|
|
Hunger games: Discourses of the G7 New Alliance for Food Security and Nutrition in Africa
Milerová Prášková, Dagmar ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Profant, Tomáš (oponent)
Nová aliance pro potravinovou bezpečnost vznikla v roce 2012 jako klíčová iniciativa zemí skupiny G7 s cílem bojovat proti hladu v Africe. Jejím proklamovaným cílem bylo posílení spolupráce mezi vybranými africkými státy a soukromým sektorem díky prosazování pro- tržních reforem a investic do afrického zemědělství. Nicméně tato iniciativa kolem roku 2015 zmizela z veřejného prostoru, a to celých sedm let před naplánovaným koncem. Nová aliance tak může být považována a analyzována jako příklad neúspěšné politiky, která nedosáhla svých deklarovaných cílů. V této práci proto zkoumám diskurzy Nové aliance v oficiálních dokumentech vybraných zemí G7 se zaměřením na to, jak byla tato iniciativa konstruována a zarámována v širším kontextu přístupů těchto zemí ke globální potravinové bezpečnosti a hladu. To je doplněno analýzou diskurzu rozhovorů se zástupci neziskových organizací a občanské společnosti zapojených do kampaně proti Nové alianci. Výběr analyzovaných zemích (USA, Francie a Velká Británie) reflektuje jejich specifické postoje k Nové alianci. Tato analýza byla doplněna analýzou diskurzu zástupců západní a africké občanské společnosti, kteří se zúčastnili nějakého projektu spojeného s Novou aliancí nebo kampaně proti Nové alianci. Mým předpokladem je, že analýza pozic jednotlivých států ve...
|
|
|
Vztah EU-Turecko v kontextu turecké de-europeizace
Knoflíčková, Lucie ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Turecko a jeho přístupový proces do Evropské unie je napříč mezinárodní rétorikou často a dlouhodobě diskutovaným tématem. Turecko z pozice kandidátské země podstupovalo nutným reformním vývojem nazývaným europeizace, a sice za účelem dosažení institucionálních změn a přijetí evropskými lídry do EU. Nicméně v letech 2011 až 2020 v rámci svých vnitropolitických i zahraničních oblastí vystupuje z proevropské trajektorie. Akademici to označují za tzv. de europeizaci, která v tureckém případě podkopává podmínky, jež zpočátku vedly zemi ke společné politice v souladu se závazky EU. Otázkou však zůstává, jaké pojmy europeizaci" přisuzovány v evropském diskurzu a dávají jí tak význam, vzhledem tomu, že v něm se o ,,de europeizaci" nehovoří. Na základě těchto východisek práce zaměřuje prvé řadě na vymezení europeizačního i de europeizačního procesu, ale zejména pak na objasnění toho, jak se tento proces promítá v diskurzu Komise a vybraných komisařů, a jak mění jejich diskurz o politice rozšíření o Turecko. K diskurzivní analýze jsou vybrány dokumenty Komise a projevy vybraných komisařů, protože jsou klíčovými aktéry politice rozšíření. To poslouží k vykreslení celkového vztahu mezi EU metodologie týče, diplomová práce provádí analýzu založenou na metodě diskurzivní analýzy pomocí diskurzivně historického přístupu,...
|
|
| |
|
|
Analysis Of Mahua Moitra's 2020-2021 Speeches in The Lok Sabha
Padole, Priyanka Vishwas ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Zdá se, že ženy v politice byly dlouho omezovány na řešení pouze určitých témat a problémů - většinou těch, které se zaměřují na ženy. Tento pohled byl podpořen myšlenkou, že političky jakožto ženy jsou empatičtější, soucitnější, čestnější a liberálnější.Tyto vlastnosti jsou předpokladem k tomu, že političky vědí, co ženy chtějí, a jsou proto lépe vybaveny k řešení těchto problémů ve srovnání s jejich mužskými protějšky. Zastávám názor, že na političky by se mělo přestat pohlížet prizmatem tohoto omezeného rámce, a naopak by se k nim mělo přistupovat jako k zákonodárcům, kteří zastupují hlas všech lidí, nejen pouze jedné konkrétní demografické skupiny. S využitím zakotvené teorie a prostřednictvím metody výzkumné případové studie se tato práce zaměřuje na Mahuau Moitru a její politické projevy v Lok Sabha v letech 2020-2021. Prostřednictvím této analýzy má prácepředstavuje, jakým způsobem Mahua Moitra přispěla k rozvoji narativu ženské politické reprezentace v Indii. Klíčová slova: Mahua Moitra, analýza řeči, Lok Sabha, ženská politická reprezentace v Indii, poslankyně
|
|
|
EU CSDP as discourse and identity: towards a security actor in the neighbourhood
Freitag, Vojtěch ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá identitu Evropské unie jako bezpečnostního aktéra ve svém sousedství. Jejím cílem je najít dlouhodobé prvky unijního diskurzu, které identitu aktérství pomáhají utvářet. Aby toho bylo dosaženo, práce analyzuje oficiální diskurz EU týkající se dvou odlišných SBOP misí ve svém sousedství - operace Concordia v Makedonii a operace Sophia ve Středozemním moři. Analýza pracuje s teoretickými východisky vyzdvihující funkce a dopady zahraniční politiky na aktéra samotného. Díky tomu je na politiku SBOP nahlíženo jako na projekt, který buduje unijní aktérskou identitu. Diskurz obklopující obě mise by tak tento proces měl zrcadlit. Concordia a Sophia jsou proto analyzovány prizmatem tří dimenzí nazvaných 'odlišnost', 'normativní odůvodnění' a 'součást většího celku'. S jejich pomocí odhaluje provedená diskurzivní analýza dlouhodobé diskurzivní nástroje, které EU používá, aby budovala svoji aktérskou identitu a posílila svoje postavení doma i na světové úrovni.
