|
|
Inkluzivní vzdělávání žákyně s lehkým mentálním postižením v základní škole
Křenková, Sandra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl popsat specifika inkluzivního vzdělávání žákyně základní školy, u které bylo diagnostikováno lehké mentální postižení. Jedná se o práci teoreticko- empirickou. Teoretická část charakterizuje mentální postižení se zaměřením na lehké mentální postižení. Dále popisuje inkluzivní vzdělávání a podpůrná opatření, která se žákům s lehkým mentálním postižením při vzdělávání poskytují. Praktická část je zpracována metodou případové studie. Cílem výzkumu bylo předložit možná pozitiva a negativa začlenění žákyně do běžného vzdělávacího proudu. Výsledky tohoto výzkumu ukázaly na nutnost vytvoření vhodného podnětného prostředí pro žákyni nejen ve škole, ale také doma. Samotná edukace této žákyně by měla probíhat v menším třídním kolektivu společně s intaktními žáky pod vedením zkušeného pedagogického pracovníka. Dále je z výzkumu patrné, že vzdělávání žákyně v hlavním vzdělávacím proudu je obohacující, jelikož vzájemná interakce má dopad na všechny zúčastněné - ti tak mají možnost se od sebe navzájem neustále učit. Žákyně s lehkým mentálním postižením má v běžném vzdělávacím prostředí větší předpoklad lépe se připravit na život v reálném prostředí bez postižení. Získaná data prezentovaná v případové studii dokládají, že inkluzivní vzdělávání žákyně s lehkým mentálním postižením v...
|
|
| |
|
| |
|
|
Podpůrná opatření 1. stupně u žáků mladšího školního věku s možnými náznaky specifických poruch učení
Valentová, Barbora ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce ve svém obsahu řeší tvorbu podpůrných opatření u dětí s podezřením na nějakou specifickou poruchu učení, přičemž konkrétně je zaměřena na 1. st. tohoto opatření, tedy na plán pedagogické podpory. Cílem diplomové práce je zmíněnou problematiku objasnit a následně analyzovat a zhodnotit účinnost konkrétních plánů pedagogické podpory na 1. st. základní školy. Text diplomové práce je rozdělen do dvou základních částí - teoretická a praktická část. V rámci teoretické části je nejdříve obecně zmíněna stručná charakteristika žáka mladšího školního věku. Každé dítě je jiné, a právě v počátku školní docházky se ukazuje, zda je připraveno na školní systém. Další kapitoly popisují možné náznaky problémů z hlediska školního výkonu žáka, podporu a intervenci problémových žáků, kdy jsou zde identifikovány vnější a vnitřní faktory a je zde zmíněna důležitá role učitele a spolupráce s rodinou. Teoretická část dále charakterizuje situaci podle současného legislativního rámce vzdělávání na ZŠ se zaměřením na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále vymezuje obsah vzdělávání v RVP ZV a také obecně podává informace o inkluzivní výuce. Poslední kapitoly již prezentují jasný popis podpůrných opatření a jejich stupňů a zpřesňují pojem "plán pedagogické podpory", kdy je vysvětlen jeho význam....
|
|
| |
|
|
Postavení asistenta pedagoga v běžné třídě
Jiskrová, Markéta ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Migdauová, Alena (oponent)
Název bakalářské práce: Postavení asistenta pedagoga v běžné třídě Pracoviště: UK FTVS, Katedra zdravotní TV a tělovýchovného lékařství Autor: Markéta Jiskrová Studijní obor: Tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami Vedoucí práce: PhDr. Klára Daďová, Ph.D. Rok obhajoby: 2017 Abstrakt Cíl: Cílem bakalářské práce je zanalyzování postavení asistenta pedagoga v běžné třídě. Metody: Hlavní použitá metoda byla explorativní (dotazovací). K tomu byly využity 2 ankety složené z šestnácti otázek. Bylo osloveno 54 učitelů, kteří pracují s asistentem pedagoga a 49 asistentů. Z toho odpovědělo 43 % učitelů a 41 % asistentů ve věku 20-60 let. Výsledky: Z ankety vyplynulo, že asistenti byli téměř polovinou oslovených učitelů zprvu vnímáni negativně. Nicméně u většiny učitelů se tento postoj změnil během spolupráce s asistentem na pozitivní. Pozitivním způsobem se změnila práce žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Asistenti jsou pro žáky autoritou a zároveň s nimi udržují pozitivní vztahy. Klíčová slova: Asistent pedagoga, podpůrná opatření, inkluzivní a integrativní vzdělávání, žák se speciálně vzdělávacími potřebami.
|
|
|
Intaktní žáci v inkluzivní třídě
Křesťanová, Kristýna ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Práce se zabývá vlivem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) na jejich intaktní spolužáky. Za posledních několik let se zvýšil počet žáků se SVP v běžných třídách. V některých třídách se tak objevuje i více žáků se SVP, proto je důležité sledovat, jaký vliv to má na jejich intaktní spolužáky. Žáci se SVP sebou přináší také podpůrná opatření (například asistenty) či větší pracovní zátěž pro učitele. Tohle všechno působí i na intaktní žáky a cílem práce je popsat, jaký ten vliv je. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické popisuji význam jednotlivých aktéru školní třídy pro její správné fungování, bezpečné klima a to, jak vzájemně na sebe mohou působit. Také se věnuji společnému vzdělávání, jaké jsou hlavní principy, popisuji společné vzdělávání v ČR, kdo to jsou žáci se SVP, jaké se jim může v běžné třídě dostat podpory. Empirická část proběhla prostřednictvím smíšeného výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření a rozhovoru, přičemž respondenti byli učitelé 1. stupně. Z výzkumného šetření vyplynulo, že podle názoru učitelů žáci se SVP mohou mít pozitivní i negativní vliv. Intaktní žáci se učí například toleranci nebo respektu, také se seznamují s odlišnostmi, které je budou provázet celý život. Zároveň ale mohou mít negativní vliv, když ve třídě vyrušují, zpomalují tempo, zdržují výuku...
|
|
|
Poskytování kariérového poradenství žákům se specifickými poruchami učení
Jenšovská, Anna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část práce je rozčleněna do tří tematických oblastí. V první naleznete informace o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, legislativní úpravu poskytování podpůrných opatření a také fungování školských poradenských zařízení. Druhá část je zaměřena na jednotlivé druhy specifických poruch učení (SPU), hodnocení žáků se specifickými poruchami učení, diagnostiku SPU a podporu poskytovanou žákům ve výuce. Teoretická část je zakončena kapitolou věnující se kariérovému poradenství, protože s ním je spojen výzkum práce. Ve středu pozornosti jsou metody kariérového poradce, jeho kompetence, informace ohledně klientely a také činnosti poradce. Praktická část představuje výsledky šetření realizovaného formou rozhovorů s kariérovými poradci, výchovnými poradci. V závěru práce jsou zveřejněny výsledky z výzkumné části, protože cílem bylo zjistit názor respondentů na dopady, služby poradenství pro tyto žáky a jaké metody se vyžívají při práci s žákem s SPU. Hlavním cílem práce je zjistit, zda se vyskytují rozdíly v poskytování kariérového poradenství u žáků s SPU a u žáků bez SPU. Výzkumná část práce odlišnosti v poskytování kariérového poradenství žákům se specifickými poruchami učení potvrdila, ale poradci si zakládají na...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.