|
|
Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce
Pinerová, Klára ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Veber, Václav (oponent) ; Roubal, Petr (oponent)
Název práce: Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce Autor: Klára Pinerová Ústav: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. Po druhé světové válce došlo v zemích, jež se ocitly v sovětském vlivu, k sociálním, politickým i ekonomickým změnám. Tyto změny jsou v odborné literatuře souhrnně nazývány jako sovětizace. Disertace analyzuje tento proces na tématu vězeňského systému v Československu a sovětské okupační zóně, později Německé demokratické republice. Hlavní pozornost je zaměřena na to, jakým způsobem byl v obou zemích sovětský model přebírán, jaké podobnosti nebo rozdíly je možné v jeho vývoji vysledovat a jaké faktory a příčiny byly pro provádění změn rozhodující. Hlavní tezí disertace je, že sovětizace, ačkoliv mohla mít podobné výsledky, probíhala v různých zemích rozdílným způsobem, přičemž záleželo nejenom na předcházejícím vývoji, ale také na geopolitickém postavení a vývojových rysech dané země i vůli komunistického establishmentu k přijetí sovětského vzoru. Je třeba poznamenat, že sovětský model nebyl vždy jednotně definován, ale podléhal neustálým změnám. Československo a NDR musely najít rovnováhu na mnoha úrovních a přizpůsobit vězeňskou...
|
|
|
Comparative analysis of Czechoslovak and Finnish strategic cultures before World War II
Jílek, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cieľom práce je preskúmanie vplyvu strategickej kultúry na štáty a na ich najdôležitejšie rozhodnutia. Koncept strategickej kultúry, prvýkrát predstavený Jackom Snyderom v sedemdesiatych rokoch, je dnes všeobecne akceptovaný, možno sa dokonca stretnúť s varovaniami, že kulturalizmus sa môže stať príliš módnym, niektorí tvrdia, že sa tak už deje. Väčšina prác sa ale zaoberá strategickými kultúrami krajín s dlhou a bohatou históriou, s mnohými historickými skúsenosťami a s veľkým množstvom rôznych programových dokumentov - ako napr. USA, Rusko, Čína alebo India. Mojou snahou je identifikácia vplyvu strategickej kultúry u malých štátov, s veľmi krátkym obdobím nezávislosti - Fínska a Československa na počiatku druhej svetovej vojny. Líšia sa jedným zásadným rozhodnutím: Československo sa rozhodlo ustúpiť nemeckým teritoriálnym požiadavkám, zatiaľ čo Fínsko sa tak nerozhodlo, výsledkom čoho čelilo vojne so Sovietskym zväzom. Hypotézou práce je, že tento zásadný rozdiel bol spôsobený rozdielnymi strategickými kultúrami v daných dvoch kontextoch.
|
|
|
Československo v 60. letech 20. století z hlediska teorie nedemokratických režimů
Slezáková, Martina ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce Československo v 60. letech 20. století z hlediska teorie nedemokratických režimů se zabývá politickým, ekonomickým a společenskýcm vývojem, zejména tzv. Pražským jarem 1968. Reforma v roce 1968 představovala pokus o přeměnu československého komunistického režimu. Cílem bylo vytvořit z Československa moderní průmyslovou společnost, vymanit se z plné podřízenosti k Sovětskému svazu ovšem s vedoucí silou komunistické strany. Z toho důvodu rok 1968 zaujímá v naší poválečné historii významné místo. Diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních částí a sedmi kapitol. První část je věnována nedemokratickým teoriím zejména totalitarismu a autoritarismu. Druhá část začíná událostmi v komunistickém Československu v letech 1948 až 1960. A následně zbylá část práce je věnovaná hlavnímu tématu diplomové práce, a to Československu v 60. letech 20. století. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat situaci v Československu v 60. letech, určit příčiny a důsledky tzv. Pražského jara 1968 a pokusit se přiřadit k Československu v 60. letech určitý typ nedemokratického režimu a zjistit tak, kde se Československo nacházelo na pomyslné škále od totalitarismu k demokracii v tomto období.
