Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Differences Between National Memory of Communism in Poland and the Czech Republic
Bush, Graham ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent) ; Klautke, Egbert (oponent)
Úkolem této práce je představit a zobrazit rozdíly v národní pamětí pokud jde myšlení o komunismu v České republice a Polsku. Prozkoumává pravidla, jež se uplatňují během praxe v použití kolektivní paměti, a následně používá je k vytvoření základní metodologie studia tohoto problému u obou zmíněných národů. Při hodnocení pamětí v těchto zemích, se práce opírá o "Tři Pilíře", které tvoří: minulé události, kulturní dědictví a veřejné mínění, zdůrazňuje také jejich vzájemnou propojenost. Další důraz je kladen na funkce víry ve formování se osobní a skupinové identity. Závěrečné úsudky ukazují, že v obou případech, v České republice i v Polsku, národní paměť byla vytvořena na základě národního dějepisu, kultury a veřejného mínění, což právě způsobí rozdíly ve vnímání období komunismu v obou státech. Rozdílnost projevuje se v konkrétních, specifických "českých" a "polských" pohledech a názorech, jež jsou důsledky diskurzu o tom co znamená příslušenství k těm jednotlivým skupinám. Národní paměť se zpravidla vyvíjí samostatně, a nadále bude v tom sebe-vyvíjení pokračovat. Budoucí přesvědčení o tom co znamená být Čechem nebo Češkou, Polákem nebo Polkou, budou konstruovaná během současné, nejnovější kapitoly národní paměti.
Differences Between National Memory of Communism in Poland and the Czech Republic
Bush, Graham ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent) ; Klautke, Egbert (oponent)
Úkolem této práce je představit a zobrazit rozdíly v národní pamětí pokud jde myšlení o komunismu v České republice a Polsku. Prozkoumává pravidla, jež se uplatňují během praxe v použití kolektivní paměti, a následně používá je k vytvoření základní metodologie studia tohoto problému u obou zmíněných národů. Při hodnocení pamětí v těchto zemích, se práce opírá o "Tři Pilíře", které tvoří: minulé události, kulturní dědictví a veřejné mínění, zdůrazňuje také jejich vzájemnou propojenost. Další důraz je kladen na funkce víry ve formování se osobní a skupinové identity. Závěrečné úsudky ukazují, že v obou případech, v České republice i v Polsku, národní paměť byla vytvořena na základě národního dějepisu, kultury a veřejného mínění, což právě způsobí rozdíly ve vnímání období komunismu v obou státech. Rozdílnost projevuje se v konkrétních, specifických "českých" a "polských" pohledech a názorech, jež jsou důsledky diskurzu o tom co znamená příslušenství k těm jednotlivým skupinám. Národní paměť se zpravidla vyvíjí samostatně, a nadále bude v tom sebe-vyvíjení pokračovat. Budoucí přesvědčení o tom co znamená být Čechem nebo Češkou, Polákem nebo Polkou, budou konstruovaná během současné, nejnovější kapitoly národní paměti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.