Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 200 záznamů.  začátekpředchozí51 - 60dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výuka bezobratlých na 2.stupni ZŠ: případová studie
Píchová, Adriana ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Brůnová, Linda (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak konkrétní učitelé vyučují zoologii bezobratlých na 2. stupni vybraných základních škol. První část práce je věnována ukotvení učiva bezobratlých v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a vybraným metodám a formám výuky s motivačním charakterem (zejména venkovní výuka, zážitková pedagogika, badatelsky orientovaná výuka, exkurze a didaktické hry). Podstatná část práce je také věnována průřezovým tématům, konkrétně environmentální výchově ve vztahu k výuce o bezobratlých. Praktická část práce je zaměřena na analýzu výukových strategií a postojů při výuce zoologie bezobratlých u konkrétních učitelů. Prostřednictvím dotazníkového šetření a porovnáním získaných výsledků byly vymezeny problematické body výuky bezobratlých: velké množství zástupců, (nutnost) redukce učiva týkající se anatomie bezobratlých, propojenost škol s environmentálními středisky a využívání živých zástupců ve výuce. Druhá část výzkumu zahrnuje výsledky polostrukturovaných rozhovorů se čtyřmi vyučujícími přírodopisu, kteří se vyjadřovali k výběru metod a forem výuky ve vztahu k prostředí, ve kterém se konkrétní škola nachází (město × vesnice). Ukázalo se, že největším úskalím je nedostatek času a obava či dokonce strach pracovat s živými zástupci. Poslední část práce je věnována...
Rozvíjení dětí předškolního věku prostřednictvím environmentální výchovy
Češpivová, Marie ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Diplomová práce se zabývá environmentální výchovou jako nástrojem pedagoga pro rozvíjení dětí předškolního věku v Praze v podmínkách obvyklých i neočekávaných (během výskytu pandemie covidu-19). Teoretická část práce informuje o obsahu, prostředcích a některých zásadách environmentální výchovy. Je zde objasněn význam přímého kontaktu dětí s přírodou a jsou zde představeny informace o možnostech a mezích rozvíjení dětí pomocí environmentální výchovy ve všech oblastech definovaných legislativou. V praktické části je popsáno výzkumné šetření, ve kterém byly použity tři metody kvalitativního zjišťovacího výzkumu, a to akční učitelský výzkum, polostrukturovaný rozhovor a příklad inspirativní praxe. Byla zjištěna nižší úspěšnost dětí jedné ze dvou tříd v environmentálních činnostech. Oslovení učitelé projevili znalost významu environmetální výchovy i přímého kontaktu s přírodou a také to, že dbají na koncepční rámec. Ukázalo se, že dle většiny oslovených učitelů byly podmínky pro realizaci environmentální výchovy v době pandemie covidu-19 omezující, zejména v tom, že děti nemohly být přítomny v mateřské škole. Zaznamenané novinky pro praxi se většinou týkaly využití informačních technologií. Vyvstalé problémové situace se týkaly pedagogovy přímé práce s dětmi i koncepčního a organizačního rámce. Přínosem...
Tvoříme z odpadového materiálu
Hrstková, Magdaléna ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent)
Hrstková, M.: Tvoříme z odpadového materiálu. [Bakalářská práce] Praha 2012 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 59 s. Série výtvarných úkolů je koncipována pro Centrum pro předškolní děti v Domě dětí a mládeže v Praze. Spojovacím článkem navržených výtvarných úkolů je využití odpadového materiálu, především plastu, papíru a textilu. Teoretickým východiskem práce jsou ekologická, environmentální a globální výchova v kontextu RVP PV a RVP ZV.
