Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
Obraz syrské občanské války ve zpravodajství vybraných českých médií
Erhart, Michael ; Kaleta, Ondřej (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá zobrazením čtyř důležitých období syrské občanské války v internetovém zpravodajství vybraných českých médií. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy zkoumá zpravodajské obsahy z hlediska témat a zastoupení jednotlivých aktérů konfliktu. Součástí práce je i analýza zdrojů, míry zastoupení zahraničních médií a agentur i využití sociálních sítí. Pomocí kvalitativní analýzy rámců je pak analyzováno zpravodajství o obléhání měst Zabadání a Madája syrskou armádou a převážně šíitských obcí Fuá a Kafrája opozičními silami. Kromě použitých rámců byla zjištěna významná nerovnováha v mediálním pokrytí, přestože obě enklávy sdílely podobný a vzájemně úzce propojený osud. Hlavním zjištěním kvantitativní části je pak výrazné zastoupení západních informačních zdrojů, převaha velmocenských aktérů a relativně negativní obraz nejen syrské vlády, ale také syrské opozice.
Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Diplomová práce s názvem Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011 pojednává o tématu masového přílivu přistěhovalců dosahujících italských břehů a zejména pak malého ostrova Lampedusa během prvního půl roku trvání tzv. arabského jara. Její hlavní cíl spočívá v rekonstrukci a interpretaci politického diskursu vedeného středo-pravicovou vládou Silvia Berlusconiho prezentující imigrační krizi jako závažnou bezpečnostní hrozbu národní a potenciálně i evropské bezpečnosti. První oddíl se zaměřuje na vymezení obecného teoretického rámce. Jako instrument pro výzkum slouží teorie sekuritizace Kodaňské školy rozšířená o hlavní kritiku autorů sociálního konstruktivismu. Ve druhé části přistupuje autor k charakteristice základního historicko- politického kontextu a vysvětluje specifika problému imigrace v současné Itálii. Poslední empirická část obsahuje strukturovanou diskursivní analýzu událostí z roku 2011 s přihlédnutím k mimořádným opatřením přijatým v reakci na rétoriku vlády na národní a nadnárodní úrovni. V tomto ohledu je věnována zvláštní pozornost zejména tomu, jak vyjednávací proces nakonec vyústil v revizi Schengenských dohod EU a tedy i ve zpochybnění zlomové myšlenky prostoru volného pohybu.
Rámcování mise EU v Mali
Koptišová, Evelína ; Kaleta, Ondřej (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá, jakým způsobem informoval český tisk o misi EUTM v Mali v letech 2012-2018, jak o této misi informovaly odpovědné politické instituce a v čem se komunikované obsahy lišily. V obou případech se potvrdila převaha epizodického rámcování, z obecných rámců pak převažovaly rámce konfliktu a odpovědnosti. V tisku se sice objevovaly některé charakteristiky mírového žurnalismu, avšak ne dost na to, aby mohla být daná média označena jako praktikující mírový žurnalismus obecně. V komunikaci Ministerstva obrany ČR a Armády ČR pak bylo možné pozorovat tendenci ke "zlidštění" některých příběhů, zejména prostřednictvím popisu běžných aktivit vojáků. Účast ČR na misi EU byla nejčastěji spojována se Společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a s obecnými bezpečnostními aspekty. Kromě mediální a institucionální reflexe konfliktu v Mali práce přináší také zamyšlení nad analytickou užitečností konceptu mírového žurnalismu.
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
Migrační krize a bezpečnost ČR optikou Parlamentních listů, Sputniku a Aeronetu v letech 2015-2016
Červenková, Romana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kaleta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá rámcováním migrační krize dezinformačními weby v souvislosti s Českou republikou. Práce vychází z teorie sociálního konstruktivismu, který považuje řečový akt za klíčový faktor sekuritizace určitých témat, a především z díla Thierryho Balzacqa, který za hlavní sekuritizační aktéry považuje média. Teoretický základ práce je doplněn i o teorii morální paniky, ke které dochází právě vlivem sekuritizace konkrétní osoby/skupiny osob/instituce. Práce za užití obsahové a diskurzivní analýzy zkoumá, jakým způsobem byla problematika migrace sekuritizována v letech 2015-2016 servery Parlamentní listy, Sputnik a Aeronet. V rámci kvantitativní analýzy je zkoumána frekvence jednotlivých hesel, které souvisí s tematickými kategoriemi "bezpečnost", "kritika vlády" a "národní identita". Po kvantitativní analýze jsou články podrobeny hloubkové kvalitativní analýze na základě metody Jamese Paula Geeho, která autorovi umožňuje pochopit užitý diskurz a kontext, ve kterém vznikal. V práci jsou poté zkoumány vybrané články v rámci jednotlivých tematických kategorií. Analýza je provedena na základě sedmi tzv. "building tasks", zkoumány jsou i specifické jazykové figury objevující se v textu a titulky daných článků. Práce na základě provedených analýz vysvětluje, v čem se jednotlivé články a...
