|
|
Zpívající fontána v Královské zahradě Pražského hradu
Ramdan, Marcel ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
This work follows three main questions, which will allow a deeper appreciation of art historical monument. At first, there is a concise story of rulers, which donated fountain. In the next part, the work gives ideas of the original context of the installation of the bronze fountain in the architecture of the Royal Garden at the Prague Castle in the third quarter of the 16th century. The artistic description with historical sources presents the monument as the result of the work of artists associated around the royal gunsmith Tomas Jaros of Brno. In the closing section attempts to draw attention to the potential non-European cultural influence in the creation of artwork. Compared fanciful figures on the fountain with bells of the late 16th century, attempts to document the gradual domestication of a particular theme used on the Habsburg court before the arrival of Rudolf II. Secondary question will present conservation of the artwork.
|
|
|
Zaniklé kaple na Kladně
Malanowska, Veronika Marie ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zaniklými kaplemi v Kladně, Kročehlavech a Rozdělově postavené na počátku 20. století. Jde o vybrané objekty, kterých je v samotném městě hned několik. Zaměřuje pozornost na kaple popsané Antonínem Podlahou v knize Posvátná místa království českého z roku 1913, a odhaluje byť jen několika slovy i další zcela ztracené. V první kapitole se uvádí historie jednotlivých částí města, tj. Kladna, Kročehlav a Rozdělova. V každé další kapitole se zabývá jednotlivou budovou či komplexem, jak z dějinné stránky tak z uměnovědného hlediska. Vzhled těchto kaplí se nedochoval do dnešních dnů, proto se dále pracuje se starými fotografiemi a pohlednicemi, a vytváří se tak jejich živý obraz v kontextu s jejich obyvateli, ať to byli žáci ve školách, věřící v kaplích, řeholní sestry v klášterech nebo pozůstalí při pohřbech v areálu nemocnice. Cílem práce je vystihnout ztracené bohatství, na které toto město často zapomíná, a zhodnotit dřívější a dnešní stav.
|
|
|
Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie.
Urbanová, Karolína ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Tato magisterská práce s názvem "Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie" se zabývá architektonickou skulpturou se zoomorfními motivy a motivy fantaskních zvířat. Cílem předkládané práce je shrnout dosavadní stav bádání ohledně tohoto tématu, podrobněji prozkoumat jednotlivé zvěrné motivy a vyložit jejich ikonografii a význam pro katedrálu sv. Víta. Dále také vysvětlit, jak tyto konkrétní motivy zapadají do kontextu v místech, kde se nacházejí. Jejich ikonografii uchopit z širšího hlediska, pomocí recepce literatury od antiky až po český středověk. Konkrétně se jedná o zvířata a fantaskní tvory v jižní předsíni - pelikána a fénixe; sovu v Korunní komoře; gryfa a souboj kočky se psem v dolním triforiu; orla, jednorožce, koně s ptačími drápy, fénixe, pelikána, jelena, lva, gryfa, lvici, medvěda, "kočku" a tří chimér v horním triforiu; lva, psa, draka a orla v opěrném systému a nakonec draka a kozla na Velké věži. Klíčová slova katedrála sv. Víta, zvěrné motivy, symbolika, ikonografie, architektonická skulptura, sochařství, konzola, reliéf, gotika, Petr Parléř
|
|
|
Návrhy uměleckého řemesla pro liturgii v díle Josefa Fanty
