Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 217 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza mechanismu řešení sporů v Dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím
Kurková, Michaela ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá Analýzou mechanismu řešení sporů v Dohodě o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. Současná právní úprava vztahů mezi Spojeným královstvím jako prvním bývalým členským státem a Evropskou unii s sebou přináší do politologického i právního diskurzu řadu nejasností. Cílem této práce je za pomocí metody jednopřípadové studie a komparativní analýzy zhodnotit povahu nynějšího statusu Spojeného království vůči EU. Pro získání uceleného obrazu a dosažení výzkumného cíle, práce činí součástí své analýzy také Dohodu o vystoupení a vybranou obchodní dohodu nové generace, kterou je Dohoda EU-Korea. K dosažení tohoto záměru si práce bere za úkol zodpovězení dvou výzkumných otázek, a sice (1) jak se odlišuje ustanovení dohod o institucích zapojených do systému řešení sporů mezi sebou a případně od ustanovení standardních obchodních dohod uzavíraných EU a (2) jak se odlišuje mechanismus řešení sporů předvídaný jednotlivými dohodami mezi sebou a případně od jiného mechanismu řešení sporů v obchodních dohodách EU. Pomocí odpovědí na zvolené otázky autorka ověřuje hypotézu o přetrvávající přítomnosti unijních vlivů na systém řešení sporů v Dohodě o obchodu a spolupráci a podobnosti tohoto systému se standardními dohodami...
Legislativní vývoj pracovní mobility v Evropských společenstvích
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské pracovní mobility v Evropských společenstvích. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Jak probíhal vývoj pracovní mobility v rámci Evropských společenství a jakými legislativními úpravami tento fenomén prošel?" Jedná se tedy o jednopřípadovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj pracovní mobility klíčové. Jedná se o poválečné období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě a práce je dovedena k přijetí Maastrichtské smlouvy, která založila Evropskou unii. Závěr přináší shrnutí zjištěných výsledků.
Budování kapacit malého státu s agenturou Evropské unie: Případ České republiky a Agentury Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA)
Halaška, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, proč státy usilují o získání sídla agentury Evropské unie z pohledu následného přístupu státu k agentuře a danému odvětví po jejím získání. Tento fenomén je demonstrován na interpretativní případové studii České republiky a Agentury pro evropský GNSS (GSA) získané v roce 2012 a její transformaci s rozšířením působnosti na Agenturu Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) v roce 2021. V práci dochází k verifikaci projevů tří základních motivací k získání sídla agentury - zvýšení prestiže státu, potenciál ekonomického rozvoje a zvýšení kvality a renomé v daném oboru - v praxi z perspektivy přístupu státní správy k budování kapacit v kosmickém sektoru. Verifikace je provedena na základě operacionalizace tří stejnojmenných scénářů, které pracují s daty získanými z veřejně dostupných zdrojů a ze čtrnácti polostrukturovaných rozhovorů se zástupci různých sfér vesmírného sektoru. Výzkum zjistil, že aktivity české státní správy na podporu kosmického sektoru kontinuálně rostly od období umístění GSA v Praze, doplněné vstupem do Evropské kosmické agentury v roce 2008 a jmenováním Ministerstva dopravy hlavním koordinátorem kosmických aktivit v České republice v roce 2011. Státní aktivity se vyznačují finanční, administrativní či projektovou podporou českých...
