|
|
Reprezentace jókai v japonském filmu na příkladu trilogie Yokai Monsters
Stewart, Gerron Edward ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Schimera, Rudolf (oponent)
Tato práce se zabývá reprezentací bytostí japonského folklóru zvaných jókai v japonské kinematografii 60. let 20. století. Konkrétně je zaměřena na trojici filmů z produkce filmové společnosti Daiei Jókai hjaku monogatari (r. Jasuda Kimijoši, 1968), Jókai daisensó (r. Kuroda Jošijuki, 1968) a Tókaidó obake dóčú (r. Jasuda Kimijoši, Kuroda Jošijuki; 1969) a způsoby, jakými se v ní projevují dobové trendy v zobrazování jókai a kaidžú. To provádí skrze sémiotický přístup a neoformalistickou analýzu samotných filmových děl. Závěrem je zhodnocení, jakou mírou se jednotlivé trendy do filmů propsaly.
|
|
|
Filmový klub ČVUT
Henzler, Richard ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Název práce: Filmový klub ČVUT Autor: Richard Henzler Ústav: Katedra filmových studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí bakalářské práce: Mgr. MgA Tereza Czesany Dvořáková Abstrakt: Práce se věnuje historii Filmového klubu ČVUT zpracovanou na základě metody orální historie. Cílem práce je popsat fungování Filmového klubu v letech 1984 až 1990. Primárním pramenem při zpracování historie klubu byly rozhovory natočené se zakladateli filmového klubu, panem Richardem Kohoutem, Martinem Řezníčkem a Jiřím Neumannem. Práce dále zpracovává kroniku filmového klubu a zjištěné poznatky jsou doplňované z dobových pramenů. Přínosem práce je, že tomuto tématu se ješte nikdo nevěnoval a proto je taky práce zamýšlená jako východisko pro další bádáni v oblasti orální historie, případně historie filmových klubů. V teoretickém úvodu práce se představuje metoda orální historie, její metodologie, výhody a omezení. Další kapitola přehledně popisuje další projekty orální historie zabývající se filmem. Jedná se o projekty z českého a anglosaského prostředí. Praktická část chronologicky popisuje historii filmového klubu od počátku do roku 1990 a je doplněna informacemi z rozhovorů a kroniky filmového klubu. Přílohy tvoří přepisy rozhovorů se zakladateli filmového klubu.
|
|
|
Fenomén zombie ve filmech George A. Romera
Čada Wernischová, Nelly ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá fenoménem zombie ve filmech George A. Romera. Jejím cílem je dokázat, že ačkoli se charakteristiky fenoménu v rámci jednotlivých snímků tohoto režiséra výrazně proměnily, zachoval si i přesto základní metaforickou funkci, již měl i v době svého vzniku, v 17. století na Haiti. Analytická část práce, ve které jsou rozebírány tři vybrané zombie horory George A. Romera (Úsvit mrtvých, Země mrtvých a Deník mrtvých) se opírá o postupy neoformalistické analýzy. Na základě analýzy jednotlivých snímků dokazuji, že fenomén zombie v Romerových snímcích funguje, stejně jako na Haiti, jakožto metafora otroctví, přičemž tato metafora je variována v závislosti na problémech aktuálně tematizovaných tím kterým snímkem a funguje jako kritika současné společnosti.
|
|
|
První gore scény v americkém mainstreamovém filmu
Šrajer, Martin ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Bakalářská práce První gore scény v americkém mainstreamovém filmu zkoumá severoamerickou kinematografii konce 60. let minulého století z hlediska filmové reprezentace násilí, konkrétně se zaměřuje na první explicitně násilné scény v americkém mainstreamovém filmu. Takzvané gore scény se ve filmech pro široké vrstvy diváků mohly poprvé objevit díky specifickým podmínkám v americkém filmovém průmyslu a americké společnosti po druhé světové válce. Cílem práce je osvětlit, které faktory byly pro posun v zobrazování filmového násilí klíčové a jakým způsobem se konkrétně odrážejí ve filmech Bonnie a Clyde a Divoká banda.
|
|
|
MFDF Jihlava: síťová stavba jako základ utváření festivalové identity
Hlubek, Jan ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Tato práce se zabývá Mezinárodním fest ivalem dokumentárních filmů Jihlava z hlediska teorie sít í aktérů. Pokouší se pochopit , jakými způsoby fi lmový festival utváří svou identitu jedinečné, v kulturním prostoru nezastupitelné události . Předpokladem tohoto textu je, že rozvoj MFDF Jihlava umožňuje právě stavba festivalu coby sítě aktérů, tedy heterogenního komplexu lidí, věcí a vztahů mezi nimi. Schopnost efekt ivních síťových proměn mu dovoluje zaujmout pevnou pozici na domácí festivalové mapě a úspěšně se zapojit i do mezinárodního festivalového okruhu. Festivalová síť aktérů sleduje základní cíl udržet a dále rozvíjet svou pozice nenahraditelné kulturní instituce. MFDF Jihlava usiluje podobně jako jiné festivalové sítě o vytváření urči té kulturní hodnoty - svým zaměřením a progresivní dramaturgií a vytvářením jedinečného místa setkávání. A identita j ihlavského festivalu vychází právě z mnohosti festivalové sítě.
