|
|
Osvojování kresby dětmi předškolního věku (3, 4 až 5letých)
Pejchalová, Zuzana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Slavík, Jan (oponent)
diplomové práce Příjmení a jméno: Bc. Pejchalová Zuzana Katedra: psychologie PdF UK Praha Název práce: Osvojování kresby dětmi předškolního věku (3, 4 - 5letými) Název práce v anglickém jazyce: Learning to draw in preschoolers (3, 4 and 5 years old) Vedoucí práce: PhDr. Miroslav Klusák, CSc. Počet stran: 63 Počet příloh: 30 Počet titulů použité literatury: 14 Klíčová slova: Kresba v mateřské škole Grafomotorika Skupinová kresba Řízená kresba Volná kresba Resumé v českém jazyce Diplomová práce je zaměřena na osvojování kresby dětmi předškolního věku. Popisuje jednotlivé výtvarné složky denního programu, při nichž děti v mateřské škole kreslí. Blíže pak charakterizuje, co děti kreslí v jednotlivých složkách, o co jde učitelce a jaké výchovné cíle prosazuje. A na závěr se zaměřuje na kresebné rozdíly mezi jednotlivými dětmi.
|
|
|
Pilotní studie ověřování účinnosti kognitivně behaviorální terapie na složku intimity u pacientů s úzkostnými poruchami
Hanušová, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám účinností kognitivně behaviorální terapie na pacienty s úzkostnými poruchami se zvláštním zaměřením na oblast intimity. Sleduji změnu v osobnostním fungování, rozdíly mezi kontrolní a výzkumnou skupinou, vliv absolvování programu v odlišných podmínkách a vliv sociodemografických proměnných. Předmětem pilotní studie jsou pacienti (N=50), kteří absolvovali program na oddělení 1, či docházeli do denního stacionáře 1 na půdě Národního ústavu duševního zdraví. Pacienti zde absolvovali šest týdnů trvající KBT program s prvky, jež se zaměřují na oblast intimity. Na začátku a konci programu byly s pacienty prováděny rozhovory za účelem sledování změny v osobnostním fungování. K měření byly využívány výzkumné nástroje STiP 5.1 a LPFS-BF 2.0. Výsledky byly následně porovnávány s respondenty (N=26) z intaktní populace (těmi, kteří aktuálně nepodstupují žádnou psychoterapeutickou ani psychiatrickou léčbu), kteří absolvovali rozhovory ve stejném časovém rozestupu. Bylo zjištěno, že je možné na základě STiP 5.1 a LPFS-BF 2.0 měřit narušení osobnostního fungování úzkostných pacientů, jež se liší od osobnostního fungování intaktní populace. Na základě porovnávání prvního a druhého vyšetření výzkumné skupiny bylo možné pozorovat trend zlepšování obtíží v osobnostním fungování....
|
|
|
Humor na základní škole: Učení s vtipem
Kubátová, Michaela ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Štech, Stanislav (oponent) ; Švaříček, Roman (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou humoru ve škole. Jejím cílem je získat data o humoru používaném ve výuce matematiky učiteli českých základních a středních škol a na jejich základě přinést příspěvek k teorii využívání humoru pro podporu učení žáků a studentů, zvláště pak k problematice tzv. technik humoru. U výstupů práce je očekáváno praktické využití pro pedagogy. Práce je konstruována jako empirický výzkum primárně vystavěný na kvalitativní metodologii. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s učiteli a analyzována podle metody tzv. zakotvené teorie (Strauss & Corbin, 1999). Množství dat umožnilo zároveň jejich kvantitativní analýzu, kdy byla zjišťována závislost zkoumaných jevů na předem definovaných parametrech. Teoretická východiska práce stojí na analýze přehledových textů o humoru ve škole a na výzkumných studiích zabývajících se vlivem humoru na učení. Výstupem rešerše odborné literatury je návrh nového modelu podob používání humoru ve výuce a definování okolností, které mohou bránit/přispívat pozitivnímu vlivu humoru na učení. Výsledkem empirického výzkumu je za prvé skutečnost, že zkoumaní učitelé používají humor nejen k podpoře pozitivního klimatu, ale též ke stimulaci kognitivních procesů. Zjištěny byly podoby humoru, které ve výuce učitelé používají. Za druhé...
