|
|
The Role of Women in the Velvet Revolution
Gese, Taylor ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Matějka, Ondřej (oponent)
The Role of Women in Czechoslovakia's Velvet Revolution Abstrakt Diplomová práce zkoumá roli žen při sametové revoluci v Československu v roce 1989. Celkově zjišťuje, že přestože byla ženám v dominantním narativu událostí přisuzována marginální role, hrály ve skutečnosti hlavní roli ve všech aktivitách sametové revoluce a staly se tak klíčovým faktorem jejího úspěchu. Na základě případových studií z jiných částí střední a východní Evropy formuluje hypotézu o způsobech, jakými byly ženy vymazány z historických záznamů a národní paměti, a argumentuje, že konzervativní genderový řád ovlivnil druh revoluční práce, kterou ženy vykonávaly, nedostatek viditelnosti, která jim byla přiznána a také vlastní devalvaci svých příspěvků. Na základě podobných závěrů navrhuje vývoj analytického konceptu pro teoretizaci role genderu ve společenských hnutích a jejich následného zaznamenání v paměti. Nakonec se snaží dokumentováním činností žen přeorientovat ženy jako historické a politické subjekty v sametové revoluci, které si zasluhují další historický výzkum. Klíčová slova Sametová revoluce, ženy, gender, společenská hnutí, 1989, Československo, historická paměť, hegemonický narativ
|
|
|
Proces konstituování národní litevské historiografie v 19. století
Čeladín, Jindřich ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Proces konstituování národní litevské historiografie v 19. století Až do 19. století se litevská historiografie chápe jako zemská. Národní identita Litevců ještě nebyla vyhraněna a formování novodobého litevského národa prakticky ještě nezačalo. Litevská národní kultura ovlivňovaná dominantní polskou kulturou se musela v 19. století postupně rozvíjet. První litevsky sepsané národní dějiny vyšly z pera Simonase Daukantase. Hlavní dílo Būdas senovės lietuvių, kalnėnų ir žemaičių vyšlo pod pseudonymem v Petrohradu teprve v roce 1845. Daukantase můžeme považovat za zakladatele moderní litevské historiografie ve smyslu národním. Jelikož Vilniuská univerzita byla po porážce povstání v roce 1832 uzavřena, přesunulo se centrum vyššího vzdělání Litevců na ruské univerzity. Jedním z plodů této další generace intelektuálů byl hlavní myslitel litevského národního obrození Jonas Basanavičius, který se stal v roce 1883 zakladatelem prvního litevského osvětového časopisu Aušra. Debata o smyslu litevských dějin a jejich vyčlenění z polské historiografie se odehrávala na konci 19. století spíše v publicistické rovině. V disertační práci jsem se zaměřil na určení bodu, kdy u litevské historiografie dochází ke koncepčnímu rozchodu s polskou historiografií, která již byla v pokročilejší fázi vývoje. Dále, jejím...
|
|
|
Presenting Prague: Visions of a City through Western Guidebooks
Marcella, Jordan ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Zusi, Peter (oponent) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Za posledních 30-35 let prošla Praha významnými změnami v oblasti státní správy, ekonomiky a sociální politiky. Po revoluci v roce 1989 mohly poprvé navštívit české hlavní město velké masy lidí ze Západu. Rychle se z ní stalo jedno z nejnavštěvovanějších evropských měst, které se každoročně pyšní miliony turistů. Tato magisterská práce je případovou studií, jejímž cílem je na základě anglicky psaných, na Západě vydaných průvodců zjistit, jak je Praha prezentována západním turistům a jak to ovlivňuje vnímání města Západem. Vnímání není určeno jediným faktorem a je ovlivněno mnoha proměnnými. Tato studie se snaží poukázat na to, jak průvodci přispívají k vnímání Prahy Západem. Analyzuje 17 průvodců vydaných v letech 1994 až 2019 a využívá různé popisné prvky každého z nich. Zaměřuje se na narativy, které nabízejí, a na to, jak se tyto narativy mění v čase, a to pomocí analýzy diskurzu. Hlavní otázkou tohoto výzkumu je odpovědět na to, jak se prezentace Prahy v průvodcích měnila v čase a jak to ovlivňuje vnímání města na Západě. Co si lidé ze Západu myslí o městě? Je Praha bizarním místem, které je pozoruhodné pouze svou architekturou, nebo je na českém hlavním městě lákavé ještě něco jiného? Jak Praha zapadá do debat o tom, co je považováno za kulturní "východní", "střední" nebo "západní" Evropu?...
|
|
|
Byla Polská operace NKVD ve 30. letech v Sovětském svazu genocidou?
