|
|
Podoby českých filmově-dramaturgických poetik
Csicsely, Lukáš ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám oborem české akademické filmové dramaturgie, a to v tom smyslu, který označuje podíl dramaturga na tvorbě filmového díla. Pro jeho výkon existují teoretické podklady s mnohaletou tradicí počínající Aristotelovou Poetikou, které se obecně se nazývají poetika a já zde srovnávám filmové poetiky vyšlé na pražské FAMU, v rámci oboru scenáristika a dramaturgie jakožto skripta, na pozadí oné tradice a z perspektivy pražského strukturalismu. Žádná teoretická práce se danému materiálu nevěnuje a tak je mým cílem zmapovat základní problematiku tohoto uzavřeného oboru, s důrazem na to jak uzpůsobuje tradici specifickým podmínkám filmu.
|
|
|
Řemeslnická a živnostenská bratrstva a cechy v pražských městech od pozdního středověku do konce cechovního zřízení
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce sleduje vývoj pražských cechů od počátků tohoto živnosten- ského zřízení ve středověku až do jeho zániku v roce 1860. Výzkum byl prováděn na území historických celků, které ve sledovaném období tvořily pražské souměstí - Starého Města pražského, Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan. V úvodních kapitolách práce je pojednáno o pramenech k dějinám cechů a jejich nejvý- znamnějších momentech s přihlédnutím na specifika prostoru pražských měst. V hlavní části práce jsem se pokusil rekonstruovat existenci všech doložených profesních organizací, které působily v této lokalitě ve zvoleném období. Při tomto výzkumu byly revi- dovány závěry dosavadních badatelů a byla doplněna místa, kterým se výzkum zatím nevěno- val (zejména nejmladší období cechovního vývoje). Na základě těchto dílčích poznatků byly stanoveny hypotézy celkového rozvoje profesních organizací na území pražských měst. Jako přílohy byly připojeny glosáře latinských, německých a staročeských označení ce- chovních živností.
|
|
|
Kulturní a řemeslné tradice současných obyvatel Šumavy
Holečková, Veronika ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kulturními a řemeslnými tradicemi na Šumavě. Hlavním cílem je popsat tradice a řemesla v tomto regionu dnes. Zachyceny jsou také jejich historické proměny a provázanost se šumavským regionem. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly: Šumava, Šumavská řemesla, Šumavské tradice, Tradice a řemesla ve škole. Je zde postihnuta i spolupráce Muzea Šumavy v Sušici s místní základní školou a přibližování tradic dětem ve školní družině. Ve všech kapitolách jsou vymezeny základní pojmy týkající se tohoto tématu.
|
|
|
Učitel praktického vyučování
Čechová, Olga ; Tvrzová, Ivana (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
(česky): Práce se zabývá problematikou pedagogických pracovníků v oblasti středního odborného školství. Obory vzdělávání SOU jsou vedle služeb zaměřeny převážně na řemeslné zpracování materiálů. Důležitou složkou vzdělávání je odborný praktický výcvik, při kterém se žáci učí samostatné řemeslné výrobě pod vedením učitelů praktického vyučování. Přípravu a kvalifikaci učitelů praktického vyučování upravuje Zákon o pedagogických pracovnících (zákon č. 563/2004 Sb.). Pedagogickými pracovníky v pozici mistrů odborné výchovy a učitelů odborného výcviku v oblasti SOU se stávali převážně lidé z praxe, často jen s úplným středním vzděláním a vyučením v příslušném oboru. V programech doplňujícího studia pak získávali i pedagogické vzdělání. Snaha o zvyšování úrovně vzdělávání pedagogických pracovníků vedla k požadavku vysokoškolského vzdělání v bakalářských a magisterských studijních programech odpovídajícího charakteru vyučovaného oboru. Odborná způsobilost pro mistry odborné výchovy byla původně stanovena vyhláškou č. 139/1997 Sb. v rozsahu vzdělání stanoveného pro učitele předmětu praxe, vyučení v odpovídajícím oboru a nejméně roční praxe v příslušné profesi. Vyhláška pozbyla účinnost 1. 1. 2005, kdy vstoupil v platnost zákon č. 563/2004 Sb. Na základě tohoto předpisu došlo k úpravám označení...
