|
|
Kompetence vedoucího pracovníka vzdělávací organizace
Círal, Gabriela Sarah ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Ve většině mateřských škol je ředitel/ředitelka a jejich zástupci (záleží na velikosti mateřské školy). Jsou i mateřské školy, které spadají pod základní školy nebo i střední školy v dané obci a funkci vedení vykonává ředitel/ředitelka základní školy nebo střední školy. V mateřské škole je potom zřízena pozice vedoucí učitelky, která není zástupcem ředitele/ředitelky, ale má na starost chod mateřské školy a zodpovídá se řediteli/ředitelce dané organizace. Tato práce se zabývá kompetencemi vedoucí učitelky, jakožto vedoucího pracovníka vzdělávací organizace. Cílem diplomové práce je zjistit kompetence a obsah pracovní náplně vedoucích učitelů/učitelek mateřských škol v Jihočeském kraji. V teoretické části se práce zabývá funkcí vedoucí učitelky, jaké jsou požadavky na výkon této pozice, jak se podílí na řízení organizace a jaký je přístup vedoucí učitelky ohledně vztahů na pracovišti. Čím se vedení mateřské školy zabývá, co si představit pod termínem výchovně vzdělávací proces. U všech lidí by měla být důležitá sebereflexe, u pedagogických pracovníků je obzvlášť důležitá a u vedoucí učitelky nezbytná. Dále jsou popsány klíčové kompetence, profesní kompetence vedoucí učitelky a manažerské kompetence. V empirické části je popsáno dotazníkové šetření, ve kterém se zjišťuje, jaké jsou profesní...
|
|
|
Kompetence vedoucího pracovníka vzdělávací organizace
Círal, Gabriela Sarah ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Ve většině mateřských škol je ředitel/ředitelka a jejich zástupci (záleží na velikosti mateřské školy). Jsou i mateřské školy, které spadají pod základní školy nebo i střední školy v dané obci a funkci vedení vykonává ředitel/ředitelka základní školy nebo střední školy. V mateřské škole je potom zřízena pozice vedoucí učitelky, která není zástupcem ředitele/ředitelky, ale má na starost chod mateřské školy a zodpovídá se řediteli/ředitelce dané organizace. V této práci se zabývám kompetencemi vedoucí učitelky, jakožto vedoucího pracovníka vzdělávací organizace. V teoretické části se zabývám funkcí vedoucí učitelky, co v této pozici znamená řízení a kontrola kolektivu, dokumentace a materiální zabezpečení. Podle čeho se řídí její pracovní doba a jak se podílí na řízení organizace. Dále jsou popsány klíčové kompetence a podrobně rozepsány profesní kompetence vedoucí učitelky. Čím se vedení mateřské školy zabývá, co si představit pod termínem výchovně vzdělávací proces a jaká je odpovědnost. U všech lidí by měla být důležitá sebereflexe, u pedagogických pracovníků je obzvlášť důležitá a u vedoucí učitelky nezbytná. V empirické části provádím dotazníkové šetření, ve kterém zjišťuji, jaké jsou profesní kompetence vedoucích učitelek mateřských škol a obsah práce, který vykonávají. Součástí zjišťování je...
