|
|
Přístup Irů a Švýcarů ke své neutralitě po únoru 2022
Kloužková, Eliška ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Po ruské agresi roku 2022 muselo mnoho zemí přehodnotit své přístupy k evropské bezpečnosti včetně neutrálních zemí Švýcarska i Irska. Práce zkoumá, jak se změnila neutralita a přístup k NATO a EU obou zemí po ruské invazi na Ukrajinu a zároveň porovnává obě země mezi sebou. Text je případovou komparativní studií, která tyto státy zkoumá a porovnává pomocí vlastního modelu. Model má tři faktory: právní rámec, vztah s EU a NATO a postoj veřejnosti. Z výsledků vyplynulo, že Irsko chce změnit mechanismus triple lock, avšak ani jeden stát nechystá žádný zásah do své neutrality. Ze změn ve vztazích s EU a NATO vyplývá, že státy usilují o provázanější a hlubší spolupráci a tyto změny jsou jak kvalitativní, tak kvantitativní. Společným tématem je obrana, další jsou více specifická. Obdobné závěry vyplývají i z průzkumů veřejného mínění. Respondenti obou zemí mají kladný vztah k neutralitě, nechtějí ji opouštět, ale chápou nutnost spolupráce s ostatními státy. Lze konstatovat, že u obou zemí žádné velké změny, jako vstup do NATO a úprava neutrality, po únoru 2022 neproběhly a ani se nechystají. Nicméně tato přelomová událost více otevřela prostor pro debaty ohledně neutrality a jejím vlivem na pružnost zapojení obou zemí do evropské obrany.
|
|
|
Role Latinské Ameriky ve španělských předsednictvích EU
Nováková, Martina ; Menclová, Barbora (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem role Latinské Ameriky ve španělských předsednictvích Evropské unie v letech 2002, 2010 a 2023. Latinská Amerika a Španělsko mají specifické vztahy a tato práce zjišťuje, zda se tyto vztahy promítají i na evropskou úroveň prostřednictvím španělských předsednictví. Součástí zkoumání jsou také EU-(CE)LAC summity vzhledem k tomu, že se konaly během všech zkoumaných předsednictví. Práce odpovídá na výzkumnou otázku, jakou roli hrála Latinská Amerika ve španělských předsednictvích a jak se vyvíjela během zmiňovaných let. Hlavní metodou použitou k výzkumu je komparace. Srovnávací kritéria, na kterých je komparace založena, vychází z analýzy primárních zdrojů, kterými jsou především oficiální dokumenty Evropské unie, programy španělských předsednictví, deklarace ze summitů a projevy španělských premiérů. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že programy předsednictví a rétorika španělských premiérů prokazují postupně vzrůstající význam Latinské Ameriky ve španělských předsednictvích EU. Avšak výsledky předsednictví a EU-(CE)LAC summitů tuto roli pouze naznačují, nikoli jednoznačně prokazují. Celkovým závěrem práce je, že Latinská Amerika hrála v každém ze zkoumaných předsednictví rozdílnou roli, od nepříliš důležité v roce 2002 po významnou v roce 2023. Lze tak pozorovat...
|
|
|
Neoosmanismus a jeho projekce do mezinárodních vztahů Turecka: Případ Libye
Zeman, Michael David ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá, jak neoosmanismus ovlivňuje tureckou zahraniční politiku ve vztahu k Libyi. Zjišťuje, zda se dají v tureckém působení v Libyi pozorovat zřetelné projevy nové turecké politické doktríny neoosmanismu, nebo zda toto angažmá nenese prvky, které by ilustrovaly proměnu zahraničněpolitické koncepce. Tato souvislost je hledána v období od arabského jara a pádu Kaddáfího režimu do konce turecké intervence v roce 2020. První část práce skrze reflexi akademické debaty definuje termíny kemalismus a neoosmanismus. Na základě této debaty jsou následně stanoveny klíčové aspekty druhé z uvedených doktrín, mezi něž patří: panturkismus smíšený s panislamismem, důraz na náboženství a osmanské dědictví, vlastní nezávislá soft/hard power diplomacie, agresivní regionální politika a multidimenzionální přístup k zahraniční politice. Druhá část popisuje, jak se její ideje dostávaly do tureckého politického diskurzu, a zasazuje Turecko-libyjské vztahy do širšího historického kontextu. Třetí část tyto aspekty zkoumá na příkladě působení Ankary v Libyi a vůči jiným zemím, které jsou v angažovány v jejích vnitřních záležitostech. Zjištění ukazují, že turecké zásahy v této zemi je možné interpretovat jako důkaz uplatňování neoosmanské vize. Dále práce taktéž dochází k závěru, že vztah mezi chováním...
|
|
|
Analýza mechanismu řešení sporů v Dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím
Kurková, Michaela ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá Analýzou mechanismu řešení sporů v Dohodě o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. Současná právní úprava vztahů mezi Spojeným královstvím jako prvním bývalým členským státem a Evropskou unii s sebou přináší do politologického i právního diskurzu řadu nejasností. Cílem této práce je za pomocí metody jednopřípadové studie a komparativní analýzy zhodnotit povahu nynějšího statusu Spojeného království vůči EU. Pro získání uceleného obrazu a dosažení výzkumného cíle, práce činí součástí své analýzy také Dohodu o vystoupení a vybranou obchodní dohodu nové generace, kterou je Dohoda EU-Korea. K dosažení tohoto záměru si práce bere za úkol zodpovězení dvou výzkumných otázek, a sice (1) jak se odlišuje ustanovení dohod o institucích zapojených do systému řešení sporů mezi sebou a případně od ustanovení standardních obchodních dohod uzavíraných EU a (2) jak se odlišuje mechanismus řešení sporů předvídaný jednotlivými dohodami mezi sebou a případně od jiného mechanismu řešení sporů v obchodních dohodách EU. Pomocí odpovědí na zvolené otázky autorka ověřuje hypotézu o přetrvávající přítomnosti unijních vlivů na systém řešení sporů v Dohodě o obchodu a spolupráci a podobnosti tohoto systému se standardními dohodami...
