|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u pedagogů v předškolním vzdělávání
Lazorová, Tereza ; Švamberk Šauerová, Markéta (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na téma syndromu vyhoření učitelek v mateřských školách. Práce obsahuje teoretickou i praktickou část. Praktická část se zabývá vymezením základních pojmů a definic. Vytyčuje, jak a za jakých podmínek může syndrom vyhoření vzniknout, jak s ním lze pracovat, jaké má důsledky a jaké jsou možnosti prevence. Praktická část sleduje, jak vyhoření zasáhlo do života učitelek a rozebírá, jak často se s problémem setkaly i u svých kolegyň. Věnuje se konkrétním případům vyhoření, zjišťuje, proč v určitých případech nastalo, a jak se s ním dotazované učitelky vypořádaly. Výzkum probíhal pomocí dotazníků určeným učitelkám mateřských škol.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití projektové metody v lesních mateřských školách
Lyžbická, Olga ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je problematika projektové metody. Cílem práce je popsat potenciál projektové metody a výzkumně ověřit využití v praxi lesních mateřských škol. Teoretická část vymezuje pojem projekt, uvádí historické i teoretické kontexty spojené se vznikem projektové metody a představuje praktické postupy při tvorbě projektů. Další část práce popisuje model kooperativního učení a uvádí informace související s uplatněním kooperativní výuky v pedagogické praxi. V práci je popsán koncept lesních mateřských škol, kde byl realizován výzkum. V praktické části byl uplatněn smíšený přístup. Výsledky kvantitativního výzkumu, realizovaného dotazníkovým šetřením mezi učiteli v lesních mateřských školách ukázaly, že učitelé zařazují projektovou metodu cíleně, hlavní benefity spatřují v celkovém rozvoji dětské osobnosti a v rozvoji učitelských profesních dovedností. Bariéry tvoří celková časová náročnost metody, týmová spolupráce a limity spojené s uplatňováním kooperativních způsobů práce. Hlavní pozornost výzkumné části práce byla věnována kvalitativnímu výzkumu, akční výzkum zjišťoval míru rozvoje kooperativních dovedností u dětí během čtyř vícedenních projektů v lesní mateřské škole. Výsledky ukázaly, že projektová metoda přispěla k rozvoji kooperativních dovedností u dětí v LMŠ ve třech...
|
|
|
Pojetí svátku sv. Mikuláše s prvky dramatické výchovy v mateřské škole.
Kučerová, Ludmila ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Bakalářská práce se věnuje využití prvků dramatické výchovy v tématu svátku sv. Mikuláše v mateřských školách. Práce se rozděluje na dvě části, teoretickou část a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na dramatickou výchovu a různá pojetí slavení svátku sv. Mikuláše v mateřských školách. Také se dotýká tématu pedagogiky Franze Ketta a popisuje postavu sv. Mikuláše a s ním spojené legendy. Dále se teoretická část zabývá strachem dítěte předškolního věku vyplývajícím z tradičního pojetí slavení svátku sv. Mikuláše a vysvětluje pojmy strach a úzkost. V praktické části je představena dramatická lekce zaměřující se na svátek sv. Mikuláše. Dramatická lekce je realizována v pěti mateřských školách různého zaměření. V praktické části jsou také uskutečněny rozhovory s pedagogy mateřských škol a je zde použita výzkumná metoda dotazníku. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem se věnují tématu sv. Mikuláše pedagogové v různých mateřských školách a zda lze toto téma zpracovat pomocí dramatické výchovy. Dále práce ověřuje funkčnost dramatické lekce věnující se postavě sv. Mikuláše v pěti mateřských školách různého zaměření. Bakalářská práce také zjišťuje, zda může tradiční pojetí slavení svátku sv. Mikuláše vyvolávat strach u dětí předškolního věku. V závěru tato práce shrnuje výsledky...
|
|
|
Seznámení předškolních dětí s řemeslnými činnostmi v rámci spolupráce školy a rodičů.
Mertová, Edita ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Tématem této bakalářské práce je dokumentace problematiky seznamování dětí s řemeslnými činnostmi v předškolním vzdělávání. Hlavním zkoumaným jevem bude kvalita spolupráce mezi rodiči a pedagogy, vnímání rizik při seznamování dětí s řemeslnými činnostmi při předškolním vzdělávání v mateřských školách na území Říčanska. Práce je rozdělená na dvě hlavní části - část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se věnuje vědeckým poznatkům, pojmu řemeslné činnosti, řemeslným činnostem jako takovým, a jejich zařazení do předškolního vzdělávání. Zde je přiblížen historický a geografický kontext, popsány klíčové pojmy a hlavní prvky potenciální integrace řemeslných činností do předškolního vzdělávání. Pozornost je věnována vlivu řemeslných činností na vývoj dítěte a na vztahy mezi účastníky výchovně-vzdělávacího procesu dítěte předškolního věku. Rovněž jsou zde objasněny vztahy mezi mateřskou školou a rodiči, postavení rodiče ve spojení s tímto pedagogickým směrem a způsob jeho zapojování do chodu instituce. Praktická část bakalářské práce je věnována převážně dotazníkovému šetření za účelem naplnění dvou cílů. Zmapovat implementaci poznatků z kurzu Učíme řemesla na Říčansku a hodnocení bezpečnostního rizika při práci dětí předškolního věku. Cíle výzkumu mají význam/hodnotu jednak pro mou dosavadní...
|
|
|
Rozvíjení dětí předškolního věku prostřednictvím environmentální výchovy
Češpivová, Marie ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Diplomová práce se zabývá environmentální výchovou jako nástrojem pedagoga pro rozvíjení dětí předškolního věku v Praze v podmínkách obvyklých i neočekávaných (během výskytu pandemie covidu-19). Teoretická část práce informuje o obsahu, prostředcích a některých zásadách environmentální výchovy. Je zde objasněn význam přímého kontaktu dětí s přírodou a jsou zde představeny informace o možnostech a mezích rozvíjení dětí pomocí environmentální výchovy ve všech oblastech definovaných legislativou. V praktické části je popsáno výzkumné šetření, ve kterém byly použity tři metody kvalitativního zjišťovacího výzkumu, a to akční učitelský výzkum, polostrukturovaný rozhovor a příklad inspirativní praxe. Byla zjištěna nižší úspěšnost dětí jedné ze dvou tříd v environmentálních činnostech. Oslovení učitelé projevili znalost významu environmetální výchovy i přímého kontaktu s přírodou a také to, že dbají na koncepční rámec. Ukázalo se, že dle většiny oslovených učitelů byly podmínky pro realizaci environmentální výchovy v době pandemie covidu-19 omezující, zejména v tom, že děti nemohly být přítomny v mateřské škole. Zaznamenané novinky pro praxi se většinou týkaly využití informačních technologií. Vyvstalé problémové situace se týkaly pedagogovy přímé práce s dětmi i koncepčního a organizačního rámce. Přínosem...
|
|
| |
host ::
RSS.