák, od dubna 1940 v listu Mladé Československo resp. Nové Československo). Svého rozkvětu však dosáhla až po roce 1941, kdy v Londýně začaly vycházet samostatné kulturní časopisy. Jednalo se o literární časopis Obzor (1941-1944), cyklostylovaný měsíčník Kulturní zápisník (1941-1942) a anglicky psaný čtvrtletní magazín Review (1943-1946). Výzkum všech dostupných čísel těchto tří časopisů vydávaných mezi lety 1941-1945 sestává kromě kvantitativního přehledu autorů především z kvalitativní analýzy témat, o nichž se v kulturních exilových časopisech za války psalo. Téma kulturní publicistiky by nebylo kompletní bez představení novinářských a literárních osobností, které ji v londýnským exilu tvořily.
|
|
|
Mediální obraz života a díla Jaroslava Seiferta v 70. a 80.letech 20. století
Mazanec, Pavel ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje československému literátovi a laureátovi Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1984 Jaroslavu Seifertovi. Úvodní kapitoly nejprve představují stručnou historii a vlastnický background vybraných periodik, která jsou následně užita jako zdroje žurnalistických textů. Další části také popisují historický a společenský kontext vymezeného období 70. a 80. let v normalizačním Československu. Následně tato práce přibližuje život Jaroslava Seiferta se zvláštním důrazem na jeho pozdější fázi po roce 1968. Právě v těchto kapitolách jsou hojně využívány texty dříve představených periodik jako Rudé právo, Tvorba, Vokno, Západ, The New York Times a Le Monde. Skrze vzpomínkové i akademické texty či analýzu textů žurnalistických se tak představuje nejen slavný nobelista, ale také různé ideologické a politické tlaky, které s sebou zmíněné období přinášelo.
|
|
|
Tři tváře pařízské bohémy a jejich mediální obraz
Robotková, Martina ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem Tři tváře pařížské bohémy a jejich mediální obraz se zaměřuje na mediální ohlas uměleckých děl třech různých žánrů, v nichž autoři pracují s námětem pařížské bohémy. Stěžejní pro celou práci je francouzský spisovatel Henri Murger, který je označovaný za prvního bohéma a populizátora pojmu. Jeho povídkový cyklus z roku 1851 s názvem Ze života pařížských bohémů vypráví o životě čtyř pařížských umělců a zachycuje jejich každodenní strasti a radosti. Tímto cyklem se inspirovali dva italští operní skladatelé, Giacomo Puccini a Ruggiero Leoncavallo, kteří na konci 19. století uvedli své stejnojmenné opery Bohéma. V roce 1992 si pak finský režisér a scénárista Aki Kaurismäki vybral Murgerovy povídky jako předlohu pro svůj film Bohémský život. Cílem diplomové práce je nabídnout základní poznatky o jednotlivých autorech, pracujících s námětem pařížské bohémy, a ohlasu jejich děl v tištěných a elektronických médiích. Pozornost je soustředěna především na podobnosti a odlišnosti v pojetí tohoto fenoménu v literatuře, opeře a filmu.
|
|
|
Komparativní analýza knižních recenzí na sociální síti Instagram a v literárních časopisech
Sladovníková, Eliška ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Popularita bookstagramových účtů získává na popularitě a dosahu. Z tohoto důvodu se diplomová práce zaobírá právě podobou knižních recenzí jak na Instagramu, tak i v tištěných a internetových časopisech. Cílem práce je definovat podobu knižních recenzí na Instagramu a v časopisech, podobu bookstagramu a především zhodnotit, zda ovlivňuje literární recenze. Dalším cílem je zjistit i pohled literárních recenzentů a bookstagramerů na knižní obsah na Instagramu. Teoretická část se věnuje především definici knižních recenzí a literárních kritik, způsobům interpretace textu a definuje rovněž nová média a sociální sítě, ze kterých se práce soustředí právě na bookstagram. V analytické části jsou nejprve pomocí přímé deskripce popsány knižní recenze na Šikmý kostel v obou typech médiích a následně jsou mezi sebou porovnány v několika významných kategoriích jako je přítomnost kontextu díla, forma jazyka nebo témata. Dále následují polostrukturované rozhovory s literárními recenzenty a bookstagramery, mezi které byli zahrnuti i dva informanti, jež se věnují oběma mediím. Výzkumná část tak analyzuje podobu literárních recenzí i názory jejich autorů, díky kterým je popsána podoba kvalitní recenze, texty na bookstagramu i jeho možný vliv na publicistiku.
|
|
| |
host ::
RSS.