Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 74 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza Sbírky znaků české šlechty (1700-1920) Archivu Národního muzea
Šurda, Daniel ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Sbírce znaků české šlechty, která je dnes uložena v Archivu Národního muzea. První kapitola se věnuje dalším heraldickým a genealogicko-heraldickým sbírkám v českých archivech a zasazuje Sbírku znaků české šlechty do jejich kontextu. Druhá část přináší vnější i vnitřní popis Sbírky znaků české šlechty. Zabývá se problematikou vrstev vzniku a písařských rukou. Ve třetí kapitole jsou analyzováni nositelé znaků, které se ve Sbírce znaků české šlechty podařilo určit, z hlediska země původu, šlechtického stavu a doby, kdy se objevili v českých zemích. Jako příloha je přidán soupis materiálu ve Sbírce znaků české šlechty a rejstřík určených rodů.
Current Trends in Archival and Museum Pedagogy
Magdziak, Lucia ; Woitschová, Klára (oponent)
Predkladaná práca sa zaoberá múzeami a archívmi ako vzdelávacími inštitúciami. Cieľom práce je zmapovať toto vzdelávacie prostredie a prostredníctvom praktických príkladov výuky dokázať nutnosť využívania nových foriem edukácie, ktoré archívy a múzea priamo aj nepriamo ponúkajú. Jedná sa o edukačné formy, ktoré pri správnom výbere výchovno-vzdelávacieho programu a edukačných metód dokážu mnohonásobne viac stimulovať a aktivizovať záujem žiakov o vzdelávanie. Avšak nájsť vhodnú metódu výuky, ktorá by dokázala aktivizačne a efektívne pôsobiť na všetkých žiakov (teda aj na žiakov so špeciálnými vzdelávacími potrebami), je náročná činnosť, s ktorou sa musia pedagógovia, múzejný pedagógovia a archivári popasovať. V každom prípade múzeá aj archívy patria k dynamicky sa rozvíjajúcím inštitúciám, ktoré stoja na dlhoročných tradíciách a základoch, a preto je ich prostredie pre širokú verejnosť známe. A to je výhoda, na ktorej môžu edukátori týchto inštitúcií postaviť základ svojich edukačných programov.
Josef Antonín Seydl v úřadu berounského děkana
Šrámková, Hana ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvořit ucelený přehled informací o životě a práci Josefa Antonína Seydla a zasadit tuto osobnost do historického kontextu jeho doby. Práce je věnována zapojení Josefa Antonína Seydla do aktivit národních buditelů v předbřeznové době. Doklad Seydlova podílu na procesu národního obrození můžeme spatřovat v jeho práci pro Vlastenecké muzeum, v jeho snaze o založení čtenářského spolku či v půjčování česky psané soudobé literatury nemajetným obyvatelům města Berouna. Pro jeho rodné město je významná i jeho historiografická práce, která byla také napsána s důrazem na význam znalosti národního jazyka a národních i regionálních dějin. Tato práce má dokázat, že Josef Antonín Seydl byl důležitou součástí procesu národního obrození i přesto, že je dnes jeho jméno téměř zapomenuto. Klíčová slova Josef Antonín Seydl, Beroun, děkan, národní obrození, vlastenec, knižní sbírka, čtenářská společnost, Vlastenecké muzeum, kronika, fundace,
Postoje zaměstnanců ke spisové službě a její užívání na Městském úřadě v Libčicích nad Vltavou.
Hupková, Petra ; Brádlerová, Daniela (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na spisovou službu a předarchivní péči vedenou na městském úřadě v LibčicíchnadVltavou,kde jsem zaměstnána,tudíž mohu v praktické části popsat některé kroky z vlastní zkušenosti a porovnat je s platnoulegislativou.Součástí práce je teoretická část zaměřena vedení spisové službya na legislativní požadavky,a to obzvláště ve spojení se snahou o digitalizaci státní správy. Klíčová slova: spisová služba, archivace, veřejná správa, průzkum, eGovernment, spis, elektronická spisová služba
Česko a Rusko: společné kořeny, různé větvě. Vybrané aspekty česko - ruského genealogického výzkumu.
Volkov, Sergey ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Tato práce se zaměří na porovnání principů a zásad genealogického bádání v České republice a v Rusku1 . V první části práce bude věnována pozornost teoretickým východiskům genealogického výzkumu, budou sledovány podobnosti i odlišnosti pramenných možností, institucionálního zaštítění podobného výzkumu. Ve druhé, praktické, části budou popsány tři konkrétní kauzy hledání příbuzných v případě, když Čech má ruské (respektive ukrajinské či běloruské) předky, nebo opačně - Rus má své kořeny v České republice. 1 Myslí se tím teritorium bývalého Ruského impéria. Autor nepodporuje politiku Ruské federace.
Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Parlamentu ČR
Kulej, Filip ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Hrdinová, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tematicky je rozdělena do dvou částí. První popisuje obecnou historii podvýboru od roku 1991 až do roku 2013, tedy od zřízení Komise pro heraldiku a vexilologii České národní rady až do konce 6. volebního období. Tato část také přibližuje práci komise na novém znaku ČR, evoluci expertní skupiny Parlamentu ČR a zřízení registru obecních symbolů REKOS. Druhá část se zabývá žádostmi o udělení symbolů a samotným procesem jejich udílení obecně. Nachází se zde popis náležitostí dokumentace podvýboru a komise mezi lety 1991- 2013. Je zde také popsán celkový proces udílení symbolů od podání žádosti až do rozhodnutí o udělení předsedy Poslanecké sněmovny ČR. Klíčová slova: heraldika, podvýbor Parlamentu ČR, vexilologie, udělování obecních znaků
Z Balkánu na Západ - studijní cesta Václava Mencla v roce 1969
Payerová, Eliška ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit kritickou edici cestovatelského deníku, jehož autorem je Václav Mencl, který byl jedním z nejvýznamnějších historiků architektury 20. století. Deníky, stejně jako například korespondence, nazýváme prameny osobní povahy nebo také ego dokumenty. Jsou zpravila vytvořeny jedním původcem (fyzickou osobou) a jejich fyzická podoba a obsah závisí plně jejich tvůrci. Nejčastěji se vedou deníky osobní, ale velmi populární jsou i deníky cestovatelské. Václav Mencl si vedl deník v průběhu studijní a pracovní cesty, kterou podnikl jako odborný konzultant, se svými kolegy z tvůrčí audiovizuální skupiny SCARS (působící pod agenturou Art Centrum) po jižní a západní Evropě. Tato cesta trvala od 14. srpna do 5. října roku 1969 a jejím cílem bylo shromáždit materiál pro audiovizuální prezentaci připravovanou pro pavilon Evropského hospodářského společenství na světovou výstavu EXPO v roce 1970, která se konala v Japonsku ve městě Ósaka. Během této výpravy současně Václav Mencl sbíral a analyzoval materiál pro své připravované dílo, které nese název Dějiny evropské architektury. Klíčová slova Václav Mencl; architektura; zahraničí; cestovní deník; zápisy z cest; jižní Evropa; západní Evropa; Balkánský poloostrov; památky; dějiny evropské architektury; výzkum.
Postoje zaměstnanců ke spisové službě a její užívání na Městském úřadě v Libčicích nad Vltavou.
Hupková, Petra ; Brádlerová, Daniela (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na spisovou a předarchivní službu vedenou na městském úřadě v Libčicích nad Vltavou, kde jsem zaměstnána, tudíž mohu v praktické části popsat některé kroky z vlastní zkušenosti a porovnat je s platnou legislativou. Součástí práce je teoretická část zaměřena na historii spisové služby a její vedení, na legislativní požadavky, a to obzvláště ve spojení se snahou o digitalizaci státní správy.
Lázeňská společnost ve Františkových Lázních a v Luhačovicích. Kurlisty jako pramen k dějinám lázeňských sezon 1850-1950.
Bíbová, Iva ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se věnuje návštěvnosti lázní ve Františkových Lázních a v lázních Luhačovice v letech 1850-1950. Cílem práce je porovnání dvou vybraných lázeňských měst z hlediska návštěvnosti lázní z několika úhlů pohledu: geografického, sociálního a genderového, dále jak se návštěvnost ve vybraných lázních lišila a jak se během 100 let proměňovala. Výchozím pramenem pro tuto práci se staly seznamy lázeňských hostů, tzv. kurlisty, na základě kterých byla provedena komparativní analýza návštěvnosti Františkových Lázní i lázní Luhačovice. Bylo zjištěno, že vliv na návštěvnost lázní měl nejenom rozvoj průmyslu a lékařství v 19. století, ale v lázeňské klientele se odrazily také společensko-politické události, především sjednocení Německa, první světová válka, vznik Československé republiky, hospodářská krize, druhá světová válka a politické změny v Československu na konci 40. let 20. století. Klíčová slova lázně, návštěvnost, společnost, sociální vrstvy, pohlaví, původ, Františkovy Lázně, Luhačovice
Tomáš Hindl a jeho Pamětní kniha mnichovohradišťského panství (1846-1848)
Ondráčková, Michaela ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky) Cílem bakalářské práce je ediční zpracování kroniky vrchnostenského úředníka na panství Mnichovo Hradiště, vedené v letech 1846-1848. Samotná kronika je rozšířena o drobné historiografického dílo od stejného autora s názvem Děje panství mnichovohradišťského. Jedná se o první souborné ediční zpracování těchto historických pramenů čítající v celkovém rozsahu 390 rukopisných stran. Pro pochopení širších souvislostí obsažených v edici je krátce přihlédnuto i k osobnosti autora, kulturně-historickému pozadí vzniku díla a ke srovnání obdobných prací soudobých autorů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 74 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.