|
|
Teleologický výklad a judikatura českých soudů
Koželuha, Patrik ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Patrik Koželuha Abstrakt: Teleologický výklad a judikatura českých soudů Účelem této diplomové práce je analyzovat teleologickou interpretační metodu, a to jak z pohledu právní teorie, tak i praxe. S ohledem na skutečnost, že využití teleologické interpretační metody v posledních dvou desetiletích v české soudní praxi nabývá na významu, klade si práce za cíl představit současné odborné právní názory vztahující se k problematice teleologického výkladu. Diplomová práce se rovněž zaměřuje na argumenty zastánců, jakož i kritiků teleologického výkladu, a tyto argumenty porovnává se současnou soudní praxí. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. Každá z nich pohlíží na teleologickou interpretační metodu z jiného úhlu pohledu. První částí je část teoretická, která shrnuje současné poznatky právní teorie týkající se teleologického výkladu. Druhou část pak představuje podrobný rozbor vybraných soudních rozhodnutí. Účelem diplomové práce je pak poskytnout čtenáři srovnání teoretického a praktického přístupu k teleologickému výkladu. Úvodní kapitoly teoretické části se snaží o vysvětlení pojmu interpretace práva a vymezení hranic interpretace. Následně diplomová práce poskytuje výčet a základní charakteristiku hlavních interpretačních metod, tedy jazykového,...
|
|
|
Sporné otázky neposkytnutí pomoci v judikatuře českých soudů
Rymlová, Silvie ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Sporné otázky neposkytnutí pomoci v judikatuře českých soudů Hlavním tématem diplomové práce jsou trestné činy neposkytnutí pomoci a související judikatura soudů. Práce je rozdělena do dvou základních částí. První část se zabývá výkladem tří základních skutkových podstat trestných činů neposkytnutí pomoci v jejich společných znacích i rozdílů mezi nimi. První kapitola se ve svých podkapitolách zabývá problematickými otázkami, které s trestnými činy neposkytnutí pomoci souvisejí, konkrétně se jedná o okruh otázek obecné a zvláštní povinnosti konat, kdy trestné činy neposkytnutí pomoci stanovují pouze obecnou povinnost konat. Další je problematika pokusu pravých omisivních trestných činů a otázky související se souběhem trestných činů neposkytnutí pomoci s jinými trestnými činy. První kapitola dále vysvětluje nejdůležitější pojem, který má význam pro trestné činy neposkytnutí pomoci, a to pojem potřebná pomoc. V první části jsou mimo výše uvedené vysvětleny i další pojmy jako nebezpečí pro sebe nebo jiného, povinnost poskytnout pomoc z povahy svého zaměstnání, újma na zdraví, řidič dopravního prostředku nebo dopravní nehoda. Závěr první části se věnuje legislativním změnám týkajících se trestných činů neposkytnutí pomoci v českém (reps. dříve i československém) právu od roku 1950. Druhá část práce je...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Beňák, Ondrej ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vazby v trestním řízení v České republice. Zmiňuje a porovnává názory vyjádřené předními odborníky a vyššími soudy. Součástí práce je také kapitola, ve které je rozebrána americká federální právní úprava vazby v trestním řízení a tato je porovnána s úpravou českou. První částí práce je úvod, ve kterém jsou stanoveny cíle práce. Druhá část je hlavní částí práce a je rozdělena do pěti kapitol. První z nich obecně popisuje právní úpravu vazby v České republice a zásady, kterými se řídí. Druhá část se nazývá Formální vazební právo a zabývá se problematikou soudní příslušnosti, vazebního řízení a rozhodování. Ve třetí kapitole se nachází ohnisko celé práce. Tato kapitola zkoumá podmínky vzetí obviněného do vazby a adresuje četné problémy vznikající v této oblasti. Čtvrtá kapitola popisuje možnosti nahrazení vazby, včetně legislativních změn nedávno provedených v podobě předběžných opatření. Pátá kapitola se zabývá americkou federální právní úpravou vazby, a porovnává ji s českou úpravou. Součástí této kapitoly je rovněž americká odborná kritika těchto procesních pravidel a návrhy změn, jež mají být provedeny v právní úpravě, aby byl odstraněn tzv. kauční průmysl (bail bond industry). Poslední třetí část, závěr, je rozdělena do dvou kapitol. První z nich obsahuje...
