|
Pedagogická praxe a její role v rozvoji studentů učitelství v primární škole
Novotná, Kateřina ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce, která nese název Pedagogické praxe a její role v rozvoji studentů učitelství v primární škole se zabývá problematikou pedagogických praxí na vysokých školách. Zároveň zjišťuje, do jaké míry jsou studenti učitelství na konkrétních pedagogických fakultách připravováni do praxe a jak studenti i začínající učitelé prvního stupně vnímají tuto problematiku. Teoretická část je zaměřena na vývoj pedagogických praxí a její provázanost ve vzdělávání budoucích učitelů. Předmětem šetření bylo také porovnání jednotlivých pedagogických fakult z hlediska časové dotace. Obsahem praktické části je kvalitativní šetření, které vychází z dotazníkové metody a rozhovoru. První výzkumné šetření zjišťuje a porovnává pohledy a zkušenosti studentů pedagogických fakult s pedagogickými praxemi. Druhé šetření se zaměřilo na začínající učitele prvního stupně, u kterých jsem metodou rozhovorů zjišťovala, jak zpětně nahlížejí a hodnotí pedagogickou praxi na fakultách. KLÍČOVÁ SLOVA Pedagogická praxe, student učitelství, 1. stupeň základní školy, fakultní školy, fakultní učitel, vysokoškolský učitel, začínající učitel
|
|
Srovnání současného pregraduálního vzdělávání budoucích učitelů biologie ve vybraných zemích
Fialová, Michaela ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Havlová, Michaela (oponent)
Ve většině zemí na celém světě nalezneme ve vládě resorty (ministerstva) zaměřená na vzdělávání v dané zemi. Tato ministerstva se mimo jiné zabývají vzděláváním těch, kteří by měli vzdělávat, tedy obecně pedagogických pracovníků, nebo-li učitelů. Učitelé jsou základní funkční jednotkou vzdělávání, proto by na jejich vzdělání a přípravu na budoucí pedagogické povolání měl být kladen obzvláště velký důraz. Pokud společnost nebude mít dostatečně kvalifikované učitele, nebude moci očekávat výborné výsledky ve vzdělávání, i když zde samozřejmě hrají roli i další faktory. Tato bakalářská práce se zabývá vzděláváním učitelů, zejména učitelů biologie: jaké je potřeba nejnižší možné vzdělání a kolik let budoucí učitel studuje; jaká je požadovaná struktura učitelského studia v České republice, ve Finsku, v Polské republice, v Irské republice a v USA a jaká část studia je věnována získávání znalostí biologie a jaká část získávání pedagogicko-psychologických znalostí, které jsou považovány za nutné pro výkon pedagogické profese.
|
|
Fakultní škola a její role v přípravě budoucích učitelů
Mošová, Alice ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
V teoretické části se budu zabývat problematikou pedagogických praxí na vysokých školách a její rolí v přípravě budoucích učitelů. V praktické části budu formou dotazníků a rozhovorů hledat znaky kvalitní fakultní základní školy a pokusím se formulovat oblasti, ve kterých by mohla pedagogická fakulta fakultní základní školy více podporovat. Praktická část bude obohacena o případovou studii. KLÍČOVÁ SLOVA Základní škola, fakultní základní škola, fakultní učitel, vedení školy, pedagogická praxe, student učitelství
|
|
Mentoring jako nástroj podpory profesního rozvoje učitele a studentů učitelství
Velechovská, Michaela ; Spilková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent) ; Urbánek, Petr (oponent)
Cílem práce je přispět k řešení problematiky mentoringu v České republice, zkoumat možnosti využití mentoringu pro rozvoj profesních kompetencí učitelů a studentů učitelství. Téma mentoringu je v našich podmínkách relativně nové, proto se práce snaží přispět i k teoretickému uchopení tématu. Výzkum je realizován kvalitativním přístupem s využitím designu případové studie. Případem je zde vzájemné působení mezi mentorem a menteem, kdy jsou definována další kritéria výběru učitelů v roli mentora do výzkumného vzorku. Využito bylo několik metod sběru dat: dotazování formou rozhovoru pomocí návodu, expertní dotazování a dotazník s otevřenými otázkami. Dalšími metodami jsou videozáznam, rozbor dokumentů a ohniskové skupiny. Získaná data byla analyzována dle více vybraných teoretických rámců, dle strategie hledání shod/kongruence a tyto výchozí teoretické koncepty byly obohaceny daty získanými z analýzy případu a také porovnáním mezi sebou. Výsledky ukazující přínosy mentoringu jsou vnímány především na straně mentee a přínosy jsou akcentovány a zaměřeny na profesní rozvoj, kde mentee získávají jak rady, tipy a doporučení vycházející z praxe, tak je rozvíjeno jejich samostatné myšlení v rámci profese učitele. Přínosy pro profesní rozvoj mentee sami respondenti vnímají spíše sekundárně, hlavní jsou pro ně...
