|
|
"Bělorusizační epizoda" v procesu formování běloruského národa
Marková, Alena ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent) ; Veber, Václav (oponent)
disertační práce "Bělorusizační epizoda" v procesu formování běloruského národa Alena Marková Tématem této studie je fenomén tzv. bělorusizace na území Běloruské sovětské socialistické republiky ve 20. letech 20. století. Jde o jedinečný dějinný proces, v rámci něhož byly celosvazovou komunistickou vládou podpořeny národní iniciativy (a to především rozvoj národního jazyka a jiné) a současně byla prosazovaná politika "korenizace" čili dosazování etnicky lokálních kádrů do úřadů neruských republik Sovětského svazu. Práce se zabývá rozborem důvodů zahájení politiky bělorusizace, jejíž provedení mělo upevnit nejistou stabilitu nově ustavené sovětské vlády a sovětského státu, a to za cenu řady ústupků (spočívajících de facto v podpoře narůstajícího národního hnutí) vůči jednotlivým republikám a národní inteligenci, jež v běloruských podmínkách hrála obzvláště velkou úlohu. Práce se proto věnuje roli a postavení běloruské inteligence, jež, jakkoli nebyla ve své většině v komunistické straně, přesto byla hlavní silou prosazující bělorusizaci. Spolupráce s běloruskou národní inteligencí, již jí nabídla samotná komunistická strana, byla dána nedostatkem komunistických kádrů, kteří by mohli nezřídka sociálně demokratickou či nestranickou inteligenci zastoupit. Odsud je možno vidět kořeny dlouhodobého...
|
|
|
Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce
Pinerová, Klára ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Veber, Václav (oponent) ; Roubal, Petr (oponent)
Název práce: Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce Autor: Klára Pinerová Ústav: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. Po druhé světové válce došlo v zemích, jež se ocitly v sovětském vlivu, k sociálním, politickým i ekonomickým změnám. Tyto změny jsou v odborné literatuře souhrnně nazývány jako sovětizace. Disertace analyzuje tento proces na tématu vězeňského systému v Československu a sovětské okupační zóně, později Německé demokratické republice. Hlavní pozornost je zaměřena na to, jakým způsobem byl v obou zemích sovětský model přebírán, jaké podobnosti nebo rozdíly je možné v jeho vývoji vysledovat a jaké faktory a příčiny byly pro provádění změn rozhodující. Hlavní tezí disertace je, že sovětizace, ačkoliv mohla mít podobné výsledky, probíhala v různých zemích rozdílným způsobem, přičemž záleželo nejenom na předcházejícím vývoji, ale také na geopolitickém postavení a vývojových rysech dané země i vůli komunistického establishmentu k přijetí sovětského vzoru. Je třeba poznamenat, že sovětský model nebyl vždy jednotně definován, ale podléhal neustálým změnám. Československo a NDR musely najít rovnováhu na mnoha úrovních a přizpůsobit vězeňskou...
|
|
|
"Bělorusizační epizoda" v procesu formování běloruského národa
Marková, Alena ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent) ; Veber, Václav (oponent)
disertační práce "Bělorusizační epizoda" v procesu formování běloruského národa Alena Marková Tématem této studie je fenomén tzv. bělorusizace na území Běloruské sovětské socialistické republiky ve 20. letech 20. století. Jde o jedinečný dějinný proces, v rámci něhož byly celosvazovou komunistickou vládou podpořeny národní iniciativy (a to především rozvoj národního jazyka a jiné) a současně byla prosazovaná politika "korenizace" čili dosazování etnicky lokálních kádrů do úřadů neruských republik Sovětského svazu. Práce se zabývá rozborem důvodů zahájení politiky bělorusizace, jejíž provedení mělo upevnit nejistou stabilitu nově ustavené sovětské vlády a sovětského státu, a to za cenu řady ústupků (spočívajících de facto v podpoře narůstajícího národního hnutí) vůči jednotlivým republikám a národní inteligenci, jež v běloruských podmínkách hrála obzvláště velkou úlohu. Práce se proto věnuje roli a postavení běloruské inteligence, jež, jakkoli nebyla ve své většině v komunistické straně, přesto byla hlavní silou prosazující bělorusizaci. Spolupráce s běloruskou národní inteligencí, již jí nabídla samotná komunistická strana, byla dána nedostatkem komunistických kádrů, kteří by mohli nezřídka sociálně demokratickou či nestranickou inteligenci zastoupit. Odsud je možno vidět kořeny dlouhodobého...
