|
| |
|
|
Možnosti rozvoje zdravého sebevědomí žáka v sociálním, kulturním a náboženském kontextu
Sedláčková, Daniela ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Jedlička, Richard (oponent) ; Smékalová, Lucie (oponent)
Diserta ní práce se zabývá popisem a analýzou zdravého sebev domí z hlediska jeho utvá ení; vliv , které do procesu utvá ení vstupují a možnostmi rozvoje zdravého sebev domí ve školním pro- st edí s ohledem na sociální, kulturní a náboženský kontext, ve kterém žák žije. V teoretické ásti prá- ce jsou na základ odborné literatury zpracována nejzásadn jší východiska a okolnosti, které ve velké mí e ovliv ují sebev domí žáka a p ispívají k jeho rozvoji v pozitivním slova smyslu. Pozornost je v - nována témat m teoretického vymezení konceptu Já a vnit ním vliv m, které na utvá ení sebev domí p sobí. Rodina, škola a vrstevnická skupina jsou zde uvedeny jako zásadní sociální a kulturní vn jší vlivy, které spolu s náboženským kontextem p sobí na utvá ení sebev domí. P edstavena je feno- menologická teorie Chrise Mruka, která ukazuje problematiku sebev domí v komplexn jší podob . Teoretická ást je uzav ena nastín ním možností rozvoje zdravého sebev domí žáka, zahrnující i me- todu peer mediace - ešení konflikt ve školním prost edí, a analýzou otazník , vyplývajících ze za- hrani ních výzkum sebev domí. Cílem výzkumné ásti je zjistit, zda a do jaké míry má vliv poci ované sebev domí, atribuce a aspirace žáka na jeho školní prosp ch, který z vliv p sobících na sebev domí žák poci uje jako do- minantní a...
|
|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
|
|
The Ground of the World: A Marginal Problem in Hegel's Phenomenology of Spirit
Matějčková, Tereza ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Gutschmidt, Holger (oponent) ; Kuneš, Jan (oponent)
Existuje v Hegelově Fenomenologii ducha nějaký svět, a pokud ano, jak vypadá? Disertace si klade za úkol zodpovědět tuto otázku, na niž badatelé i filosofové tradičně odpovídají negativně: filosofie absolutního ducha neskýtá prostor pro svět. Faktem sice je, že Hegel skutečně nepředstavil filosofický pojem světa, zároveň je ale rovněž nápadné, že svět se objevuje na téměř každé úrovni Fenomenologie ducha. Stejně jako vědomí se i svět na každé úrovni Fenomenologie ducha proměňuje. Určitá funkce zůstává však světu vlastní napříč jednotlivými úrovněmi: svět je takový předmět vědomí, který samo vědomí vždy přesahuje, a který tedy vyjevuje hranice vědomí. Svět tak vystupuje ve Fenomenologii ducha v podobě určité koncepce celku, který vědomí nemá ve své moci. Tento zcizující moment je nejlépe patrný tehdy, odhodlá-li se vědomí k činu. Jedním z nejčastějších motivů Hegelovy filosofie je nespokojenost vědomí se svým činem, jeho přesvědčení, že v činu byl zrazen záměr. Již tato bytostná neschopnost vědomí uskutečnit to, co si předsevzalo, poukazuje k tomu, že skrze čin vtrhává do Já svět. Dále se ukazuje, že svět je dynamikou, která se vědomí vždy vymyká. Cesta Fenomenologie ducha je cestou, na níž vědomí přijímá toto zcizení a na níž se učí nalézt sebe sama v tomto zcizení. Nevzdává se tím sebeurčení,...
|
|
|
Seberozpoznání, vědomí sebe sama a kognitivní schopnosti u kytovců
Jachnická, Kristýna ; Šimková, Olga (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Vědomí sebe sama u zvířat je v současnosti v oblasti kognitivních věd velmi diskutovaným tématem. Experimenty na behaviorální úrovni (zrcadlový test, referenční použití specifické části těla) většinou dokazují, že si zvířata dokáží uvědomit části vlastního těla. U kytovců (Cetacea) existuje velká experimentální evidence těchto typů testů a kytovci v nich prokazují, že si jsou schopni uvědomit hranice vlastního těla (self awareness). U kytovců se také vyskytuje mnoho komplexních kognitivních schopností, které mohou být predispozicí či provázet sebeuvědomění a prokazovat u kytovců uvědomování si svého vědomí (self consciousness). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Confidence Gap a její vliv na participaci žen ve vedoucích pozicích
Kudrnáčová, Michaela ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Voleková, Hana (oponent)
Confidence gap a její vliv na participaci žen ve vedoucích pozicích Michaela Kudrnáčová Abstrakt Práce se zabývá propastí mezi mužským a ženským sebevědomím a jejím vlivem na ženy ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích. Slouží jako ucelené shrnutí dosavadních nejdůležitějších poznatků týkajících se této problematiky. Záměrem práce je zjistit míru vlivu deficitu ženského sebevědomí na participaci žen ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích, a identifikovat tuto problematiku v českém prostředí. V závislosti na literatuře a dostupných empirických poznatcích jsou ženy do značné míry vedeny svým bezprostředním okolím už od raného věku ke stereotypnímu chování a jednání v závislosti na příslušných genderových rolích, což v mnoha případech může vést právě k deficitu jejich sebevědomí a následně negativnímu ovlivnění participace žen ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích jako jednomu z mnoha důsledků nedostatku sebevědomí. Zjištění práce otevírají diskuzi pro odbornou i laickou veřejnost o způsobu, jakým jsou ženy vnímány a přijímány společností a jak lze změnit situaci pracujících žen k lepšímu.
