|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
Abjection in Selected Plays by Sarah Kane, Caryl Churchill, and Tim Crouch
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Práce Tato diplomová práce se zabývá šesti divadelními hrami tří současných britských dramatiků: Crave (1997) a 4.48 Psychosis (1999) Sarah Kane, The Skriker (1994) a Far Away (2000) Caryl Churchill, a ENGLAND (2007) a The Author (2009) od Tima Crouche, a to skrze esej o abjekci Julie Kristevy zvané v anglickém překladu Powers of Horror (1982). Kristeva vnímá abjekci jako to, co nějakým způsobem připomíná subject či objekt, ale není ani to, ani ono, či již není součástí subjektu. Konfrontace s abjektem je nepříjemná, protože subject je jím ohrožen. Obsahuje totiž vše, co ze života běžně vyjímáme, a co nepatří do symbolického řádu - mrtvoly a exkrementy. Tělo matky se taktéž musí zapudit jako abject, aby si dítě uvědomilo své vlastní hranice a tělesnou integritu. Kristeva píše, že abjekt si nachází cestu zpět do symbolického řádu skrze literature a analyzuje některé spisovatele jako autory literatury abjektu. V divadle, stejně jako v umění, se abjekce často používá jako teoretický rámec, ačkoliv ji mnoho kritiků vnímá jako něco, co nemůže být uchopeno, protože se brání popisu a slovnímu uchopení. Základem této analýzy jsou způsoby, jakým abjekt narušuje jazyk a řád, který se postavy snaží udržet, ačkoli jsou samy spíše neurčitými textovými identitami nežli tradičními, naturalistickými lidmi...
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
host ::
RSS.