|
|
Efekt taktilních a akustických signálů na redukci stresových projevů u psa
Murínová, Karolína ; Santariová, Milena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Lidský dotek vyvolává u psa fyziologickou a behaviorální odezvu indikující relaxační efekt, který dokládají změny v krevním tlaku, tepové frekvenci, variabilitě srdeční frekvence, jakož i změny hormonální, zejména v hladinách oxytocinu a inzulínu. Hlavním cílem této práce bylo otestovat efekt doteku na redukci stresových projevů psa po předcházející stresové situaci a srovnat jej s vlivem hlasové stimulace a také s kombinací hlasové a taktilní stimulace. Psi byli nejdříve vystaveni stresové podmínce v podobě samoty v neznámé místnosti (fáze 1) a po příchodu s nimi majitel interagoval jedním ze tří zmíněných způsobů. Jakmile byla interakce ukončena (fáze 2), majitel psa se posadil na židli a dále si jej nevšímal (fáze 3). Relaxační efekt byl posuzován na základě dvou kardiovaskulárních parametrů, tepové frekvence a variability srdeční frekvence, a dále sledováním behaviorálních signálů. Hodnoceny byly pro každý typ interakce tři úseky (fáze 1, 2 a 3) ve kterých se pes nehýbal. Výsledky ukázaly, že v daném uspořádání experimentu nedošlo k očekávanému relaxačnímu efektu sociální interakce, naopak byl tento efekt vyhodnocen jako excitační. Výrazné rozdíly v míře excitace mezi jednotlivými formami interakce nebyly pozorovány. V případě doteku a doteku kombinovaného s hlasem se v druhé fázi zvýšila...
|
|
|
Referenční význam slov při komunikaci člověka a psa
Stemmerová, Lucia ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Santariová, Milena (oponent)
V posledních dvaceti letech se psi stávají modelovými subjekty řady srovnávacích studií. Prováděné experimenty nám naznačují, že se u nich v procesu domestikace vyvinuly specifické kognitivní schopnosti jako adaptace na antropomorfní prostředí. Psi jsou například schopní sledovat pohled člověka a porozumět ukazovacím gestům. Důležitým tématem současných výzkumů jsou lingvistické schopnosti psů. Poznatky v této oblasti by mohly pomoci odhalit evoluční procesy, jež formovaly lidský jazyk. Minulé studie prokázaly, že psi jsou schopní rozlišit název nového objektu prostřednictvím rychlého mapování. Nicméně v případě rozlišování dvou nových objektů nastával problém. Proto jsem se rozhodla experimentálně ověřit, zda jsou psi schopní zapamatovat si dvě nová slova a přiřadit je ke správným objektům už v prvním tréninkovém sezení. Za tímto účelem byla vypracována nová metodika, pomocí které byli testováni tři psi plemene border kolie. Výsledky ukázaly, že po určitém tréninku byli psi schopní správně rozlišit dvě nová slova v případě, že stál experimentátor před nimi a měli možnost multisenzorické percepce. V případě, že měli psi možnost vnímat pouze jeden komunikační kanál (pouze vizuální či pouze akustický), docházelo u nich k větší chybovosti. Výsledky experimentu naznačují, že funkčně referenční reakce...
|
|
|
Vliv hladiny stresu na operantní učení
Lukavská, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Santariová, Milena (oponent)
Stres je normální adaptivní proces a přirozená odpověď organismu na události, které jsou nějakým způsobem pro jedince náročné. Současně je také významným faktorem, který ovlivňuje kognitivní schopnosti zvířat, mezi které patří i učení. Pro získání adekvátní reakce na okolí je adaptivní vnímat co nejvíce možných informací a naučit se je dávat do kontextu a následně podle nich reagovat (cognitive strategy). Tato strategie může pomáhat v proměnlivém prostředí, protože tím jedinec rozšiřuje škálu behaviorálních odpovědí a zvyšuje svoji pravděpodobnost přežití. Proto je výhodné dokázat se učit operantní cestou. Pokud se však dostane živočich do situace, kdy musí rychle jednat (vysoké vzrušení), tak nemá čas na zpracovávání informací, ale je pro něj nejdůležitější včas zareagovat (zvykové učení - habit strategy). Zvykové učení je funkční i ve vyšším stresu, kdy na operantní není "čas". Operantní učení vyžaduje vlastní jednání, a tedy i motivaci provést dané chování, které se dále posiluje (pozitivně či negativně). Z hlediska motivace zde dochází k určitému trade-off mezi šetřením energií - bezpečím a možností dosáhnout vytyčeného cíle. V moderním tréninku učíme zvířata default variantu chování, tedy zvykovou strategii, která jim pomáhá snižovat subjektivně prožívaný stres a vrací stres zpět do hladiny,...
