|
|
Hunger games: Discourses of the G7 New Alliance for Food Security and Nutrition in Africa
Milerová Prášková, Dagmar ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Profant, Tomáš (oponent)
Nová aliance pro potravinovou bezpečnost vznikla v roce 2012 jako klíčová iniciativa zemí skupiny G7 s cílem bojovat proti hladu v Africe. Jejím proklamovaným cílem bylo posílení spolupráce mezi vybranými africkými státy a soukromým sektorem díky prosazování pro- tržních reforem a investic do afrického zemědělství. Nicméně tato iniciativa kolem roku 2015 zmizela z veřejného prostoru, a to celých sedm let před naplánovaným koncem. Nová aliance tak může být považována a analyzována jako příklad neúspěšné politiky, která nedosáhla svých deklarovaných cílů. V této práci proto zkoumám diskurzy Nové aliance v oficiálních dokumentech vybraných zemí G7 se zaměřením na to, jak byla tato iniciativa konstruována a zarámována v širším kontextu přístupů těchto zemí ke globální potravinové bezpečnosti a hladu. To je doplněno analýzou diskurzu rozhovorů se zástupci neziskových organizací a občanské společnosti zapojených do kampaně proti Nové alianci. Výběr analyzovaných zemích (USA, Francie a Velká Británie) reflektuje jejich specifické postoje k Nové alianci. Tato analýza byla doplněna analýzou diskurzu zástupců západní a africké občanské společnosti, kteří se zúčastnili nějakého projektu spojeného s Novou aliancí nebo kampaně proti Nové alianci. Mým předpokladem je, že analýza pozic jednotlivých států ve...
|
|
|
Potravinový deficit v rozvojových zemích: faktory vzniku, regionální diferenciace, možná řešení
Ližanová, Iveta ; Jančák, Vít (vedoucí práce) ; Milerová Prášková, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou potravinového deficitu v rozvojových zemích. V první řadě se věnuje definování základních pojmů vysvětlující potravinový deficit. Poté se zabývá rozsahem jednotlivých ukazatelů potravinového deficitu, a to v různých měřítkových úrovních. Za pomocí grafů a kartogramů vytvořených na základě dostupných dat je zobrazena regionální diferenciace podvýživy. Na základě rešerše odborné literatury je popsán rozsah potravinového deficitu, dále které skupiny osob na základě věku a pohlaví jsou zasaženy nejvíce a z jakého důvodu. U vybraných faktorů způsobující podvýživu v rozvojových zemích je na díky statistické analýze, konkrétně korelační analýze a vypočtení Pearsonova a Spearmanova korelačního koeficientu, ověřena jejich závislost. Na závěr jsou uvedeny možnosti řešení potravinového deficitu dle literární rešerše. Klíčová slova: Hlad, malnutrice, podvýživa, potravinová nejistota, rozvojové země
|
|
|
Cirkulární ekonomika v českém prostředí - zkušenosti firem a pohled odborníků
Leová, Leona ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Milerová Prášková, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá konceptem cirkulární ekonomiky (dále CE) a jeho aplikací v několika českých a jedné nadnárodní firmě. Na těchto konkrétních příkladech podniků práce ukazuje, jakým způsobem cirkularity dosahují, s jakými všemi náležitostmi se tato skutečnost pojí, jaká podpora konceptu je v Česku nabízena a v neposlední řadě jakým překážkám a problémům firmy čelí. Společně s touto praktickou zkušeností jsou dále zkoumány názory na koncept CE ze strany teoretických odborníků, kteří se problematikou zabývají ve své profesi. Cílem práce tak bylo tématiku využívání druhotných surovin a dalších principů oběhového hospodářství zmapovat jak v praktické, tak teoretické sféře vědění, a kde to bylo možné, tyto dva pohledy porovnat. Dále se práce zaměřuje na prospešnost reálného využití principů CE v českých podmínkách z environmentálního hlediska. Ve své teoretické části nejprve obecně řeší tématiku odpadů zejména z perspektivy globálního problému. Předkládá vývoj, aktuální situaci i prognózu velikosti generace odpadů včetně jejích dopadů. Dále je již představen koncept CE, jeho různá pojetí a definice společně s hlavními principy. Následně řeší reálné osvojení konceptu Evropskou unií, jakým způsobem jeho principy implementovala do své legislativy a jaké to zatím nese výsledky. Pro naplnění záměru...
