|
|
Opakovatelnost behaviorálních testů osobnosti
Žampachová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Personalita je koncept, který umožňuje popsat jev, kdy se mezi sebou systematicky liší chování jedinců stejného druhu. S personalitou souvisí chování jako explorace, aktivita, agrese, reakce na nové podněty a socialita. Jedinci se dělí podle explorační strategie na "fast" a "slow" explorers, podle agresivity a reakce na stres na "proactive" a "reactive" jedince. Pokud se určité skupiny chování objevují společně, mluvíme o behaviorálních syndromech. Definic personality je mnoho, ale většina z nich má společný požadavek na konzistenci v čase. Nástrojem k měření této konzistence je i tzv. opakovatelnost. Jedná se o výpočet korelace mezi opakováními stejného behaviorálního testu u stejného jedince. K výpočtu se používají buď Spearmanův nebo Pearsonův korelační koeficient, nebo častěji koeficient vnitřní korelace, který ke svému výpočtu používá složky rozptylu získané z ANOVA, GLMM nebo LMM. Vycházela jsem z předpokladu, že nejlépe opakovatelná budou chování, která vyžadují okamžitou odpověď na aktuální situaci. Pro testování této hypotézy jsem provedla metaanalýzu hodnot opakovatelnosti chování. Zjistila jsem, že nejlépe opakovatelná je agrese a socialita, nejhůře opakovatelná je explorace a boldness. Z dalších faktorů má vliv identita práce, ze které byla hodnota převzata, počet opakování, počet jedinců a...
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
|
|
Seberozpoznání, vědomí sebe sama a kognitivní schopnosti u kytovců
Jachnická, Kristýna ; Šimková, Olga (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Vědomí sebe sama u zvířat je v současnosti v oblasti kognitivních věd velmi diskutovaným tématem. Experimenty na behaviorální úrovni (zrcadlový test, referenční použití specifické části těla) většinou dokazují, že si zvířata dokáží uvědomit části vlastního těla. U kytovců (Cetacea) existuje velká experimentální evidence těchto typů testů a kytovci v nich prokazují, že si jsou schopni uvědomit hranice vlastního těla (self awareness). U kytovců se také vyskytuje mnoho komplexních kognitivních schopností, které mohou být predispozicí či provázet sebeuvědomění a prokazovat u kytovců uvědomování si svého vědomí (self consciousness). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Je rozpoznávání predátorů obratlovci naučené nebo vrozené?
Antonová, Kateřina ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Rozpoznání predátora je nezbytným předpokladem efektivního antipredačního chování. Znalost predátorů může být buď vrozená a/nebo naučená. Pro savce i naprostou většinu ptáků je společná péče o potomstvo. Řada zástupců obou skupin také vytváří jednodušší nebo složitější society. To vše umožňuje naivním jedinců získávat poznatky o predátorech sociálním učením, které je efektivnější a méně riskantní než učení se z vlastní zkušenosti. Studium uplatnění vrozeného a naučeného rozpoznávání predátorů u savců a ptáků by tedy mohlo přinést obecnější závěry o roli různých forem učení v životě obou skupin. Překvapivě ale nebyla této problematice věnována soustavná pozornost. Stávající studie ukazují, že i naivní savci a ptáci mohou predátory rozpoznávat, jejich závěry ale nejsou jednotné. Rozpoznání zjevně závisí na typu předkládaného stimulu. Živý predátor vyvolává intenzivnější odpověď než model, u čichových stimulů zřejmě záleží na jejich "nosiči". Podstatná část stávajících studií navíc neumožňuje bližší určení přesnosti rozpoznání. To by vyžadovalo použití většího počtu predátorů i kontrol. Takové studie jsou ovšem vzácné. Je tedy zřejmé, že studium uplatnění vrozeného a naučeného rozpoznávání predátorů u ptáků a savců stále představuje atraktivní výzkumné téma. Klíčová slova: predátor, rozpoznávání,...
|
|
|
Opakovatelnost behaviorálních testů osobnosti
Žampachová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Personalita je koncept, který umožňuje popsat jev, kdy se mezi sebou systematicky liší chování jedinců stejného druhu. S personalitou souvisí chování jako explorace, aktivita, agrese, reakce na nové podněty a socialita. Jedinci se dělí podle explorační strategie na "fast" a "slow" explorers, podle agresivity a reakce na stres na "proactive" a "reactive" jedince. Pokud se určité skupiny chování objevují společně, mluvíme o behaviorálních syndromech. Definic personality je mnoho, ale většina z nich má společný požadavek na konzistenci v čase. Nástrojem k měření této konzistence je i tzv. opakovatelnost. Jedná se o výpočet korelace mezi opakováními stejného behaviorálního testu u stejného jedince. K výpočtu se používají buď Spearmanův nebo Pearsonův korelační koeficient, nebo častěji koeficient vnitřní korelace, který ke svému výpočtu používá složky rozptylu získané z ANOVA, GLMM nebo LMM. Vycházela jsem z předpokladu, že nejlépe opakovatelná budou chování, která vyžadují okamžitou odpověď na aktuální situaci. Pro testování této hypotézy jsem provedla metaanalýzu hodnot opakovatelnosti chování. Zjistila jsem, že nejlépe opakovatelná je agrese a socialita, nejhůře opakovatelná je explorace a boldness. Z dalších faktorů má vliv identita práce, ze které byla hodnota převzata, počet opakování, počet jedinců a...
|
host ::
RSS.