|
|
Dopad pandemie COVID-19 na úspěch a politiku vládnoucích stran zemí V4
Parušev, Jan ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv pandemie COVID-19 na stranické systémy a vládní strany Visegrádské čtyřky v letech 2020 a 2021. Za využití metody komparativní analýzy zkoumá tento vliv na průzkumy veřejného mínění a volby, úroveň digitalizace a erozi demokracie. Práce je rozdělená na tři části. V té první vysvětluji klíčové koncepty využité pro analýzu - good governance, kvalita vládnutí a adaptivní nebo agilní metody vládnutí - a popisuji využité metody a data. V druhé části popisuji průběh pandemie optikou těchto konceptů a v třetí části odpovídám na výzkumné otázky stanovené na základě teoretické a metodologické části.
|
|
|
Repolonizace a dekoncentrace: význam omezení zahraničního kapitálu pro mediální trh v Polsku
Blažková, Karolína ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Klimeš, David (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat diskusi o repolonizaci či dekoncentraci médií v Polsku po volbách v roce 2015, kdy zvítězila strana Právo a spravedlnost. V prvé řadě přináší práce základní přehled o polském mediálním trhu a jeho vývoji po roce 1989, který je klíčový pro vstup zahraničních investorů. Dále shrnuje dění kolem snahy vládní strany prosadit dva zákony, jež by mohly proměnit vlastnickou strukturu médií, a to zákona o zavedení nové daně z reklamy a novelizace zákona o radiofonii a televizi. Právě tyto dva návrhy zákonů měly podle odborné veřejnosti naplňovat vizi vládní strany Právo a spravedlnost o repolonizaci či dekoncentraci médií. Novelizaci zákona o radiofonii a televizi, jež měla přímo omezovat zahraniční vlastníky audiovizuálních médií v Polsku, pak práce srovnává s existující legislativou dalších evropských zemí, jako je Francie a Maďarsko. Jedna z kapitol je věnována analýze zahraničního kapitálu na polském mediálním trhu. Práce neopomíná ani klíčovou událost, jež bývá označována jako "repolonizace v praxi", a tedy nákup sítě regionálních medií Polska Press přes státní petrochemickou společnost PKN Orlen. K shrnutí diskuse byli přizváni polští politici, novináři i mediální odborníci, kteří se daným tématem dlouhodobě zabývají.
|
|
|
Aplikace článku 7 Smlouvy o Evropské unii: případy Polska, Maďarska a Rumunska
Sechovcová, Anežka ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Některé členské státy Evropské unie se v současnosti potýkají s krizí právního státu, která se vyznačuje především ohrožením nezávislosti soudnictví, médií nebo svobody slova. Nejkritičtější je situace v Maďarsku a Polsku, kde podle evropských institucí dochází k systematickému porušování této hodnoty. Mezi členské země potýkající se s krizí právního státu patří ale také Rumunsko, a to zejména kvůli ohrožení nezávislosti soudnictví a omezení protikorupčních opatření. Vzhledem k tomu, že je hodnota právního státu zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, je její porušování důvodem k sankcím. Evropská unie disponuje řadou nástrojů, díky kterým může tyto státy sankcionovat a současně také chránit evropské hodnoty. Mezi ten nejdůležitější patří mechanismus článku 7 Smlouvy o Evropské unii, kvůli kterému může daný členský stát přijít o hlasovací práva v Radě Evropské unie. Diplomová práce díky metodě process tracing sleduje kroky evropských institucí k aplikaci tohoto mechanismu v případech Polska, Maďarska a Rumunska. Cílem práce je stanovit, zda mezi jednotlivými případy existuje provázanost, nebo dominují spíše odlišnosti. Na základě provedené komparace lze konstatovat, že v jednotlivých případech se objevují podstatné rozdíly.
|
|
|
Polská literární reportáž ve druhé polovině dvacátého století : Hanna Krall, Ryszard Kapuscinski
Lakomá, Aneta ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato práce se v teoretické části věnuje vývoji polské literární reportáže ve druhé polovině dvacátého století a jejím dobovým specifikům. Sleduje proměnu její role v době reálného socialismu. Mapuje, jak reportáž postupně přestávala být pouze zdrojem propagandy a začala se stávat nástrojem, který otevírá tabuizovaná témata. Bakalářská práce přibližuje život a dílo dvou polských reportérských osobností tehdejší doby: Hanny Krallové a Ryszarda Kapuścińského. Z dobového úhlu pohledu analyzuje dvě jejich reportáže a knihy reportáží a snaží se tehdejší pozici reportérů přiblížit dnešnímu čtenáři. Druhá část práce obsahuje autorskou literární reportáž s názvem Právo na život tu každý chápe po svém, která vznikala od října 2020 do února 2021 ve Varšavě.