|
|
|
Haptika jako prostředek interspecifické komunikace mezi psem domácím (Canis lupus familiaris) a člověkem
Jurásková, Karolína ; Santariová, Milena (vedoucí práce) ; Štěrbová, Zuzana (oponent)
Haptika je nedílnou součástí interspecifické komunikace probíhající mezi psem a člověkem, patří však mezi málo studovaná témata. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o taktilních prostředcích, kterými pes a člověk disponují, a které využívají ke vzájemnému sdělování informací. Vysoká úroveň interspecifické komunikace těchto dvou druhů je v živočišné říši unikátní. Mezi evolučními procesy, které tento rozvoj umožnily, vyniká především domestikace. Jejím výsledkem byly změny, díky kterým pes v porozumění lidským signálům předčí i primáty. Vzhledem k tomu, že jak člověk, tak pes v intraspecifické komunikace haptiku využívají, rozvinul se tento způsob komunikace i v rámci vzájemných interakcí. V této práci jsou charakterizovány jednotlivé typy signálů a jejich význam. Na plnohodnotný rozvoj taktilní komunikace má vliv i ontogeneze psa, taktilní signály se objevují postupně a fyzický kontakt s člověkem pes v určitém období přijímá lépe. Taktilní signály mají své místo v každodenní komunikaci i při profesionálním výcviku. Doteky lze využít jako pozitivní i negativní reinforcer. Dotek může u psa vyvolat stres, ale je-li přijímán pozitivně, pak dokáže stresovou reakci nao pak zmírnit. Relaxačních účinků kontaktu se psem pro člověka využívá i canisterapie, forma rehabilitace. Variabilita haptický podnětů...
|
|
|
Referenční význam slov při komunikaci člověka a psa
Stemmerová, Lucia ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Santariová, Milena (oponent)
V posledních dvaceti letech se psi stávají modelovými subjekty řady srovnávacích studií. Prováděné experimenty nám naznačují, že se u nich v procesu domestikace vyvinuly specifické kognitivní schopnosti jako adaptace na antropomorfní prostředí. Psi jsou například schopní sledovat pohled člověka a porozumět ukazovacím gestům. Důležitým tématem současných výzkumů jsou lingvistické schopnosti psů. Poznatky v této oblasti by mohly pomoci odhalit evoluční procesy, jež formovaly lidský jazyk. Minulé studie prokázaly, že psi jsou schopní rozlišit název nového objektu prostřednictvím rychlého mapování. Nicméně v případě rozlišování dvou nových objektů nastával problém. Proto jsem se rozhodla experimentálně ověřit, zda jsou psi schopní zapamatovat si dvě nová slova a přiřadit je ke správným objektům už v prvním tréninkovém sezení. Za tímto účelem byla vypracována nová metodika, pomocí které byli testováni tři psi plemene border kolie. Výsledky ukázaly, že po určitém tréninku byli psi schopní správně rozlišit dvě nová slova v případě, že stál experimentátor před nimi a měli možnost multisenzorické percepce. V případě, že měli psi možnost vnímat pouze jeden komunikační kanál (pouze vizuální či pouze akustický), docházelo u nich k větší chybovosti. Výsledky experimentu naznačují, že funkčně referenční reakce...
|
|
|
Individuální lidský pach jako kriminalistická stopa vytvořená kontaktním nebo bezkontaktním přenosem a jeho odolnost vůči fyzikálním vlivům
Santariová, Milena ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Disertační práce je tvořena čtyřmi vědeckými publikacemi, které se zabývají tématy týkající se vlastností lidského pachu a schopností speciálně vycvičených psů lidské pachy ztotožňovat. První tři práce se zaměřují na odolnost pachové stopy vůči fyzikálním vlivům, čtvrtá publikace je věnována tématu vzniku pachové stopy bezkontaktním způsobem.
Cílem první studie bylo ověřit perzistenci pachové stopy na předmětu vystaveného vlivu proudící vody. Vzhledem k vlastnostem chemických látek obsažených v lidském pachu byla stanovena hypotéza, že psi budou schopni pachovou stopu, zajištěnou z předmětu vytaženého z vody, ztotožňovat. Tato hypotéza byla potvrzena a pach vystavený účinkům proudící vody po dobu jedné hodiny je stále způsobilý k pachové identifikaci pomocí speciálně cvičených psů.
V druhé studii byla ověřována účinnost procesu parní sterilizace při odstraňování pachové stopy. Tento proces je rutinně používaný v kriminalistické praxi a předpokladem bylo, že psi vzorek ošetřený parní sterilizací ztotožňovat nebudou. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena, výsledky potvrdily, že psi jsou schopni ztotožnit pach prošlý procesem parní sterilizace.
Třetí studie se zabývala perzistencí pachů vůči sálavému teplu. Jelikož teplota varu organických látek nepřesahuje 400 °C, nepředpokládalo se, že by psi byli schopni komparace pachu vystaveného vyšší teplotě, než je zmiňovaná teplota varu. Tento předpoklad se překvapivě nepotvrdil a psi byli schopni komparovat vzorky vystavené teplotě až 900 °C.
Čtvrtá studie řešila možnost vytvoření pachové stopy bezkontaktním způsobem. Přestože minulé studie tuto možnost jednoznačně neprokázaly, výsledky našeho experimentu zcela jasně ukazují, že speciálně vycvičení psi na metodu pachové identifikace jsou schopni ztotožňovat pachovou stopu vytvořenou spadem s ruky držené po dobu třech minut ve výšce 5 cm nad pachovým nosičem.
|
host ::
RSS.