|
|
Pozitiva a negativa lesních mateřských školek ve výchově a vzdělávání dítěte
UŠIAKOVÁ, Dagmar
Práce se zabývá pozitivními a negativními aspekty lesních mateřských školek ve vztahu k výchově a vzdělávání dítěte. První kapitoly objasňují obsah pojmu lesní mateřská školka a zaměřují se na její bližší charakteristiku. Dále popisují jejich vznik a historický vývoj ve světě, tak v České republice. Mapují současný stav školek a sledují legislativní rámec, v němž se školky pohybují. Práce sleduje principy Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a s ním související úkoly a cíle předškolního vzdělávání. Blíže se zaměřuje na dílčí cíle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a cíle pedagogické koncepce lesních mateřských školek, jež následně srovnává a konfrontuje s výsledky výzkumu Kořeny předškolní výchovy. Zvláštní pozornost věnuje vyhodnocování pozitivních a negativních dopadů cílů pedagogické koncepce lesních mateřských školek, na vzdělávání dítěte ve vztahu ke kritériu poslání předškolní výchovy, jak je definováno v předpisu č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
|
|
|
Hodnocení pracovních podmínek zaměstnanci sociálních služeb pro seniory
UŠIAKOVÁ, Dagmar
Nejpočetnější skupinu uživatelů sociálních služeb tvoří senioři, neboť u nich dochází přirozenou cestou k souběhu nepříznivých zdravotně sociálních faktorů. Subjektivní vnímání kvality poskytované péče klientem je podstatnou měrou utvářeno právě lidským přístupem a profesionalitou jejích zaměstnanců. Práce v sociálních službách pro seniory zaznamenává stále významnější nárůst požadavků na zaměstnance, kteří jsou hlavními nositeli kvality péče svým individuálním, empatickým, profesionálním přístupem. Tato práce zkoumá, jak pracovní podmínky v zařízeních péče o seniory ovlivňují úsilí zaměstnanců sociálních služeb. Co přináší tomuto nejdůležitějšímu, byť většinou přehlíženému článku procesu uspokojování potřeb seniorského uživatele. Ve výzkumu byli osloveni zaměstnanci zařízení v Plzeňském kraji, ve kterých je většinovým uživatelem služeb osoba v seniorském věku (domovy pro seniory, denní stacionáře, centra denních služeb, domovy se zvláštním režimem, odlehčovací služby, osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, sociální služby v zdravotnických zařízeních ústavní péče, sociálně terapeutické činnosti pro seniory a osoby zdravotně postižené, týdenní stacionáře). Cílem práce bylo identifikovat významné momenty ovlivňující kvalitu pracovních podmínek. Zkoumá, které skutečnosti pracovníci přijímají jako pozitivní a přínosné, a které jim naopak práci ztěžují, tedy v konečném důsledku brání uskutečňovat to, co je jejich hlavním úkolem a posláním. Výzkum byl uskutečněn dotazníkovou formou sběru dat, distribuováno bylo 180 dotazníků, kde mohli zaměstnanci vyjádřit svůj názor na danou problematiku. Vráceno bylo 134 dotazníků, což představuje návratnost 74 %. Práce srovnává pracovní podmínky zaměstnanců pobytových a terénních poskytovatelů sociálních služeb, vlivy dalšího vzdělávání pracovníků a změn vzniklých zaváděním standardů kvality péče z pohledu zaměstnance. Získané informace pomohou identifikovat, a následně na úrovni poskytovatelů, zřizovatelů i celé společnosti pracovat na postupném zlepšování problematických faktorů pracovních podmínek zaměstnanců sociálních služeb pro seniory.
|
|
|
Informovanost seniorské populace o nabídce sociálních služeb na Horažďovicku
UŠIAKOVÁ, Dagmar
Informovanost seniorské populace o nabídce sociálních služeb na Horažďovicku Stáří je provázeno celou škálou involučních změn morfologických i funkčních. Rychlost involučního procesu je individuální, existují však shodné, typické problémy stáří, jejichž častým důsledkem je snížená soběstačnost člověka. Senioři tvoří specifickou skupinou uživatelů sociálních služeb. Základním předpokladem adekvátního využití služeb seniorskou uživatelskou skupinou je dostatečná míra informovanosti o jejich charakteru a druhu. V rámci sociální politiky státu směřují zdroje pomoci k lidem v nepříznivé sociální situaci, čímž jsou kompenzovány defekty tržního systému. Vybavenost sociálními službami na území mikroregionu Horažďovicko je spíše nízká. V komunitním plánování sociálních služeb byli senioři definováni jako skupina jejíž potřeby zasluhují zvýšenou pozornost při rozvoji sociálních služeb, čemuž je věnován i cíl této práce - zjistit jaká je míra informovanosti seniorů o sociálních službách. V šetření bylo užito kvantitativního sociologického výzkumu. Metodou sběru dat bylo dotazování formou dotazníku u seniorů žijících ve městě Horažďovice a jeho okolí. Návratnost dotazníků byla 55%. Z výsledků vyplývá,že informovanost je v Horažďovicích na vysoké úrovni, v obcích se snižuje. Je třeba zdůraznit, že úroveň informovanosti je často důsledkem neformálního předávání informací mezi seniory navzájem, neexistuje zdroj přístupný i vesnickým seniorům.Zkoumán byl vliv lokality bydliště seniora, věku a zvýšené potřeby pomoci na stupeň informovanosti seniorů. Výsledky naznačily, že největší vliv má lokalita bydliště(město-obec), rozdíly u skupiny mladších a starších seniorů, soběstačných a sociálně potřebných osob se neukázaly z hlediska informovanosti jako podstatné. Výsledky práce mohou pomoci poskytovatelům sociálních služeb regionu i v rámci jednání pracovních skupin komunitního plánování rozvoje služeb v regionu.
|
host ::
RSS.