|
|
|
Historická poetika tvorby Jima McBridea v kontextu filmových deníků
Koutesh, Marek ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo objasnit důvody formální rozmanitosti, kterou lze pozorovat na vybraných snímcích režiséra Jima McBridea. Hypotéza je založená na tom, že se tyto filmy vyznačují různými tendencemi nezávislé americké kinematografie 50. a 60. let. Záměrem práce bylo dokázat, že v ekosystému amerického undergroundu byla podobná rozrůzněnost stylistických prostředků akceptovaná, ale dokonce i podporovaná. Východiskem k historickému průzkumu a analýze byl přístup poetiky filmu, kterou nastínil David Bordwell v publikaci Poetics of Cinema. Z této perspektivy jsou v práci zkoumány imanentní i vzdálené faktory, které mohly McBrideova díla ovlivňovat. Po představení těchto teoretických východisek byly definovány pracovní hypotézy spjaté s jednotlivými filmy a s tvůrčím ekosystémem. Formální heterogenita byla demonstrována na tvorbě Shirley Clarkeové a na filmu Notebook Marie Menkenové. Kapitoly následuje analýza trojice McBrideových snímků. Bližší rozbor zvolených kategorií filmové formy potvrdil hypotézu, že jsou snímky opravdu rozdílné a jejich režisér interagoval s odlišnými tradicemi a normami.
|
|
|
Typologie indiánského hrdiny v mexickém hraném filmu
Čeněk, David ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Záměrem této práce je upřesnit a definovat jedno z klíčových témat mexického filmu obraz původního indiánského obyvatelstva, které nicméně není příliš reflektováno v odborné literatuře. Indiáni 1 jsou potomci nám známých původních obyvatel amerického kontinentu, jejich obraz tvoří nedílnou část uměleckých projevů všech oborů. V současnosti existující kultura v Mexiku je směsí evropských a indiánských vlivů. Nativní obyvatelé jsou její nejpůvodnější součástí. S příchodem kinematografu se film stal nejrozšířenějším médiem, prostřednictvím něhož se člověk mohl vyjádřit, a prvními tématy byly spíše obrazy z každodenního života. Postupně se zajímavým námětem stávala i historická paměť národa, která je spjata s problematikou, jak většinová společnost vnímá indiánské komunity.
|
|
|
Giallo: hybridita a dezorientace
Přibil, Michael ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Práce si klade za cíl vymezit a posléze analyzovat proud giallo, tj. skupinu celovečerních hraných filmů, které byly produkovány v Itálii od šedesátých let a dále v sedmdesátých letech. Zamýšlím kriticky zhodnotit dosavadní výzkum o uvedeném proudu, neboť soudím, že dostatečně nepřihlížel k rozmanitosti relevantních kontextů (diváctvo, sociálně-kritický kontext snímků, jeho literární a komiksové kořeny, žánrová hybridita v italské filmové produkci). Dále za pomoci nástrojů, které poskytuje neoformalistická analýza, budu ve třech příkladových giallo filmech rozebírat jejich formální prvky. Cílem analytické části je potvrdit hypotézu, že hlavní dominantou gialla, která je společná pro fabulaci-naraci-styl-percepci, je princip dezorientace.
|
|
|
ZROZENÍ A VÝZNAM FENOMÉNU TANCE V „ CINE DE CABARETERAS“ VRÁMCI MEXICKÉ KINEMATOGRAFIE
Garduňo, Rolando ; ČIHÁK, Martin (vedoucí práce) ; ČENĚK, David (oponent)
V rámci mexické kinematografie existuje žánr známý coby „cine de cabareteras“, „prostíbulario“ nebo také „de rumberas“. Následující práce si klade za cíl zhodnotit zmíněný subžánr, a to prostřednictvím analýzy jednotlivých filmových děl (nejen) tohoto žánru. Práce se zaměří především na to, jak tvůrci využívají hudby a tance ve filmové řeči, jelikož tito tvůrci čerpají řadu prvků z tzv. film noir a mísí je s monumentálními a extravagantními scénami tanečními, čímž vzniká natolik specifické dílo, že jej není možné podřadit pod žádný jiný z filmových žánrů.
I přes to, že trvání tohoto kinematografického období bylo v Mexiku velmi krátké (přibližně osm let), zanechalo po sobě bohatý seznam obsahující více než padesát filmových titulů. Jelikož však cílem této práce není monografie, bylo třeba udělat důkladnou selekci napříč filmy, přičemž ne všechny nutně naplňují znaky zkoumaného subžánru; v mnoha případech tak jde o filmy, které jsou důležité spíše pro to, co přinesly pouze rozvoji a následné evoluci subžánru nebo u nich zkoumáme jejich vlastní specifickou formu využití tance.
Konečně, dalším neopominutelným atributem subžánru „de cabareteras“, jehož důležitost však autor této práce postřehl až v průběhu jejího vytváření, je, že představuje určitý zlom v historii mexické kinematografie: zaznamenává změnu uměleckého proudu v dobové tvorbě. Jeho vliv je navíc patrný až do dnešních dnů na sebeidentifikaci Mexičanů a jejich citové výchově.
|
|
|
Gaspar Noe, autor zvrácené narace
Rezler, Luboš ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; ČENĚK, David (oponent)
Tato teoretická bakalářská práce má za cíl formálně a narativně analyzovat a tematicky interpretovat dva filmy režiséra Gaspara Noé. Zpočátku popisuje vývoj jeho díla včetně realizací krátkých filmů a videoklipů. Následně analyzuje tvorbu tohoto autora v rámci hnutí " New French Extremity". Dále si práce klade za cíl analyzovat filmy "Irreversible" 2002 a "Enter the Void" 2009. Zabývá se především hledáním specifických výrazových prostředků a jejich vývojem mezi dvěma zmíněnými tituly. Zároveň pátrá a vyhledává interpretační zdroje a strategie, které by mohli autorovo dílo rozšířit o možné souvislosti, inspirace či významy. Práce zkoumá stěžejní témata Noého filmů, mezi které patří vztah mezi sexualitou a násilím, posmrtný život, instinktivní chování jedince a podobně
|
host ::
RSS.