|
|
Komparace pozice rumunského a litevského premiéra v době vlády prezidentů Klause Iohannise a Daliy Grybauskaité
Karásková, Kristýna ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací pozic premiérů Rumunska a Litvy v době vlády prezidentů Klause Iohannise a Daliy Grybauskaité. Práce se zabývá jak ústavní, tak praktickou pozicí premiérů obou zemí. Obě země jsou součástí postsovětského prostoru a prošly si demokratickou tranzicí. Zároveň Rumunsko i Litva jsou země s přímo voleným prezidentem a potencionálně spadají do kategorie semiprezidentských režimů. Pozice premiéra v těchto zemích je kvůli přítomnosti přímo voleného prezidenta specifická. V práci byla využita komparativní metoda, konkrétně typ tzv. kontrastu kontextů. Tato teorie napomáhá porozumět určitému fenoménu skrze jeho kontext. Cílem práce je tedy poukázat a porozumět podobnostem a rozdílům v postavení premiéra, v praxi a v ústavě, těchto potenciálně semiprezidentských zemí. Práce také upozorňuje na jiné institucionální prvky, které využívají premiéři k vyvažování prezidentské role. Pozornost je věnována i fenoménu kohabitace a postavení premiéra v kohabitaci s nestranickým prezidentem.
|
|
|
Proměna postojů vlády Viktora Orbána ve vztahu k maďarské menšině v kontextu války na Ukrajině
Németh, Renáta Erzsébet ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce "Proměna postojů vlády Viktora Orbána ve vztahu k maďarské menšině v kontextu války na Ukrajině" analyzuje proměnu postoj maďarské vlády k příbuzenské maďarské menšině osidlující Zakarpatskou oblast. Práce prostřednictví kvalitativní obsahové analýzy zkoumá proměnu trendů v přístupu vlády příbuzenského státu k příbuzenské menšině v závislosti na počátek otevřeného válečného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Práce se opírá o teorie příbuzenského aktivismu a politiky a pro komplexní pochopení problematiky jej zasazuje do historického vývojového rámce triády vztahů mezi Maďarskem a maďarskou národnostní menšinou a Ukrajinou.
|
|
|
Vztah KDU-ČSL a českých křesťanských církví
Kobylka, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Práce zkoumá nastavení vztahu KDU-ČSL a českých křesťanských církví po roce 1989. V práci je nastíněn vývoj vztahu církve a státu, posun KDU-ČSL od politického katolicismu k ekumenické spolupráci jejích členů po vzoru německé CDU-CSU, je popsána politická úloha církve a představena teorie vztahu politických stran a zájmových skupin. Práce v rámci své prakticko-analytické části operuje s církevními subjekty, které považuje za zájmové skupiny a usiluje o představení a popsání jejich vzájemného vztahu. V prakticko-analytické části práce využívá obsahové analýzy volebních programů KDU-ČSL a zkoumá v nich obsažené priority českých křesťanských církví, které klade do širšího kontextu. Práce též představuje případovou studii církevních restitucí, na nichž je předložen fenomén skutečnosti, že se KDU-ČSL fakticky stává jako politická strana ochránkyní církevního zájmu v podobě návratu komunistickým režimem zabaveného církevního majetku. Práce se zaměřuje na snahu KDU-ČSL vedoucí ke schválení návratu církevního majetku, který je ironií osudu vrácen v období, v němž strana není zastoupena v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Strana se po úspěšném návratu v roce 2013 též v rámci povolebních koaličních vyjednávání zasadila o udržení neměnnosti schválené podoby církevních restitucí. Práce tudíž nabízí široký...
|
|
|
Přímá demokracie a referendum v ukrajinském politickém systému
Storchak, Yelyzaveta ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce zkoumá roli přímé demokracie a referenda v ukrajinském politickém systému v letech 1991 až 2022. Jako hlavní výzkumná metoda byla zvolena komparativní analýza, jejímž cílem je identifikovat historické kořeny a vývoj přímé demokracie na Ukrajině. Cílem práce je prozkoumat výhody a nevýhody přímé demokracie v politickém systému země, zejména v období prezidentství Volodymyra Zelenského. Práce si klade tři hlavní výzkumné otázky: výhody současného uplatňování přímé demokracie v ukrajinském politickém systému, identifikace nevýhod tohoto přístupu a analýza srovnání nové legislativy přijaté za prezidenta Zelenského s předchozími zkušenostmi s přímou demokracií. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část se zabývá klíčovými pojmy a teoretickými aspekty souvisejícími s přímou demokracií a referendem jako jejím nástrojem. Druhá část doplňuje analýzu o historickou retrospektivu referend na Ukrajině a přehled právních předpisů upravujících tuto oblast. Zvláštní pozornost je věnována analýze právních předpisů přijatých za prezidenta Zelenského a jejich významu pro zkušenosti s přímou demokracií na Ukrajině. Studie konstatuje, že mezi výhody přímé demokracie v ukrajinském politickém systému patří modernizace legislativy, elektronizace procesu referenda a zvýšená účast...
|
|
|
Analýza procesu demokratizace Ukrajiny
Šťastný, Miroslav ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá procesem demokratizace Ukrajiny v době od Oranžové revoluce do současnosti. Hlavním cílem je právě analýza tohoto procesu pomocí teorie "zakořeněné demokracie", kterou představil Wolfgang Merkel. K tomu jsou využita data transformačního indexu BTI, který každé dva roky zkoumá změny vybraných demokratických proměnných. Práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická, nabízí historický vývoj na dnešním území Ukrajiny. Následně jsou představeny klíčové pojmy se samotnou Merkelovou teorií. Druhou část pak představuje samotná analýza prvků vnitřního a vnějšího zakořenění podle Merkela. Na závěr jsou porovnávány konečné výsledky Ukrajiny s ostatními zeměmi postsovětské Eurasie.