|
|
|
Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba: Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému
Klípa, Ondřej ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Zahradníček, Tomáš (oponent)
Disertační práce Název Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému Autor Ondřej Klípa Shrnutí Tématem disertační práce jsou polští pracovníci v Československu, kteří byli zaměstnání na bázi mezivládních dohod. Většinu z nich tvořily ženy. Proces zaměstnávání těchto pracovníků se vyznačoval dvěma specifiky. Prvním je vysoký stupeň regulace ze strany orgánů obou států. Druhým je intenzivní snaha o kontrolu pracovníků, zejména s cílem zamezit jejich kontaktu s místním obyvatelstvem, a kontrola veřejného diskurzu o této pracovní migraci. Hlavní tezí této práce je, že obě specifika vyplývají ze základních charakteristik socialistických systémů, kterými jsou "ekonomika nedostatku" a totalitarismus. V identifikaci těchto charakteristik vycházím z prací Jánose Kornaie. Totalitarismus však pojímám jen jako soubor praktik, které se projevují v různých situacích s různou intenzitou. V práci dokazuji příčinné souvislosti mezi těmito systémovými charakteristikami (nezávislé proměnné) a regulací a kontrolou (závislé proměnné). Vybraný případ proto studuji jako samostatný model dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému. Případ je zasazen také do širšího kontextu blízkých typů pracovních migrací v ČSSR, v ostatních socialistických zemí...
|
|
|
Dvacet let politiky sněmovních volebních reforem v České republice, 1989-2009
Charvát, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Klíma, Michal (oponent) ; Novák, Miroslav (oponent)
Předkládaní dizertační práce se zaměřuje na analýzu dvaceti let politiky volebních reforem v Československu, a to jak na federální (volby do Federálního shromáždění), tak i na národní úrovni (volby do České národní rady), a později v České republice na celostátní úrovni (volby do Poslanecké sněmovny Pralamentu České republiky). Práce nejprve představuje, jak a proč dochází k přijímání a změnám volebních systémů. Nedávné analýzy politiky volebních reforem vytvořily dvě hlavní teoretické perspektivy vysvětlující volební reformy v posledních desetiletích. Podle první perspektivy, vycházející z logiky maximalizace vlastní politické moci, politici kontrolují proces výběru volebního systému a jsou motivováni k maximalizaci vlastní politické moci. Druhá perspektiva umožńuje zahrnout širší škálu aktérů, včetně běžných občanů, a nahlíží na volební reformu jako na kombinaci inherentních a kontingentních faktorů. Volební reforma se tak podle této perspektivy odehrává v reakci na specifické případy systémových selhání. Později se Alan Renwick (v roce 2010 a v upravené podobě v roce 2011) pokusil o vyvinutí preciznějšího přístupu k procesům volebních reforem, a to prostřednictvím dvou kroků. Nejprve dochází k uznání, že existují různé typy reformních procesů, aby následně mohl rozvinout detailnější přístup...
|
|
|
Mediální obraz událostí listopadu 1939 ve vybraných letech
Němcová, Karolína ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Předložená bakalářská diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu událostí listopadu 1939, který vytvářelo Rudé právo, Mladá fronta a Lidová demokracie ve vybraných letech, a to počínaje rokem 1945, dále 1949 a následně po pětiletých intervalech až do let 1968 a 1969. Teoretická část poskytuje základní vhled do historického pozadí těchto událostí na základě odborné literatury. Praktická část se zabývá rozborem jednotlivých článků a je rozčleněna do sedmi kapitol dle zkoumaných let. Každá kapitola obsahuje stručné informace o postavení médií ve společnosti v daném roce, popis mediálního obrazu produkovaného jednotlivými periodiky na základě obsahu vydávaných článků a jeho následnou analýzu v závěru každé kapitoly. Cílem práce je za použití historické komparativní analýzy zjistit, jakým způsobem na listopadové události vzpomínal český tisk v závislosti na svém zaměření a na tehdejších společenských a politických poměrech.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vztahy Československa a Spojených států v letech 1977-1981
Hrušková, Ivana ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vztahy Československa a Spojených států v letech 1977 - 1981" sleduje povahu a vývoj bilaterálních vztahů těchto států především v období prezidentského mandátu Jimmyho Cartera. Charakterizuje zahraniční politiku Spojených států vůči komunistickým státům východní Evropy na přelomu 70. a 80. let 20. století a porovná ji se zahraniční politikou Nixonovy a Fordovy administrativy. Stručně práce pojednává o situaci panující ve Spojených státech koncem 70. let, o dopadech působení Carterovy administrativy na celkový vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, a o vlivu změn na mezinárodním poli na relaci ČSSR - USA. Hlavní pozornost je věnována povaze československo-amerických vztahů, otázkám společného zájmu a třecím plochám mezi zeměmi. Sledovány jsou především vztahy politické a diplomatické, hospodářské a také kulturní. Analyzována je i Carterova iniciativa za dodržování lidských práv ve světě a naplňování helsinských závazků, která měla zásadní význam na další vývoj vztahů Spojených států se sovětským blokem. Klíčová slova: československo-americké vztahy, Spojené státy, Československo, Sovětský svaz, Jimmy Carter, Zbigniew Brzezinski, lidská práva, détente, politika diferenciace
|
|
| |
host ::
RSS.