Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mediální obraz života a díla Jaroslava Seiferta v 70. a 80.letech 20. století
Mazanec, Pavel ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje československému literátovi a laureátovi Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1984 Jaroslavu Seifertovi. Úvodní kapitoly nejprve představují stručnou historii a vlastnický background vybraných periodik, která jsou následně užita jako zdroje žurnalistických textů. Další části také popisují historický a společenský kontext vymezeného období 70. a 80. let v normalizačním Československu. Následně tato práce přibližuje život Jaroslava Seiferta se zvláštním důrazem na jeho pozdější fázi po roce 1968. Právě v těchto kapitolách jsou hojně využívány texty dříve představených periodik jako Rudé právo, Tvorba, Vokno, Západ, The New York Times a Le Monde. Skrze vzpomínkové i akademické texty či analýzu textů žurnalistických se tak představuje nejen slavný nobelista, ale také různé ideologické a politické tlaky, které s sebou zmíněné období přinášelo.
Mediální ohlas memoáru Egona Bondyho Prvních deset let a jeho filmové adaptace
Mikolášková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální ohlas memoáru Egona Bondyho Prvních deset let a jeho filmové adaptace se zabývá memoárem Egona Bondyho Prvních deset let (1981, publikováno němž autor vzpomíná na období mezi lety 1947 a 1957, a filmovou adaptací 3 sezóny Tomáše Mašína. Cílem práce je analyzovat kritické mediální ohlasy obou děl. Volíme tedy nejprve vhodnou metodologii a stanovujeme výzkumné otázky, v teoretické části pak definujeme pojmy literární a filmová kritika, recenze a memoár. Vzhledem k tomu, že práci také doplňuje rozhovor s editorem Bondyho díla Martinem Machovcem, věnujeme se také definici rozhovoru jakožto žurnalistickému žánru. Dále zasazujeme děj memoáru politického, společenského a literárního ko Československu v 40. a 50. let dvacátého století, připojujeme také medailon Egona Bondyho a Tomáše Mašína praktické části se již zabýváme memoárem a filmem a analyzujeme jejich kritické mediální ohlasy závěru odpovídáme na výzkumné otázky a nastiňujeme vlastní názor na problematiku.
Koloniální myšlení českých cestovatelů přelomu 19. a 20.století
Rychnovská, Anna ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je prostřednictvím postkoloniální teorie nahlédnout publicistickou tvorbu českých cestovatelů přelomu 19. a 20. století, a to na příkladu orientalisty Aloise Musila. Vychází především z psychoanalytických úvah Frantze Fanona, esejí Aimého Césaira a koncepce orientalismu Edwarda W. Saida. Předmětem práce je i nahlédnout československý "kolonialismus bez kolonií", a to zejména pomocí dvou teorií: nekoloniálního orientalismu Sary Lemmen a koloniálního excepcionalismu Filipa Herzy. Záměrem práce je rovněž zmínit historii československého kolonialismu, který utváří kontext Musilovy práce a zároveň shrnout výzkumy, které se soustředí na československý obraz kolonií a kolonizovaného. Ty slouží mimo jiné i jako bod srovnání s výsledky analýzy této práce. Cílem práce je především zjistit, zda publicistická tvorba Aloise Musila obsahuje stereotypy koloniálního myšlení, případně o jaké konkrétní stereotypy se jedná. K rozboru novinových článků Aloise Musila je použita kritická analýza diskurzu, jejímž záměrem je kritické zaměření na mocenské vztahy ve společnosti, které utvářejí diskurz a zároveň jsou jím utvářeny. Cílem je poukázat na omezující významy diskurzu a nerovnosti ve společnosti. Mezi hlavní zjištění práce patří konstatování, že Musilova publicistická práce byla...
Mediální ohlas tvorby Harukiho Murakamiho v českých a anglo-amerických periodikách
Zlámal, Ondřej ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální ohlas tvorby Harukiho Murakamiho v českých a anglo-amerických periodikách analyzuje kritickou reflexi tří vybraných románů japonského prozaika. Originály románů Norské dřevo (1987), Kafka na pobřeží (2002) a Komturova smrt (2017) vyšly s patnáctiletými odstupy a pokrývají tak výraznou část Murakamiho literární kariéry. Časový rozestup proto umožnil posoudit vývoj kritického přijetí románů. Teoretické kapitoly nejprve přibližují problematiku literární kritiky a také naratologie podle teoretika Seymoura Chatmana. Praktická část pak obsahuje představení narace vybraných děl a jejich interpretaci a následně analýzu kritických textů, které o dílech vyšly v respektovaných českých, britských a amerických periodikách. Práce hledá odpovědi na výzkumné otázky zaměřující se na obsahovou podstatu kritiky a také na její potenciální vývoj mezi staršími a novějšími díly. Cílem práce je na vzorku vybraných děl vytvořit ucelený pohled na kritickou reflexi Murakamiho díla v českém a anglo-americkém diskurzu a možné rozdíly mezi nimi. Diplomovou práci doplňuje rozhovor s překladatelem Murakamiho díla do češtiny Tomášem Jurkovičem, který přináší vhled do pozadí překladů i odbornou reflexi autorovy tvorby.
