|
|
Princip přednosti evropského práva v teorii a praxi soudů členských států Evropské unie
Ondřejková, Jana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá princip přednosti evropského práva primárně z právně-teoretického hlediska. Poukazuje na různé přístupy k principu přednosti a analyzuje argumenty, o které se tyto přístupy opírají. První části práce je věnována zkoumání principu přednosti z hlediska jeho právního základu. V literatuře jsou nejčastěji uváděny zakládající smlouvy, rozhodnutí Soudního dvora, právní doktrína (Kelsenova základní norma, Hartovo pravidlo uznání či právně-sociologické přístupy), jakož i právo mezinárodní a vnitrostátní. Pozornost byla věnována jak historickým dokumentům (Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství), tak na nich založeným koncepcím (doktrína svěřených pravomocí a zásada subsidiarity), jakož i neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu a právně nezávaznému Prohlášení č. 17 připojenému k Lisabonské smlouvě. Kritickému zkoumání byla podrobena argumentace Soudního dvora v rozhodnutích, kterými vyvodil princip přednosti: Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal. Vzhledem k existujícím výhradám vůči použitým argumentům jsem se zaměřila na existující teoretické koncepce, které by uvedené nedostatky dokázaly překonat (zmíněné teorie H. Kelsena, H. L. A. Harta a dalších), jakož i na tvrzení...
|
|
|
Judikatura a její publikace
Králík, Lukáš ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Institut upravených soudních rozhodnutí a jejich publikace pro potřeby právní praxe se v našem právním prostředí vyskytuje nejméně od 13. století, stejně jako v některých jiných evropských zemích. Ve středověku se publikovaná soudní rozhodnutí vyskytovala v různých formách a pramenech jako byly např. zemské desky nebo právní knihy, ale dají se najít i stopy po určitých sbírkách rozhodnutí. První periodické moderní sbírky judikatury se objevily v 50. letech 19. století. Původní české sbírky judikatury vznikly až se vznikem republiky po roce 1918 a dnešní sbírky pokračují v jejich tradici. Tvorba judikátů a právních vět probíhá v rámci specifických procedur u jednotlivých vrcholných soudů při přijímání tzv. oficiální judikatury do zákonem zřízených sbírek rozhodnutí. V tzv. připomínkových řízeních probíhá schvalování vybraných judikátů do oficiálních sbírek rozhodnutí. Neexistuje jednotný proces tvorby oficiální judikatury. Měla by se nastavit jednotná pravidla tvorby a výběru judikátů pro publikaci do sbírek rozhodnutí vrcholných soudů. Soudy vrcholných soudů, hlasující v kolektivních orgánech o podobě jednotlivých judikátů a celých sbírek rozhodnutí, mají také další speciální pravomoc a to přijímat zvláštní typy abstraktních rozhodnutí, které nejsou rozhodnutími v konkrétní kauze. Zjednodušeně se v...
|
|
|
Princip přednosti evropského práva v teorii a praxi soudů členských států Evropské unie
Ondřejková, Jana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá princip přednosti evropského práva primárně z právně-teoretického hlediska. Poukazuje na různé přístupy k principu přednosti a analyzuje argumenty, o které se tyto přístupy opírají. První části práce je věnována zkoumání principu přednosti z hlediska jeho právního základu. V literatuře jsou nejčastěji uváděny zakládající smlouvy, rozhodnutí Soudního dvora, právní doktrína (Kelsenova základní norma, Hartovo pravidlo uznání či právně-sociologické přístupy), jakož i právo mezinárodní a vnitrostátní. Pozornost byla věnována jak historickým dokumentům (Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství), tak na nich založeným koncepcím (doktrína svěřených pravomocí a zásada subsidiarity), jakož i neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu a právně nezávaznému Prohlášení č. 17 připojenému k Lisabonské smlouvě. Kritickému zkoumání byla podrobena argumentace Soudního dvora v rozhodnutích, kterými vyvodil princip přednosti: Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal. Vzhledem k existujícím výhradám vůči použitým argumentům jsem se zaměřila na existující teoretické koncepce, které by uvedené nedostatky dokázaly překonat (zmíněné teorie H. Kelsena, H. L. A. Harta a dalších), jakož i na tvrzení...
|
|
| |
host ::
RSS.