|
|
Vývoj vězeňských subkultur v Československu v letech 1948-1960
Pinerová, Klára ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
vývoj československé společnosti v poválečném období znamená výrazný historický přelom v našich dějinách. Změnily se mocenské vztahy v Evropě, což bylo nejvíce určující pro politický vývoj zemí ve střední Evropě. Po porážce nacistického Německa se zájmy velmocí stále více rozdělovaly, až vznikly dva protichůdné bloky. Československu se nepodařilo stát se "mostem mezi Východem a Západem" a v letech 1945 - 1948 stále více inklinovalo k Sovětskému svazu. Politická situace v samotném Československu se druhou světovou válkou změnila a otočila se výrazně do leva. Po válce nebyla obnovená agrární strana, která byla zkompromitovaná érou Protektorátu a druhé republiky, naopak byl vytvořen blok zvaný Národní fronta, který vytvářel státní politiku. Období mezi léty 1945 - 1948 nazýváme omezenou demokracií, protože proti Národní frontě neexistovala žádná opozice. Rychle docházelo k výrazným změnám - odsunu německého obyvatelstva, k znárodnění, k pozemkové reformě atd. To mělo samozřejmě další vliv na utváření skladby celé společnosti. Mizely skupiny nejbohatších a nejchudších obyvatel. Únor 1948 prakticky již jen potvrdil zrněny, které ve společnosti a ve státě po druhé světové válce probíhaly. Po převratu dochází k postupnému, ale přesto rychlému budování totalitního státu se všemi jeho důsledky. Veškerý život a dění...
|
|
|
Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce
Pinerová, Klára ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Veber, Václav (oponent) ; Roubal, Petr (oponent)
Název práce: Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce Autor: Klára Pinerová Ústav: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. Po druhé světové válce došlo v zemích, jež se ocitly v sovětském vlivu, k sociálním, politickým i ekonomickým změnám. Tyto změny jsou v odborné literatuře souhrnně nazývány jako sovětizace. Disertace analyzuje tento proces na tématu vězeňského systému v Československu a sovětské okupační zóně, později Německé demokratické republice. Hlavní pozornost je zaměřena na to, jakým způsobem byl v obou zemích sovětský model přebírán, jaké podobnosti nebo rozdíly je možné v jeho vývoji vysledovat a jaké faktory a příčiny byly pro provádění změn rozhodující. Hlavní tezí disertace je, že sovětizace, ačkoliv mohla mít podobné výsledky, probíhala v různých zemích rozdílným způsobem, přičemž záleželo nejenom na předcházejícím vývoji, ale také na geopolitickém postavení a vývojových rysech dané země i vůli komunistického establishmentu k přijetí sovětského vzoru. Je třeba poznamenat, že sovětský model nebyl vždy jednotně definován, ale podléhal neustálým změnám. Československo a NDR musely najít rovnováhu na mnoha úrovních a přizpůsobit vězeňskou...
|
|
|
Alevité v Německé spolkové republice v současnosti
Pinerová, Klára ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Malečková, Jitka (oponent)
Název práce: Alevité ve Spolkové republice Německo v současnosti Autor: Klára Pinerová Ústav: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav Blízkého východu a Afriky Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc. Po první světové válce alevité podporovali Atatürkovu politiku sekularizace, přičemž první prezident Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk vybral některé prvky alevitské kultury do konstruktu nové turecké národní identity. Zdálo se, že se alevitská identita rozplyne a přetvoří v jednotnou tureckou, nicméně od 80. let v souvislosti se změněnou náboženskou politikou se alevitské hnutí začalo vnitřně aktivizovat a obnovovat. To platilo nejenom pro alevitské hnutí v Turecku, ale také v Německu. Během posledních dvaceti let se podařilo alevitům zorganizovat a vytvořit propojenou síť organizací napříč Německem, Tureckem a celou Evropou, která sebevědomě ovlivňuje veřejný prostor. Alevité v Německu zdůrazňují, že jsou součástí německé společnosti, nikoliv cizinci. Založili bezpočet různých spolků a organizací, které alevitské hnutí reprezentují v boji za uznání jeho práv jako náboženské skupiny jak v Německu, tak v Turecku. V posledních letech postupně prosazují alevitskou náboženskou výuku na německých základních školách a k propagaci své identity využívají moderních médií,...
|
|
|
Vývoj vězeňských subkultur v Československu v letech 1948-1960
Pinerová, Klára ; Pullmann, Michal (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
vývoj československé společnosti v poválečném období znamená výrazný historický přelom v našich dějinách. Změnily se mocenské vztahy v Evropě, což bylo nejvíce určující pro politický vývoj zemí ve střední Evropě. Po porážce nacistického Německa se zájmy velmocí stále více rozdělovaly, až vznikly dva protichůdné bloky. Československu se nepodařilo stát se "mostem mezi Východem a Západem" a v letech 1945 - 1948 stále více inklinovalo k Sovětskému svazu. Politická situace v samotném Československu se druhou světovou válkou změnila a otočila se výrazně do leva. Po válce nebyla obnovená agrární strana, která byla zkompromitovaná érou Protektorátu a druhé republiky, naopak byl vytvořen blok zvaný Národní fronta, který vytvářel státní politiku. Období mezi léty 1945 - 1948 nazýváme omezenou demokracií, protože proti Národní frontě neexistovala žádná opozice. Rychle docházelo k výrazným změnám - odsunu německého obyvatelstva, k znárodnění, k pozemkové reformě atd. To mělo samozřejmě další vliv na utváření skladby celé společnosti. Mizely skupiny nejbohatších a nejchudších obyvatel. Únor 1948 prakticky již jen potvrdil zrněny, které ve společnosti a ve státě po druhé světové válce probíhaly. Po převratu dochází k postupnému, ale přesto rychlému budování totalitního státu se všemi jeho důsledky. Veškerý život a dění...
|
host ::
RSS.