|
|
|
Potravinová bezpečnost a základní plodiny
Čermáková, Lenka ; Milerová Prášková, Dagmar (vedoucí práce) ; Jančák, Vít (oponent)
V dnešní době, kdy velkým tempem roste populace především v méně rozvinutých zemích, je hlad a chudoba problémem obrovských rozměrů. Kvůli zmírňování a odstraňování hladu byl vytvořen koncept potravinové bezpečnosti, který popisuje ideální stav, jehož je třeba dosáhnout. Záměrem první části práce je přiblížení samotného konceptu a představení čtyř pilířů, protože díky jejich naplnění může koncept fungovat v praxi. S potravinovou bezpečností je úzce spojená produkce základních plodin, proto druhá část práce je zaměřená na plodiny, které hrají roli v naplňování konceptu potravinové bezpečnosti. Těmito plodinami jsou rýže, kukuřice, brambory a pšenice. K naplnění konceptu dojde tehdy, pokud jsou všechny čtyři pilíře splněny zároveň. V cestě stojí mnoho překážek, od ekonomických po klimatické. Je potřeba se změnám přizpůsobit, ať už změnou v zemědělství (více mechanizace a elektrifikace) nebo zlepšením podmínek samotných zemědělců. Zlepšení infrastruktury umožní rozšířit základnu spotřebitelů a tím zvýšení příjmů. Výsledkem je, že se všechno odvíjí od samotných plodin. Na začátku je důležitý výběr kvalitního osiva. Je potřeba si vybrat plodinu, která dokáže zajistit dostatečný příjem energie a její pěstování nebude finančně náročné na úkor živobytí zemědělců. Zamezení znehodnocení potravin při špatném...
|
|
|
Potravinová bezpečnost a základní plodiny
Čermáková, Lenka ; Milerová Prášková, Dagmar (vedoucí práce) ; Jančák, Vít (oponent)
V dnešní době, kdy velkým tempem roste populace především v méně rozvinutých zemích, je hlad a chudoba problémem obrovských rozměrů. Kvůli zmírňování a odstraňování hladu byl vytvořen koncept potravinové bezpečnosti, který popisuje ideální stav, jehož je třeba dosáhnout. Záměrem první části práce je přiblížení samotného konceptu a představení čtyř pilířů, protože díky jejich naplnění může koncept fungovat v praxi. S potravinovou bezpečností je úzce spojená produkce základních plodin, proto druhá část práce je zaměřená na plodiny, které hrají roli v naplňování konceptu potravinové bezpečnosti. Těmi plodinami jsou rýže, kukuřice, brambor a pšenice. K naplnění konceptu dojde tehdy, kdy jsou všechny čtyři pilíře splněny zároveň. V cestě stojí mnoho překážek, od ekonomických po klimatické. Je potřeba se změnám přizpůsobit, ať už změnou v zemědělství (více mechanizace a elektrifikace) nebo zlepšením podmínek samotných zemědělců. Zlepšení infrastruktury umožní rozšířit základnu spotřebitelů a tím zvýšení příjmů. Výsledkem je, že se všechno odvíjí od samotných plodin. Na začátku je důležitý výběr osiva, dále pěstovat plodinu, která dokáže zajistit příjem a nebude její pěstování na úkor živobytí zemědělců. Zamezení znehodnocení potravin při špatném skladování nebo výrobě, dokáže zachránit velké množství...
|
host ::
RSS.