|
|
Naratologická analýza filmu Neopouštěj mě
Horyna, Martin ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Cílem práce Naratologická analýza filmu Neopouštěj mě je pomocí rozboru daného snímku zodpovědět otázku, jakými technikami nás může tvůrce dokumentárního filmu vést k tomu, abychom v obsahu nalezli soudržnou dějovou strukturu, a dále, zda k tomu NEOPOUŠTĚJ MĚ systematicky využívá některé postupy klasického filmu. K popsání rétorických strategií dokumentárních filmů jsem využil texty Billa Nicholse. Jako teoretický rámec samotné analýzy vyprávění byly zvoleny neoformalistický (David Bordwell, Kristin Thompsonová, Barry Salt) a kognitivně-naratologický (Edward Branigan) přístup, na jejichž základě jsem vymezil dokumentární filmy s vysokým stupněm narace. Rozborem motivací a vývoje, času a prostoru ve filmu jsem se pokusil přiblížit narativní strategie, které tvůrci filmu zvolili. Analýza prokázala, že NEOPOUŠTĚJ MĚ strukturuje jednání a promluvy protagonistů jako příběh. Dále bylo ukázáno, že zkoumaný snímek lze řadit mezi dokumentární filmy s vysokým stupněm narace a že systematicky užívá řadu postupů klasického filmu. Přínosem této práce je ukázání konkrétního způsobu, jímž lze pomocí naratologických nástrojů zkoumat vyprávění (vysoce) narativních dokumentů, a v dalším výzkumu tak lze navržený postup využít ke komplexnějšímu pojednání o takových dílech.
|
|
|
Naratologie v reklamní tvorbě
Elčić, Slaven ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá otázkou vztahu naratologie a reklamní tvorby, zejména potom otázkou, jestli lze vysledovat podobnosti mezi strukturou reklamních textů a strukturou zápletky pohádek z hlediska naratologie. Sleduje vývoj naratologie ve třech klíčových fázích - předklasické, klasické a postklasické naratologii a popisuje klíčové teorie a terminologii. Analyzuje kritické pohledy na naratologii zejména z hlediska struktury narativu a s pomocí podpůrných teorií sémiotiky a estetiky kvalitativně analyzuje vybraný vzorek televizních reklam. Výsledky této analýzy indikují správnost vytyčené teorie, ale vzhledem k velikosti zkoumaného vzorku jej nemohou zcela potvrdit. Bude proto potřeba rozšířit přístup ke zkoumání, zejména o pozdější teorie.
|
|
|
Narativní prostory lyriky
Melichar, Dominik ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce je shrnutím úvah o čtení lyrického textu a čtenářského porozumění. Je složena ze dvou velkých tematických okruhů - naratologie a poetiky lyrické básně -, které jsou však v samotném textu práce rozpuštěny tak, aby neustále docházelo k jejich setkávání a přímé konfrontaci. Třetím velkým okruhem, který je v textu práce též rozpuštěn tak, aby mohl být funkční pro každou ucelenější část, je poezie Jiřího Ortena. Naratologie se dnes jeví jako univerzální přístup k analýze uměleckého díla (vedle literárního textu také filmového díla, divadelního představení, malby atd. apod.). Poetika lyrické básně je v podobné metodologii dosud nezakotvená. Úvahy této práce vycházejí z předpokladu, že narativita je jednou ze základních noetických struktur lidské mysli a vyprávění příběhů organizujícím principem lidské psychiky. Na základě tohoto předpokladu pak fenomén lyrické básně přistupuje k člověku jako svého druhu vyprávění, jež tvoří vlastní fikční svět. Zamyšlení nad fikčností básně vycházející především z Doleželova konceptu fikčních světů je v tomto textu podpořeno studií Miroslava Červenky Fikční světy lyriky, která je zároveň pomyslnou červenou nití celé práce. Jedno z posledních Červenkových děl je konfrontováno s dalšími teoretickými úvahami k tomuto tématu (především M.-L. Ryanová, W. Iser, ale i U....