|
|
|
Zpětná vazba ředitele jako forma rozvoje a podpory kvality učitele
Breníková, Markéta ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
NÁZEV: Zpětná vazba ředitele jako forma rozvoje a podpory kvality učitele AUTOR: Mgr. Markéta Breníková KATEDRA (ÚSTAV) Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jan Voda, Ph.D. ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá současnou problematikou zpětné vazby od ředitele v základním školství. Zpětná vazba je součástí komunikace ve škole a ředitel s její pomocí může zvyšovat kvalitu školy a vést k ní své učitele. Vede efektivní tým, vytváří příznivou atmosféru, ve které zpětná vazba rozvíjí a podporuje. V teoretické části práce definuje zpětnou vazbu a s ní související kvalitu ve školství a dotýká se také metod jejího řízení. Představuje techniky zpětné vazby použitelné na základní škole. Z výzkumu vyplynulo, že v základním školství je zpětná vazba zatím využívána často nesystémově, směrem k vybraným jedincům, nikoli ke všem zaměstnancům. Učitelé cílenou podporu a rozvoj ve své náročné profesi potřebují. Ředitelé ovšem často nemají potřebné kompetence k poskytování systémové zpětné vazby a při jejím poskytování mají vždy pocit, že ji poskytují lépe a více, než jak to vidí jeho učitelé. Práce se v závěru dotýká i širších souvislostí s kvalitou poskytování zpětné vazby. KLÍČOVÁ SLOVA: zpětná vazba, ředitel, učitel, kvalita, podpora
|
|
|
Kompetenční profil ředitelů škol a jejich další vzdělávání
Bareš, Milan ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
Závěrečná práce se zabývá problematikou profesních kompetencí ředitelů škol a z nich vycházejících potřeb jejich dalšího vzdělávání. Daná problematika je posuzována s ohledem na stupeň školy a fázi profesní dráhy ředitele. Práce vychází z potřeby jednoznačné definice toho, jakými znalostmi, dovednostmi a postoji by měli ředitelé škol disponovat, aby byli úspěšnými školskými manažery. To je současně také jedna z podmínek pro nastavení smysluplného kariérního systému ve školství a základ pro systematický další profesní rozvoj ředitelů škol. Práce přináší návrh generického kompetenčního profilu vrcholového výkonu společného pro ředitele všech stupňů škol a návrh rámcové struktury dalšího profesního vzdělávání ředitelů škol, který koresponduje s potřebnými kompetencemi. To by ve svém důsledku mělo vést ke zlepšení profesní přípravy ředitelů škol, a tím i ke zvýšení kvality škol, které řídí.
|
|
|
Kvalita ve vzdělávání
Kalousek, Jaroslav ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
Základní teze předkládané diplomové práce je, že pedagogický proces je klíčovou aktivitou každé školy a ředitel je v dosahování kvality pedagogického procesu klíčovou osobou. Autor se odmítá spokojit s definicí ředitele jako manažera, který "řídí" školu. Pomocí analýzy zahraničních výzkumů seznamuje čtenáře s konceptem leadershipu - "vedení" ve školním prostředí. Management a leadership pečlivě dělí do dvou spojitých nádob. Teorie řízení podle kompetencí tvoří základ následného rozboru vzdělávání ředitelů v ČR a dalších státech. Autor se jako rámce úvah přidržuje vzdělávacích koncepcí OECD. Výzkum primárních dat hledá proměnné, které ovlivňují kompetenci leadership u 112 ředitelů českých škol. Pro analýzu dat autor zvolil statistickou metodu "obecné lineární modely"(GLM). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Funkce evaluace a autoevaluace v řídícím procesu škol
Matějovská, Alena ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
Závěrečná diplomová práce je zaměřena na analýzu procesu evaluace a autoevaluace v řídícím procesu škol. Tento proces je jednou z důležitých činností škol, který je-li prováděn správně, vede mnohdy k efektivnímu usměrňování činnosti rozvoje školy, k vytváření kvalitní školy a ke spokojenosti všech zúčastněných stran. V teoretické části práce jsou objasněny základní pojmy celého procesu evaluace, které vycházejí z poznatků odborné literatury a jeho legislativní východiska v kontextu současných změn. Výzkumná část práce zahrnuje metaanalýzu závěrečných bakalářských prací, které se zabývají procesem evaluace a autoevaluace. Na základě jejich výzkumných šetření byl vytvořen obecný postup při hodnocení ředitelů škol zřizovateli škol a jsou pojmenovány hlavní zásady ředitelů škol, které vedou ke zkvalitnění jejich řídící činnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: Evaluace, autoevaluace, hodnocení, kvalita, ředitel školy, zřizovatel školy.
