Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komentovaný překlad: José Luis Díaz: "CIENCIA Y ARTE: LA INTELIGENCIA DE LAS MUSAS"
Hrách, Ondřej ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Charvátová, Anežka (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část tvoří překlad vybraných esejů mexického autora Josého Luise Díaze, nacházejících se v jeho knize El ábaco, la lira y la rosa: las regiones del conocimiento, konkrétně v šesté kapitole CIENCIA Y ARTE: LA INTELIGENCIA DE LAS MUSAS. Jedná se o překlad ze španělštiny do češtiny. Druhá část práce obsahuje komentář překladu, který sestává z překladatelské analýzy originálu, charakteristiky uplatněných překladatelských postupů a popisu konkrétních problémů, které se při překladu daného textu objevily, včetně zdůvodnění užitých řešení. Klíčová slova: komentovaný překlad, překlad esejů, překladatelská analýza, překladatelské problémy, překladatelské postupy, mexická esejistika, věda a umění, poznání, kognice
Biologické podklady kognitivních poruch
Vítek, Petr ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Jako téma své bakalářské práce jsem zvolil Biologické podklady kognitivních poruch. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce jsem byl nucen si vybrat pouze dvě kognitivní funkce, konkrétně paměť a myšlení. Celá práce je vlastně pokusem propojit psychologické teorie se současnými poznatky neurologie a psychiatrie, které zažívají boom díky rozvoji zobrazovacích technik mozku, jejichž stručnému přehledu věnuji jednu kapitolu. Na začátku vymezuji jednotlivé kognitivní funkce a dále se již zabývám pouze dvěma vybranými - pamětí a myšlením. Paměť zabírá více stránek, protože její neurologický výzkum je ve srovnání s myšlením mnohem dále. U obou kognitivních funkcí postupuji stejně, nejprve se zaměřuji na popis v normě a následně klasifikuji a popisuji jednotlivé poruchy a hledám k nim neurologické koreláty. Ve druhé části bakalářské práce navrhuji výzkum epizodické paměti, v němž bych porovnával z neurologického i neuropsychologického hlediska rozdíly v jejím narušení. Cílovou skupinou jsou pacienti s bludy, pacienti trpící bájivou lhavostí a pacienti často konfabulujícími. Pokusil jsem se vytvořit takový design, aby se výzkum přibližoval co nejvíce realitě, nicméně si uvědomuji jeho finanční náročnost i některé složitější aspekty spojené zejména s výběrem zkoumaných osob. Klíčová slova: Kognice, paměť,...
Zprostředkované učení - významný faktor pomoci sociálně znevýhodněným žákům (v procesu učení)
Škopková, Pavla ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
Diplomová práce řeší otázku rozvojetvorných možností v procesu školního učení. Tato otázka je zasazena do kontextu vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. Protože při formování učebních kompetencí není tato oblast dostatečně propracovaná a konkrétní vyučovací metody jsou poněkud rigidní, bude představena jedna z možností, jak lze učební dovednosti a schopnosti těchto žáků rozvíjet, a které se v rámci učebních kompetencí považují za klíčové. V této souvislosti bude představen stimulační a intervenční program Instrumentálního obohacení jako konkrétní forma realizace zprostředkovaného učení asoučasně jako snaha o perspektivní inovaci učebních osnov. Se záměrem poukázat na neomezené možnosti rozvoje žákova učebního potenciálu je text zaměřen na teoretická a koncepční východiska, která tvoří podstatu celého programu. Program je instrumentální sada nástrojů, které vedou k aktivaci kognitivních struktur a k jejich následnému obohacení. Proto budou kromě teoretických východisek představeny také kognitivní strategie metakognitivního nácviku, které usnadňují kognitivní modifikovatelnost a které vedou k rozvoji žákova učebního potenciálu.
Inter-individual differences in behaviour of laboratory rats
Rudolfová, Veronika ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stále častěji se ukazuje, že ačkoliv jsou pokusná zvířata vystavena stejným podmínkám, jejich chování se mezi sebou liší. Pokud jsou tyto rozdíly stabilní v čase a napříč různými situacemi, můžeme mluvit o personalitě. Tato diplomová práce testuje interindividuální rozdíly v chování laboratorních potkanů (kmene Long Evans) v sérii experimentů prováděných v rané onotgenezi a v dospělosti. Kromě stanovení interindividuálních rozdílů v chování a personality jedinců si tato práce ukládá dva hlavní cíle. (1) Stanovit stabilitu personality napříč ontogenezí. (2) Zjistit, zda interindividuiální rozdíly v chování souvisí s výkonem v kognitivních testech. Potvrdili jsme existenci interindividuálních rozdílů v chování u laboratorních potkanů. V této sérii experimentů jsme však nebyli schopni určit personalitu jednotlivých pokusných jedinců. Rozdíly v chování jedinců byly nejlépe vyjádřené chováním v open field testu a ve vyvýšeném křížovém bludišti (Elevated plus maze test). Naše výsledky také ukazují, že v jednotlivých opakováních těchto testů se zvířata chovají rozdílně. Dále jsme zjistili, že chování v testu aktivního vyhýbání se místu na rotující arénce a v Morrisově vodním bludišti spolu nesouvisí, ačkoliv oba tyto experimenty testují kognitivní schopnosti. Korelace parametrů z testů aktivního vyhýbání...