Vermikompostér jako učební pomůcka v environmentální výchově
Panský, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám fenoménem, který u nás v posledních letech vstupuje ve známost mezi širokou veřejností - vermikompostováním. Jedná se o aplikačně didakticky zaměřenou práci, jejímž cílem je ověřit možnost tvorby a provozování vermikompostéru ve školním prostředí a zkoumat možnosti jeho využití ve výuce k naplňování cílů environmentální výchovy. Těžištěm práce tedy bylo prakticky vyzkoušet, zda vermikompostér může sloužit jako plnohodnotná učební pomůcka, a to jak v běžné frontální výuce, tak i ve výuce projektové, pro kterou jsem připravil několik názorných projektů. Umístění a provozování vermikompostérů ve školním prostředí logicky vyvolává řadu dalších, vedlejších aspektů, které jsem se snažil v práci rovněž postihnout. Průběhem realizace projektu a využitím vermikompostérů ve výuce se věnuji v praktické části mé práce. V teoretické práci se pak snažím o přiblížení oblastí, do nichž práce svým tématem zasahuje - problematiky biologicky rozložitelných odpadů, fenoménu kompostování (s důrazem na vermikompostování), environmentální výchovy a postavení učební pomůcky a metody názornosti ve výuce. Realizace projektu Vermikompostování ve škole mi byla umožněna na mém pracovišti - Základní škole Santoška na Praze 5 v hodinách pracovních činností, přírodopisu, přírodovědy a chemie....
Vliv prostředí na uměleckou tvorbu : environmentální umění jako inspirace k výtvarně ekologickým projektům s dětmi
Vondra, Mikuláš ; Šamšula, Pavel (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
Vondra, M. (2011). Vliv prostředí na uměleckou tovrbu, environmentální umění jako inspirace k výtvarně ekologickým projektům s dětmi. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 104 stran. (Přílohy mimo knižní vazbu - vlastní výtvarné práce v tomto složení: 13 maleb, 4 grafiky a 16 fotografií) Diplomová práce se zabývá vlivem prostředí na uměleckou tvorbu v souvislosti s pojmem environment a environmentální umění. Analyzuje rozdílné výklady pojmu a kunsthistorická východiska environmentálního umění. Srovnává dvě rozdílné kultury - finskou a českou a jejich pojetí environmentálního umění, z čehož vyplývá problematické uchopení tohoto pojmu v českém prostředí. Didaktická část práce prezentuje projekt podhorského centra volného času zaměřeného na ekologickou výchovu skrze výtvarné aktivity v přírodě.
Vliv přírodního prostředí na rozvoj pohybových a poznávacích schopností dítěte předškolního věku
Havířová, Martina ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem přírodního prostředí na rozvoj pohybových a poznávacích schopností dítěte předškolního věku. Cílem práce je zjistit vliv edukace v přírodním prostředí na úroveň motorických dovedností a poznatků dětí předškolního věku. V teoretické části se věnuje charakteristice dítěte předškolního věku. Blíže seznamuje s rozvojem pohybových dovedností a jejich nácvikem v přírodním prostředí. Dále se zabývá kognitivní složkou osobnosti předškolního dítěte a možnostmi jejího rozvoje v přírodě. Přibližuje problematiku edukace v prostředí lesa, druhy učení a metody nácviku v jednotlivých složkách osobnosti dítěte právě v lesním prostředí. Praktická část je kvalitativním výzkumem, použité jsou metoda dotazníkového šetření mezi učitelkami mateřských škol pro zjištění nejčastěji používaného edukačního prostředí, dále metoda standardizovaného testu pro děti 4-6leté pro zjištění úrovně motorických dovedností těchto dětí, a metoda diagnostického rozhovoru, která zkoumala vliv přírodního prostředí na poznatky dětí. Výsledky ve shodě s doloženou odbornou literaturou potvrzují kladný vliv edukace v přírodním prostředí na rozvoj několika složek osobnosti dítěte.
Využití Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve výuce na 1. stupni ZŠ
Tchoruk, Monika ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
Tématem této diplomové práce je využití Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na 1. stupni základní školy. Cílem bylo zmapování současného stavu tematiky botanických zahrad ve školních dokumentech, kterými jsou Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a školní vzdělávací programy vybraných základních škol na Praze 2. Dále byl prozkoumán výskyt této tematiky ve vzorku učebnic přírodovědy pro 4. a 5. ročník. Na výše uvedených školách bylo provedeno dotazníkové šetření mezi učiteli 4. a 5. ročníků, jehož cílem bylo zjistit skutečné praktické využívání Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek. Formou rozhovoru se zástupkyní ředitele této botanické zahrady byla zjišťována připravenost na výuku žáků 1. stupně ze strany botanické zahrady. V další části práce byla naplánována a realizována výuková jednotka s žáky 5. třídy základní školy. Z jejího vyhodnocení vyplynulo, nakolik je možné takové jednotky zařazovat do výuky. Následně byly rozebrány možnosti využití této konkrétní návštěvy botanické zahrady v přírodovědě i ostatních předmětech. Klíčová slova 1. stupeň základní školy, botanická zahrada, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, školní vzdělávací program, environmentální...