|
|
|
Klima v hodinách tělesné výchovy na 2. stupni ZŠ a na SŠ - dotazníkové šetření
Schreková, Natalie ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží prozkoumat klima v hodinách tělesné výchovy a objevit neprozkoumané vnitřní souvislosti. Klima je zde chápáno v širším slova smyslu, tedy kromě vztahů mezi žáky a vztahů mezi žáky a učitelem je sledována také složka postojů k předmětu tělesné výchovy, proto je právě postoj jedním z ústředních témat celé práce. Literární rešerše se zpočátku soustředí na současnou situaci sportu a tělesné výchovy, dále uvádí dříve provedená zkoumání postojů žáků různého věku k tělesné výchově a představuje již vědecky potvrzené souvislosti s postoji k tělesné výchově. Kvantitativní výzkum byl zaměřen na žáky základních a středních škol na Vysočině, kteří byli testováni pomocí 3 nástrojů - postojového dotazníku převzatého z projektu MŠMT Cirkusová pedagogika, klimatického dotazníku od Ježka a Mareše a pomocí Hrabalova sociometricko-ratingového dotazníku. Prostřednictvím různých statistických testů jsem ověřila, že postoje k tělesné výchově se shodují s probádanou literaturou a pohybují se v mírně pozitivním pásmu, přičemž podíl žáků s negativními postoji tvoří necelých 10 %. Kromě toho se podařila prokázat souvislost mezi postoji k tělocviku a vnímanou obtížností tohoto předmětu, preferovaným typem volnočasových aktivit, účastí v týmových sportech a proměnnými z klimatického dotazníku,...
|
|
|
Vtip na základní škole
Pejchalová, Michaela ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá problematikou vtipů u dětí na základní škole. Jejím cílem je zmapovat, na jakém principu dětský vtip funguje a jak se vyvíjí napříč ročníky základní školy. Práce je konstruována jako empirický výzkum kvalitativního rázu s transverzálním přesahem. Data byla získána pomocí kvalitativních metod, a to skupinovým rozhovorem a analýzou artefaktů (vtipů). Poté byla analyzována (kvalitativně i kvantitativně) a interpretována. Následně byla provedena komparace s odbornou literaturou. Samotný text práce má tři hlavní části. Teoretická východiska pracují s konceptem Sigmunda Freuda, Marthy Wolfenstein, kognitivních psychologů a lingvistů. Druhá část práce popisuje metodologii výzkumu a analýzu dat. Výsledkem práce je kategorizační schéma způsobů konstrukce pointy dětského vtipu, podané do souvislosti s vývojovými tendencemi a genderovými rozdíly napříč ročníky základní školy. Třetí část práce, diskuze, pak přináší shrnutí a propojení odborné literatury se závěry empirického výzkumu. Přínosem studie je odhalení specifik dětského vtipu z hlediska jeho formální stránky, a to konkrétně v prostředí české základní školy. Druhým ziskem je vytvoření komplexního pohledu na vývoj mechanismu dětského vtipu průřezově skrz celou školní docházku.
|
|
|
Deprese jako únik před tíží života: analýza rozhovorů
Bartošková, Magda ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Ve své práci se podrobně snažím zmapovat vnitřní svět myšlení a prožívání depresivních jedinců. Na základě různě prožívaných životních příběhů se budu snažit odhalit společné prvky, které by lépe pomohly poznat strukturu prožívání "depresivního modu života". Výzkum proběhl v Psychiatrickém centru Praha se čtyřmi respondenty obojího pohlaví ve věkovém rozmezí 17 - 59 let. Spočíval v narativní analýze cca 90 minutových autobiografických rozhovorů s důrazem na strukturování jejich životního příběhu. Výsledkem analýz bylo sestavení modelu Depresivního modu organizace zkušenosti. Tento model je dále rozvíjen skrze modely únikového mechanismu utahování smyčky vyprazdňování externího smyslu a kauzálního mechanismu neochoty sebepoznání, vedoucího k deficitu autorství a potřebě rozumějícího a jednajícího druhého, který by nahradil tento deficit. Tyto modely jsou srovnávány s koncepcemi C. G. Junga a Ericha Fromma, které se navzájem doplňují a rozvíjejí ve výzkumu nalezené poznatky.
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty čtenářství a jeho ontogeneze
Andrlová, Lenka ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá tématem čtenářství. Formou kvalitativního výzkumu mapuje četbu žáků středního odborného učiliště a nástavbového studia, tedy mladých lidí ve věku 1 5 - 3 2 let. Zabývá se především dvěma tématy, a to procesem četby (výběrem knihy, četbou knihy a dozníváním knihy) a čtenářským vývojem. Formou individuálních rozhovorů pak zachycuje jemné aspekty čtenářství a prožitků, z něj plynoucích. Dále charakterizuje jednotlivá čtenářská stadia v závislosti na fyzickém věku čtenáře.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.