Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Underground na kopci? Styčné plochy a různice mezi undergroundem a hanspaulským hnutím
Melichar, Dominik
Undergroundová, především hudební scéna je relativně uzavřené společenství spjaté především se jmény Ivana Martina Jirouse, Egona Bondyho a kapelou The Plastic People of the Universe, na něž se paprskovitě váže celá řada aktivit dalších jednotlivců a skupin rozesetých po celé republice. Hanspaulské hnutí, které své počátky datuje rokem 1966, vrchol do konce sedmdesátých let a postupný úpadek do poloviny let osmdesátých 20. století, dosud nebyla v souvislosti s undergroundem promýšlena. Cílem těchto úvah bylo poukázat na souvislosti, ale i rozdíly mezi oběma komunitami a poukázat tak na problematičnost vyčleňování undergroundového hnutí z mnohem širšího prostředí dalších neoficiálních a totalitním státem neřízených činností.
Narativní prostory lyriky
Melichar, Dominik ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce je shrnutím úvah o čtení lyrického textu a čtenářského porozumění. Je složena ze dvou velkých tematických okruhů - naratologie a poetiky lyrické básně -, které jsou však v samotném textu práce rozpuštěny tak, aby neustále docházelo k jejich setkávání a přímé konfrontaci. Třetím velkým okruhem, který je v textu práce též rozpuštěn tak, aby mohl být funkční pro každou ucelenější část, je poezie Jiřího Ortena. Naratologie se dnes jeví jako univerzální přístup k analýze uměleckého díla (vedle literárního textu také filmového díla, divadelního představení, malby atd. apod.). Poetika lyrické básně je v podobné metodologii dosud nezakotvená. Úvahy této práce vycházejí z předpokladu, že narativita je jednou ze základních noetických struktur lidské mysli a vyprávění příběhů organizujícím principem lidské psychiky. Na základě tohoto předpokladu pak fenomén lyrické básně přistupuje k člověku jako svého druhu vyprávění, jež tvoří vlastní fikční svět. Zamyšlení nad fikčností básně vycházející především z Doleželova konceptu fikčních světů je v tomto textu podpořeno studií Miroslava Červenky Fikční světy lyriky, která je zároveň pomyslnou červenou nití celé práce. Jedno z posledních Červenkových děl je konfrontováno s dalšími teoretickými úvahami k tomuto tématu (především M.-L. Ryanová, W. Iser, ale i U....
Gellner - básník současnosti
Melichar, Dominik ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem této práce bylo v šíři básnického díla Františka Gellnera postihnout určité jevy, které by bylo možné uplatnit pro další bádání v oblasti přesahu jeho poezie do současného literárního, ale i obecně kulturního života. Zejména si kladla za cíl porovnat dobovou kritiku nejen v rámci Gellnerova díla, ale i kritiky a recenze dalších autorů, již byli k samotnému básníkovi v různých vztazích, ať už se jednalo o jeho předchůdce zejména z řad májovců, nebo členy jeho generace. Největší pozornost je věnována první Gellnerově otištěné básni Patnáct lahví koňaku, jež dosud stála jaksi v ústraní pozornosti literární kritiky; na jejím rozboru jsou postihnuty nejdůležitější prostředky Gellnerovy poetiky, které jsou posléze demonstrovány na básních všech třech sbírek, přičemž se postupuje chronologicky. Práce je tedy takto strukturována i s ohledem na životní peripetie samotného básníka. Výsledkem by měla být určitá materiální základna pro další studium Gellnerova odkazu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.