|
|
Západní hospodářská pomoc v rámci poválečné obnovy střední Evropy v počátcích studené války (1944-1950)
Yasin, Jana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá základními otázkami týkajícími se humanitární pomoci a hospodářské podpory ze Spojených států v rámci evropské poválečné obnovy. Takto rozsáhlá a organizovaná hospodářská pomoc neměla v historii obdoby a musela čelit takovým výzvám jako byla devastace evropských států a jejich ekonomických systémů v důsledku šestileté války a okupace a rozsáhlý uprchlický problém. Práce se hlouběji zaměřuje na několik klíčových aspektů: 1. Strukturu a Organizaci Hospodářské Pomoci: Podrobně zkoumá složitou strukturu a organizaci programů hospodářské pomoci, včetně mechanismů, skrze které byla tato pomoc poskytována a spravována. 2. Finanční Aspekty programů: zdroje financování a alokaci prostředků pro projekty obnovy. 3. Otázku uprchlíků: Významnou částí výzkumu je problematika uprchlíků a způsob jak byla v rámci poválečné obnovy tato problematika řešena. 4. Hospodářskou pomoc jako nástroj politické moci: Analyzuje, do jaké míry se hospodářská pomoc ze západu stávala nástrojem politické moci a jaké byly geopolitické důsledky. 5. Propaganda: jakým způsobem a do jaké míry museli tvůrci a obhájci přesvědčit americkou věřejnost k podpoře. Jako ideální příklad země pro studium poválečné obnovy jsem vybrala Rakousko navazující na předchozí výzkum týkající se hospodářské pomoci během...
|
|
|
Soukromý zemědělský sektor během komunismu v Československu
Benda, Daniel ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce je zpracována jako přehled fungování soukromého zemědělského sektoru v Československu v období komunismu (1948-1989). Kromě již obecněji známých faktů o průběhu kolektivizace v 50. letech přináší zcela nové a nikým dosud nepublikované informace o životech soukromě hospodařících zemědělců po ukončení kolektivizačního procesu po roce 1960. Specifikům slovenské oblasti se ale vyhýbá, a naopak se teritoriálně zaměřuje na Jižní Čechy. Strukturálně je práce rozdělena do dvou větších částí. V první se zabývá problematikou chronologicky a ve druhé podrobněji rozebírá jednotlivá stěžejní témata z profesního a privátního života soukromých zemědělců. Zodpovídá na otázky, jak soukromý zemědělský sektor za komunismu před rokem 1960 i po roce 1960 hospodářsky fungoval, jak se mu povedlo odolat kolektivizaci a jak se jeho aktérům vedlo v soukromí. V závěru vyvrací domněnku dosavadní historiografie o soukromých zemědělcích po roce 1960 jako o zanedbatelných ostrůvcích vytěsněných na okraj společnosti strádajících neustálými perzekucemi a živořících v trvalé bídě. Ukazuje, že situace byla v mnohém směru rozdílnější a komplikovanější a ze všeho nejvíc se odvíjela od regionálních společenských nebo přírodních specifik, ve kterých daný zemědělec žil. K závěrům dochází skrze metodu sondy deseti...
|
|
|
JUDr. Rudolf Hotowetz. Žádaný i nechtěný národohospodář.