|
|
Proces adaptace začínajících učitelů mateřských škol jako součást řízení školy
Trejtnarová, Michaela ; Lisnerová, Romana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá současnou problematikou podpory začínajících učitelů mateřských škol. Zejména jejich přípravou na profesi a samotným procesem adaptace na pracovní prostředí. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku podpory začínajících učitelů v ČR od studia a vymezení kompetencí absolventů škol, až po vstup do profese a adaptaci jako součásti řízení školy. V první části práce jsou na základě odborné literatury vymezeny pojmy jako začínající učitel, adaptace - orientace na pracovní prostředí mentoring a mentor - uvádějící učitel. Cílem práce je vytvoření návrhu adaptačního plánu začínajícího učitele v mateřské škole na základě teoretických poznatků a výsledků šetření v oblasti potřeb a očekávání ředitelů mateřských škol i samotných začínajících učitelů. Na teoretický základ navazuje část empirická - výzkumné šetření kvantitativní, složené z dotazníků a rozhovorů, které má za cíl zjistit, zda je adaptace začínajících učitelů součástí řízení školy, jak se do procesu zapojují zkušení učitelé, zjistit shody, očekávání a požadavky při vstupu začínajících učitelů do praxe. Komparace výsledků výzkumných šetření vede k doporučení pro management vzdělávání. Na základě teoretických poznatků a výsledků šetření je v závěru práce navržen adaptační plán pro začínající učitele mateřských škol....
|
|
Skutečnost a sen
Žemlová, Markéta ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Žemlová, M.: Skutečnost a sen. [Diplomová práce] Praha 2016 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 91 stran, (přílohy: dvě vlastní výtvarné práce) Předmětem této diplomové práce je individuálního pojetí hlavního tématu - skutečnost a sen. Autorka téma nahlíží skrze vlastní, intenzivní zkušenost a dává Ji do souvislosti s pedagogickou praxí a výtvarným uměním. Práce je členěna do tří částí, přičemž první, teoretická, pojednává o zobrazování námětů spojených s ženou a mateřstvím a nabízí paralelu tradičního mužského pohledu a ženského pojetí současnosti. Didaktická část přináší hledání ideální cesty - snu - v prostředí nepříznivém pro výuku výtvarné výchovy na soukromém učilišti. Praktická část představuje vlastní výtvarné dílo autorky reflektující její osobní zkušenost s mateřstvím. Klíčová slova: Skutečnost, sen, umění, matka, mateřství, rodičovství, feminismus, pedagogická praxe
|
| |
|
Výuka cizích jazyků a proces přípravy učitelů cizích jazyků v období 1990-2012
Čermáková, Helena ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Práce je zaměřena na změny ve výuce cizích jazyků a na nové požadavky na vzdělávání a přípravu učitelů cizích jazyků po roce 1989 včetně krátkého přehledu historie výuky cizích jazyků a vývoje přípravy učitelů. Sleduje změny v oblasti cílů výuky, změny vztahů učitele a žáka, změny užívaných metod práce. Zabývá se novým přístupem k výběru a využití učebních materiálů a zařazením nových technologií do výuky. Pojednává o zavedení Společného evropského referenčního rámce jazyků a Evropského jazykového portfolia. Práce předkládá formou rozhovoru i osobní zkušenosti vyučujících cizích jazyků s výukou a s možnými cestami k dosažení požadované kvalifikace.
|
|
Jazykový management učitelů českého jazyka na středních školách a jejich podíl na utváření podoby spisovné češtiny
Olivová, Jana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Následující diplomová práce zkoumá v praxi teorii jazykového managementu - konkrétně se zabývá pedagogickou činností učitelů českého jazyka na středních školách, a to na základě oprav jazykových testů. Cílem práce bylo zjistit, zda se norma spisovné češtiny, která je obsažena v kodexech, shoduje s normou prezentovanou vyučujícími. Tato práce využívá nejnovější metodologické postupy z oblasti sociolingvistiky, především metodu tzv. follow-up interview. Jako obecnou bázi využívá koncept sociálního silového pole od Ulricha Ammona a teorii jazykového managementu od J. V. Neustupného. Jako zdroj dat byly využity autentické testy, vyplněné padesáti studenty střední odborné školy a následně opravené osmi učiteli českého jazyka, follow-up interview vedená s vyučujícími, a dotazníky. Na jejich základě byla zkoumána jednak teorie jazykového managementu v praxi, jednak představa vyučujících o normě spisovného jazyka. Tato představa byla porovnána s představou ostatních instancí sociálního silového pole. V případě nejasností byly informace doplněny z follow-up interview. Z výzkumu vyšlo najevo, že ve většině případů se norma prezentovaná vyučujícími shodovala s normou předkládanou kodifikátory i jazykovými odborníky. Normové autority přitom byly většinou v připouštění variant méně tolerantní než ostatní instance....
|
| |