Referenční význam slov při komunikaci člověka a psa
Stemmerová, Lucia ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Santariová, Milena (oponent)
V posledních dvaceti letech se psi stávají modelovými subjekty řady srovnávacích studií. Prováděné experimenty nám naznačují, že se u nich v procesu domestikace vyvinuly specifické kognitivní schopnosti jako adaptace na antropomorfní prostředí. Psi jsou například schopní sledovat pohled člověka a porozumět ukazovacím gestům. Důležitým tématem současných výzkumů jsou lingvistické schopnosti psů. Poznatky v této oblasti by mohly pomoci odhalit evoluční procesy, jež formovaly lidský jazyk. Minulé studie prokázaly, že psi jsou schopní rozlišit název nového objektu prostřednictvím rychlého mapování. Nicméně v případě rozlišování dvou nových objektů nastával problém. Proto jsem se rozhodla experimentálně ověřit, zda jsou psi schopní zapamatovat si dvě nová slova a přiřadit je ke správným objektům už v prvním tréninkovém sezení. Za tímto účelem byla vypracována nová metodika, pomocí které byli testováni tři psi plemene border kolie. Výsledky ukázaly, že po určitém tréninku byli psi schopní správně rozlišit dvě nová slova v případě, že stál experimentátor před nimi a měli možnost multisenzorické percepce. V případě, že měli psi možnost vnímat pouze jeden komunikační kanál (pouze vizuální či pouze akustický), docházelo u nich k větší chybovosti. Výsledky experimentu naznačují, že funkčně referenční reakce...
Kognitivní vývoj v období vysokoškolského studia
Pánková, Barbora ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Lacinová, Lenka (oponent)
Tématem disertační práce jsou změny a posuny v kognitivní oblasti v období vysokoškolského studia. K období je vztažen koncept postformálního myšlení v pojetí Jan D. Sinnott. Teoretická část je věnována tématům ukotvujícím dvě oblasti - vysokoškolské období a kognitivní vývoj. Představena je situace masifikace terciárního vzdělávání v České republice a její dopad na strukturu studentů i studenty samotné. Období vysokoškolského studia je popsáno pohledem teoretiků vývojové psychologie i konceptem vynořující se dospělosti Jeffrey J. Arnetta. V oblasti kognitivního vývoje je připomenuta teorie Jeana Piageta a představeny směry uvažování jeho následovníků v rámci teorií postformálního vývoje. Pro výzkumnou část byla vybrána Teorie relativistického postformálního myšlení Jan D. Sinnott. Výzkum je realizován smíšeným designem dvěma částmi - kvantitativní a kvalitativní. K prozkoumání tématu využíváme dvou rovin, které společně přispívají k porozumění oblasti kognitivních jevů v tomto období. Rovina "MYŠLENÍ" se zaměřuje na úroveň postformálního myšlení u vysokoškolských studentů. Využívá metody kvantitativní - Komplexního dotazníku postformálního myšlení (554 respondentů) a kvalitativní - pozorování respondentů při řešení baterie šesti standardních problémů metodou přemýšlení nahlas (26 respondentů)....
Role biomarkerů v diferenciální diagnostice neurodegenerativních onemocnění
Katonová, Alžbeta ; Čechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Do nedávné doby byla diagnostika Alzheimerovy nemoci a dalších neurodegenerativních onemocnění závislá pouze na klinickém projevu, jejíž definitivní potvrzení bylo možné pouze post-mortem. V současné době představují biofluidní biomarkery spolehlivý zdroj pro diagnostiku závažných neurodegenerativních onemocnění již během života pacienta. Identifikace spolehlivých biomarkerů je nezbytná pro zvýšení diagnostické přesnosti, monitoraci klinického stavu, přesnější výběr jedinců do klinických studií a s tím spojený i vývoj kauzální léčby. Cílem bakalářské práce bude vypracovat důkladnou literární rešerši se zaměřením na klinicky i experimentálně využívané biologické markery v diagnostice neurodegenerativních onemocnění a jejich roli v patofyziologii těchto onemocnění. Klíčová slova: Neurodegenerativní onemocnění, biomarkery, proteinopatie, neurokognitivní porucha, kognice

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.