Securitization of Migration in the 2017 French Presidential Election
Krutá, Gréta ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaleta, Ondřej (oponent)
Síla krajně pravicových stran a protiimigračních nálad v evropské politice prudce vzrostla v roce 2017. Potom, co jsme byli svědky Brexitu a zvolení Donalda Trumpa za amerického prezidenta, celý svět s napětím sledoval, jak se vyvinou francouzské prezidentské volby. Hlavním cílem diplomové práce je použitím diskurzivní analýzy zjistit, do jaké míry byla imigrace konstruována jako bezpečnostní hrozba v prezidentských volbách a jak hlavní prezidentští kandidáti používali politický diskurz na formovaní identity - pozitivní vnímání sebe a negativní vnímání migrantů. Pro účely analýzy byli zvoleni první tři kandidáti s největším počtem hlasů: François Fillon, Marine Le Pen a Emmanuel Macron. Z hlediska teorie veškerý výzkum vychází z kodaňské školy, která definuje nevyhnutné koncepty pro naši analýzu: societální bezpečnost a sekuritizační proces. Pokud jde o metodologický rámec, pracujeme s konceptem konstrukce identity navrženým Lene Hansen. Klíčová slova Sekuritizace, islám, migrace, Francie, prezidentské volby, diskurzivní analýza, národní identita
Obraz syrské občanské války ve zpravodajství vybraných českých médií
Erhart, Michael ; Kaleta, Ondřej (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá zobrazením čtyř důležitých období syrské občanské války v internetovém zpravodajství vybraných českých médií. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy zkoumá zpravodajské obsahy z hlediska témat a zastoupení jednotlivých aktérů konfliktu. Součástí práce je i analýza zdrojů, míry zastoupení zahraničních médií a agentur i využití sociálních sítí. Pomocí kvalitativní analýzy rámců je pak analyzováno zpravodajství o obléhání měst Zabadání a Madája syrskou armádou a převážně šíitských obcí Fuá a Kafrája opozičními silami. Kromě použitých rámců byla zjištěna významná nerovnováha v mediálním pokrytí, přestože obě enklávy sdílely podobný a vzájemně úzce propojený osud. Hlavním zjištěním kvantitativní části je pak výrazné zastoupení západních informačních zdrojů, převaha velmocenských aktérů a relativně negativní obraz nejen syrské vlády, ale také syrské opozice.
The Securitisation of Immigration: An Assessment of the Extent of Securitisation of Immigration in Germany in the Aftermath of the 2015 European Refugee Crisis
Grünewald, Tabea Magdalena ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaleta, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se nazývá "Sekuritizace imigrace. Zhodnocení míry sekuritizace imigrace v německých politických projevech v návaznosti na evropskou uprchlickou krizi v roce 2015" a jejím hlavním cílem je zhodnocení vlivu, který měla evropská uprchlická krize v roce 2015 na německé politické projevy ve vztahu k imigraci a azylu. Vzhledem k tomu, že se imigrace stala jednou z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v období po studené válce, jeví se jako pravděpodobné, že nebývale vysoké počty žádostí o azyl v letech 2015 a 2016 spustily vlnu sekuritizace v Německu. Tento názor je v souvislosti s rostoucí popularitou antiislamismu dále posilován krajně pravicovým hnutím PEGIDA a také pravicovou populistickou stranou AfD. Nicméně, vřelé přivítání uprchlíků německým obyvatelstvem, což získalo pozornost po celém světě, zpochybnilo tuto tezi sekuritizace, protože se předpokládá, že politické projevy směřují k naplňování vůle lidu. Co se týče imigrace a azylu, je možné z této perspektivy rozčlenit politické projevy v návaznosti na evropskou uprchlickou krizi v roce 2015 na ty, které vycházejí ze strachu (sekuritizační projevy), a ty, které vycházejí z optimismu (humanitární projevy). Provedením analýzy projevů došlo k identifikaci kontextualizovaných ústních projevů a jednání na základě generické...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.