|
|
Ontogeneze neurálních mechanismů epizodické paměti
Šafová, Lucie ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
Pro epizodickou paměť, tedy schopnost vybavit si osobní zkušenosti s detaily o čase, místě a události, jsou zásadní zejména dvě mozkové struktury - hipokampus a prefrontální kůra (PFC). K postupnému rozvoji epizodické paměti výrazně přispívají právě jejich vývojové změny. Hipokampus je komplexní strukturou složenou z několika podoblastí, která zaujímá ústřední postavení ve funkci nervových základů epizodické paměti. Zjištění ukazují, že vliv na epizodickou paměť mají jak v něm probíhající neuronální změny, tak změny v jeho objemu a objemu hipokampálních podpolí. Stejně jako v hipokampu, i změny v prefrontální kůře mají na epizodickou paměť vliv, PFC patří mezi poslední oblasti, které plně dozrávají a ovlivňuje přesnost vybavování kontextových detailů epizodických vzpomínek. Pro epizodické vzpomínky je pak zásadní i přenos informací mezi oblastmi mozku, ten zajišťují propojení bílé mozkové hmoty (fornix, cingulum, uncinátní fascikulus). Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o strukturách a mechanismech, které se uplatňují ve vývoji epizodické paměti, a zmiňuje i faktory, které mají na vývoj vliv. Klíčová slova: epizodická paměť, ontogeneze, hipokampus, prefrontální kůra, synaptická plasticita
|
|
|
Mezikulturní rozdíly v ontogenetickém vývoji
Smetanová, Hana ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Popper, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je porovnat ontogenetický vývoj dětí v kontextu kulturního prostředí. Práce se teoreticky i výzkumně zaměřuje na populaci dětí ve věku 3 až 5 let. Literárně- přehledová část představí vývojové aspekty předškolního věku s důrazem na kognitivní ontogenezi. Dále bude zaměřena na sociální kognici, zejména na teorii mysli a její souvislost s dalšími kognitivními fenomény. Zmíněny budou také možnosti testování teorie mysli. V poslední části budou shrnuta dosavadní zjištění o mezikulturních rozdílech v teorii mysli a budou popsány vybrané faktory vysvětlující případné rozdíly ve vývoji. Cílem výzkumné části pak bude návrh výzkumu, který by zmapoval souvislost mezi teorií mysli, vybranými kognitivními funkcemi a sociodemografickými faktory u českých a britských dětí. Také bude zkoumána univerzalita vlivu jazykových schopností a exekutivních funkcí na teorii mysli. Přínosem této bakalářské práce je rozšíření poznatků o vlivu prostředí na ontogenetický vývoj skrze porovnání teorie mysli mezi dvěma evropskými zeměmi. Klíčová slova: vývoj; teorie mysli; kultura; exekutivní funkce; jazyk
|
|
|
Ochota žen participovat na nechtěné sexuální aktivitě v souvislosti se sebehodnocením a mate value
Pícková, Anna ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se primárně zabývá zkoumáním vztahů mezi ochotou žen dobrovolně participovat na nechtěných sexuálních aktivitách, jejich sebehodnocením a mate value. Teoretická část práce pečlivě vymezuje koncept konsenzu, podrobně analyzuje důvody a psychologické faktory, které přispívají k účasti žen na nechtěných sexuálních aktivitách. Výsledky našeho výzkumu naznačují existenci středně silného negativního vztahu mezi ochotou žen účastnit se nechtěných sexuálních aktivit a jejich sebehodnocením. Vztah s mate value nedosáhl hladiny signifikance. Žádný aspekt ze sexuální historie žen významně nezasáhl do výše zmíněných vztahů mezi proměnnými. Explorativní část výzkumu naznačuje, že není rozdíl mezi staršími a mladšími ženami v ochotě účastnit se nechtěných sexuálních aktivit. Výsledná zjištění mají významný přínos v oblasti prevence a osvěty ohledně sexuálního konsenzu a nastavování hranic při sexuálních interakcích. Klíčová slova: konsenzus, nechtěné sexuální aktivity, sebehodnocení, mate value
|
|
|
Markery stresu a metodiky jejich měření u vybraných modelových organismů