|
|
|
Veniamin, Ivan Peresvětov, Juraj Križanič v Rusku (a historicko-kulturní souvislosti jejich působení)
Příhoda, Marek ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Veber, Václav (oponent)
Mnich Veniamin (druhá polovina 15. století), Ivan Peresvětov (první polovina 16. století) a Juraj Križanić (1617/1618-1683) představují pozoruhodné myslitelské osobnosti období pozdního středověku a raného novověku. Všechny spojuje několik významných momentů, které činí zkoumání jejich díla v rámci jedné monografie opodstatněným a inspirujícím. Všichni tři přišli na území moskevského státu z jiných kulturních a jazykových prostředí, přičemž okamžik jejich příchodu do Ruska a pobytu tam můžeme charakterizovat jako mezníky historického a duchovního vývoje východní Evropy, spojené s přehodnocením a relativizací předchozí tradice. Mnich Veniamin se objevil v Novgorodě v závěrečné etapě procesu sbírání ruských zemí, ve chvíli, kdy se otevírá otázka pro moskevskou společnost zásadní - problém církevního majetku a jeho možné sekularizace; Ivan Peresvětov pak na počátku vlády Ivana IV. Vasiljeviče v období očekávaných změn a Juraj Križanić v předvečer reforem Petra I. Alexejeviče. Veniamin, Peresvětov i Križanić si do Ruska přinesli vlastní bohatou předchozí zkušenost a intelektuální výbavu, jejíž zdroje leží mimo duchovní ambient moskevské společnosti, zároveň se svým působením a svými spisy vědomě začleňují do aktuálních polemik, a dokonce se snaží ovlivnit budoucí vývoj hostitelské země (Peresvětov, Križanić)....
|
|
| |
|
| |
|
|
Nový mim. Mimické divadlo současnosti
Halaš, Adam ; Hybner, Boris (vedoucí práce) ; Veber, Václav (oponent) ; Kratochvílová, Zdeňka (oponent)
Disertační práce je založena na několikaletém studiu v oboru nonverbálního divadla a soustředí se zejména na současné umělecké trendy a budoucí vývoj tohoto žánru. Kromě faktografického přehledu všech současných umělců, divadel, festivalů a škol věnujících se mimickému divadlu, který je součástí přílohy této práce, je hlavním motivem analýza a studium nových prvků a specifik současného mimického divadla.
|
|
|
Výchova k herectví a mimickému divadlu
Sochor, Martin ; Hybner, Boris (vedoucí práce) ; Petišková, Ladislava (vedoucí práce) ; Zárubová-Pfeffermannová, Noemi (oponent) ; Veber, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá pedagogikou herectví, mimu a pantomimy. Popisuje vybrané zásadní výukové systémy a školy zaměřené na výuku mimického divadla Mime corporel dramatique Etienna Decrouxe, školu imaginární pantomimy stylu Marcela Marceaua, pedagogiku Jacquese Lecoqua, divadelní školu Scuola Teatro Dimitri ve Švýcarsku a Katedru nonverbálního a komediálního divadla HAMU (v současné době ve fázi změny jména na Katedru pantomimy) v Praze. Zabývá se jejich teorií, studijními programy a popisy cvičení. Autor přímo studoval tělesný mimus i techniku imaginární pantomimy ve škole Marcela Marceaua v Paříži, v současné době je pedagogem na Katedře pantomimy HAMU, byl na studijním pobytu na Dimitriho škole, v práci jsou tedy uváděny informace přímo od jejich zdroje s podrobnou teoretickou i praktickou zkušeností. Práce se rovněž zabývá problematikou terminologie v oblasti mimického divadla, dějinami jeho pedagogiky se zaměřením na Českou republiku.
|
host ::
RSS.