|
|
|
Koučování na základních školách
Hrubý, Josef ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hubert, Vlastimil (oponent)
V této bakalářské práci zjišťuji, jakým způsobem ředitelé škol využívají metod koučování při komunikaci se středním managementem. Zjistil jsem, že na toto téma zatím ještě žádná práce napsána nebyla, o to větší motivaci to u mě vzbudilo. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení a objasnění základních pojmů (ředitel školy, střední management, vedení lidí, koučování), na charakteristiku práce ředitele školy a středního managementu na základních školách a na metody koučování. Teoretická část práce se stala dobrým podkladem pro část empirickou, která na ni navazuje. V empirické části jsou popsány využité metody výzkumu a zaznamenány nejdůležitější a podstatné informace z uskutečněných rozhovorů, které jsou i vyhodnoceny. Zvolil jsem metodu kvalitativního výzkumu, ten má svá určitá specifika, kterých jsem se držel. Pro výzkumné šetření jsem vybral deset ředitelů základních škol, kteří mají zkušenosti s koučováním. Podmínkou bylo, aby jej i aktivně ve své praxi využívali, zároveň byli v oblasti koučování i vzdělaní. Museli mít tedy absolvovaný alespoň jeden kurz nebo výcvik. Cíl práce, který jsem si na začátku stanovil, se mi podařilo naplnit. To dokazuji ve výsledcích výzkumu, kde popisuji jednotlivá zjištění, která jsem zjistil. V samotném závěru práce popisuji, jak by se na tuto práci dalo navázat,...
|
|
|
Kompetenční profil ředitelů škol a jejich další vzdělávání
Bareš, Milan ; Trojan, Václav (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá problematikou profesních kompetencí ředitelů škol a z nich vycházejících potřeb jejich dalšího vzdělávání. Daná problematika je posuzována s ohledem na stupeň školy a fázi profesní dráhy ředitele. Práce vychází z potřeby jednoznačné definice toho, jakými znalostmi, dovednostmi a postoji by měli ředitelé škol disponovat, aby byli úspěšnými školskými manažery. To je současně také jedna z podmínek pro nastavení smysluplného kariérního systému ve školství a základ pro systematický další profesní rozvoj ředitelů škol. Práce přináší návrh generického kompetenčního profilu vrcholového výkonu společného pro ředitele všech stupňů škol a návrh rámcové struktury dalšího profesního vzdělávání ředitelů škol, který koresponduje s potřebnými kompetencemi. To by ve svém důsledku mělo vést ke zlepšení profesní přípravy ředitelů škol, a tím i ke zvýšení kvality škol, které řídí.
|
|
|
Ředitelé jako pedagogičtí leadeři. Když zbude čas a energie
Černý, Jakub ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Pýchová, Silvie (oponent)
Práce přibližuje názory a postoje ředitelů českých obecních základních škol a přináší informace o jejich subjektivním vnímání potřeb podpory v provozních a pedagogických záležitostech školy. Za tímto účelem bylo realizováno dotazníkové šetření mezi 1 908 respondenty. Teoretická část práce nachází obsah pojmu pedagogické vedení školy na normativním podkladu přesvědčení, že ředitel je ve škole především řídícím učitelem. V souladu s teoretickým zakotvením, zjištěními plynoucími z dotazníkového šetření a po zohlednění praxe je závěr práce věnován modelaci možností, jak ředitele podpořit a odbřemenit. Modelované scénáře nabízejí inspiraci pro náplň činnosti uvažovaného středního článku podpory a vyzývají k řešením přesahujícím rámec vzdělávací politiky.
|
|
|
Specifika řízení malotřídní školy
Matýsková, Denisa ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje především na analýzu a konkretizaci specifických rysů řízení malotřídní školy. Z důvodu poměrně nízkého počtu zastoupení tohoto typu škol ve školské soustavě bývají specifika jejich řízení často v literatuře opomíjena, nebo zmiňována jen okrajově, přestože jsou nepochybně odlišná od řízení škol plně organizovaných, jejichž počet převládá. Teoretická část vymezuje pojem malotřídní škola a zabývá se popisem jejích specifických rysů a zvláštností. Následuje popis obecného řízení školy z pohledu školského managementu a jeho nejdůležitějších oblastí. Na management školy je v této práci pohlíženo primárně z pohledu činnosti ředitele školy. Výzkumná část je realizována metodou dotazníkového šetření zaměřeného na ředitele malotřídních a plně organizovaných škol ve Středočeském kraji. Práce není koncipována jako kvalitativní porovnání obou typů škol, specifika řízení plně organizované školy slouží jako výchozí bod pro zjištění specifik řízení školy malotřídní. KLÍČOVÁ SLOVA Malotřídní škola, plně organizovaná škola, ředitel školy, školský management, manažerské funkce
|
host ::
RSS.