Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 283 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Viníci a oběti ve vybraných dílech českých a sudetoněmeckých autorů
Štillerová, Jana ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Ve své práci se zabývám literárním zpracováním otázky viny za odsun Němců z českých zemí po 2. světové válce. Pohledy českých a sudetoněmeckých autorů se mnohdy velmi liší, mnohdy si ale jsou velmi podobné, ačkoliv autory dělí nejen národní příslušnost, ale také několik desítek let života od zpracování tématu a doba, jež je ovlivnila. Řezáčovo, Durychovo, Körnerovo a Mühlbergerovo ztvárnění tématu spadá do stejné epechy, a to do 50. let 20. století, zatímco Gudrun Pausewangová, která ač odsun také zažila a mohla by o něm psát hned po 2. světové válce, počkala se svou knihou čtyřicet let. Je možné, že potřebovala získat k traumatizujícímu zážitku časový odstup, aby si srovnala myšlenky a dostala určitý nadhled nad událostmi. Odsunu se také věnují autoři, kteří jej osobně nezažili: Tučková a Bernig. Dalo by se očekávat, že budou mít čeští autoři stejný pohled na problematiku viny, ale není tomu tak. Durych a Bernig jsou otevření, promlouvají obě strany, popisují Němce také jako oběti a vyzývají k dialogu a reflexi. Řezáč je jednostranný, tendenční, účelový, pouze Němci jsou viníci, nikdy oběti. Tučková také, ale opačně. Většina autorů se zabývá myšlenkou kolektivní viny, kterou Durych, Körner, Mühlberger, Bernig a Tučková problematizují, kdežto Řezáč ospravedlňuje. Mühlberger a Durych problematizují...
Joseph Roth: Charakteristika fikčního makrosvěta
Sirotek, Adam ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
V této práci jsou analyzována Rothova prozaická díla ze 30. let jakožto komplexní fikční makrosvět. Prostřednictvím literárních postav, kategorie prostoru a přidružených motivů a symbolů je postižena úpadková a specificky patriarchální sémantika habsburského světa. Hlavním bodem zájmu je Stříteckým vytyčený konflikt mezi tradičním a zestátněným patriarchalismem. V práci jsou analyzovány projevy postupného rozkladu základních hodnotových pilířů tohoto patriarchálního světa, a to na pozadí dynamického napětí mezi centrem a periferií habsburské monarchie. Těmito pilíři jsou armáda, byrokracie, náboženská víra; autorita císaře, otce a muže. V první části (centrum) je degradace těchto hodnot analyzována ve spojitosti s postavami reprezentujícími centrum říše. V druhé a třetí části (periferie; za oponou) se do popředí zájmů dostávají zejména vedlejší postavy představitelů periferie, resp. žen. Prostřednictvím těchto postav je obnažena neživotadárná podstata zestátněného patriarchalismu. Tato práce mimo jiné ukazuje, že odchýlení se od tradičního, patriarchálního řádu je skutečnou příčinou celkového úpadku. Zároveň s tím je vyvrácena teze, že za destrukcí hodnot stojí primárně prostor periferie. Základní metodou práce je detailní sémiotická analýza textu. V rámci sekundární literatury práce čerpá zejména...
Viníci a oběti ve vybraných dílech českých a sudetoněmeckých autorů
Štillerová, Jana ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Ve své práci se zabývám literárním zpracováním otázky viny za odsun Němců z českých zemí po 2. světové válce. Pohledy českých a sudetoněmeckých autorů se mnohdy velmi liší, mnohdy si ale jsou velmi podobné, ačkoliv autory dělí nejen národní příslušnost, ale také několik desítek let života od zpracování tématu a doba, jež je ovlivnila. Řezáčovo, Durychovo, Körnerovo a Mühlbergerovo ztvárnění tématu spadá do stejné epechy, a to do 50. let 20. století, zatímco Gudrun Pausewangová, která ač odsun také zažila a mohla by o něm psát hned po 2. světové válce, počkala se svou knihou čtyřicet let. Je možné, že potřebovala získat k traumatizujícímu zážitku časový odstup, aby si srovnala myšlenky a dostala určitý nadhled nad událostmi. Odsunu se také věnují autoři, kteří jej osobně nezažili: Tučková a Bernig. Dalo by se očekávat, že budou mít čeští autoři stejný pohled na problematiku viny, ale není tomu tak. Durych a Bernig jsou otevření, promlouvají obě strany, popisují Němce také jako oběti a vyzývají k dialogu a reflexi. Řezáč je jednostranný, tendenční, účelový, pouze Němci jsou viníci, nikdy oběti. Tučková také, ale opačně. Většina autorů se zabývá myšlenkou kolektivní viny, kterou Durych, Körner, Mühlberger, Bernig a Tučková problematizují, kdežto Řezáč ospravedlňuje. Mühlberger a Durych problematizují...