|
|
|
Historie, fikce a ideologie: analýza románu Salaì má pochyby
Švantner, Michal ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický román Salaí má pochyby, a to z hlediska záměru, jež autoři jasně deklarují ve studii připojené k románu. Tímto záměrem je jednak zesměšnění přílišné důvěry v brak a v očividné falzifikáty, jednak literární demytologizace mýtů - zde spojená především s papežem Alexandrem VI., Leonardem da Vinci, renesančními humanisty či Tacitovou Germánií -, jež se usadily v historickém diskursu. Práce tedy prostřednictvím naratologické analýzy zkoumá postupy, které jsou v rámci těchto záměrů použity, a všímá si implikací pro teorie vztahu historického a literárního diskursu. Zároveň také ukazuje, že autoři se v závěrečné studii dopouštějí historického objektivismu a nereflektují literárnost vlastního textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
RPG jako narativní médium
Slavík, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá narativem v počítačových hrách, konkrétně pak v RPG a jeho "hybridech". Teoretická část představuje vybrané koncepty herních studií a naratologie, které jsou v praktické části použity jako základ pro možnou metodu analýzi. Tato metoda je demonstrována na čtyřech příkladech formou čtyř krátkých případových studií.
|
|
|
Pedagog v českém filmu
Majerová, Markéta ; Koťová, Magdalena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Bakalářská práce má analyticko-interpretační charakter. Převažující analytická část obsahuje rozbor čtrnáct děl české kinematografie, v nichž se objevuje postava pedagoga a které byly natočeny v letech 1937-2010. Vybrané filmy jsem rozdělila podle data natočení a zároveň je roztřídila do tří klíčových skupin - filmová produkce do roku 1945, filmová produkce 1945- 1989 a filmová produkce po roce 1989. Interpretační část postihuje problematiku reprezentace pedagoga v českém filmu, zejména se zaměřuji na nápadné shody ve vyobrazení postavy učitele, atributy patřící k učitelské profesi a interakci učitele s žáky, popřípadě širším sociálním okolím. Klíčová slova pedagog, naratologie, film, reprezentace
|
|
|
Svět postav Jáchyma Topola
Vytiska, Vojtěch ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou fikčních světů raných próz Jáchyma Topola: Výlet k nádražní hale a Sestra. Práce se zaměřuje na systém a analýzu postav. Metodou analýzy narativních modalit odhaluje komplikovaný fikční svět. Dále se práce zabývá vypravěčem a jeho spolehlivostí v rámci fikčního světa. V poslední kapitole práce charakterizuje systém postav a navrhuje typologii postav pro Topolův fikční svět.
|
|
|
Svět postav Jáchyma Topola
Procházka, Martin ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
bakalá ské práce Sv t postav Jáchyma Topola V této bakalá ské práci jsem se zam il na t i reprezentativní díla spisovatele Jáchyma Topola, o kterých si myslím, e práv ona vystihují Topolovu tvorbu nejlépe. Tato díla jsem analyzoval, p i em jsem kladl d raz na výstavbu fik ního sv ta a postav, dále na stylistickou stránku a styl vypráv ní. Ka dému analyzovanému dílu nále í rozsah jedné kapitoly. V záv re né, tvrté kapitole jsem na základ zanalyzovaných text provedl jejich komparaci a sna il jsem se uvést jejich podobnosti a odli nosti. Metodologicky jsem vycházel z naratologické práce S. Chatmana a z typologií postav a zp sob jejich charakterizace, výstavby a funkce, tedy s metodami, s nimi jsem se seznámil v rámci úvodu do literární teorie a v interpreta ních seminá ích.
|
|
|
Postmoderní pojetí děl KURTA VONNEGUTA
Adamová, Kateřina ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá vypravěčskými strategiemi Kurta Vonneguta jako postmoderního autora se specifickým stylem. První část diplomové práce je zaměřena zejména na definování postmodernismu v porovnání s modernismem, dále se v ní vysvětlují nezbytné pojmy, se kterými se v práci dále pracuje. Zahrnuje zároveň životní zkušenosti a události, které ovlivnily autorovu tvorbu. Druhá část diplomové práce je věnována rozboru vypravěčské strategie dvou vybraných románů, Snídaně šampiónů a Matky noci. Závěr práce shrnuje nejpodstatnější specifika autorovy práce s vypravěčem zvolených děl. Tato práce celkově nahlíží na Kurta Vonneguta jako na autora, který je významným představitelem postmoderní americké prózy druhé poloviny 20. století, který plně využívá vypravěčských strategií typických pro tento směr či období, jako na autora, který experimentuje a vytváří si svůj naprosto ojedinělý styl.
|
host ::
RSS.