Proměna literární recenze v době sociálních sítí
Kryštofová, Vendula ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Literární recenze se v současné tekuté době značně proměnily a stále se mění. Důvodem jsou nová média, a především sociální sítě, kde se recenzentem může stát kdokoliv a profesionalita a znalosti z literární vědy již nejsou potřeba tak, jako tomu bylo dříve. Diplomová práce proto pojednává o proměně literární recenze v době sociálních sítích, a to tak, že zkoumá podobu, shody a rozdíly profesionálních recenzí v kulturních a společenských periodikách a instagramových příspěvcích obsahujících knižní hodnocení. Cílem práce bylo zjistit, jaké podoby či odlišnosti jsou právě mezi recenzemi psané literárními kritiky a knižními příspěvky na Instagramu přidanými běžnými uživateli. Vyhodnocení probíhalo analýzou několika profesionálních recenzí a několika knižních příspěvků na Instagramu na tři vybrané tituly, a to na Ostrov od Biancy Bellové, Mezipřistání od Matěje Hořavy a Probudím se na Šibuji od Anny Cimy a poté na komparaci získaných poznatků. Výzkumná část ukazuje, jakým způsobem se literární kritici a uživatelé na Instagramu ve svých recenzích vyjadřují, co považují za důležité sdělit, jakou formou své recenze píší a zdali je rozdíl v jejich konečném hodnocení. V závěru jsou formulovány hlavní poznatky praktické části, které se zabývají i popisem rozdílu časového hlediska publikace textů či...
Zobrazení novinářů ve vybraných románech fantastické literatury
Kobzová, Nikola ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza vybraných románů fantastické literatury a jejich následná interpretace. Cílem je prozkoumat, jak jsou novináři v těchto dílech zobrazeni a jak je jejich práce hodnocena. V úvodní části se věnuji fantastice jako žánru, zabývám se i jejími odnožemi fantasy a science fiction a subžánry současné a portálové fantasy, dystopie a humorné science fiction. Druhá kapitola se zaměřuje na metodu této práce a popisuje tak kvalitativní výzkum a obsahovou analýzu textu, kterou jsem použila k analýze vybraných románů. Obsahuje i poznatky o literární postavě. Hlavní část práce se pak věnuje konkrétním sériím, kterými jsou Harry Potter (česky 2000- 2008) od J.K. Rowlingové, Hunger Games (česky 2010-2011) Suzanne Collinsové a Stopařův průvodce Galaxií (česky 1990-1995), jehož autorem je Douglas Adams. Témata žurnalistiky a médií jsou v těchto dílech prominentní a každá z těchto sérií se zabývá odlišným typem médií, díky čemuž je možné srovnávat rozdíly ve zobrazení tisku, rozhlasu, televize nebo internetu. Popisuji jejich ústřední motivy a základní dějové linie. Následuje interpretace textů, kdy se zaměřuji na konkrétní zobrazení novinářů v každé ze sérii. U každé z nich se soustředím na analýzu minimálně jednoho převažujícího média, které se v dílech objevuje, ale také na...
Tvorba a život novinářky Elaine Sciolinové - životopisná studie
Chodil, Jakub ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou a životem americké novinářky a spisovatelky Elaine Sciolinové. Formou životopisné studie přibližuje její dětství, rodinný život, začátky v novinách, desítky let novinářské práce v amerických médiích, různá ocenění a přerod ve spisovatelku. Práce také na konkrétních příkladech popisuje žurnalistické žánry, kterým se věnovala, a rozebírá témata a formu knih, které v pozdějších letech psala, stejně jako to, jak byla přijata. Bakalářská práce vychází z publicistických a zpravodajských textů, kterými Sciolinová přispívala do listů jako Newsweek a New York Times, a z jejích literárních děl.
Literární reportáže Petry Procházkové: Poprava - věc veřejná a Adžamal
Marcinková, Veronika ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá literárními reportážemi Petry Procházkové Poprava - věc veřejná a Adžamal. Jejím cílem je oba texty analyzovat a nalézt v nich znaky literární reportáže. Práce se také pokouší nastínit důvody, které vedou k tomu, že se v České republice literární reportáž téměř nevyskytuje. První kapitola se zaměřuje na charakteristiku žánru reportáže, jeho vznik a vývoj. Zabývá se také fikcí a objektivitou v reportážních textech. Druhá kapitola stručně popisuje současnost psané reportáže v českých tištěných a online médiích. Třetí kapitola se věnuje literární reportáži, pokouší se ji definovat, nastiňuje fenomén polské školy reportáže a dotýká se i současného stavu literárně-publicistických textů v České republice. Druhá část práce začíná kapitolou o životě reportérky a humanitární pracovnice Petry Procházkové. Pátá kapitola se soustředí na popis kontextu vzniku jejích literárních reportáží, konkrétně na situaci v Čečensku (kde se odehrává Poprava - věc veřejná) a Afghánistánu (dějišti Adžamala) na počátku 21. století. Poslední kapitola literární reportáže analyzuje, využívá teoretické poznatky a je doplněna citacemi z obou textů. Součástí práce je také rozhovor s Petrou Procházkovou. Analýzy potvrdily, že jak Poprava, tak Adžamal jsou literárními reportážemi. Rozhovor s autorkou...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Maňák, Vladimír
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.