|
|
Volná a řízená hra a činnosti v předškolním vzdělávání z hlediska učitelek
Kázmerová, Jana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá volnou a řízenou hrou a činnostmi v předškolním vzdělávání z hlediska učitelek. Je zaměřena především na hru dětí předškolního věku, hře děti věnují nejvíce času a je pro ně nejvýznamnější činností z hlediska rozvoje celé jejich osobnosti. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu hra, podstatu hry a vztah a význam hry dětí předškolního věku. Dále je zaměřena na volnou a řízenou hru a činnosti, jejich poměr a na hru z hlediska učitelek. Praktická část je zaměřena na roli učitelek ve volné a řízené hře a činnostech dětí v mateřské škole prostřednictvím pozorování. Během pozorování se zaměřuji na popis činností dětí, činností a přístupy učitelek k volné a řízené hře a činnostem a k dětem. Výsledkem je poukázat na významnou roli volné a řízené hry v životě dítěte předškolního věku a zejména přístupu učitelek a jejich role ve volné a řízené hře dětí. Klíčová slova: hra, volná hra, řízená hra, činnosti, učitelky, děti předškolního věku, mateřská škola,
|
|
|
Vývoj antropometrických indexů u dětí předškolního věku
Borešová, Martina ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Práce je zaměřená zejména na sledování Rohrerova indexu (RI) u dětí předškolního věku, ve věkových kategoriích 3, 4, 5 a 6 let. V práci je řešena otázka vzájemného vztahu Rohrerova indexu k nemocnosti a ke spontánní aktivitě u dětí předškolního věku. Jako další antropometrický index je zde uveden Body Mass Index (BMI). BMI by se u této věkové kategorie neměl využívat, ale je uveden pro jeho obecnou známost. Antropometrický výzkum zahrnoval změření tělesné výšky a tělesné hmotnosti dětí předškolního věku. Celkem bylo změřeno 240 dětí, vždy po 60 dětech v každé věkové skupině, z toho vždy 30 chlapců a 30 děvčat. V práci byla zkoumána půlroční docházka dětí do MŠ, jejich nemocnost a spontánní pohybová aktivita. Výzkum řeší, zda může váha, popř. výška u dětí ovlivňovat jejich nemocnost. Dále je řešena otázka vztahu antropometrických indexů k pohybové aktivitě u těchto dětí. Při zpracování dat z výzkumu byl použit Studentův t-test a 2 test nezávislosti. Výzkum potvrdil, že Rohrerův index má s věkem klesající tendenci, jak uvádí odborná literatura. Dalšími výsledky výzkumu bylo, že děti s nižšími antropometrickými indexy bývají více spontánně aktivní. A děti s vyššími indexy bývají více nemocné. KLÍČOVÁ SLOVA děti předškolního věku, obezita, Rohrerův index, BMI, zdraví, antropometrie
|
|
| |
|
| |
|
|
Individualizace ve výchově a vzdělávání dětí v mateřské škole
Benešová, Ludmila ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Výchovou a vzděláváním ovlivňujeme způsoby dětského chování, utváříme dětské postoje a hodnoty. Jednou z cest, jakou můžeme rozvíjet osobnost dítěte v mateřské škole, je využít principu individualizace. Teoretická část je, kromě vývoje individualizace ve výchově a vzdělávání dětí předškolního věku, věnována současným požadavkům pro individualizaci dětí v mateřských školách. Pojednává o akceptaci vývojových a základních potřeb dětí předškolního věku, specifikuje podmínky, postavení pedagoga pro individualizaci výchovy a vzdělávání dítěte v mateřské škole. Praktická část ověřuje možnosti individualizace ve věkově heterogenním a homogenním modelu. Posuzuje rozdíly a zkušenosti v těchto modelech v přístupech předškolních pedagogů včetně vlivu specifického prostředí konkrétní mateřské školy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Rodiče a prarodiče ve výchově dětí předškolního věku
Makoňová, Markéta ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rodiči a prarodiči ve výchově dětí předškolního věku. První, teoretická část zkoumá sociologické údaje o rodině a problematiku výchovy dětí. Dále se podrobněji zabývá pozicí a rolí prarodičů, kde jsou tyto poznatky dále rozváděny v kontextu k dítěti, kde je kladena důležitost na přítomnost prarodičů při výchově. Druhá část diplomové práce je věnována výzkumu. Zkoumá jak se rodiče a prarodiče podílí na výchově dětí a jak tuto výpomoc vnímají mladí rodiče. Zjišťuje, jaké výchovné metody převzali rodiče od svých rodičů a jak se změnila výchova dnes oproti dřívější době. Také se zabývá, zda ovlivňují prarodiče své děti a jestli děti vnímají to, že jsou v životě ovlivňováni svými rodiči.
|
|
|
Osvojovování cizího jazyka (angličtiny) na základě mateřského jazyka (češtiny) - souvislosti s teorií dětského jazykového obrazu světa
Lopatová, Lucie ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Filippová, Eva (oponent)
Diplomová práce se věnuje jazykovému osvojování mateřského jazyka (češtiny) a druhého jazyka (angličtiny) v předškolním věku a na základě dostupných teorií, výsledků ilustrativního výzkumu a ročního pozorování v mateřské škole s bilingvním výukovým programem zachycuje vývoj jazykových kompetencí dětí v obou jazycích. V úvodu jsou vymezeny teorie, které se věnovaly a věnují (od 20. století do současnosti) problematice osvojování jazyka. Vedle těchto teorií si všímáme také faktorů ovlivňujících jazykový vývoj dětí a zohledňujeme i teorii jazykového obrazu světa. Vývoj jazykových kompetencí (foneticko-fonologické, sémantické, gramatické, komunikační, pragmatické a slovní zásoby) v prvním jazyce (češtině), jež jsou definovány v souladu s dostupnými teoriemi, porovnáváme s empirickými zjištěními, která ukazují na vývoj těchto kompetencí v druhém jazyce (angličtině), a zachycujeme dílčí metodologické postupy.
|
host ::
RSS.