|
|
Raně středověké gombíky z Čech v kulturně historickém kontextu
Kalina, David ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Košta, Jiří (oponent)
Resumé Předložená bakalářská práce na téma "Raně středověké gombíky z Čech v kulturně historickém kontextu" shrnuje dostupné archeologické materiály a základní literaturu o nálezech slovanských gombíků z 9.-10. století v českých archeologických lokalitách. Úvodní kapitoly této práce charakterizují funkce gombíků, používané materiály a výrobní techniky. Hlavní část práce obsahuje soupis archeologických lokalit s nálezy gombíků, popis jednotlivých gombíků a typologii jejich výzdoby. Nálezy těchto gombíků jsou položeny do kulturně historického kontextu Čech jako součásti Velkomoravské říše a doby krátce následující. Důležitou část práce tvoří obrazová příloha k uvedeným lokalitám a srovnávací typologická tabulka včetně doplňující fotodokumentace autora. Název: Raně středověké gombíky z Čech v kulturně historickém kontextu Autor: David KALINA Klíčová slova: Gombík / Archeologické nálezy / Zlatnictví / Ornamentální výzdoba / Typologie Počet stran: 72 (bez obrazové přílohy);;;; Počet znaků: 144 221 Počet obrázků v příloze: 189
|
|
|
Grünes Gewölbe mezi pokladnicí a barokním muzeem. Historie sbírky do roku 1733
Hlušičková, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
121 Anglická anotace The Green Vault is among Europe's most exquisite and most famous treasure chambers. It was established as a baroque museum by the Saxon elector and Polish king August the Strong (1670-1733) between 1723 and 1730. During that period, the Wettin dynasty's sumptuous collection of Renaissance and Baroque treasures was placed on view for the first time in eight presentation rooms of the Royal Palace. The inventories of 1733 have survived and form the basis for the present reinstallation of the treasure chamber. In those documents, this group of rooms is referred to as the "Secret Repository of the Green Vault of Dresden. The malachite-green hue of various architectural elements in the rooms of the secret repository probably led to their colloquial designation as the "Green Vault" from as early as 1572. Between 1723 and 1730 August the Strong realized his vision of a Baroque synthesis of the arts as an expression of wealth and absolutist power. In harmony with the festive architecture, 3,000 artworks were presented standing freely against a background of richly embellished and mirrored display walls and on ornamental tables. In this incomparable Baroque setting, the individual artwork receded behind the overflowing abundance of the whole. The rooms themselves have their origins in palace...
|
|
|
Dějiny Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech mezi lety 1720 a 1780
Plzáková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Resumé: Dějiny Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech v letech 1720 - 1780 Kupferstich-Kabinett v Drážďanech byl založen roku 1720 kurfiřtem Friedrichem Augustem I. Saským, zvaným Augustem Silným, jako nejstarší museum grafiky v Německu. V roce 1720 se stává prvním ředitelem Kupferstich-Kabinettu Johann Heinrich von Heucher. Sbírka se rozrůstala například nákupy kreseb či grafik. V roce 1728 koupil J. H. von Heucher sbírku kreseb Gottfrieda Wagnera z Lipska. V roce 1738 vytvořil Johann Heinrich von Heucher první inventář Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech. Kresby a grafiky rozřadil dle uměleckých škol a ikonograficky dle námětů. V roce 1746 byl zvolen novým ředitelem Carl Heinrich von Heinecken. Díky svým kontaktům se sběrateli a znalci umění dále rozšiřoval obsah sbírky Kupferstich-Kabinettu. Pro sbírku nejvýznamnější sběratel byl Pierr Mariette z Paříže. Spolupráce neprobíhala jen na vzájemné výměně a prodeji uměleckých děl, rovněž i na poli kunsthistorických spisů. C. H. von Heinecken tvořil ale i sám. Nově uspořádal sbírky Kupferstich-Kabinettu a neurčené kresby se snaží přiřadit autorovi či umělecké škole. Christian Ludwig Hagedorn zastával funkci ředitele Kupferstich-Kabinettu od roku 1763. Kupferstich-Kabinett prošel rekonstrukcí a je zpřístupněn veřejnosti. Následuje katalog vybraných kreseb italských...
