|
|
Význam málotřídních škol pro obce a jejich obyvatele
DOLEŽALOVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá významem málotřídních škol pro obce a jejich obyvatele. Cíleně se proto zaměřuje na názory a vzpomínky jednotlivých obyvatel, kteří navštěvovali málotřídní školu ve své obci. Teoretická část práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První se zabývá málotřídním školstvím a druhá učitelem na málotřídní škole. V první kapitole se definuje pojem málotřídní škola, také se nahlíží na historii a rozlišují se typy málotřídních škol. Tato kapitola dále pojednává o málotřídních školách na venkově, zkoumá klima a prostředí na málotřídních školách a jejich výhody a nevýhody. V neposlední řadě nahlíží na málotřídní školu jako na alternativní a také zohledňuje alternativní školy málotřídního charakteru v zahraničí. Druhá kapitola se věnuje učiteli na málotřídní škole, jeho postojům, hodnotám, osobnostním vlastnostem, autoritě a také jeho profesním znalostem a dovednostem. Výzkumná část práce byla realizována polostrukturovanými rozhovory. Kvalitativní výzkum ukázal, že i když bývalí žáci často na málotřídní školu vzpomínají v dobrém, tak ne vždy důvěřují tomuto systému výuky natolik, aby mu bezpodmínečně svěřili své děti. Největším překvapením práce bylo zjištění, že vzpomínky na danou málotřídní školu jsou převážně ovlivňovány vzpomínkami na konkrétního učitele, na jeho osobnost, chování a jednání, ne na školu samotnou. Naopak na přestup do plně organizované školy má většina dotázaných špatné vzpomínky, pro většinu to bylo stresující, špatně se začleňovali do nového kolektivu i nového prostředí, někteří se setkali i se šikanou. I tyto skutečnosti některé obyvatele odrazují od možnosti dát své děti do málotřídní školy.
|
|
| |
|
|
Specifika řízení alternativních škol
Přikrylová, Veronika ; Šafránková, Jana Marie (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Diplomová práce pojednává o specificích řízení alternativního škol v České republice. Cílem práce je komparace vybraných typů alternativních škol v ČR se zaměřením na jejich řízení a analýza rozdílů řízení od řízení veřejných škol. Teoretická část práce se zabývá vybranými alternativními školami a způsoby řízení těchto škol, vymezením pojmů a jejich vznikem, vlastnostmi a funkcemi. V praktické části analyzuje obsah dokumentů a výsledky standardizovaných rozhovorů s představiteli vybraných škol. Výsledkem práce je komparace vybraných typů alternativních škol v ČR se zaměřením na jejich řízení a analýza rozdílů řízení od řízení veřejných škol. KLÍČOVÁ SLOVA Alternativní školství, alternativní školy, specifika řízení, funkce alternativních škol.
|
|
| |
|
|
Inovativní škola pohledem rodičů: případová studie Scioškoly
Havlíček, Petr ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Šojdrová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce "Inovativní škola pohledem rodičů: případová studie Scioškoly" se zabývá způsobem, jakým se rodiče zapojují do vzdělávací politiky jako aktér v souvislosti s jejich strategiemi, které činí při výběru školy a podobou interakcí, které mezi rodiči a Scioškolou probíhají. Dále se snaží identifikovat problémy, se kterými se rodiče setkali. Obecně tato práce nabízí odpověď, jaké důvody mohou vést rodiče k výběru inovativní školy na případu Scioškoly.
|
|
| |
|
|
Klima školní třídy v alternativní a tradiční škole
Kubátová, Tereza ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Předmětem diplomové práce je klima třídy v alternativní a tradiční škole. Diplomová práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se věnuji vysvětlení základních pojmů týkajících se tématu. Dále se práce zabývá metodami diagnostiky třídního klimatu. Praktická část je tvořena výzkumem, který je realizován ve třídách škol alternativního a tradičního typu. Výzkum má kvantitativní charakter a jeho výzkumným nástrojem je dotazník. Praktická část je koncipována jako porovnání třídního klimatu mezi třídami obou typů škol. Cílem práce je porovnat třídní klima v alternativní a tradiční škole a interpretovat zjištěná data.
|
|
|
Pomoc dětem s emočními poruchami při vyučování
Glajchová, Petra ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
ANOTACE: V této diplomové práci, která má deskriptivní a analytický charakter, jsem vymezila emoční poruchy se všemi možnými projevy, postihla sociální kontext úzkostného dítěte, neboť tento atribut je u těchto dětí velmi klíčový a má zásadní konsekvence ve výchovně- vzdělávacím procesu. Dále jsem rozpracovala donedávna opomíjené téma emoční inteligence, kterému je nyní na poli vědy a zkoumání věnována velká pozornost. Klíčovou částí této diplomové práce je analýza motivačních procesů neurotického dítěte v rámci edukačního procesu a nutný pedagogický a výchovný přístup, které u takto laděných dětí vyžaduje specifické zacházení. Bazální součástí emočního života dítěte je rovněž výchova rodinná, která nejen že úzce předchází období edukace dítěte a tvoří jakýsi její pilíř, ale je i přirozeným kontinuem období prenatálního. V závěru práce jsem postihla škálu terapeutické pomoci včetně alternativních cest nápravy emočních problémů, jelikož v současné době lze s emočními poruchami efektivně pracovat i bez farmakologické terapie a jejich náprava může být poměrně a trvalá. KLÍČOVÁ SLOVA: emoční porucha úzkost napětí sebepojetí rodinná výchova výchovné styly školní prostředí způsoby práce a pomoci ve škole osobnost a kompetence učitele alternativní školy vnitřní faktory dítěte psychoterapeutická pomoc
|
|
|
Dítě na počátku školní docházky
Jílková, Dana ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá přechodem dítěte z mateřské do základní školy. Důležitým znakem, který o nástupu do školy rozhoduje, je školní zralost a školní připravenost. Těmito tématy se zabývá teoretická část. Dále popisuje charakteristiku předškolního dítěte, vstup dítěte do základní školy a odklad školní docházky. Praktická část zkoumá zápis do prvních tříd a popisuje celý proces zápisu. Dále zjišťuje, jak jsou děti školsky zralé nebo nezralé. Hlavními metodami výzkumného šetření je Jiráskův orientační test školní zralosti, pozorování, dále kazuistiky předškolních dětí a rozhovor s vybranými dětmi.
|
|
|
Pozitiva a negativa lesních mateřských školek ve výchově a vzdělávání dítěte
UŠIAKOVÁ, Dagmar
Práce se zabývá pozitivními a negativními aspekty lesních mateřských školek ve vztahu k výchově a vzdělávání dítěte. První kapitoly objasňují obsah pojmu lesní mateřská školka a zaměřují se na její bližší charakteristiku. Dále popisují jejich vznik a historický vývoj ve světě, tak v České republice. Mapují současný stav školek a sledují legislativní rámec, v němž se školky pohybují. Práce sleduje principy Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a s ním související úkoly a cíle předškolního vzdělávání. Blíže se zaměřuje na dílčí cíle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a cíle pedagogické koncepce lesních mateřských školek, jež následně srovnává a konfrontuje s výsledky výzkumu Kořeny předškolní výchovy. Zvláštní pozornost věnuje vyhodnocování pozitivních a negativních dopadů cílů pedagogické koncepce lesních mateřských školek, na vzdělávání dítěte ve vztahu ke kritériu poslání předškolní výchovy, jak je definováno v předpisu č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
|
host ::
RSS.