|
|
|
Kořeny existenciální fenomenologie Simone de Beauvoir
Štěpánek, Daniel ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent)
Tématem této práce má být postižení základních inspiračních zdrojů francouzské myslitelky, Simone de Beauvoir. Jak se pokoušíme ukázat, byli způsoby konceptualizace lidské existence, jaké jsou vlastní dílům Georga Wilhelma Friedricha Hegela, Maurice Merleau-Pontyho a Jean-Paul Sartra hlavními ohnisky počínající myšlenkové individualizace existenciální fenomenologie Beauvoir. Proto je i náš výklad orientován na vyzvednutí právě těch motivů, které rozsah oněch inspirací ilustrovaly. K tomu se snažíme dospět výkladem první novely Beauvoir, Pozvané, v níž se domníváme spatřovat první náznaky jejích pozdějších ústředních témat.
|
|
|
Vliv školy na utváření sebepojetí žáka na 1. stupni ZŠ
Kelymanová, Michaela ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku vlivu školy na utváření sebepojetí žáka na 1. stupni ZŠ. Zachycuje různé vlivy školy a školního prostředí na utváření sebepojetí žáka. Cílem teoretické části je zmapovat vnitřní a vnější vlivy, které na žáka na 1. stupni v souvislosti se školou působí. Teoretická část se zabývá vymezením sebepojetí jako jedním z rysů osobnosti, vývojem sebepojetí se zaměřením na žáka na 1. stupni ZŠ, osobnostními faktory žáka na 1. stupni ZŠ, které škola ovlivňuje a které mají vliv na úspěšnost ve škole a utváření sebepojetí. Dále práce mapuje různé vlivy školy a školního prostředí, jež jsou důležité pro rozvoj sebepojetí žáků. Zároveň práce zachycuje možnosti rozvoje zdravého sebepojetí žáků v běžné základní škole. Praktická část zkoumá sebepojetí žáků na konci třetího a pátého ročníku. Cílem praktické části je zjistit vztah mezi úspěšností ve škole a sebepojetím žáka na prvním stupni ZŠ. Jsou zde zpracovány údaje o tom, co znamená pro žáky samotné úspěch ve škole, je-li úspěch ve škole pro ně důležitý. Dále zkoumá, který z různých vlivů školy je pro žáky nejdůležitější a jak se liší sebehodnocení žáků třetích a pátých ročníků.
|
|
|
Vliv formálního oděvu na mužské neverbální projevy, sebehodnocení a ženské hodnocení.
Kubicová, Lydie ; Varella Valentova, Jaroslava (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Díky kulturnímu přenosu si lidé mohou vytvářet implicitní spojení mezi formálním oděvem a očekáváním o společenském postavení osob, které jej nosí. Napodobování stylu oblékání úspěšných jedinců může zvyšovat vnímanou míru prestiže a mate value, které se dále mohou odrážet ve způsobu, jakým probíhá jejich interakce s druhými. Projevování hrdosti a sebevědomí jako znaků vysokého sociálního statusu těchto jedinců poskytuje hodnotnou informaci jejich potenciálním partnerům. Pocity hrdosti a úspěchu, které jsou vyvolány typem oděvu, mohou ovlivnit neverbální projevy. Změny v chování, které jsou výsledkem oblékání oděvu, který je spojován s vysokým statusem, pak mohou být spojeny s neverbálními rysy odkazujícími na vnímanou míru dominance, sebevědomí a atraktivity. Studie ukazují, že muži, u nichž se vyskytují ve vyšší míře dynamické a expanzivní neverbální rysy, jsou ženami hodnoceni jako atraktivnější a maskulinnější. Dále jsou takoví jedinci hodnoceni jinými muži jako dominantnější ve srovnání s muži, kteří tyto neverbální rysy nevykazují. V naší studii jsme testovali vliv formálního a neformálního oděvu na mužské neverbální projevy a jejich posuzování muži a ženami, kteří hodnotili dominanci, sebevědomí a atraktivitu mužů na stimulech. Předpokládali jsme, že v experimentální podmínce, kdy na sobě bude...
|
host ::
RSS.