Langmajerová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Stresová reakce je kaskáda fyziologických a následně i behaviorálních procesů, které organismu umožňují vyrovnávat se s různými zátěžovými situacemi a vlivy (stresory). Projevy stresu (stresové reakce) u různých organismů jsou do určité míry podobné, zároveň se mohou lišit jak intenzitou, tak i způsobem. Stres může být měřen pomocí biologických markerů, což jsou objektivní, kvantifikovatelné informace vypovídající o biologickém procesu. Tato bakalářská práce se zabývá markery stresu a metodikou jejich měření. Dále rozebírá u vybraných skupin modelových organismů z řádu hlodavců (potkan, myš) konkrétní typy markerů stresu, což mohou být např. behaviorální projevy, měření stresových hormonů (kortizol, kortikosteroid), měření tělesné teploty, krevního tlaku či rychlosti tepu. Zaměřuji se na problematiku vhodnosti a aplikovatelnosti různých metod měření a hodnocení stresu u jednotlivých modelů v závislosti na přesnosti a welfare u zvířat během daného měření, který může ovlivňovat výsledky testů. Klíčová slova: animální model, biomarker, chování, stres
|
|
|
Působení interakce se zvířaty na resilienci člověka
Vondráková, Barbora ; Polák, Jakub (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá působením zvířat na lidskou resilienci prostřednictvím vzájemných interakcí. V teoretické části je nejprve stručně popsán koncept, související pojmy, mechanismy a faktory resilience. Dále je pozornost věnována současným poznatkům z oblasti zkoumání resilience a zmíněny jsou některé vybrané měřící nástroje. Další část je zaměřena na obecné účinky interakcí se zvířaty na bio-psycho-sociální oblasti lidského života v různých vývojových fázích, společně s představením některých metod výzkumu. V závěru teoretické části práce jsou blíže popsány zkoumané souvislosti vztahů lidí se zvířaty a stavem lidské resilience. Následuje návrh kvantitativního panelového výzkumu, který je zaměřen na zkoumání vývoje resilience u dospělých v obdobích před a po pořízení zvířete jako lidského společníka.
|
|
|
Vliv verbálních duálních úloh na činnost centrální exekutivní sítě a defaultní sítě
Valeš, Jáchym ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Kaplan, Cyril (oponent)
Tato práce se zabývá rolí vnitřní řeči v doménách centrální exekutivní a defaultní sítě. Studie vnitřní řeči opakovaně indikují její roli a využití při různých kognitivních úlohách, bez ohledu na verbální či non-verbální povahu využívaného postupu při jejich plnění. Tyto studie se primárně zaměřují na domény centrální exekutivní sítě, pro defaultní síť takováto studie nebyla doposud realizována. Cílem této práce je návrh fMRI studie, která by mohla přiblížit roli vnitřní řeči ve vybrané doméně defaultní sítě - vybavení si obsahu z dlouhodobé, epizodické paměti. Teoretická část vymezuje definici vnitřní řeči, popisuje neurální koreláty různých typů řeči a srovnává řadu výzkumů a jejich přístupy ke zkoumání vnitřní řeči. Dále je v práci kladen důraz na neurovývojové a neurobiologické aspekty, které práce zasazuje do kontextu významných vývojových skoků, zejména ve věku 5 až 10 let. Dané skutečnosti jsou rozvedeny i v kontextu poruch autistického spektra, schizofrenie, hluchoněmých jedinců a jedinců s afázií. Klíčová slova Vnitřní řeč; kognitivní funkce; centrální exekutivní síť; defaultní síť; verbální stínění
|
|
|
Funkční změny a kognitivní deficit v modelu psychotických relapsů
Ledvinková, Michaela ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Schizofrenie je vážné neurodevelopmentální onemocnění s mnohými komplexními symptomy. Jedním z jeho charakteristických znaků jsou relapsy, o kterých v současnosti existuje konsenzus, že každý další relaps způsobuje další prohloubení onemocnění, a to prohlubováním strukturálních a funkčních deficitů, které mohou vést až k úbytku šedé hmoty mozkové. V poslední době se do popředí dostal výzkum kognitivních deficitů, který přidal další metody, jimiž lze onemocnění studovat. Pro výzkum těchto procesů se používají animální modely, na kterých se dají pozorovat jednotlivé neurobiologické procesy a buněčný metabolismus a jejich výzkum je zásadní pro rozšiřování možností léčby a porozumění schizofrenie. Tato práce se zaměřuje zejména na relapsy a jejich vliv na progresi choroby. Klíčová slova: schizofrenie, psychóza, relaps, neurobiologická progrese, energetický metabolismus, kognitivní deficit, animální modely