|
|
|
Vyšívaná paramenta 19. století ze státních a církevních sbírek středních Čech. Od rukodělné k tovární výrobě
Kuldová, Marie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Martinek, Radek (oponent)
Marie Kuldová Resumé Vyšívaná paramenta 19. století za státních a církevních sbírek y stredních Cech. Od rukodelné k tovární výrobe Predložená bakalárská práce vychází z aktuální potreby, kterou je záchrana textilních liturgických památek na území Ceské republiky. Pri'pruzkumu terénu (rozumejme sakristie, farní depozitáre a prípadne svozové centrální depozitáre) vyvstala naléhavá potreba zkoumání nejohroženejšího fondu tohoto druhu památek, jež jsou uloženy stále na svých (nebo v okruhu) puvodních místech. Tímto fondem jsou textilní památky vzniklé od 17. do 20. století (prípadne do soucasnosti). Težištem této práce byl zejména terénní výzkum spojený s maximálne podrobnou dokumentací textilií zde nalezených. Prestože je literatura k tomuto tématu témer neexistující, šlo po urcitém objemu sberné práce dojít k urcitým, byt docasným, výsledkum v tomto tematickém bádání. Stále je treba v soucasné dobe stát za názorem, že je nutné uprednostnit záchranu památek samých pred dohledáváním archivních souvislostí u již zdokumentovaných. Písemné prameny, uložené varchivech snad ješte vydrží, na rozdíl od ohrožených bohoslužebných rouch ( z prícin v prubehu práce prib1ížených). Ostatne pro porovnání se záznamy z farních kronik a pametních knih Giž méne jsou dochované úcty pri bežných farách) je nutné znát skutecný...
|
|
|
Zlatnické přírůstky svatovítského chrámového pokladu v lucemburské době
Kodišová, Lucie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Zlatnické přírůstky svatovítského chrámového pokladu v době lucemburské Dějiny téměř zcela ztraceného souboru vylíčili před 100 lety na základě zevrubného studia bohatých pramenů v kapitulním archivu Antonín Podlaha a Eduard Šittler. V současné době se jí znovu věnoval vedoucí navržené práce. Doposud však nebyla věnována systematická pozornost dlouhé řadě velmi informativních, vzájemně se doplňujících popisů jednotlivých zlatnických prací v osmi předhusitských inventářích pokladu. Zpracování tohoto pozoruhodného souboru vycházející ze znalosti dochovaných obdobných památek gotického zlatnictví a doplněné studiem terminologie užívané ve středověkých inventářích by mělo představit zmíněné inventáře jako důležitý pramen pro zkoumání karlovského dvorského umění.
|
|
|
Zlatnická bohemika doby lucemburské ve vídeňských dvorních sbírkách
Kodišová, Lucie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
Resumé Předložená práce se věnuje významným českým z druhé poloviny 14. století uloženým ve vídeňské Světské a Duchovní klenotnici (Weltliche und Geistliche Schatzkammer). Na krátký popis vzniku vídeňských dvorních sbírek navazují monografická pojednání 17 uměleckých děl dotýkající se jejich historie, technických vlastností, uměleckého charakteru a případně uměleckohistorické problematiky. Do práce jsou pojaty nejprve některé součásti říšského pokladu, upravené, nebo doplněné v době mezi lety 1350-1378, kdy jej Karel IV. dočasně spravoval. Dále jde o tři relikviáře, které původně přináležely ke Karlem obnovenému českému královskému pokladu. Do vídeňských sbírek se dostaly spolu s říšským pokladem, ke kterému byly přičleněny druhotně za vlády Zikmunda Lucemburského. České vladařské jablko a žezlo, užívané až do roku 1627 se Svatováclavskou korunou při korunovacích českých králů zůstaly ve Vídni poté, co byly vyměněny za reprezentativnější insignie ze 16. století, zhotovené původně pro císaře Karla V. V závěru Práce jsou popsány tři relikviáře uložené v Duchovní klenotnici, o jejichž českém původu uvažují někteří autoři. Text doplňuje obrazová příloha. Počet znaků bez mezer 95 706 Počet znaků včetně mezer 112 101
|
|
|
Stříbrné liturgické náčiní doby historizujících stylů v pražských kostelích
Bodnárová, Jana ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Stehlíková, Dana (oponent)
Stříbrné liturgické náčiní historizujících stylů je velmi zajímavou kapitolou dějin církevního uměleckého řemesla, dosud však tak trochu opomíjenou. Až v posledních letech je této problematice věnována větší pozornost v některých kapitolách knih zabývajících se uměním, církevním uměním nebo uměleckým řemeslem tohoto období. V této práci bych se chtěla věnovat liturgickému náčiní vyráběnému v 19. století pražskými zlatníky. Právě toto století je dobou kdy se historizující styly střídaly v poměrně rychlém sledu. Často se přitom vyvíjely i souběžně a ne všude se stejnou intenzitou. Mým záměrem bylo pokusit se zjistit, jak se všechny tyto změny odrazily v pražském zlatnickém uměleckém řemesle a jaké práce vznikaly pro pražské kostely, kláštery či kapituly.