|
|
|
Eroze demokracie a média ve střední Evropě
Nováčková, Michaela ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Bakalářská práce analyzuje zhoršující se mediální svobodu v návaznosti na proměnu vlastnické Maďarsku a Polsku. V teoretické části seznamuje čtenáře s klíčovými pojmy a následně zasazuje do kontextu základní vývoje mediálních svobod dvou vybraných států. V analytické části se práce zaměřuje na tři proměnné: státní inzerce, vlastnická struktura a delegitimizace novinářů, podle kterých Maďarsku a Polsku na základě párové kompar má proměna vlastnické struktury na mediální svobody, a jak se to odráží na kvalitě demokracie politických režimů.
|
|
|
Evropská diplomacie a pokusy o urovnání polsko-litevského konfliktu
Kosina, Robert ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Práce se věnuje tématu pokusů evropské diplomacie o urovnání polsko-litevského konfliktu. Za pomocí odborné literatury popisuje reálie prvních let po první světové válce v obnově nezávislosti obou států a následnou vilenskou otázkou. S využitím popsání kontextu postojů obou stran a situace v regionu analyzuje možné příčiny odpovídající na výzkumnou otázku ohledně proč pokusy o urovnání byly neúspěšné. V práci je obsažen konečný stav, ve kterém konflikt skončil a jaký měl vliv na budoucnost polsko-litevských vztahů.
|
|
| |
|
|
Marketingová strategie zaměřená na znovuzískání polských klientů
Kratochvílová, Barbora ; Oklešťková, Sára (oponent) ; Chlebovský, Vít (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na komparaci se zvolenými konkurenčními společnostmi na polském trhu a doporučení pro společnost Kolštejn wellness centrum pro znovuzískání polských klientů. Jak už je z názvu společnosti patrné, tak se společnost zabývá hotelnictvím a poskytováním wellness služeb. Práce je rozdělena do tří částí. První část práce popisuje cíle práce, metody a postupy zpracování. Zároveň se věnuje teoretickým východiskům práce, které jsou potřebné pro správné pochopení a uchopení dané problematiky. Druhá kapitola obsahuje aplikaci zjištěných poznatků. Na základě provedených výzkumů a zjištěných skutečností jsou v poslední kapitole představeny konkrétní návrhy a doporučení pro zlepšení situace.
|
|
|
Chovy drobných obratlovců na základních školách. Komparace vybraných zemí EU
Bártlová, Zuzana ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá tématem školních chovů obratlovců. Postihuje jejich problémy a přínosy. Jejím cílem je vytvořit přehledný text, nabízející informace případným zájemcům o tuto činnost. Při řešení práce byla použita dotazníková metoda zjišťující zkušenosti pedagogů, jak z České republiky, tak ze zahraničí (Norsko, Polsko, Španělsko). Výsledkem provedeného výzkumu je přehled, který nabízí srovnání zkušeností a názorů oslovených respondentů. klíčová slova: chov, škola, obratlovci, Norsko, Polsko, Španělsko, Česká republika
|
|
|
Differences Between National Memory of Communism in Poland and the Czech Republic
Bush, Graham ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent) ; Klautke, Egbert (oponent)
Úkolem této práce je představit a zobrazit rozdíly v národní pamětí pokud jde myšlení o komunismu v České republice a Polsku. Prozkoumává pravidla, jež se uplatňují během praxe v použití kolektivní paměti, a následně používá je k vytvoření základní metodologie studia tohoto problému u obou zmíněných národů. Při hodnocení pamětí v těchto zemích, se práce opírá o "Tři Pilíře", které tvoří: minulé události, kulturní dědictví a veřejné mínění, zdůrazňuje také jejich vzájemnou propojenost. Další důraz je kladen na funkce víry ve formování se osobní a skupinové identity. Závěrečné úsudky ukazují, že v obou případech, v České republice i v Polsku, národní paměť byla vytvořena na základě národního dějepisu, kultury a veřejného mínění, což právě způsobí rozdíly ve vnímání období komunismu v obou státech. Rozdílnost projevuje se v konkrétních, specifických "českých" a "polských" pohledech a názorech, jež jsou důsledky diskurzu o tom co znamená příslušenství k těm jednotlivým skupinám. Národní paměť se zpravidla vyvíjí samostatně, a nadále bude v tom sebe-vyvíjení pokračovat. Budoucí přesvědčení o tom co znamená být Čechem nebo Češkou, Polákem nebo Polkou, budou konstruovaná během současné, nejnovější kapitoly národní paměti.
|
host ::
RSS.