|
|
Obchodní vztahy mezi Hanzou, Livonskem, Velikým Novgorodem a Pskovem od 12. do začátku 16. století
Smrž, Pavel ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent) ; Voloshchuk, Myroslav (oponent)
SMRŽ, Pavel, Obchodní vztahy mezi Hanzou, Livonskem, Velikým Novgorodem a Pskovem od 12. do začátku 16. století, Disertační práce, FF UK 2023 Abstrakt Práce se zabývá dějinami vztahů mezi livonským státem, respektive východním Pobaltím, a Hanzou na jedné straně a jeho východními sousedy, městy Novgorodem a Pskovem na straně druhé. Chronologický rámec je vymezen 12. stoletím, kdy obchodníci ze Skandinávie a severoněmeckých oblastí začali navazovat první kontakty se středověkou Rusí, a rokem 1503, kdy byla uzavřena poslední smlouva z doby vlády velikého moskevského knížete Ivana III. Tento panovník definitivně skoncoval s politickou autonomií Velkého Novgorodu a zároveň upevňoval vazbu Pskova na Moskvu, čímž výrazně změnil politické poměry, v nichž po tři staletí probíhalo vzájemné soužití těchto dvou měst s jejich livonskými sousedy a zároveň obchodními partnery. Autor si při řešení vybraného tématu stanovil několik cílů. Jedním z nich bylo vyložit na základě obsahové analýzy rozsáhlého pramenného materiálu, především textů diplomatických smluv, jak vztahy mezi Novgorodem, Pskovem a jejich livonskými partnery fungovaly v praxi, jak se proměňovaly v čase a jak se lišila teoretická smluvní ustanovení od každodenní reality. Východiskem byla badatelská hypotéza, že smluvní podmínky představovaly kompromis, jehož...
|
|
|
Budování kognitivní resilience na příkladu boje Finska s ruskou dezinformační hrozbou
Gorbatova, Maria ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Předkládaná práce sleduje problematiku dezinformací jako jednoho z typů ruského hybridního válčení v evropských demokraciích. Vychází z hypotézy, že klíčem k úspěšnému čelení dezinformacím je především dlouhodobé budování společenské odolnosti, která nemůže být nahrazena reaktivními dočasnými opatřeními. Mezi mnoha složkami odolnosti je zmíněna strategická vládní komunikace, komplexní přístup k bezpečnosti, silná role tradičních médií, mediální gramotnost a schopnost politické spolupráce na rozhodujících tématech. Finsko rovněž vyčleňuje dostatečné prostředky na sledování a potírání zahraničních dezinformací, se zvláštním zřetelem na Rusko, a proto může předvídat případnou destabilizaci a připravit se na ni dopředu. Na příkladu finské společnosti během pandemie covid-19 ukazuje, jak lze tuto odolnost posílit i v době krize, a zamezit tak rozšíření dezinformací.
|
|
| |
|
|
Proces konstituování národní litevské historiografie v 19. století
Čeladín, Jindřich ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Proces konstituování národní litevské historiografie v 19. století Až do 19. století se litevská historiografie chápe jako zemská. Národní identita Litevců ještě nebyla vyhraněna a formování novodobého litevského národa prakticky ještě nezačalo. Litevská národní kultura ovlivňovaná dominantní polskou kulturou se musela v 19. století postupně rozvíjet. První litevsky sepsané národní dějiny vyšly z pera Simonase Daukantase. Hlavní dílo Būdas senovės lietuvių, kalnėnų ir žemaičių vyšlo pod pseudonymem v Petrohradu teprve v roce 1845. Daukantase můžeme považovat za zakladatele moderní litevské historiografie ve smyslu národním. Jelikož Vilniuská univerzita byla po porážce povstání v roce 1832 uzavřena, přesunulo se centrum vyššího vzdělání Litevců na ruské univerzity. Jedním z plodů této další generace intelektuálů byl hlavní myslitel litevského národního obrození Jonas Basanavičius, který se stal v roce 1883 zakladatelem prvního litevského osvětového časopisu Aušra. Debata o smyslu litevských dějin a jejich vyčlenění z polské historiografie se odehrávala na konci 19. století spíše v publicistické rovině. V disertační práci jsem se zaměřil na určení bodu, kdy u litevské historiografie dochází ke koncepčnímu rozchodu s polskou historiografií, která již byla v pokročilejší fázi vývoje. Dále, jejím...
|
|
| |
|
| |
|
|
Společnost národů a kolektivní bezpečnost: reakce na Mnichov a Zimní válku
Linhart, Kryštof ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reakcí Společnosti národů na klíčové události československých a finských dějiny, Mnichov a zimní válku. Práce zkoumá výše zmíněné události z pohledu Společnosti národů s cílem zjistit, jaké faktory ovlivnily reakci SN, s přihlédnutím k samotné podobě Paktu a znění jednotlivých článků zabývajících se kolektivní bezpečností. Práce nabízí pohled na samotný vznik Společnosti národů, výslednou podobu Paktu a nejvýznamnější meziválečné iniciativy mírového řešení sporů. Hlavní náplní práce je zkoumat reakci Společnosti národů na Mnichov a zimní válku, přičemž v každé z kapitol věnujících se danému problému je představena situace, ve které se SN v daném roce nacházela (jaro-léto 1938, podzim 1939), a dále je kladen důraz na faktory, které měly vliv na chod této mezinárodní organizace ochraňující mír a ovlivnily její reakci na zkoumané události. Jedná se o selhání při řešení předešlých krizí 30. let (Habeš), předložení či nepředložení sporu k projednání a vliv velmocí, zejména Velké Británie a Francie. Následná komparace reakce SN na agresi zkoumá za použití tří hlavních ukazatelů hlavní faktory, které reakci ovlivnily.
|
|
|
Evropská diplomacie a pokusy o urovnání polsko-litevského konfliktu
Kosina, Robert ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Práce se věnuje tématu pokusů evropské diplomacie o urovnání polsko-litevského konfliktu. Za pomocí odborné literatury popisuje reálie prvních let po první světové válce v obnově nezávislosti obou států a následnou vilenskou otázkou. S využitím popsání kontextu postojů obou stran a situace v regionu analyzuje možné příčiny odpovídající na výzkumnou otázku ohledně proč pokusy o urovnání byly neúspěšné. V práci je obsažen konečný stav, ve kterém konflikt skončil a jaký měl vliv na budoucnost polsko-litevských vztahů.
|
|
|
Velmoci a Zimní válka: Postoj k sovětsko-finskému konfliktu
Mečířová, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce se zabývá postoji Velké Británie, Francie, Německa a Spojených států k zimní válce, vojenskému střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které probíhalo bez oficiálního vyhlášení války od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940, kdy bylo ukončeno Moskevským mírem. Cílem je analyzovat mocenské zájmy zmíněných velmocí a jejich motivace v průběhu konfliktu a následně je pomocí analýzy primárních a sekundárních pramenů srovnat. V závěru pak z tohoto srovnání vyplývá, že i když jednotlivé státy nacházely společnou půdu, jako v případě Francie a Británie ohledně plánu intervence v severní Evropě, nebo byl jejich postoj shodou okolností v některých aspektech totožný, jejich motivace byla rozdílná a ovlivňovaly ji rozdílné okolnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.