|
|
|
Legislativní vývoj pracovní mobility v Evropských společenstvích
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské pracovní mobility v Evropských společenstvích. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Jak probíhal vývoj pracovní mobility v rámci Evropských společenství a jakými legislativními úpravami tento fenomén prošel?" Jedná se tedy o jednopřípadovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj pracovní mobility klíčové. Jedná se o poválečné období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě a práce je dovedena k přijetí Maastrichtské smlouvy, která založila Evropskou unii. Závěr přináší shrnutí zjištěných výsledků.
|
|
|
Budování kapacit malého státu s agenturou Evropské unie: Případ České republiky a Agentury Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA)
Halaška, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, proč státy usilují o získání sídla agentury Evropské unie z pohledu následného přístupu státu k agentuře a danému odvětví po jejím získání. Tento fenomén je demonstrován na interpretativní případové studii České republiky a Agentury pro evropský GNSS (GSA) získané v roce 2012 a její transformaci s rozšířením působnosti na Agenturu Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) v roce 2021. V práci dochází k verifikaci projevů tří základních motivací k získání sídla agentury - zvýšení prestiže státu, potenciál ekonomického rozvoje a zvýšení kvality a renomé v daném oboru - v praxi z perspektivy přístupu státní správy k budování kapacit v kosmickém sektoru. Verifikace je provedena na základě operacionalizace tří stejnojmenných scénářů, které pracují s daty získanými z veřejně dostupných zdrojů a ze čtrnácti polostrukturovaných rozhovorů se zástupci různých sfér vesmírného sektoru. Výzkum zjistil, že aktivity české státní správy na podporu kosmického sektoru kontinuálně rostly od období umístění GSA v Praze, doplněné vstupem do Evropské kosmické agentury v roce 2008 a jmenováním Ministerstva dopravy hlavním koordinátorem kosmických aktivit v České republice v roce 2011. Státní aktivity se vyznačují finanční, administrativní či projektovou podporou českých...
|
|
|
Labour mobility: an emerging trend of intra-EU workforce migration to Central and Eastern European countries from the Western member states
Medal, Ondřej ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Mobilita pracovní síly v rámci EU je vnímána jako jeden z klíčových přínosů jednotného trhu. Většina dosavadních výzkumů se soustředila na směr pracovní síly z východu na západ, zatímco směr opačný zůstal upozaděn. Tato práce si proto stanovila za cíl prozkoumat migrující pracovní sílu ze zemí EU-15 do střední a východní Evropy (demonstrováno na příkladu ČR). Práce se zaměřila na aspekty zaměstnanosti u tohoto obyvatelstva, faktory hnací pracovní mobilitu a vnímání Prahy jako globálního města, a to skrze testování teorie světového systému a migračních push a pull faktory. Analýza byla provedena pomocí nadnárodních databází o mobilitě v rámci EU, českých národní statistik a strukturovaného dotazníku EU-15 obyvatelstva v ČR. Dotazník obdržel 177 odpovědí s výsledky s konfidenční hladinou 95 %, že se skutečná hodnota nachází v rozmezí 10 % měřené hodnoty. Výsledky byly následně použity pro rozpravu nad dynamikou jádro vs. periferie a dichotomií západu a východu. Získaná zjištění odhalila, že je trend na vzestupu, neboť počet obyvatelstva EU-15 v ČR stále roste a celkově se od roku 1994 zvýšil o 212,13 %. Navíc je převážně tvořen tzv. knowledge workers, neboť mají zhruba tři lidé ze čtyř terciární vzdělání. Nejvýznamnější hnací sílou mobility jsou osobní vazby, ačkoli v hodnocení důležitosti...
|
|
|
Předsednictví velkého a malého státu: francouzské a české předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 na příkladu směrnice o energetické náročnosti budov
Šedinová, Anna ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce porovnává předsednictví velkého státu (Francie) a malého státu (České republiky) v Radě Evropské unie v roce 2022 na příkladu vyjednávání směrnice o energetické náročnosti budov. Popisuje rozdílnosti a podobnosti při vyjednávání obou předsednictví na úrovni Pracovní skupiny pro energetiku. Práce ověřuje, zda se během předsednictví projevil vliv velikosti státu na následujících pět parametrů předsednictví: celkových cílů, expertní a personální, strategický, komunikační, kooperační a legislativní. Jde o případovou studii dvou předsednictví v Radě Evropské unie a jejich komparaci. K řešení byla využita kvalitativní metoda, a to polostrukturované rozhovory s aktéry obou předsednictví. Ty byly analyzovány a na základě nich poté byly jednotlivé parametry porovnávány. Ve výzkumu bylo zjištěno, že do velké míry byla předsednictví svým fungováním a prací podobná, ale byly shledány i rozdílnosti. Francie jako velký stát měla větší expertní kapacity a projevila se u ní administrativní zátěž ve smyslu nutnosti konzultací s ústředím, která je časově náročnější. Proto v komunikaci nebyla tak flexibilní a reaktivní, předsednictví by se dalo zařadit do capital based modelu. Česká republika jako malý stát měla o něco menší expertní kapacity, ale díky tomu mohla aktivněji a flexibilněji reagovat...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.