|
|
Syndrom vyhoření v práci učitelů
Mudrová, Simona ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce) ; Beneš, Milan (oponent)
NÁZEV Syndrom vyhoření v práci učitelů ABSTRAKT Syndrom vyhoření představuje závažný problém ovlivňující kvalitu života postižených osob i jejich zdatnost. Pojem vyhoření je zde definován. Bakalářská práce blíže vymezuje hlavní teoretické zdroje vyhoření, vývoj a utváření jeho charakteristik. Přináší přehled okolností, které mohou vznik a rozvoj vyhoření usnadňovat či omezovat. Syndrom vyhoření postihuje především příslušníky pomáhajících profesí. Pojem pomáhající profese je zde definován. Učitelská profese je jednou z pomáhajících profesí. Učitelské povolání patří k náročným povoláním. Existují různé vlivy působící na práci učitelů rušivě, které ovlivňují celkovou osobní výkonnost a pracovní spokojenost. Bakalářská práce pojednává o fyzické a psychické zátěži při výkonu učitelského povolání. Jsou uvedeny situace, které pro učitele mohu být zdrojem emočního vyčerpání. Jsou popsány příčiny syndromu vyhoření, symptomatologie a některé jeho negativní důsledky se zřetelem k učitelskému povolání. Z tohoto pohledu se vyskytují u učitelů pracovní zátěže, kterým je nutno věnovat pozornost, neboť mohou poškozovat jak zdraví učitelů, tak pracovní výkon. Bakalářská práce předkládá způsoby a prostředky, kterými zvládají učitelé zátěžové situace. Informuje o možnostech prevence a intervence syndromu vyhoření. Jsou...
|
|
|
Vliv rodiny a mateřské školy na rozvoj čtenářské gramotnosti u předškolních dětí
Prchalová, Dagmar ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Anotace: Diplomová práce je zaměřena na problematiku předčtenářské gramotnosti a způsoby, jak ji lze rozvíjet u dětí předškolního věku. Zabývá se důležitostí knih ve výchově a vzdělávání dětí v předškolních zařízeních i v domácím prostředí. Teoretická část práce je věnována literatuře pro děti, její žánrové skladbě, funkci a významu a klíčové roli dospělých, a to jak rodičů a rodiny, tak učitelů v mateřských školách, v procesu seznamování dětí s knihami. Je představen projekt "Celé Česko čte dětem", který si klade za cíl podpořit pravidelné čtení dětem - v neposlední řadě právě těm předškolního věku. Poslední kapitola si klade za cíl ukázat, jak probíhá vzdělávání dětí v oblasti rozvíjení předčtenářské gramotnosti a literární výchovy v konkrétních vybraných mateřských školách v České republice. Diskutována je také role rodičů.
|
|
|
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.
|
|
|
Proměny mediální prezentace učitelů v českém denním tisku
Štěpánová, Anna ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Proměny mediální prezentace učitelů v českém denním tisku" zkoumá, jakým způsobem byli učitelé prezentováni na stránkách novin v několika fázích české historie od dob první republiky. Pro rozbor bylo vybráno dvanáct let podstatných pro vývoj českého státu, v každém roce pak byla zvolena tři data důležitá pro učitelskou profesi. Součástí práce je zkoumání provázanosti mediálních textů a s tím spojené porovnávání údajů z článků z různých let. Jako metoda rozboru byla zvolena narativní analýza několika významných českých deníků: konkrétně jde o Národní politiku, Národní listy, Rudé Právo, Lidovou demokracii, Mf Dnes a Právo. Práce je rozdělena do tří hlavních oddílů: první z nich se věnuje vysvětlení pojmů týkajících se mediální reprezentace, druhý popisuje, jaké metody byly použity při tvorbě práce a nakonec přichází nejpodstatnější část, ve kterém jsou analyzovány jednotlivé články. Výsledkem analýzy je zmapování některých změn či naopak podobností ve vývoji mediální reprezentace učitelů v rámci českých dějin. Ke změnám docházelo hlavně v přechodech mezi těmito čtyřmi epochami: mezi první republikou, druhou světovou válkou, obdobím socialismu a době po roku 1989. Učitel byl téměř vždy zobrazován jako vážená osoba, existují však také výjimky.