Žánr pohádkové hry v tvorbě J. K. Tyla a J. Drdy
Bernasová, Natálie ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou žánru pohádkové hry v tvorbě Josefa Kajetána Tyla a Jana Drdy. Cílem práce je zaznamenat shodné a rozdílné přístupy autorů, ty budou odvozovány na základě stanovených klíčových motivů (motiv lásky, motiv erotiky, motiv práce a peněz, motiv lidovosti), pohádkového rázu, typologie postav, otisku doby, role hudby a dalších faktorů. Práce staví na analýze a vzájemném srovnání sedmi pretextů - na Tylově Strakonickém dudákovi (1847), Tvrdohlavé ženě (1849), Jiříkově vidění (1849), Čertovi na zemi (1850) a Lesní panně (1850) a na Drdových Hrátkách s čertem (1945) a Dalskabátech (1959). Dalším cílem práce je potvrzení, či vyvrácení hypotézy, že Jan Drda koncipoval své dvě pohádkové hry po vzoru Tylových dramatických báchorek. Vzhledem k charakteru práce jsou vedle odborné literatury hojně využívány divadelní programy, kritiky a recenze z 2. poloviny 20. století. KLÍČOVÁ SLOVA Josef Kajetán Tyl, Jan Drda, pohádkové drama, dramatická báchorka, tylovská tradice
Reflexe společnosti 30. let v dramatech E. Konráda, V. Wernera a F. Tetauera
Kaprálková, Kateřina ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat vzorek dramat 30. let 20. století, a to tří "zapomínaných" autorů - Edmonda Konráda, Viléma Wernera a Franka Tetauera, a následně zhodnotit, zda jejich díla splňují požadavky na to, být sociálně reflexivními texty tehdejší společnosti. Důležitým výchozím bodem práce je literárně-historická kapitola věnující se literatuře 30. let se zaměřením na sociálně reflektivní tvorbu. Moje prvotní hypotéza předpokládá, že drama, potažmo literatura, se ve 30. letech začíná angažovat. Na dramata je tedy nahlíženo zejména perspektivou angažovanosti. Pro práci jsem si stanovila badatelské otázky, zda jsou hry Konráda, Wernera a Tetauera napsané v druhé polovině 30. let silně sociálně angažované a v čem tato jejich angažovanost spočívá. Zvolenou metodou zkoumání je analýza jednotlivých dramat z několika shodných hledisek. Rozbor odhalil v dramatech opakující se tematické a motivické prvky. Závěrem diplomové práce zjišťuji, že se jedná o dramata silně angažovaná. Tato angažovanost tkví zejména v reflexi problémů společnosti a ve funkci dramatu jako nástroje dodání odvahy a vyburcování národa ke společnému boji proti zlu. Autoři se soustředí především na myšlenku textu a její aktuálnost, ne na formální zajímavost. Dramata Konráda, Wernera a Tetauera, ač ve své době...
Vliv čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárních postav u dětí předškolního věku
Marklová, Tereza ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u dětí předškolního věku v rozmezí 3 až 6 let. Cílem mé výzkumné části práce je zjistit, jak velký vliv má čtení v mateřských školách na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u dětí ve věku 3 až 6 let. První hypotéza předpokládá, že děti, které v rámci měsíčního projektu budou nejvíce vystavovány předčítání a práci s knihou, se nejvíce zlepší v porozumění textu a slovní zásobě. Další dvě hypotézy chtějí ve stejných oblastech ověřit, že starší děti budou mít na začátku i na konci projektu lepší výsledky než ti nejmladší účastníci výzkumu. Třetí hypotéza potom předpokládá, že nejmladší, tříletí, se zlepší pouze v otázkách opakujících se, kontrolních, a to vlivem paměti, nikoliv porozumění. Poslední hypotéza chce ověřit, že děti, které budou nejvíce vystaveny čtení, si oblíbí nové literární hrdiny. Teoretická část se zabývá vývojem dítěte od narození do 6 let věku s důrazem na období od 3 do 6 let a rozborem pohádky jako literárního žánru i prostředku ke stimulaci vývoje dítěte. Praktická část je korelační studie, která vychází z kvantitativně-kvalitativního výzkumu. Cílem výzkumné práce bylo zjistit vliv čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u...
Role fantastických motivů ve vybraných kratších prózách Julia Zeyera
Neradová, Eliška ; Blinková Pelánová, Eva (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozborem tří textů Julia Zeyera (Dům U tonoucí hvězdy, Na pomezí cizích světů, Miss Olympia). Cílem práce je analyzovat a interpretovat motivy ve spojení s fantastickým žánrem literatury. Jsou jimi například postavy žen, motiv hvězdy či motiv ohně. Dalším tématem je obecný pohled na autora a zasazení jeho díla do uměleckého směru. Interpretace Zeyerových textů se zakládá na pojetí fantastiky Tzvetana Todorova představené v knize Úvod do fantastické literatury. KLÍČOVÁ SLOVA Julius Zeyer, fantastično, Dům U tonoucí hvězdy, Na pomezí cizích světů, Miss Olympia, Tzvetan Todorov

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 283 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.