|
|
Československé filmové zpravodajství v průsečíku společenských změn (1989-1990)
Černý, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncem filmového zpravodajství v Československu, které bylo realizováno v podobě filmových týdeníků až do roku 1990. V první části definuji filmové zpravodajství z teoretického a terminologického hlediska a snažím se postihnout jeho specifika. Následně popisuji jeho zrod a výrobu zpravodajských filmů na našem území, od jejích počátků před první světovou válkou až do pádu komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie, s nímž skončila kontinuální, státem dotovaná a řízená tvorba pravidelně vydávaných týdeníků. Ve druhé, praktické části metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumám podobu a tematický rámec týdeníků natočených v roce 1989, kdy začala platit nová koncepce filmového zpravodajství zaměřená na takzvané magazíny, a v roce 1990, do něhož Československo vstupovalo jako demokratická země. Mým cílem je zjistit, jaká byla role týdeníků coby prostředku socialistické propagandy a zároveň i kanálu společenské kritiky v prvním, revolučním roce a jak se změnily v roce druhém, svobodném. Tehdy je sice přestala svazovat ideologická rovina, ale se zánikem státního filmového monopolu skončila jejich finanční podpora i mocenská ochrana, což vedlo k brzkému ukončení jejich výroby.
|
|
|
Vybraná etická úskalí budování novinářské značky v éře síťových digitálních médií
Šponerová, Adéla ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá dopady procesu budování osobních značek v éře síťových digitálních médií na české mediální scéně. S příchodem nových technologií a sociálních sítí prošla společnost a média významnými proměnami, což vedlo například ke změnám normativů novinářské profese. Práce se zaměřuje na proces budování značky v žurnalistice a identifikuje eticky sporné aspekty s tímto jevem spojené. Analýza výzkumného vzorku českých novinářů odhaluje rozmanité přístupy k budování značky. Zároveň poukazuje na proměny ve vnímání novinářské profese i na průnik nemediálních prvků do žurnalistického pole. Studie dále popisuje, jaké výzvy a příležitosti tato aktivita přináší. Poukazuje i na nedostatky etických norem a na absenci přístupů, které by novou mediální realitu reflektovaly. Diplomová práce přibližuje realitu současné novinařiny, zároveň poskytuje výchozí bod pro další zkoumání fenoménu budování značky v českém novinářském prostoru.
|
|
|
UI and fact-checková žurnalistika - úskalí hledání pravdivého poznání umělou inteligencí
Haber, Josef ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Klimeš, David (oponent)
Diplomová práce pod názvem UI & fact-checková žurnalistika - úskalí hledání pravdivého poznání umělou inteligencí zpracovává souvislosti mezi současnou žurnalistikou, fact-checkingem a nástrojem umělé inteligence v období post-pravdivé současnosti. Popisuje vztahy mezi objektivitou a interpretací a rozpracovává problém dichotomie mezi faktem a hodnotou. Teoretickou diskusi následně mění v praktický problém za pomoci žurnalistické disciplíny ověřování fakticity výroku. Jsou představeny nástroje umělé inteligence a jejich potenciál nejen pro žurnalistiku. Praktická část práce se věnuje experimentům s nástrojem umělé inteligence, jenž fact-checking automatizuje. Nástroj je testován ve čtyřech alternativách znalostních bází, reprezentovaných datovými korpusy tuzemských médií. Všechny modely vykazují očekávanou reakci na ontologicky pravdivá a lživá tvrzení, potvrzují pravdy a vyvrací lži. Následně je testováno pravdivé mínění modelů o sociální realitě. Výsledky prokazují, že modely přebírají mínění publikované v datasetech. Z výsledků nicméně nebylo možné vysledovat systematické mínění modelů směrem k polarizacím tematických okruhů. Součástí práce jsou návrhy budoucích změn experimentů. V závěru práce jsou výsledky propojeny praxí i teoretickými koncepty. Výsledky prokazují nerealizovatelnost...