Kubičina, Štěpán ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Polskou operací NKVD, která proběhla v Sovětském svazu na konci 30. let minulého století. Během této operace došlo k masovým popravám, deportacím a dalším perzekucím, jež byly zaměřeny především proti Polákům žijícím na území Sovětského svazu. Cílem práce je zodpovědět výzkumnou otázku, tedy zda lze zmiňovanou událost považovat za genocidu. Aby mohla být tato otázka zodpovězena, věnuje se práce nejprve historii a definici slova genocida a představuje několik událostí, které jsou za genocidu obecně považovány. Poté se práce věnuje samotné Polské operaci, resp. jejímu průběhu a dopadům, a nakonec kombinací zmíněných definic a jejich aplikací na historické skutečnosti formuluje odpověď na výzkumnou otázku. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první části se práce mimo již výše popsané věnuje i otázce genocidy a emocím, které může vzbuzovat, historii a kodifikaci slova genocida v mezinárodním právu a vztahu modernity a genocidy. Ve druhé části práce přibližuje historický kontext Polské operace, zasazuje jej chronologicky i systematicky do období tzv. Velkého teroru a uvádí konkrétní počty obětí. V poslední části práce užívá hlavní zvolenou definici genocidy k zodpovězení výzkumné otázky.
|
|
|
Evropská diplomacie a pokusy o urovnání polsko-litevského konfliktu
Kosina, Robert ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Práce se věnuje tématu pokusů evropské diplomacie o urovnání polsko-litevského konfliktu. Za pomocí odborné literatury popisuje reálie prvních let po první světové válce v obnově nezávislosti obou států a následnou vilenskou otázkou. S využitím popsání kontextu postojů obou stran a situace v regionu analyzuje možné příčiny odpovídající na výzkumnou otázku ohledně proč pokusy o urovnání byly neúspěšné. V práci je obsažen konečný stav, ve kterém konflikt skončil a jaký měl vliv na budoucnost polsko-litevských vztahů.
|
|
|
Středoevropská nostalgie a její role v kolektivní identitě Střední Evropy
Strejčková, Barbora ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje fenomén středoevropské nostalgie skrze eseje Milana Kundery a Jurije Andruchovyče. Zkoumá, jakými způsoby přispívají nostalgické imaginace středoevropského prostoru ke tvorbě kolektivní identity střední Evropy. První část práce nastiňuje historický průběh uvažování o střední Evropě, který je následně využit v analýze zkoumaných textů. Druhá část se věnuje metodě a teoretickým východiskům práce, tedy teorii nostalgie. Mapuje akademickou debatu týkající se jak nostalgie obecně, tak konkrétně středoevropské nostalgie. V následující analytické části práce využívá metodu kritické diskurzivní analýzy, pomocí které zkoumá, za jakými účely a jakými způsoby se autoři ve svých esejích ke střední Evropě přelomu 19. a 20. století nostalgicky vztahují a jakou střední Evropu svým narativem konstruují. Práce argumentuje, že ačkoli se nostalgie Kundery a Andruchovyče svými projevy poměrně liší, oba autoři skrze svou nostalgii zasazují své domoviny do střední Evropy. V kontinuitě s historickým smýšlením je tak ukotvují v Evropě samotné. Nostalgie v jejich textech funguje jako proti-diskurz vzdorující kolektivnímu zapomínání. Stejně jako přechozí koncepce střední Evropy využívají analyzované texty zvolených autorů narativ "jinakosti". Svou středoevropskou (a tím pádem evropskou) identitu...
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
Differences Between National Memory of Communism in Poland and the Czech Republic
Bush, Graham ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent) ; Klautke, Egbert (oponent)
Úkolem této práce je představit a zobrazit rozdíly v národní pamětí pokud jde myšlení o komunismu v České republice a Polsku. Prozkoumává pravidla, jež se uplatňují během praxe v použití kolektivní paměti, a následně používá je k vytvoření základní metodologie studia tohoto problému u obou zmíněných národů. Při hodnocení pamětí v těchto zemích, se práce opírá o "Tři Pilíře", které tvoří: minulé události, kulturní dědictví a veřejné mínění, zdůrazňuje také jejich vzájemnou propojenost. Další důraz je kladen na funkce víry ve formování se osobní a skupinové identity. Závěrečné úsudky ukazují, že v obou případech, v České republice i v Polsku, národní paměť byla vytvořena na základě národního dějepisu, kultury a veřejného mínění, což právě způsobí rozdíly ve vnímání období komunismu v obou státech. Rozdílnost projevuje se v konkrétních, specifických "českých" a "polských" pohledech a názorech, jež jsou důsledky diskurzu o tom co znamená příslušenství k těm jednotlivým skupinám. Národní paměť se zpravidla vyvíjí samostatně, a nadále bude v tom sebe-vyvíjení pokračovat. Budoucí přesvědčení o tom co znamená být Čechem nebo Češkou, Polákem nebo Polkou, budou konstruovaná během současné, nejnovější kapitoly národní paměti.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.