Labour mobility: an emerging trend of intra-EU workforce migration to Central and Eastern European countries from the Western member states
Medal, Ondřej ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Mobilita pracovní síly v rámci EU je vnímána jako jeden z klíčových přínosů jednotného trhu. Většina dosavadních výzkumů se soustředila na směr pracovní síly z východu na západ, zatímco směr opačný zůstal upozaděn. Tato práce si proto stanovila za cíl prozkoumat migrující pracovní sílu ze zemí EU-15 do střední a východní Evropy (demonstrováno na příkladu ČR). Práce se zaměřila na aspekty zaměstnanosti u tohoto obyvatelstva, faktory hnací pracovní mobilitu a vnímání Prahy jako globálního města, a to skrze testování teorie světového systému a migračních push a pull faktory. Analýza byla provedena pomocí nadnárodních databází o mobilitě v rámci EU, českých národní statistik a strukturovaného dotazníku EU-15 obyvatelstva v ČR. Dotazník obdržel 177 odpovědí s výsledky s konfidenční hladinou 95 %, že se skutečná hodnota nachází v rozmezí 10 % měřené hodnoty. Výsledky byly následně použity pro rozpravu nad dynamikou jádro vs. periferie a dichotomií západu a východu. Získaná zjištění odhalila, že je trend na vzestupu, neboť počet obyvatelstva EU-15 v ČR stále roste a celkově se od roku 1994 zvýšil o 212,13 %. Navíc je převážně tvořen tzv. knowledge workers, neboť mají zhruba tři lidé ze čtyř terciární vzdělání. Nejvýznamnější hnací sílou mobility jsou osobní vazby, ačkoli v hodnocení důležitosti...
Předsednictví velkého a malého státu: francouzské a české předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 na příkladu směrnice o energetické náročnosti budov
Šedinová, Anna ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce porovnává předsednictví velkého státu (Francie) a malého státu (České republiky) v Radě Evropské unie v roce 2022 na příkladu vyjednávání směrnice o energetické náročnosti budov. Popisuje rozdílnosti a podobnosti při vyjednávání obou předsednictví na úrovni Pracovní skupiny pro energetiku. Práce ověřuje, zda se během předsednictví projevil vliv velikosti státu na následujících pět parametrů předsednictví: celkových cílů, expertní a personální, strategický, komunikační, kooperační a legislativní. Jde o případovou studii dvou předsednictví v Radě Evropské unie a jejich komparaci. K řešení byla využita kvalitativní metoda, a to polostrukturované rozhovory s aktéry obou předsednictví. Ty byly analyzovány a na základě nich poté byly jednotlivé parametry porovnávány. Ve výzkumu bylo zjištěno, že do velké míry byla předsednictví svým fungováním a prací podobná, ale byly shledány i rozdílnosti. Francie jako velký stát měla větší expertní kapacity a projevila se u ní administrativní zátěž ve smyslu nutnosti konzultací s ústředím, která je časově náročnější. Proto v komunikaci nebyla tak flexibilní a reaktivní, předsednictví by se dalo zařadit do capital based modelu. Česká republika jako malý stát měla o něco menší expertní kapacity, ale díky tomu mohla aktivněji a flexibilněji reagovat...
SDEU jako politický aktér při ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv: soudní aktivismus v rozsudku Achmea
Juráš, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Problematika role a funkce Soudního dvora Evropské unie je již poměrně dlouhou dobu předmětem zájmu akademické debaty. V posledních letech se řada nových studií začala zabývat soudním aktivismem neboli procesem judicializace politiky EU. Tento termín označuje proces, kdy Soudní dvůr právo nejenom interpretuje, ale přímo ho vytváří a stává se tak plnohodnotným aktérem v legislativním a institucionálním rámci EU. Práce kombinuje problematiku soudního aktivismu s problematikou mezinárodní ochrany investic v EU, neboť právě v oblasti ochrany investic se Soudní dvůr EU stal klíčovým aktérem v procesu ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv mezi členskými státy EU. Soudní dvůr svým rozsudkem v případu Achmea rozhodl o rozporu těchto smluv s právním řádem EU a investiční arbitráže iniciované na základě těchto smluv mohou narušit autonomní postavení Soudního dvora jako jediné instituce mající monopol na výklad práva EU. Práce se také zabývá mírou soudního aktivismu, jakou Dvůr projevil právě v rozsudku Achmea, na němž také ilustruje dosavadní stav bádání a odbornou debatu v této věci. Také je představena pozice všech aktérů této debaty a náhledy právní a politologické. Práce představuje ucelený a interdisciplinární přehled problematiky soudního aktivismu ve vztahu k problematice ochrany investic...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 217 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.