|
|
|
Eticky sporné aspekty mediálního pokrytí střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava na příkladu zpravodajské stanice televize veřejné služby ČT24
Klézl, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou eticky sporné aspekty ve vysílání stanice veřejnoprávního média ČT24 o střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava. Podle zahraničních expertů mohou média svým informováním o podobných událostech inspirovat či motivovat potenciální pachatele, aby provedli další střelby. Cílem výzkumu je na základě kvalitativní analýzy s kvantitativními prvky a také rozhovorů se zúčastněnými novináři zmapovat zpravování České televize o střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava, zkoumat možné eticky sporné momenty a zjistit, zda ČT dodržela doporučení stanovené experty. Analýza ukázala, že přístup České televize k informování o této události se lišil napříč jednotlivými problematickými body. Nejvíce o této rozpolcenosti svědčí zcela odlišný náhled na sdělování jména střelce a ukazování jeho fotografie. Zatímco celé jméno střelce ve sledovaném období nezaznělo ve vysílání ČT24 ani jednou, fotografii užívala televize běžně. Česká televize si ve většině zkoumaných aspektů poradila se zpravodajstvím o střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava bez větších prohřešků proti zásadám žurnalistické etiky referování o těchto událostech, které stanovili experti. Mimo to se práce v teoretické části věnuje fenoménu masové střelby, jeho definicím a historii ve světě i v českém prostředí a představuje...
|
|
|
Referování soudobých periodik o studentských protestech na náměstí Nebeského klidu
Prokopová, Tereza Patricie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat, jakým způsobem tři deníky, konkrétně Rudé právo, The Guardian a The New York Times, referovaly o studentských protestech na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Pro analýzu bylo zvoleno období od 13. 5. 1989 do 26. 6. téhož roku, jelikož tím v plné míře obsáhne situaci předcházející masakru, samotný masakr z 4. 6. a taktéž jeho následky. Pro dosažení co nejpřesnějších výsledků bude využito kvalitativní obsahové analýzy a tzv. zakotvené teorie. Otázky, jež budou skrze tuto práci zodpovězeny, se týkají konkrétních aspektů, na které jednotlivé deníky kladly důraz, dále jak často byly události pokrývány a s jakou časovou sousledností, jaké byly používány jazykové prostředky a jaké principy referování byly uplatňovány v rámci zpravodajských a publicistických textů. Na základě získaných dat bylo zjištěno, že Rudé právo, ideologicky mapující komunistické smýšlení v Číně, zastávalo obdobné názory jako tamější vláda, tj. že studentské protesty se pokoušely o svržení vlády a režimu a při samotném potlačení protestů došlo k napadení vojáků studenty, nikoli naopak. Deníky The Guardian a The New York Times o protestech referovaly zcela opačným způsobem - protesty považovaly za prodemokratické a vojenský zásah na náměstí Nebeského klidu za masakr na pekingském...
|
|
|
Role redakčních ombudsmanů v komparativní perspektivě
Makhinchuk, Yuliia ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Součková, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Role redakční ombudsmanů v komparativní perspektivě zkoumá postavení deseti ombudsmanů z České republiky, Nizozemska, Kanady, Portugalska a Dánska. Za pomoci kvalitativní metody polostrukturovaných rozhovorů vedených s deseti respondenty z televize i rozhlasu, tisku a online médií zjišťuje, ke kterému ze dvou modelů se přiklání. První model představuje kritický hlas čtenářů, druhý vyslance redakce či zpravodajského média k publiku. Oba modely navrhli nizozemští teoretici médií Arjen van Dalen a Mark Deuze. Výsledky ukazují, že menšina se hlásí k modelu kritického hlasu čtenářů, většina tedy vystupuje v roli velvyslance redakce. Z provedených rozhovorů však vyplývá, že tento model je simplifikací reality, jelikož média působí v systémech s různým nastavením mediální legislativy. Závěry dále ukazují, že rozmach sociálních sítí spolu s dezinformacemi staví ombudsmany do pozice, kdy musí publiku nejen více vysvětlovat redakční postupy, ale určité novináře dokonce i hájit.
|
|
|
Etické otázky spojené s personalizací obsahu ve vybraných online médiích
Dorňáková, Tereza ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na personalizované doporučování obsahu v českých online zpravodajských médiích a na etické otázky, které se se zaváděním tohoto nástroje pojí. Předmětem kvalitativní analýzy jsou polostrukturované rozhovory se zástupci dvou českých mediálních domů. Součástí výzkumného vzorku jsou respondenti z redakce Seznam Zpráv a společnosti Seznam, a z redakce E15 a společnosti Czech News Center. Osloveni byli jak zástupci redakcí, tak mediálního a produktového managementu. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry nástroje personalizovaného doporučování obsahu využívají, nastínit důvody, proč se k tomuto kroku rozhodli, potažmo jej zvažují. Ukázalo se, že v rámci zkoumaných online zpravodajských médií zatím personalizované doporučování obsahu využívají minimálně, popřípadě tyto nástroje testují či plánují zavést ve větší míře. Ve větším měřítku dochází k personalizovanému doporučování na domovské stránce Seznamu. Předmětem práce byla také identifikace etických otázek, které se pojí se zaváděním či používáním personalizovaného doporučování. Mezi hlavní oblasti podle výpovědí respondentů patří otázky nastavení parametrů výběru, možnost zachovat si nastolování agendy ze strany redakcí, automatizace a transparentnost.
