Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Teorie autodomestikace v německé antropologii a biologii do roku 1945. Kontext, důsledky, zastánci.
Stella, Marco ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Sklenička, Petr (oponent)
Tato práce je pokusem ukázat, jak antropologické a biologické příběhy promlouvají k lidem a jak tito na sebe berou jejich tvar. Tématem této práce je tzv. teorie lidské autodomestikace (dále také TAD). Tato teorie, či spíše soubor teorií, tvrdí, že člověk (či některé lidské skupiny) ve své současné podobě nesou morfologické, anatomické, fyziologické, behaviorální či psychologické znaky typické pro domácí zvířata. Postoje k tomu, zda je člověk domestikovaný, zda je třeba jej dále domestikovat či naopak jej tohoto "jha" zbavit se v různých dobách a u různých autorů lišily, nicméně samotnámyšlenka implicitně v této teorii obsažená, totiž že člověka tak či onak šlechtit po způsobu domestikantů lze, nejenže stála např. u zrodu eugeniky a rasové hygieny, ale svou aktuálnost neztratila ani v dnešní době genetického inženýrství
Konstrukce "(ne)bezpečných" plemen psů v denících Blesk a Lidové noviny v letech 2001 a 2011
Stýblová, Hana ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Vandrovcová, Tereza (oponent)
Ke konci dvacátého století vzrostl v několika evropských zemích zájem o problematiku tzv. nebezpečných plemen psů, která jsou svým jednáním považována za ohrožující pro své okolí, a proto se několik států rozhodlo legislativně regulovat nebo omezovat jejich chovy. Diplomová práce sleduje konstrukci "nebezpečných" plemen psů v denících Blesk a Lidové noviny v letech 2001 a 2011 a prostřednictvím diskurzivní analýzy zjišťuje, jaký obraz "nebezpečných" psů vybrané tiskoviny předkládají a co se za těmito reprezentacemi skrývá. Výsledky analýzy potvrzují, že všechny vybrané materiály konstrukci "nebezpečných" psů explicitně vytvářejí a implicitně tak připouštějí její pozitivní proti-kategorii, což vede k vytvoření hranice mezi "dobrými" a "špatnými" psy a potažmo také rozdílům mezi "dobrými" a "špatnými" majiteli. Ve všech případech je patrné, že skrze problém, který je tematizován na úrovni psích plemen, je ve skutečnosti projednáván člověk a jeho vztah ke zvířeti a společnosti. Reprezentace psa vypovídá daleko víc o člověku než o psu jako takovém. Klíčová slova: bojový pes, reprezentace, média, vztah lidí a zvířat, diskurzivní analýza
Antropomorfizace v komunikaci s mimolidskými entitami
Uhlíř, Vilém ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Ve své práci provádím kritickou re er i p ípad tzv. mluvících zví at, která se výzkumníci pokou eli nau it podávat lingvistické výkony. Po uvá ení fundamentální odli nosti experiment , a naprosto stejnými výsledky v ech subjekt , dospívám k záv ru, e chyba byla s nejv t í pravd podobností v ácích, nikoli u itelích tedy ve zví atech. Nezdar experiment se zví aty ale odhalil to, co se zdá být skute n jádrem schopnosti lidského jazyka vyjád it doslova cokoliv hierarchická rekurzivní syntax. ádné zví e si neosvojilo otev ený, neomezený, hierarchicky rekurzivní systém, který umo uje flexibiln vyjád it cokoliv. V e nasv d uje tomu, e lidský jazyk je vrozenou neuronální specializací. V echna zvá ená dostupná data sv d í o tom, e pseudolingvistické výkony mluvících cvi ených zví at je nejp esn j í p ipsat velké plasticit obecných kognitivních schopností. Obecné kognitivní schopnosti doká ou nedokonale virtuáln simulovat prvky neuronální lidské specializace na jazyk. Lidská neuronální specializace na jazyk je evolu ní diskontinuita, zatímco obecné kognitivní schopnosti, jsou, jak se zdá, kontinuitní. Lidé nesprávn interpretují pseudolingvistické výkony cvi ených mluvících zví at jako lingvistické, a to kv li p irozenému antropomorfismu. Antropomorfismus v komunikaci s mimolidskými entitami je zp soben...