Pospíšilová, Inka ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Bibliografická citace Návrhy uměleckého řemesla pro liturgii v díle Josefa Fanty: diplomová práce / Inka Pospíšilová; vedoucí práce: PhDr. Jaroslav Sojka, Ph.D. -- Praha, 2014. -- 129 s. Anotace Tématem předkládané práce, vycházející volně z práce bakalářské, která byla věnována secesnímu dekoru v pražském církevním prostředí, jsou dosud nikdy nepublikované návrhy uměleckého řemesla pro liturgii v díle Josefa Fanty (1856-1954. Josef Fanta je znám doposud spíše jako architekt, autor budovy pražského Hlavního nádraží a nikdy nebyl podrobněji zpracován. Cílem diplomové práce tak je především otevřít pohled na jeho dílo i život, a pokusit se poprvé blíže poznat tvorbu člověka, který svým životem obsáhl bezmála celé století. Zvolený segment jeho širokých tvůrčích aktivit, tedy ornamenta ecclesiae - liturgické textilie a náčiní, představuje až překvapivě početně zastoupenou skupinu zahrnující celou řadou prestižních zakázek. Klíčová slova Fanta, Josef přelom 19. / 20. století užité umění církevní umění secese historismus eklekticismus
|
|
|
Realizace architekta Otty Rothmayera pro Pražský hrad
Bejšovcová, Kristýna ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Práce se bude zabývat realizacemi Otty Rothmayera na Pražském hradě, kde se nalézají zásadní práce z jeho celoživotního díla. Bude chronologicky rozdělena do několika životních období. Předně na spolupráci s J. Plečnikem, na jeho samostatné působení a nakonec na poválečné období. O. Rothmayer byl skromný a takřka nenápadný člověk. Možná je to právě jeden z důvodů, proč o něm doposud nevyšla monografická publikace zásadního charakteru. Byl velmi svědomitý a nesnažil se do rekonstruované architektury prosadit dobové styly a svoje invence, tak aby to bylo na její úkor. Vždy, před již stojící architekturou, upozadil svůj um. Proto je jeho dílo tolik jedinečné a harmonické. Pokusím se zaměřit především na takřka geniálně provedenou renovaci Tereziánského křídla (ve smyslu nadčasovosti), které díky vřetenovitému schodišti dostalo zcela nový rozměr. Otto Rothmayer vynikal darem vkládat své pragmatické, někdy až chladně působící objekty, do historií pulzujícího Hradu s neopakovatelnou intuicí jednoho z nejlepších architektů moderní doby.
|
|
|
Ostatkový kříž Karla IV.
Melkus, René ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Záměrem bakalářské práce je především historický, uměleckohistorický a technologický pohled na nejcennější památku Svatovítského chrámového pokladu, na veliký zlatý Zemský kříž, zvaný též Karlštejnský, nebo jen prostě, ale výstižně Ostatkový. Toto přední dílo vrcholně gotického zlatnictví je spojené s osobou císaře a krále Karla IV. (1316-1378) a rokem 1357, kdy byla mj. dokončena stavba hradu Karlštejn. Práce je pojata monografickým způsobem. Věnuje se výhradně tomuto kříži a bere si za cíl maximální shrnutí dosavadního historického poznání. Využívá přitom základní zpracování literatury a pramenů obvyklým heuristickým způsobem. Především se věnuje důkladnému popisu umělecko-řemeslného díla, na který navazuje umělecko-historická interpretace. Čím se ale od jiných prací chce lišit, je zvláště míra zaujetí zlatnickou technikou a snaha pochopit středověké techniky zpracování drahých kovů a kamenů. Téma je zvoleno i ve snaze osvojit si základní pojmy spojené s technologickými postupy a správně je používat. Tím se práce stává teoretickou průpravou pro samostatnou kurátorskou činnost pisatele v Národním technickém muzeu v Praze.
|
|
|
Marie Anna Savojská a zámek Ploskovice
Slívková, Hana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Zamýšlená a předkládaná diplomová práce se věnuje osobě někdejší české královny a rakouské císařovny Marie Anny Savojské (1803-1884) a místu jejích častých pobytů v severočeském zámku v Ploskovicích. Marie Anna, se svým manželem Ferdinandem V. (1793-1875), si zámek zvolili jako svou letní rezidenci po císařově abdikaci v revolučním roce 1848. Aby vhodně reprezentoval a zvenčí i uvnitř zastupoval důstojenství někdejšího vladaře z habsbursko-lotrinského domu, bylo zapotřebí jej v celkem krátkém čase významně upravit českými umělci a řemeslníky v duchu soudobé druhorokokové tvorby. V jednotlivých kapitolách práce jsou přiblíženy životní osudy Marie Anny, historie a úpravy zámku, jeho vybavení a výzdoba především z pohledu dějin umění.