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí v judikatuře Evropského soudního dvora
Glatzová, Monika ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v judikatuře Soudního dvora Evropské unie Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA - Environmental Impact Assessment) je horizontální nástroj ochrany životního prostředí, založený principech předběžné opatrnosti a prevence. Posuzují se vlivy plánů a programů anebo záměrů. Tato práce se zabývá pouze posuzováním vlivů záměrů. Na úrovni EU je posuzování jejich vlivů upraveno Směrnicí EIA (2011/92/EU). Práce analyzuje judikaturu Soudního dvora EU (SDEU) v oblasti EIA záměrů a zaměřuje se na identifikaci hlavních problémů při implementaci Směrnice EIA členskými státy a principů, které pro její výklad SDEU zakotvil. Ve světle této analýzy pak identifikuje hlavní problematické aspekty v transpozici do českého právního řádu. 1
|
|
|
Mediální svoboda projevu versus právo veřejných osob na soukromí
Holubová, Eliška ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Mediální svoboda projevu versus právo veřejných osob na soukromí je zabývat se aspekty konfliktu svobody projevu médií, zejména tisku, s právem na soukromí veřejných osob. Práce je formálně rozdělena do osmi kapitol, ideově se člení na dvě části - obecnou, jež vytváří teoretickou základnu pro další analýzu, a zvláštní, která se zabývá fotografiemi jako specifickým typem mediální svobody projevu a zkoumá jejich vliv na narušení soukromí veřejných osob. Práce v závěru přichází s vlastním originálním řešením tohoto konliktu. První kapitola analyzuje v historickém rámci svobodu projevu a tisku, dotýká se právního zakotvení a filozofických kořenů svobody projevu, problému cenzury a technologických výzev spojených s nástupem elektronických médií. Druhá kapitola kriticky zkoumá roli médií jako hlídacího psa demokracie se zaměřením na současnou debatu v rámci britského mediálního systému. Třetí kapitola se zabývá právem na soukromí a reflektuje i změněný koncept soukromí v postmoderní situaci sociálních sítí. Čtvrtá kapitola se zabývá doktrínou veřejných osob a teoreticky zkoumá konflikt mezi právem na soukromí a svobodou médií. Pátá kapitola se zabývá novinářskou fotografií v kontextu práva na soukromí. Následující tři kapitoly jsou věnovány případovým studiím a zkoumají...
|
|
|
Judikatura českých soudů při ochraně životního prostředí
Dudák, Jan ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo analyzovat judikaturu českých soudů k otázkám ochrany životního prostředí a na základě toho dospět k obecným závěrům ohledně sporných otázek práva životního prostředí, které jsou judikaturou řešeny. Autor si klade za cíl zjistit, v jaké míře je judikatura rozporná, a proto věnuje svou pozornost obdobnému či různému rozhodování v obdobných případech. Podrobně rozebrány jsou soudní rozhodnutí, která řeší otázky práva životního prostředí odlišně od rozhodnutí v obdobných věcech, jinak než v minulosti nebo s novým pohledem na problematiku anebo dokonce s překvapujícími závěry, a to zejména ve srovnání s názory doktríny. Diplomová práce nejprve pojednává o roli soudů v ochraně životního prostředí, dále se zaměřuje na základní otázky práva životního prostředí, zejména na právo na příznivé životní prostředí a na poměřování různých veřejných zájmů. Další část práce je věnována účastenství dotčené veřejnosti ve správním řízení, v němž mohou být dotčeny zájmy ochrany životního prostředí. Důraz je kladen na účinnost následné soudní ochrany. Práce se konečně zabývá též judikaturou vztahující se k ochraně přírody a krajiny, jakož i k dalším složkám životního prostředí, jako je voda, ovzduší, půda a les. Autor dospívá k závěru, že rozhodování českých soudů v oblasti ochrany životního...
|
|
|
Sporné otázky neposkytnutí pomoci v judikatuře českých soudů
Schöberová, Sandra ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou neposkytnutí pomoci. Jedná se o velmi složité a rozsáhlé téma související s každodenním životem každého z nás. Často se vyskytují sporné otázky týkající se výkladu některých pojmů. Řešení těchto otázek poskytuje judikatura. Nejčastěji se sporné otázky vyskytují v souvislosti s oblastí zdravotnictví. Neposkytnutí pomoci není jen otázkou právní, ale souvisí s mnoha dalšími společenskými vědami a obory. Přestože se neposkytnutím pomoci v této práci zabývám převážně z hlediska trestního práva, nastínila jsem spoustu souvisejících problémů neprávních. Typicky se jedná o neznalost první pomoci a bohužel mnohem častěji o lidskou lhostejnost. Proto mám tedy za to, že řešení problematiky leží spíše v každém z nás, než v rukou zákonodárců.