|
|
|
Středoevropská nostalgie a její role v kolektivní identitě Střední Evropy
Strejčková, Barbora ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje fenomén středoevropské nostalgie skrze eseje Milana Kundery a Jurije Andruchovyče. Zkoumá, jakými způsoby přispívají nostalgické imaginace středoevropského prostoru ke tvorbě kolektivní identity střední Evropy. První část práce nastiňuje historický průběh uvažování o střední Evropě, který je následně využit v analýze zkoumaných textů. Druhá část se věnuje metodě a teoretickým východiskům práce, tedy teorii nostalgie. Mapuje akademickou debatu týkající se jak nostalgie obecně, tak konkrétně středoevropské nostalgie. V následující analytické části práce využívá metodu kritické diskurzivní analýzy, pomocí které zkoumá, za jakými účely a jakými způsoby se autoři ve svých esejích ke střední Evropě přelomu 19. a 20. století nostalgicky vztahují a jakou střední Evropu svým narativem konstruují. Práce argumentuje, že ačkoli se nostalgie Kundery a Andruchovyče svými projevy poměrně liší, oba autoři skrze svou nostalgii zasazují své domoviny do střední Evropy. V kontinuitě s historickým smýšlením je tak ukotvují v Evropě samotné. Nostalgie v jejich textech funguje jako proti-diskurz vzdorující kolektivnímu zapomínání. Stejně jako přechozí koncepce střední Evropy využívají analyzované texty zvolených autorů narativ "jinakosti". Svou středoevropskou (a tím pádem evropskou) identitu...
|
|
|
Mediální obraz nejrozšířenějších nových náboženských hnutí v ČR
Vopatová, Helena ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Provecho López, Juan Ignacio (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je popsat, jakým způsobem seriózní české deníky a zpravodajské weby přistupují ke třem nejrozšířenějším novým náboženským hnutím u nás, tedy ke svědkům Jehovovým, k Církvi Ježíše Krista svatých posledních dnů a ke Hnutí Grálu. V teoretické části nejprve obecně vymezuji pojem nové náboženské hnutí, poté blíže charakterizuji tři výše zmíněná hnutí. V následující kapitole se zabývám vztahem médií a nových náboženských hnutí, a to jak obecně, tak i s uvedením v minulosti již popsaných příkladů přístupu médií k těmto hnutím. Teoretickou část uzavírám popisem užitých metodologických postupů. V analytické části provádím diskurzivní analýzu vybraného vzorku textů. Vytyčuji konkrétní charakteristiky a role, které média příslušníkům zkoumaných nových náboženských hnutí přisuzují. Uvádím konkrétní pasáže, z nichž tyto charakteristiky vyplývají. Zároveň odkazuji na texty, které se k dané charakteristice vztahují. Výsledky analýzy shrnuji a popisuji v poslední kapitole analytické části, v níž rovněž předkládám přehledy všech charakteristik a rolí příslušníků jednotlivých nových náboženských hnutí, které se v médiích objevily. V závěru shrnuji výsledky analytické části a hodnotím, zda byl naplněn cíl práce.
|
|
|
Interpretace americké historie v současném kontextu americké společnosti: Od Bradleyho komise k osnovám historie v 21. století
Vondrová, Petra ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá vztahem kolektivní paměti jedince a působením společnosti s eventuální schopností vytvářet sociální kapitál. Tento jev práce zkoumá z pohledu amerického federálního vzdělávacího systému a jeho výkladu historického narativu studentům. Tématem práce je interpretace historických událostí v kontextu americké společnosti, jejíž struktura se za posledních třicet let zásadně změnila. Spolu se společenskými změnami prošel úpravou i federální systém testování studentů a na to navázané financování federálních vzdělávacích institucí. Americká společnost z toho může těžit v případě vnitřní semknutosti, anebo naopak může být stále více roztříštěná, pokud se nepodaří jedince uvést do soudobého společenského nastavení. Časově je výzkum vymezen od zasedání Bradleyho komise, která v roce 1988 vydala celková doporučení pro obměnu zacházení s historickými osnovami, a poté práce sleduje vývoj až do roku 2014. V době politických změn s koncem studené války docházelo k neustálé reinterpretaci americké historie a společenské identity. Na přelomu tisíciletí a po roce 2014 došlo velké diskuzi na poli akademickém, společenském i politickém o podobě historického vzdělávání. Práce vývoj detailně zkoumá formou diskurzivní analýzy proměny testů Advanced Placement z americké historie, která je uvedena na pozadí...
|
|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
|
|
Zdraví v rámci společenského diskurzu
Kučírková, Rút ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je charakterizovat pojetí "Zdraví v rámci společenského diskurzu" metodou analýzy dat a podkladů důvodových zpráv vládních návrhů zákona upravujících oblasti hygieny, prevence a ochrany zdraví na českém území, zaměřené na oblast veřejného zdravotnictví. Teoretická část je pokusem zasadit uvedenou problematiku do sociálního kontextu soudobé společnosti. Poukázat na ideologickou provázanost chápání zdraví jedince v sociálním systému ve smyslu jeho funkčnosti. Předmětem analýzy bude důvodová zpráva zákona z první republiky č. 332/1920 Sb., dále důvodové zprávy z období komunistické vlády - zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči a zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Posledním analyzovaným úsekem bude období po roce 1989, které bude zastupovat důvodové zprávy zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Pro textovou analýzu je použita metoda diskurzivní analýzy kombinovaná obsahovou kvantitativní metodou. Text práce je členěn na teoretickou část, popis metodologie, historický přehled organizace zdravotnictví a na analytickou část. Závěr práce je věnován komparaci výsledků všech analyzovaných zpráv.
|
host ::
RSS.