Looking at and through the Beast: Construction of 'Animal' within the Prague Zoo
Polakovičová, Dana ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Haywood, Mark (oponent)
Předkládaná diplomová práce vychází z předpokladu, že zoologické zahrady představují kulturní instituce, které zrcadlí to, jak jsou "příroda" a zvířata sociálně a kulturně interpretovány. Prostřednictvím zúčastněného pozorování sleduje, jakých významů a forem nabývají zvířata pražské zoo skrze pohled návštěvníků, a analýzou obrazových a písemných materiálů vytvořených pražskou zoo zkoumá to, jak jsou tato zvířata konstruována prostřednictvím samotné zoologické zahrady. Zvíře žijící v zoo je považováno za specifický typ zvířete, odlišný jak od zvířat domácích, tak i divokých. Zoologická zahrada v Praze a její návštěvníci vytvářejí chimérického tvora, jenž je schopen obsáhnout a propojit různé a často protichůdné trendy a koncepce toho, jak je nahlíženo na zvířata v zoo.
Popularizace vědeckého poznání na příkladu Hrdličkova muzea člověka v letech 1929-1939.
Toman, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Práce byla součástí širšího úsilí o revitalizaci Hrdličkova muzea člověka, které se jej zároveň snažilo uchopit coby předmět společenskovědního, zejm. historického, bádání. Vycházeje z obecného problematizování konstrukce popularizačních poselství muzejními institucemi, pokusila se práce zaměřit na způsob, jakým aktéři stojící v pozadí zřízení Hrdličkova muzea člověka vytvářeli tuto expozici. Konstrukce expozice Hrdličkova muzea člověka pak byla nahlédnuta skrze několik rovin, které mohly zásadním způsobem její podobu ovlivnit: 1. vědeckým ukotvením realizátorů a jejich osobními postoji, 2. vztahem k veřejnosti, 3. vztahem ke státu a národu, potaz byl vzat i průběh realizace a okolnosti jej provázející. Cílem tak bylo zpracovat počátky Hrdličkova muzea jinak, než jen čistě z hlediska historického popisu vzniku, ale zohlednit i kulturní, společenský a politický kontext, v němž Muzeum vznikalo a působilo. Šlo tak o pokus analyzovat, nakolik tyto z většiny "nevědecké" fenomény zasahovaly do podoby expozice, která měla být vědeckým, objektivním a autoritativním sdělením pro veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
O mravencích a lidech. Myrmekologické inspirace antropologie na příkladě V. J. A. Nováka (1919-1997)
Hampl, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce prezentuje dílo a život Vladimír Jana Amose Nováka, ukazuje jeho hlavní myšlenky koncentrované kolem principu sociogeneze a poukazuje na jejich inspiraci především ve starší tradici německé a ruské biologie, uvažuje jeho teorie o evoluci člověka jako odvislé od principu sociogeneze a ukazuje několik svébytných příspěvků Nováka, a to sice především jeho myšlenky o postupující neotenizaci člověka a evoluční tendenci ke sdružování. Chápe princip sociogeneze jako biologický, ale zároveň i politický koncept a proto si všímá i značných politických důsledků Novákových myšlenek, představených především na jeho úvahách o lidské společnosti. Zaobírá se jeho vztahem k tehdejší vědě mimo střední a východní Evropu, představuje Novákovu snahu sjednotit přírodní vědy pod jednotný evoluční rámec a vytvořit tak všeobjímající syntézu věd. Tento materiál slouží jako příspěvek k analýze dynamiky, vztahu, hranic a vyjednávání lidského a zvířecího v přírodních vědách. Princip sociogeneze i ve své aplikaci na člověka a lidskou společnost se tak ukazuje jako odvislý od myrmekologických bádání. Proto je rovněž na A. Forelovi, W.M. Wheelerovi a E.O. Wilsonovi prezentována inspirace jejich antropologických myšlenek ve studiích o mravencích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Stella, M.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.