|
|
|
Moderní dystopie a teorie totalitarismu
Machart, Filip ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Moderní dystopie a teorie totalitarismu se zabývá komparací těchto dvou fenoménů. Práce vychází z konceptu Giovanniho Sartoriho, který chápe totalitarismus jako ideální konec osy totalitarismus-demokracie. Krajní body plní roli v praxi neuskutečnitelných ideálních zřízení. Reálně se k nim můžeme pouze přiblížit. Právě moderní dystopie mohou představovat takováto ideální totalitární zřízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je analyzováno pět knih, které se zabývají teoriemi totalitarismu. Analyzovány jsou díla Sigmunda Neumanna, Hannah Arendt, Carla J. Friedricha a Zbigniewa K. Brzezińského, Giovanniho Sartoriho a Juana J. Linze. Jednotlivé teorie totalitarismu jsou doplněny o reflexi z řad jiných autorů. V praktické části je analyzováno celkem pět dystopických děl (J. Zamjatin - My, A. Huxley - Brave New World, G. Orwell - 1984, M. Atwood - Příběh služebnice, A. Moore, D. Lloyd - V jako vendeta). V této části jsou analyzována jak samotná díla, tak prvky jednotlivých režimů a autorova inspirace pro napsání díla. V poslední části je provedena samotná komparace mezi teoriemi totalitarismu a moderními dystopiemi. Tato komparace je založena na vypracovaných pravdivostních tabulkách. Cílem práce je zodpovědět výzkumné otázky, které jsou vzneseny v...
|
|
|
Bohdan Chmelnyckyj v historickém vědomí Ukrajinců
Chaban, Polina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu vnímání postavy Bohdana Chmelnyckého ve výbraných uměleckých dílech. Výzkum se soustředí na ruská (sovětská), polská a ukrajinská umělecká díla. Budou probírány takové ruské (sovětské) kulturní památky jako pomník Bohdana Chmelnyckého a pomník "Družby národů" v Kyjevě, film "Bohdan Chmelnyckyj", polský film "Ohněm a mečem", ukrajinský film "Bohdan - Zynovij Chmelnyckyj", veršovaný román Liny Kostenko "Berestečko" a série dokumentárních filmů "Tajemství velikých Ukrajinců". Analýza různých uměleckých děl pomůže definovat ruský, sovětský, polský a ukrajinský pohled na Bohdana Chmelnyckého a jeho činnost a zjistit podobnosti a odlišnosti v interpretaci postavy Bohdana Chmelnyckého. Pozornost bude také věnována tomu, jak umělecká díla ovlivňují ukrajinské historické vědomí. Teoretickým základem bude koncepce historické paměti. Analyzována bude také teorie "Imaginárního společenství" Benedicta Andersona. Klíčová slova Bohdan Chmelnyckyj, historická paměť, ukrajinské historické vědomí
|
|
|
Volební kampaň Volodymyra Zelenskeho z roku 2019 jako odezva na požadavky ukrajinské společnosti
Shvets, Oleksii ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje volební kampani Volodymyra Zelenskeho, konkrétně otázce, zda byla značka Volodymyra Zelenskeho vytvořena během volební kampaně před prezidentskými volbami na Ukrajině v roce 2019. Pokud taková značka byla vytvořena, pak zda byl úspěch Volodymyra Zelenskeho ve volbách výsledkem pouze marketingových technik spojených s brandingem, nebo zda byla úspěšná značka kandidáta Zelenského nejen výsledkem kompetentního použití marketingových technik, ale také výsledkem reflexe požadavků veřejnosti na klíčové společensko-politické otázky. V teoretické kapitole se zabýváme teorií brandingu v politice a zdůrazňujeme hlavní charakteristiky, které by měla moderní politická značka mít. Ve druhé kapitole představujeme klíčové společensko-politické problémy, které znepokojovaly veřejnost v předvolebním období a přímo ovlivňovaly průběh kampaně. V další kapitole představíme několik klíčových faktorů a událostí, které nelze zařadit mezi problematické jevy, ale které rovněž pomohou pochopit důvody Zelenského volebního vítězství. V další kapitole se budeme zabývat volební kampaní Volodymyra Zelenského a odpovíme na otázku, zda byla vytvořena Zelenského politická značka. V poslední kapitole porovnáme volební rétoriku Zelenského a jeho týmu, abychom analyzovali, zda kampaň zohledňovala...
|
|
| |
|
|
Alena Schillerová: populistka, influencerka nebo technokratka?
Vančo, Filip ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediální personou Aleny Schillerové v rámci tří kategorií: populistka, technokratka nebo influencerka. V teoretické části rozebírá tyto kategorie v momentální literatuře a nastiňuje pozadí hnutí ANO 2011, jeho je členkou. Dále kategorizuje pozorovatelné jevy těchto kategorií. Následuje analýza, která zkoumá její mediální výstupy na sociálních médií Facebook, Instagram, Twitter a další výstupy v tradičních médií. Cílem práce je zodpovědět, zdali je Alena Schillerová populistkou, technokratkou, influencerkou, nebo vším dohromady.
|
host ::
RSS.