|
|
|
Judikatura a její publikace
Králík, Lukáš ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Institut upravených soudních rozhodnutí a jejich publikace pro potřeby právní praxe se v našem právním prostředí vyskytuje nejméně od 13. století, stejně jako v některých jiných evropských zemích. Ve středověku se publikovaná soudní rozhodnutí vyskytovala v různých formách a pramenech jako byly např. zemské desky nebo právní knihy, ale dají se najít i stopy po určitých sbírkách rozhodnutí. První periodické moderní sbírky judikatury se objevily v 50. letech 19. století. Původní české sbírky judikatury vznikly až se vznikem republiky po roce 1918 a dnešní sbírky pokračují v jejich tradici. Tvorba judikátů a právních vět probíhá v rámci specifických procedur u jednotlivých vrcholných soudů při přijímání tzv. oficiální judikatury do zákonem zřízených sbírek rozhodnutí. V tzv. připomínkových řízeních probíhá schvalování vybraných judikátů do oficiálních sbírek rozhodnutí. Neexistuje jednotný proces tvorby oficiální judikatury. Měla by se nastavit jednotná pravidla tvorby a výběru judikátů pro publikaci do sbírek rozhodnutí vrcholných soudů. Soudy vrcholných soudů, hlasující v kolektivních orgánech o podobě jednotlivých judikátů a celých sbírek rozhodnutí, mají také další speciální pravomoc a to přijímat zvláštní typy abstraktních rozhodnutí, které nejsou rozhodnutími v konkrétní kauze. Zjednodušeně se v...
|
|
|
Spory v oblasti ochranných známek: Konstanty a specifika v rozhodovací praxi
Kučera, Vít ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
SPORY V OBLASTI OCHRANNÝCH ZNÁMEK - KONSTANTY A SPECIFIKA V ROZHODOVACÍ PRAXI Diplomová práce na nadepsané téma se zabývá rozhodovací praxí orgánů, jež jsou či byly příslušné k rozhodování sporu v oblasti ochranných známek. Po úvodu diplomové práce je čtenář v krátkém exkurzu seznámen s historií právní úpravy ochranných známek, a to převážně na území České republiky. Následně dochází k popisu právní úpravy aktuální, z níž diplomová práce vychází. Tato část je přitom rozdělena na úpravu hmotněprávní, v niž jsou představeny základní instituty v úpravě ochranných známek, a to jak z hlediska práva českého, tak s odkazem na právo komunitární. Druhá část je částí procesněprávní, v níž dochází k popisu k rozhodování příslušných orgánů a dále stručnému představení řízení, která mohou v oblasti ochranných známek nastat. V tomto místě je rovněž osvětleno, že právě na základě velmi bohaté rozhodovací praxe a judikatury, stejně jako na rozmanitosti příslušných orgánů, bylo téma diplomové práce zvoleno. Stěžejní částí je třetí kapitola, v níž dochází k detailnímu představení právní úpravy tří zvolených otázek, jež jsou pro ochranné známky dle názoru diplomanta stěžejní - pravděpodobnosti záměny, rozlišovací způsobilosti a užívání ochranné známky. Tyto pojmy jsou v úvodu každé subkapitoly zanalyzovány, zejména z pohledu...
|
|
|
Vybraná soudní a správní rozhodnutí v eticky problematických případech české žurnalistiky po roce 1989
Resler, Jan ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Práce se zabývá etickými normami žurnalistické práce tak, jak je pojímá externí regulace ve formě zákona a jak jsou tyto normy aplikovány ve praxi. Text vysvětluje základní otázky normativního působení na žurnalistiku, převážně se pak zaměřuje na kazuistický rozbor problematiky. Autor vybírá relevantní případy selhání českých médií po roce 1989 (např. Rejžek vs. Vondráčková, Horký vs. Reflex nebo "kauza Kuřim"), kdy došlo zároveň k porušení zákona a následnému soudnímu či správnímu rozhodnutí. Po shrnutí důležitých skutkových souvislostí každé kauzy se text zaměřuje na obecně platné normativní části, které rozhodnutí obsahují. Ty pak shrnuje a dává do souvislostí s dalšími případy. Práce je strukturována od obecného vymezení normativních teorií, etických pravidel, zákonných ustanovení a jejich vzájemné komparace, po rozbor konkrétních případů.
|
host ::
RSS.