|
|
|
Závišův kříž z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod
Holasová, Anežka ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Závišův kříž z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod Anotace Závišův kříž, v roce 2010 prohlášený národní kulturní památkou České republiky, je mimořádným dokladem středověkého zlatnického umění a zároveň schránou, v níž je uchovávána jedna z nejcennějších křesťanských relikvií - partikule svatého kříže. Cílem práce je shromáždit dosavadní výsledky uměleckohistorického bádání o vzniku a původu relikviáře, zachytit historii památky a charakterizovat uměleckořemeslné zpracování, jehož povahu upřesnilo restaurování kříže v osmdesátých letech minulého století. Zároveň, s důrazem na použitý materiál, jej chce představit jako splendor mysticus - středověké zviditelnění věčného světla pravdy.
|
|
|
Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích
Mašková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Název bakalářské práce v českém jazyce: Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích Anotace Cílem této bakalářské práce je přiblížit novogotická kachlová kamna z 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích. Patří k tomu jako součást proměna dobového interiéru a historie kamnářství v České republice. V minulosti všechny pokoje s kamny představovaly vždy luxusní bydlení, protože byly vyhřívané a pohodlné. Hlavní téma mé bakalářské práce se věnuje historii kamen na Pražském hradě. Popsána je historicky významná část Pražského hradu zahrnující Starý královský palác s Vladislavským sálem a se Starou sněmovnou, kde se nachází velká novogotická kachlová kamna, která jsou jediná na Pražském hradě. Ta byla vytvořena mezi léty 1808 až 1836 během života a působení panovníka Františka II. (vládl 1792-1835) a posledního korunovaného císaře Ferdinanda V. (vládl 1830-1848). Při této příležitosti korunovace, která se konala dne 7. září 1836 v Katedrále svatého Víta, ve Vladislavském sále a ve Staré sněmovně, byl Starý královský palác zrekonstruován a vyzdoben. V práci jsou popsány některé nejdůležitější momenty z příběhu o novogotických kamnech ze slavné části Pražského hradu a také z jiných území naší země. Další část práce je věnována romantickým...
|
|
|
Tapiserie a gobelíny ze sbírek Pražského hradu
Pospíšilová, Denisa Isabella ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Práce je věnována tapiseriím a gobelínům ze sbírek Pražského hradu, převážně zavěšeným v reprezentačních prostorách Hradu ale i těm, které jsou uložené v depozitářích Oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu. Gobelíny hrály významnou, doslova nezastupitelnou roli ve výzdobě interiérů Pražského hradu. Spoluvytvářejí slavnostní charakter běžně nepřístupných míst. Autorka práce se soustředí na bližší poznání tří barokních sérií výstižně nazvaných Antonius a Kleopatra a Měsíce. Soubor Antonius a Kleopatra pochází z přelomu 17. a 18. století. Konvoluty tapiserií z cyklu Měsíce (na Pražském hradě zastoupené dvojím způsobem - figurálním a nefigurálním) byly zhotovené jak na samém počátku 18. století tak v letech 1728-1736. Tapiserie s námětem čerpajícím ze života Antonia a Kleopatry tvoří osm kusů. Sedm z nich náleží do tzv. kmenového fondu sbírek Pražského hradu; osmý je ve Vídni. Podobnou historii má série Měsíců z 18. století. Celek tvoří deset tapiserií, z toho jich je devět umístěných na Hradě a desátý opět ve Vídni. Lapidárně vyjádřeno, práce se především věnuje barokním tapiseriím spoluvytvářejícím genia loci Pražského hradu. Po obecném krátkém úvodu sloužícím především jako informativní vhled do dané problematiky následuje nástin historie jednotlivých cyklů a především katalog, tvořící...
|
host ::
RSS.