|
|
|
EEG Neurofeedback as an instrument to explore introspective correlates of cortical activity
Kaplan, Cyril ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent) ; Uher, Tomáš (oponent)
Východiska: EEG neurofeedback je obvykle předmětem klinického výzkumu a praxe. Na tomto poli byla realizována řada studií, povětšinou za využití metody klinických testů. I tak kolem této metody zůstává mnoho nejasností. Některé aspekty celého procesu jsou ve výzkumu systematicky opomíjeny. Překvapivě, jeden z prvních výzkumů využívajících EEG neurofeedback nemířil do sféry klinického výzkumu. Jednoduchá zvuková hra s cílem rozeznít tón (zvýšením vlastní EEG aktivity v pásmu alfa) byla použita k zachycení jedinečné subjektivní zkušenosti provázející změny v úrovni síly vlnění v pásmu alfa. Cíle: Prezentovaná série studií byla vytvořena kolem hlavního výzkumného nástroje, EEG zpětnovazebné smyčky. Hlavním cílem bylo zachytit základní rysy subjektivního prožitku, který provází změny v úrovni síly vlnění ve vybraných frekvenčních pásmech. Cílem bylo zachytit jak shodné momenty napříč prožitky různých hráčů stejné neurofeedback (NF) hry, tak i různé prožitky stejného hráče, které zažíval při hraní různých neurofeedback her. Metody: Celé série studií se v součtu zúčastnilo 86 participantů. Z každého sezení byl pořízen EEG záznam. Součástí každého sezení byl také rozhovor zaměřený na prožitky účastníka při neurofeedback hře. Napříč studiemi byly administrovány čtyři zvukové EEG neurofeedback hry. První...
|
|
|
Kognitivní přístup ke vzdělávání
Kuchtíková, Nicole ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje dva kognitivní procesy, které jsou součástí učícího se procesu. V literárně přehledové části je nejdříve popsán současný stav a cíle vzdělávací politiky České republiky s důvody, proč bychom se měli zajímat o kognitivní procesy v učení. Práce pohlíží na učící se proces především z pohledu kognitivní psychologie. Jsou zde rozvedeny dva kognitivní procesy, a to pozornost a paměť. Obě kapitoly začínají teoretickým úvodem a pokračují konkrétními doporučeními a poznatky, které mohou využít učitelé i studenti v praxi. Praktická část obsahuje návrh výzkumu, který si klade za cíl kvantitativní metodou zjistit sílu efektu cvičného testování jako jedné z více strategií učení.
|
|
|
Hippocampal coding of positions of visual objects and prediction of their future interactions
Dvořáková, Tereza ; Levčík, David (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Hipokampus je klíčová oblast mozku účastnící se prostorové navigace. Obsahuje populace prostorově citlivých buněk jako jsou buňky místa, buňky směru hlavy, mřížkové buňky, hraniční buňky a "objektové vektorové" buňky. Tyto neurony společně tvoří kognitivní mapu prostředí, která slouží k orientaci v prostoru. Role hipokampálních buněk v kódování pozic okolních objektů byla také navržena. Další studie objevily v hipokampu takzvané buňky času, které jsou aktivní během specifických prodlev v behaviorální úloze, a asociovaly je s buňkami místa. Zatímco existují recentní studie zabývající se neurálním kódováním pozic přístupných objektů, kódování objektů v nepřístupném prostoru zatím nebylo příliš prozkoumáno. Neurální reprezentace dynamických situací (které představují většinu interakcí v reálném světě) je také prozkoumána jen řídce. Navrhli jsme behaviorální úlohu ke studiu učení statických a dynamických prostorových vizuálních scén prezentovaných v nepřístupném prostoru a zkombinovali ji s jednotkovým elektrofyziologickým nahráváním z CA1 oblasti hipokampu volně se pohybujících potkanů. Naše výsledky ukazují, že potkani dokáží diskriminovat statické i dynamické nepřístupné prostorové stimuly, a že preferují dynamické stimuly nad statickými. Také umí generalizovat nové dynamické stimuly na základě...
|
host ::
RSS.