|
| |
|
| |
|
|
Esej o závislosti. Politická filosofie a nesoběstačnost člověka
Smutný, Robert ; Bierhanzl, Jan (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou závislosti (dependence) v kontextu politické filosofie. V první kapitole se snaží ukázat, kdy a jak se v liberální politické filosofii objevilo pojetí člověka coby nezávislého individua. Zároveň je cílem kapitoly poukázat na historickou podmíněnost tohoto stanoviska, a to jednak dobovými úkoly, na něž se liberalismus snažil odpovědět, jednak obecnějšími filosofickými koncepcemi. Druhá kapitola se zaobírá konzervativní reakcí na liberalismus. Nejprve identifikuje její význačné rysy a následně přechází k myšlenkám autorů, které pro zdůvodnění svých politických intuic využívá britský konzervativec Roger Scruton. Ve třech exkursech je pak představena Wittgensteinova argumentace proti soukromému jazyku v kontextu jeho filosofie Lebensform, Hegelovo pojetí uznání z dialektiky pána a raba a pojetí autenticity vypracovávané Charlesem Taylorem. Třetí kapitola se zabývá zejména myšlením Judith Butler, v němž postupem času nabývá pojem závislosti stále důležitějšího významu, ať už se jedná o závislost v její psychologické či fyziologické dimenzi. Závěr práce se pak snaží ukázat, v jakém smyslu můžeme různé podoby závislosti představené průběhu práce vnímat jako osvobozující.
|
|
|
Transformace jako součást koloniální identity.
Vidím, Václav ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent)
(česky): Koloniální systém je z logiky věci postaven na diferenci mezi rasami, kdy jedna ovládá druhou. Tento aspekt má významný vliv na podrobené subjekty z perspektivy jejich identity, neboť právě barva kůže jim přináší významné nevýhody ve způsobu žití. Důsledkem tohoto diskomfortu může být rozpad či převzetí cizí identity, patologický vztah k vlastní tělesnosti. Ve 20. století mnoho teoretiků kolonialismu a post-kolonialismu tyto důsledky analyzují. Jsou jimi především Frantz Fanon, Albert Memmi a americká autorka Nella Larsen. Všichni tři zmínění přinášejí perspektivu, která zahrnuje aktivní změnu vlastního vzezření jako způsob integrace, která jinak není možná, protože jak píše David Macey v biografii Frantze Fanona, jsou pouze dvě východiska, nasazení si bílé masky, nebo rebélie. Pokud se tedy přikloníme k první variantě, je třeba sledovat, jaké důsledky to přináší subjektu podrobujícímu se této změny, ale zároveň i tomu, který tuto změnu pozoruje. Tedy jak je na tom kolonizovaný i kolonizátor. S identitou tato práce tedy nebude pracovat jako s něčím homogenním, neměnným a nehybným, ale naopak jako s něčím, co prochází neustálou změnou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
A fractal journey. Towards a symbolic phenomenology of the atomistic revolt
Molina García, Erika Natalia ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent)
Résumé. Nous nous donnons pour tâche la construction d'un récit sur l'atomisme depuis son commencement avec Démocrite (460 av. J.-C., 370 av. J.-C.) jusqu'aujourd'hui. Sans prétendre être exhaustifs avec un si prolifique histoire, mais visant quand męme une certaine rigueur, nous nous ouvrons un chemin par la longue vie de ce motif cosmologique jaillissant dans tous les domaines des sciences et de la philosophie avec une méthode que nous appelons « phénoménologie symbolique », faisant référence ŕ nos principes et nos thèmes, à nos limites et nos libertés, aux gestes de nos analyses. Les quatre éléments, les nombres, l'utopie, la terre et l'expeausition (Nancy, 2000) sont ainsi développés en tant que symboles pour réparer graduellement la notion d'un atome dont le sens dans le discours habituel a été amputé de son passé et de la discontinuité irréductible que nous parvenons ŕ identifier comme sa source. Pas à pas nous avançons par ces intuitions et nous découvrons ce qui signifie d'avoir une approche atomiste au monde, aboutissant sur les derničres germinations du dite approche avec Emmanuel Levinas et Jean-Luc Nancy. Ces deux philosophes étant dans une constellation qui nous annonce comme aux marins une direction, une possibilité philosophique nouvelle : La phénoménologie du toucher. Mots-clés : atomisme,...
|
|
|
Krize identity z pohledu transgender
Burdová, Veronika ; Bierhanzl, Jan (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Práce si klade za cíl prozkoumat identitu transgender lidí na podkladě genderových a trans studií. Problém je zde formulován jako krize identity, která v současnosti nabývá stále silnější odezvy. Ohniskem krize je samotná situace panující v trans-politice, podnícená rozporuplnými pocity plynoucími z důsledků performativní teorie genderu Judith Butler, jejíž práce se stala zakládajícím textem queer teorie. V této krizi se formuje opozice, kdy na jedné straně proti sobě stojí transgender identita jako ta, která podporuje závěry, k nimž dospívá Butler, na druhé straně stojí identita transsexuálů (subordinovanís pod identitu transgender), jejichž subjektivní zkušenost těla nutí ke kritice performativity a otevírá tak otázku po redefinici esencialismu. Záměrem práce je prozkoumat současnou krizi identity z pohledu trans studií s důrazem na problematiku těla, jako určujícího aspektu identifikace sebe sama a druhého jako mužské či ženské identity. Východiskem bude uchopení tématu těla a tělesnosti u Judith Butler a analýza kritiky jejího přístupu z perspektivy genderových a trans studií. Závěry této kritiky by měly nastínit nové možnosti, jak uchopit a zachovat genderovou identitu. KLÍČOVÁ SLOVA Gender, pohlaví, tělo, materialita, identita, transgender
|
|
|
Dynamics of Everyday Life in Dialogue with Emmanuel Lévinas
Jandová, Tereza ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je uchopit téma každodenního života z dynamického úhlu pohledu. Každodenní život definujeme jako přítomnost subjektu ve světě s druhým(-i) a tato charakteristika také určuje dva hlavní dynamické póly každodenního života: svět a druhého. Smyslem této disertace je ukázat, že právě odlišné postoje ke světu a k druhému v pracech Husserla a Lévinase následně zásadně ovlivňují pojetí každodenního života jako takového, stejně jako i nároky, které takováto pojetí poté kladou na subjekt. Kapitola věnovaná Husserlovi zdůrazňuje jeho pojetí světa jako horizontu, nenahraditelné postavení vnímání v našem přístupu ke světu a vznik jinakosti v jádru samotného subjektu. Oproti tomu Lévinas zdůrazňuje proces oddělení a zrození subjektu, přičemž svět a druhého chápe jako nedílné součásti tohoto nekonečného dění. Právě motivy závislosti a zodpovědnosti vůči jinakosti shledává tato práce jako zásadní rozdíl mezi Lévinasovým a Husserlovým přístupem. Zatímco Husserl nám nabízí subjekt ve světě, k němuž se váže vnímáním a v němž se setkává s druhým, Lévinas ukazuje subjekt, který se rodí do světa předreflexivního, vždy již intersubjektivního, od nějž se musí teprve osamostatnit. Každodenní život postavený na Lévinasově postoji je tedy vskutku dynamický proces, který je výsledkem dialogu s druhým,...
|
host ::
RSS.