|
|
|
Dějiny cechovních řemesel v Krupce
Flaková, Nikola ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Dějiny cechovních řemesel v Krupce" si klade za cíl přiblížit vznik, vývoj a fungování jednotlivých cechovních řemesel, které působily na území města Krupky. Cílem této práce je analyzovat obsah jednotlivých cechovních artikul, cechovních knih a spisového materiálu z různých hledisek, které jsou podrobněji popsány v jednotlivých kapitolách, do kterých je práce rozdělena. Kapitola prameny a literatura reflektuje důležité archivní prameny týkající se otázky cechovnictví v obecném měřítku i pro území Krupky, zároveň kapitola informuje o základních publikacích, které se tematicky vážou k cechovním organizacím, jejich vývoji a fungování. Následující kapitola přináší nástin správního vývoje v horním městě Krupce. Jádrem práce je kapitola zabývající se krupskými cechovními řemesly z různých hledisek a pohledů. Přílohy připojené k této práci doplňují poznatky uvedené v její textové části, a jsou tvořeny především soupisy řemeslníků.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích
Mašková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Název bakalářské práce v českém jazyce: Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích Anotace Cílem této bakalářské práce je přiblížit novogotická kachlová kamna z 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích. Patří k tomu jako součást proměna dobového interiéru a historie kamnářství v České republice. V minulosti všechny pokoje s kamny představovaly vždy luxusní bydlení, protože byly vyhřívané a pohodlné. Hlavní téma mé bakalářské práce se věnuje historii kamen na Pražském hradě. Popsána je historicky významná část Pražského hradu zahrnující Starý královský palác s Vladislavským sálem a se Starou sněmovnou, kde se nachází velká novogotická kachlová kamna, která jsou jediná na Pražském hradě. Ta byla vytvořena mezi léty 1808 až 1836 během života a působení panovníka Františka II. (vládl 1792-1835) a posledního korunovaného císaře Ferdinanda V. (vládl 1830-1848). Při této příležitosti korunovace, která se konala dne 7. září 1836 v Katedrále svatého Víta, ve Vladislavském sále a ve Staré sněmovně, byl Starý královský palác zrekonstruován a vyzdoben. V práci jsou popsány některé nejdůležitější momenty z příběhu o novogotických kamnech ze slavné části Pražského hradu a také z jiných území naší země. Další část práce je věnována romantickým...
|
|
|
Návrh změn marketingového mixu pro obnovu rodinného podniku
Maděra, Jonáš ; Farmačka, Petr (oponent) ; Mráček, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na popis reality sledovaného (rodinného) podniku, nalezení, vymezení a formulování chyb a nedostatků, kterého se v praxi dopouští, a odhalení jeho slabých míst. Představuje specifickou oblast čalounictví jako řemeslo a předmět podnikání, jeho komplikovanost a nezařaditelnost, a vliv této unikátnosti na jeho prosperitu. Realitu přitom (tam, kde je to vhodné) srovnává s teoretickými poznatky. Práce zahrnuje identifikaci problémů a také návrh jejich řešení, za účelem dosaţení revitalizace a inovace sledovaného podniku.
|
|
|
Průmyslové a všeobecné výstavy v Čechách 1891 - 1914. Aktéři a jejich motivace
Okurka, Tomáš ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
Průmyslové a všeobecné výstavy v Čechách 1891-1914. Aktéři a jejich motivace Abstrakt Práce nejprve vymezuje čtyři skupiny aktérů průmyslových a všeobecných výstav v Čechách před první světovou válkou: a) pořadatele a podporovatele, b) vystavovatele, c) veřejnost, d) "dodavatele". Zkoumá přitom především institucionální základnu (spolky, obchodní a živnostenské komory, orgány obecní a zemské samosprávy, státní úřady atd.) a socioprofesní složení. Následně jsou důkladně analyzovány nejdůležitější motivy a cíle, které tyto aktéry vedly k účasti na výstavách: a) podpora průmyslu, řemesel a obchodu a ekonomický profit, b) poučení a zábava, c) přínos městu a prezentace komunální politiky, d) nacionální motivy a zemský patriotismus d) společenská prestiž. V závěru se práce zabývá otázkou, do jaké míry výstavy plnily funkci komunikačního média jednak mezi jednotlivými socioprofesními skupinami a jednak napříč národnostní hranicí.
|
host ::
RSS.