|
|
|
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.
|
|
|
Studenti se specifickými poruchami učení a chování na středních školách
Karásková, Božena ; Zelinková, Olga (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou studentů se specifickými poruchami učení a chování na středních školách. Toto téma je v zahraniční literatuře podrobně zpracováno, ale v České republice není ještě důkladně popsáno. Práce nabízí pohled na danou problematiku jak ze strany učitelů, tak studentů. Důležitou oblastí práce jsou sekundární symptomy dyslexie, které se začínají projevovat v dospívání. Sekundárních obtíže ovlivňují nejen vzdělávání na střední škole, ale zasahují i do osobního života dyslektiků a následně se projevují i v zaměstnání. Práce obsahuje rady jakým způsobem sekundární obtíže kompenzovat. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jestli je studentům věnována odpovídající péče a jestli o ní jeví zájem. Na straně pedagogů bylo zjišťováno, zdali jsou pro práci s tímto typem studentů dostatečně připraveni, jak vnímají studenty s dyslexií při výuce a jakou pomoc studentům nabízejí. V závěru práce jsou uvedeny poznatky z individuálních rozhovorů se studenty a pedagogy. Na základě výzkumného šetření jsem vyvodila náměty pro školní praxi. Klíčová slova Dyslexie, specifické obtíže, vzdělávání, studenti, učitelé, speciální péče, individuální vzdělávací plán
|
|
|
Implementace multikulturní výchovy do výuky a postoje učitelů k ní
Pecinová, Hana ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Urbanová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá postoji učitelů k zavedení multikulturní výchovy do vzdělávání v rámci kurikulární reformy regionálního školství v České republice. Práce se také věnuje průběhu realizace multikulturní výchovy v praxi a postoji učitelů k dalšímu vzdělávání v této oblasti. Autorka v diplomové práci vychází z toho, že jsou učitelé klíčovými aktéry ve fázi implementace vzdělávací politiky a jejich postoje jsou zásadní pro úspěšnou implementaci multikulturní výchovy. Základem metodologie je analýza kvalitativních dat získaných z rozhovorů s učiteli. Hlavními teoretickými východisky práce jsou systém přesvědčení dle Paula A. Sabatiera, teorie implementace street-level bureaucracy M. Lipského a teoretické přístupy k multikulturní výchově. Učitelé se staví k multikulturní výchově pozitivně, ovšem někteří mají sami předsudky vůči jiným národnostem. Svou autonomii v realizaci multikulturní výchovy v praxi vnímají sice pozitivně, na druhou stranu ale vyjadřují i potřebu jistých pravidel a podpory při její realizaci. Učiteli pociťovaná nedostatečná podpora a nejasná pravidla se pak promítají do problémů, s nimiž se učitelé při realizaci multikulturní výchovy setkávají. Na základě poznatků autorka navrhuje zaměřit se na profesní vzdělávání učitelů a na materiální podporu při realizaci multikulturní...
|
|
| |
|
| |
|
|
Postoje učitelů tělesné výchovy k bojovým sportům
Dvořáček, Jan ; Pavelka, Radim (vedoucí práce) ; Venzara, Jan (oponent)
Název: Postoje učitelů tělesné výchovy k bojovým sportům Cíle práce: Zjistit, jak se učitelé tělesné výchovy dívají na bojové sporty, jaký k nim mají vztah, zda by souhlasili se zařazením výuky těchto aktivit do programu tělesné výchovy. Metody: Jedná se o empirický výzkum, pro který bude využita metoda dotazování formou dotazníku. Výsledky: Výsledky uvádějí postoje a názory učitelů tělesné výchovy k bojovým sportům. Ukazují, zda k těmto aktivitám mají spíše pozitivní či negativní vztah a proč. Klíčová slova: Postoje, učitelé, bojové sporty
|
host ::
RSS.