|
|
|
Renesanční nábytek a interiér ve Střední Evropě
Fričová, Michaela ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Fronek, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské práce Renesanční nábytek a interiér ve střední Evropě je představení renesančního nábytkářství a kultury bydlení ve střední Evropě v kulturně historických souvislostech. Definuje specifické principy renesanční nábytkové tvorby, které jsou následně demonstrovány na konkrétních příkladech v katalogové části. Úvod do problematiky tvoří v první kapitole shrnutí předchozího vývoje nábytkového umění a celkové kultury bydlení v Evropě. Pronikavou změnu, jíž prošla kultura bydlení ve středoevropském prostoru v průběhu 16. a v první polovině 17. století, mapuje druhá kapitola, která popisuje typologickou šíři užívaného nábytku. Současně se zabývá ideovými východisky a kulturně historickými podmínkami doby a jejich dopadem na celkový vzhled interiéru. Třetí kapitola stručně charakterizuje výrobou nábytku z hlediska technologie, materiálové skladby, konstrukce a výrobních prostředků. Popisuje nejrozšířenější užívané výzdobné techniky a jejich náměty. Vedle těchto technických aspektů se věnuje ekonomicko-společenskému pozadí výroby nábytku ve střední Evropě, s rozšířenou podkapitolou věnující se specifikům Polska. Práce tak shrnuje v základních bodech technický a umělecký přínos renesance v nábytkovém umění a v architektuře interiéru ve střední Evropě, který byl určující pro další vývoj nábytku...
|
|
|
České řezané barokní sklo
Bednářová, Tereza ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Brožková, Helena (oponent)
Resumé České řezané barokní sklo České řezané barokní sklo má kořeny v době vlády Rudolfa II., kdy do Prahy přicházeli četní umělci, mezi nimiž byli i řezáči kamenů a později i řezáči skla jako byl Caspar Lehmann. Slibný vývoj byl přerušen třicetiletou válkou, po které však následoval bohatý rozvoj a došlo ke zdokonalení skloviny, která je nazývána "český křišťál" pro její vlastnosti blízké horskému křišťálu, na který se řezalo dříve. Český křišťál podnítil rozvoj broušení a řezání, pro které byl díky své dosud neobvyklé tvrdosti vhodný, záhy dosáhlo české řezané sklo řemeslné dokonalosti. Vývoj českého sklářství ovlivnily i podněty z dalších zemí v Evropě s vlastní specifickou produkcí, jako byla Itálie či Německé země. Výrobky byly zprvu čistě reprezentativní, postupně zlidověly a dostaly se mezi širší společnost. Náměty českého řezaného barokního skla byly čerpány hlavně z grafických předloh a mincí, dále námětový okruh souvisel s dobovým vkusem a byl odvislý od přání zákazníků. V zemích Koruny české se postupně vytvořily dvě oblasti s největší koncentrací skláren, první oblastí byly jižní Čechy a druhou Čechy severní, severní Čechy se staly zároveň centrem rafinačních technik. České řezané barokní sklo se stalo velmi oblíbeným a žádaným artiklem ve světě. Bylo vyváženo ve velké míře do zahraničí a...
|
|
|
Secesní dekor v pražském církevním prostředí
Pospíšilová, Inka ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
RESUMÉ POSPÍŠILOVÁ, Inka: Secesní dekor v pražském církevním prostředí. Bakalářská práce na Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Praha 2009. Vedoucí práce Dr. phil.-hist. Karel Otavský. Bakalářská práce "Secesní dekor v pražském církevním prostředí" si bere za cíl otevření tématu uplatnění secesního užitého umění v římskokatolické církvi a je pomocně vymezena časovým rámcem let 1890-1914. Námětové zúžení na Prahu vyplynulo z faktu, že secesní program se uskutečňoval zejména v metropolitním prostředí První kapitola je zasvěcena přístupu k otázce secese jako fenoménu, stavu bádání a základní literatuře v tématem vymezeném oboru. Z praktických důvodů je dělena na obsažnější část uměleckou pojednávající stručně kulturní předpoklady secese v zahraničí, její vývoj a přijetí jak v cizině, tak v Čechách, a část církevní. Na ní těsně navazuje kapitola druhá, kde je předmětem zájmu samotný pojem "secese", dále otázka, co nového vlastně hnutí přinášelo a to, jak je ji možno ukotvit časově. Další kapitola se soustředí na české, zejména pak pražské prostředí jakožto sídlo institucí, které zde přispívaly k rozvoji užitého umění: Tedy Uměleckoprůmyslová škola, Uměleckoprůmyslové museum, družstvo Artěl, Pražské umělecké díly a Svaz českého díla. Jednotlivými obory užitého umění...
|
host ::
RSS.