|
|
|
Pandemie covidu-19 očima zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu
Klečka, Jiří ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Pandemie covidu ovlivnila jak běžné domácí zpravodajství, tak to zahraniční. Tato práce se zabývá tím, jaký vliv mělo šíření nemoci na práci zpravodajů Českého rozhlasu. Jak se museli adaptovat, jaké dopady měla pandemie na jejich osobní životy či to, jaké byly možnosti návratu ze zahraničních postů do Česka. Cílem práce je také srovnat to, jaká témata po zpravodajích požadoval newsroom v Praze a jaké informace pro ně byly dostupné v zemi, kde byli umístění. Krátce se zabývám i reakci rozhlasu na pandemii a jak se Rádio jako veřejnoprávní médium o svoje zaměstnance v zahraničí staralo. Výsledky rozhovorů se zpravodaji jsem pak probral s jejich tehdejším vedoucím. Před analýzou rozhovorů se zpravodaji je práce v krátkých medailoncích představuje a mapuje také důležité světové a domácí události, které byly hlavním tématem zpravodajství v době pandemie. Ve stručnosti práce také definuje povahu pozice zahraničního zpravodaje a vliv pandemie na zpravodajství.
|
|
|
Československé filmové zpravodajství v průsečíku společenských změn (1989-1990)
Černý, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncem filmového zpravodajství v Československu, které bylo realizováno v podobě filmových týdeníků až do roku 1990. V první části definuji filmové zpravodajství z teoretického a terminologického hlediska a snažím se postihnout jeho specifika. Následně popisuji jeho zrod a výrobu zpravodajských filmů na našem území, od jejích počátků před první světovou válkou až do pádu komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie, s nímž skončila kontinuální, státem dotovaná a řízená tvorba pravidelně vydávaných týdeníků. Ve druhé, praktické části metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumám podobu a tematický rámec týdeníků natočených v roce 1989, kdy začala platit nová koncepce filmového zpravodajství zaměřená na takzvané magazíny, a v roce 1990, do něhož Československo vstupovalo jako demokratická země. Mým cílem je zjistit, jaká byla role týdeníků coby prostředku socialistické propagandy a zároveň i kanálu společenské kritiky v prvním, revolučním roce a jak se změnily v roce druhém, svobodném. Tehdy je sice přestala svazovat ideologická rovina, ale se zánikem státního filmového monopolu skončila jejich finanční podpora i mocenská ochrana, což vedlo k brzkému ukončení jejich výroby.
|
|
|
Rámcování situace v Mariupolu ve zpravodajství portálů Novinky.cz, Blesk.cz a Deník.cz
Vokoun, Filip ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prezentací obléhání Mariupolu ve třech českých internetových zpravodajských médiích. Na vzorku 500 textů z roku 2022 bylo sledováno, jak vybraná média rámcovala zpravodajská sdělení o situaci ve městě. Tento výzkum byl doplněn o poznatky tematické narativní analýzy a dalších zkoumaných proměnných, jako byla témata textů nebo citovaní aktéři. Práce je rozdělena na tři části - teoretickou, metodologickou a analytickou. Teoretická část představuje koncept rámcování ve zpravodajství a přibližuje v práci zkoumané obecné rámce a tematické a epizodické rámcování. Tato část pokračuje představením narativu ve válečném zpravodajství a přehledem narativů vyskytujících se v médiích v kontextu rusko- ukrajinského konfliktu. Metodologická část představuje kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu využité v této práci, zkoumaná média a vzorek textů. V analytické částí jsou následně představeny výsledky analýzy, které naznačují protiruské postavení zkoumaných médií. Všechna zkoumaná média situaci prezentovala podobně a primárně se k ní přistupovala jako k humanitární katastrofě. Utrpení občanů a ukrajinských vojáků spojené s válkou bylo často přibližováno na lidských příkladech. Vojenská a ekonomická stránka obléhání strategického města byla naopak zmiňována minimálně.
|
host ::
RSS.