Řimnáč, Jan ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
V předkládané bakalářské práci se pokusím souhrnně popsat životní osudy a osobnost JUDr. Rudolfa Hotowetze. Jelikož šlo o předního československého národohospodáře, důraz by měl být kladen na jeho četné aktivity ať již v pražské živnostenské a obchodní komoře, Živnostenské bance nebo jako ministra na ministerstvu obchodu. Pozornost by měla být věnována i jeho teoriím a konceptům sblížení středoevropských států nebo jeho pohledu na vývoj československého hospodářství. Zkoumané období proto bude víceméně shodné s profesním životem Rudolfa Hotowetze, tedy od 90. let 19. století do 30. let století 20., s důrazem na konec první světové války a první léta samostatné Československé republiky. Text práce bude založen zejména na výzkumu archivních pramenů z fondů Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Živnostenské banky nebo osobního fondu Rudolfa Hotowetze v Archivu Národního technického muzea. Dále bude použita i Hotowetzova vlastní přednášková činnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Boj o alkohol - lobby, restrikce, poptávka, nabídka: Od Františka Josefa po Klementa Gottwalda
Maier, Tomáš ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zhodnotit sociální a ekonomické aspekty, které měly vliv či podíl na formování trhu s alkoholickými nápoji v období od konce Rakousko- Uherské monarchie do nastolení komunistického režimu v Československu, respektive v českých zemích. Potvrzuje se zde hypotéza, že celý sektor nejen v tomto období byl pod značným vlivem jak alkoholové lobby na straně nabídky (produkce) a obchodního článku, na straně poptávky (spotřeby) pak pod někdy až fanatickým tlakem rozličných protialkoholních hnutí a také pod tlakem politiků. Závěr diplomové práce je doplněn kliometrickým modelováním spotřeby alkoholických nápojů v období první republiky za využití tzv. Engelových funkcí. Diplomová práce vychází nejvíce z již existujících obdobných studí a dále zejména z dobového tisku, materiálů z jednání parlamentu, nejvíce pak stenoprotokolů a v neposlední řadě z celé řady archivních materiálů, nejvíce pak z materiálů Archivu Národního muzea.
|
|
|
Armáda jako součást společnosti. Pojetí armády a koncepce ideového obrazu vojáka ČSLA a Sovětské armády
Houška, Karel ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Hlavní pozornost diplomové práce Karla Houšky se upíná k struktuře armády jako součásti společnosti. Řeší zde koncepci společnosti, která se zcela pochopitelně dotýká struktury armády. Začíná se u obecné teorie, včetně teorie řízení společnosti prostřednictvím Dostatečně všeobecné teorie řízení, taktéž zmínky o válce z hlediska Bible a Koránu. Následně zaměří svou pozornost v rámci obsahu práce do období studené války, a to na teritorium - naší Vlasti - Československa, kde se zabývá určitými otázkami v rámci ČSLA - Československé lidové armády. Dále se věnuje pojetí a koncepci při tvorbě ideové obrazu obecně, a taktéž se striktním zaměřením na ideový obraz vojáka ČSLA a vojáka Sovětské armády, a to nejen teoreticky, ale taktéž i přímo v obrazu filmografie, kde je zachycena daná koncepce společnosti. Z dílčích témat této práce lze zmínit mravní orientaci a co to znamená být Člověkem.
|
|
|
Osobnost Karla Engliše očima současníků
Hlaváč, Martin ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolil téma "Osobnost Karla Engliše očima součastníků". Cílem mé diplomové práce je představení osobnosti Karla Engliše z pohledu jeho přátel, spolupracovníků a rodinných příslušníků. Jejich vyjádření jsem se snažil konfrontovat i s názory jeho odpůrců a "veřejného mínění". Jen okrajově jsem se ve své práci věnoval Englišově vědecké a národohospodářské činnosti, protože si myslím, že si zasluhují samostatné zpracování. Svou diplomovou práci j sem rozdělil do tří stěžej ních částí. První pojednává o době Englišova dětství a s tím souvisejících studentských let. Soustředil jsem se především na popsání jeho rodinných poměrů, protože podle mého názoru měly zásadní vliv na utváření jeho osobnosti a dosud jim nikdo nevěnoval velkou pozornost. Pro tuto část mé práce byly nejvýznamněj ším pramenem Englišovy paměti " Hrabyň mého mládí" a mé bádání v Archivu Národního muzea v Praze. Tam jsem objevil Englišův nepublikovaný spis s názvem "Z vědecké dílny, kapitoly o vědecké práci", ve kterém jsem nalezl pár jeho vzpomínek na dobu univerzitních studií. Dalším důležitým zdroj em byly materiály, které mi laskavě zapůj čili manželé Horákovi. Mezi nimi bych upozornil především na "Rodinou kroniku" a originál kompletního rukopisu "Hrabyň mého mládí."