Bečovská botanická zahrada jako prostor pro výuku žáků ZŠ a MŠ
Marešová, Renata ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
NÁZEV: Bečovská botanická zahrada jako prostor pro výuku žáků ZŠ a MŠ ABSTRAKT: V diplomové práci s názvem Bečovská botanická zahrada jako prostor pro výuku žáků ZŠ a MŠ jsem se zaměřila na využitelnost konkrétní botanické zahrady pro různé formy výuky a vzdělávání, na možnost využití exkurzí a výukových programů pro přírodopis a botaniku pro základní a mateřské školy v přírodním prostředí obnovené botanické zahrady uprostřed krásného západočeského města. V rámci této práce bylo provedeno krátké dotazníkové šetření mezi učiteli, kteří s žáky Bečovskou botanickou zahradu navštívili. V dotazníkovém průzkumu jsem zjišťovala, jak vyučující hodnotí vzdělávací funkci BBZ a jak a čím by bylo vhodné doplnit výukové programy. Na základě takto získaných informací a analýzy používaných výukových programů jsem vytvořila návrh pracovního listu a aktivit, které by bylo možné zařadit do jednotlivých výukových programů. Ve své práci jsem zjišťovala, jaké možnosti k různým přírodovědným aktivitám poskytuje školám Bečovská botanická zahrada, odkud jsou učitelé a žáci, kteří ji navštěvují, zda jsou vyučující s jejími výukovými programy spokojeni a zda žákům návštěva přispěla k vytvoření nebo upevnění vztahu k přírodě (k rostlinám, živočichům, lesu, rybníku, louce) a k pochopení učiva, které se týká těchto témat. To je,...
Metody environmentální výchovy ve výuce
Povinská, Monika ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
V bakalářské práci "Metody environmentální výchovy ve výuce" se zaměřuji na environmentální metody používané v předškolní výchově a v rámci výchovy a vzdělávání na základní škole. Teoretická část se věnuje vysvětlení základní terminologie a popisu mateřské a základní školy, jejich ŠVP a environmentálním metodám, které tyto instituce používají v rámci svého vzdělávacího programu. Na teoretickou část navazuje část praktická, kdy na základě dotazníkového šetření zjišťuji vztah pedagogických pracovníků k environmentální výchově, aktivní uplatňování metod environmetální výchovy v praxi a popis konkrétních metod, které při výuce pedagogové používají. V závěru práce se věnuji bližšímu popisu a rozboru některých vybraných metod, které mě svým obsahem obzvlášť zaujaly.
Environmentální výchova na základní škole Červené Pečky
Nováková, Jana ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
NÁZEV: Environmentální výchova na základní škole Červené Pečky AUTOR: Jana Nováková KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Alena Thorovská ABSTRAKT: Bakalářská práce s názvem "Environmentální výchova na základní škole Červené Pečky" upozorňuje na možnosti realizace environmentální výchovy na základní škole. V teoretické části jsou objasněny základní environmentální a pedagogické pojmy, metody práce ve výuce, směry a důvody, proč environmentálně vychovávat. Praktická část je rozdělena do dvou projektů zaměřených na vodu. Projekt na prvním stupni má žáky obohatit o vědomosti a zkušenosti související s vodou. Na druhém stupni se věnuje rybníkům v okolí školy. Praktická část navazuje na dotazníkové šetření, které bylo provedeno prostřednictvím dotazníku. V obou projektech se klade důraz na rozvoj vztahu žáků k přírodě pomocí praktických environmentálních činností. Cílem práce je zvýšit zájem žáků o přírodu, objevovat v ní souvislosti a zákonitosti, poznávat blízké prostředí a rozvíjet k němu pozitivní vztah, pochopit význam životního prostředí pro nás a pro budoucí generace. KLÍČOVÁ SLOVA Environmentální výchova, voda, praktické činnosti, projekt

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 200 záznamů.   začátekpředchozí51 - 60dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.