|
|
|
Organizační vývoj ČKD v 30. letech
Jelínek, Jaroslav ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza organizačního vývoje koncernu ČKD v letech 1928-1938. Hlavním předmětem zkoumání jsou změny ve struktuře organizace řízení podniku ve sledovaném období. Tyto změny byly prováděny z rozdílných důvodů, které měly lépe reflektovat okolnosti mikroekonomické situaci ČKD. Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol, třetí až šestá kapitola se přímo zabývá vytčenou problematikou.
|
|
|
České pivovarnictví 1869-1918, podnikatelské strategie, kartelizace, odbyt
Pánková, Kateřina ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Diplomová práce se snaží postihnout základní faktory formující vývoj pivovarnictví na našem území v letech 1869-1918. Činí tak pomocí analýzy fungování tří podniků, které představují tři odlišné cesty k pivovarskému velkopodnikání. Analyzovány jsou především mechanismy fungování podniku, organizace prodeje, technologická úroveň a zapojení do procesu kartelizace. Kartelizaci je věnován rovněž samostatný oddíl práce, který formuluje jednak specifika pivovarské kartelizace a její důležitost pro vývoj oboru ve sledovaném období.
|
|
|
Zrod a fungování monopolu zahraničního obchodu pro textilní zboží (PZO Centrotex 1948-1958)
Roušar, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Podnik zahraničního obchodu Centrotex byl zřízen jako státně monopolní společnost zabývající se zahraničním obchodem s textilem. Znárodnění zahraničního obchodu měla KSČ v plánu již v období třetí republiky. S jejím záměrem však nesouhlasili její partneři v Národní frontě. Přestože ministr zahraničního obchodu národní socialista Hubert Ripka jakékoli znárodňování ve svém rezortu odmítal, docházelo již v období mezi lety 1945 - 1948 k častým státním zásahům do zahraničního obchodu s textilem. Státní zásahy do zahraničního obchodu souvisely jednak s poválečným příklonem československé politické scény doleva, jednak s řešením potíží vzniklých v důsledku války. Ředitel Národní banky československé Leopold Chmela ve své analýze válečných škod, které Československo utrpělo, neuvádí textilní průmysl mezi poškozenými odvětvími. Přesto došlo k výraznému poklesu kvality textilního zboží oproti předválečnému období, kdy podniky jako Rolný a Nehera náležely mezi světovou špičku, a tak musel být jeho vývoz dotován. Příčinami snížení kvality československého textilu byly zastaralost strojů, nedostatek kvalitních surovin a nezkušená pracovní síla. Možnost obnovit někdej ší relativně vysokou kvalitu československého textilu pak byla promarněna v důsledku preferování těžkého a strojírenského průmyslu po převratu v únoru...
|
|
|
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce. Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem)
Slavíček, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem) Práce se zabývá proměnami obsahu, forem a rolí českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956. Tuto problematiku tematizuje do čtyř zkoumaných okruhů (územně - organizační struktura, role družstev v československé ekonomice, vztahy s komunistickou stranou, hospodářská činost družstev). Ty tvoří předpoklad proměny spotřebních družstev z autonomních podnikatelských subjektů v podřízené články státem organizované distribuce. Práce analyzuje tuto proměnu v jejích jednotlivých fázích a zasazuje ji do širšího kontextu sovětizace, vytváření systému centrálně plánované ekonomiky a celkového ekonomického, sociálního a politického vývoje Československa v uvedených letech. Klíčová slova: Hospodářské dějiny, družstevnictví, spotřební družstva, sovětizace, Centrálně plánovaná ekonomika, 1945 - 1956
|
host ::
RSS.