|
|
Česká hiphopová subkultura: konstrukce autenticity v českém rapu
Oravcová, Anna ; Kolářová, Marta (vedoucí práce) ; Heřmanský, Martin (oponent) ; Vašát, Petr (oponent)
Bibliografický záznam ORAVCOVÁ, Anna. Česká hiphopová subkultura: konstrukce autenticity v českém rapu. Praha, 2019. 171 s. Dizertační práce (Ph.D.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. Školitelka: PhDr. Marta Kolářová, Ph.D. Abstrakt Hlavní téma předkládané dizertační práce je konstrukce autenticity v českém rapu, tedy na základě jakých charakteristik lze určitý rapový projev označit za "pravý". Teoretická část práce obsahuje vymezení pojmu subkultura, základních atributů hiphopové (sub)kultury a zejména definici autenticity jako klíčového konceptu. V konfrontaci se studiem západních hiphopových (sub)kultur práce zkoumá, které požadavky na autenticitu lze najít v české rapové hudbě a v jakých kontextech či situacích je autenticita českých rapperů a rapperek zvýznamňována. Empirická část práce je postavena na metodě "pohledu zevnitř" (insider research) a na třech kvalitativních přístupech ke sběru dat: (1) polostrukturované rozhovory s dvaceti rappery (včetně jedné rapperky), (2) kvalitativní obsahová analýza rapových textů a (3) zúčastněné pozorování. Výzkum probíhal od roku 2010 do roku 2016. Z daného výzkumu vyplývá, že českou hiphopovou subkulturu a český rap není možné analyzovat bez ohledu na původní, afroamerickou hiphopovou kulturu, která...
|
|
|
Poetika českého nacionalismu a politika identity českých židů mezi národem, rasou a třídou (1876-1921)
Strobach, Vít ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Předložená práce se zabývá dvěma vnitřně provázanými problémy. V první části textu jsou analyzovány proměny diskursů českého nacionalismu zvláště v obdobích politických krizí 1897 - 1899 a 1918 - 1920. Pokouším se zachytit především význam rasové analýzy - přepis nacionalistických diskursů do biologických pojmů na pozadí boje o uznání těch veřejností, jež se na konci 19. století pokoušely vstoupit do politického prostoru vymezeném jako česká národní společnost. Rasová analýza se stala jednou z diskursivních strategií tohoto boje o uznání a prostředkem vyjádření odporu k liberálnímu pojetí rovnoprávnosti a státu, který liberální řád reprezentoval (tj. Rakousko-Uhersko). Po první světové válce se funkce rasové analýzy změnila; tentokrát pomáhaly diskursy rasové války udržet integritu národního státu a představu jednotného národního zájmu. V druhé, analytičtější a obsáhlejší části textu se snažím vysvětlit, jak se na daném politickém prostoru formovala moderní politika židovské identity. Nejdříve nastiňuji podobu a vývoj politických jazyků identity integrujících liberální a rasové diskursy (čechožidé, sionisté). Poté se zaměřuji především na situaci, v níž si určitá koncepce židovské kolektivní identity osvojila diskurs třídního boje (poalezionisté, židovští komunisté). Přitom upozorním nejen na odlišnosti...
|
|
|
Popularizace vědeckého poznání na příkladu Hrdličkova muzea člověka v letech 1929-1939.
Toman, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Práce byla součástí širšího úsilí o revitalizaci Hrdličkova muzea člověka, které se jej zároveň snažilo uchopit coby předmět společenskovědního, zejm. historického, bádání. Vycházeje z obecného problematizování konstrukce popularizačních poselství muzejními institucemi, pokusila se práce zaměřit na způsob, jakým aktéři stojící v pozadí zřízení Hrdličkova muzea člověka vytvářeli tuto expozici. Konstrukce expozice Hrdličkova muzea člověka pak byla nahlédnuta skrze několik rovin, které mohly zásadním způsobem její podobu ovlivnit: 1. vědeckým ukotvením realizátorů a jejich osobními postoji, 2. vztahem k veřejnosti, 3. vztahem ke státu a národu, potaz byl vzat i průběh realizace a okolnosti jej provázející. Cílem tak bylo zpracovat počátky Hrdličkova muzea jinak, než jen čistě z hlediska historického popisu vzniku, ale zohlednit i kulturní, společenský a politický kontext, v němž Muzeum vznikalo a působilo. Šlo tak o pokus analyzovat, nakolik tyto z většiny "nevědecké" fenomény zasahovaly do podoby expozice, která měla být vědeckým, objektivním a autoritativním sdělením pro veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Gender, Race, and Class: Intersectional Analysis of Kate Chopin's The Awakening and Selected Short Stories
Salajová, Gabriela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda mohou být nedávné intersekční analýzy klíčového románu Kate Chopinové Probuzení aplikovány obdobným způsobem na povídky téže autorky, a posléze se pokusit stanovit postoj, který Chopinová zaujímá ohledně útisku menšin. Intersekční analýza jako taková bere v úvahu specifický typ útisku, který vzniká v místě, kde se protínají následky útisků vycházející z různých sociálních kategorií - jako kategorie relevantní pro tuto práci byly zvoleny gender, rasa a třída. Intersekční analýza představuje jeden z nejnovějších metodologických přístupů aplikovaných na dílo Kate Chopinové a ve své podstatě navazuje na dosavadní feministické interpretace. První kapitola seznamuje čtenáře s konceptem intersekcionality a popisuje vývoj metod uplatňovaných odborníky při rozboru děl Chopinové, volených v závislosti na proměnách postavení Chopinové v americkém literárním kánonu. Druhá kapitola se pokouší o interpretaci dílčích kroků pěti intersekčních analýz románu Probuzení, jejichž autorkami jsou Anna Elfenbeinová, Elizabeth Ammonsová, Joyce Dyerová, Michele Birnbaumová, a Dagmar Pegues. První tři zmiňované studie jsou argumentačně rozšířeny. Elfenbeinová se zabývá rozporem v pohlížení na sexualitu bílých žen a žen pocházejících z etnických menšin, Ammonsová pojednává o stereotypních...
|
|
| |
|
|
Otázka rasy v hnutí za volební právo pro ženy v USA a dílo Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony
Géryk, Jan ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou rasy v diskurzu představitelek hnutí za volební právo pro ženy v USA. Jejím cílem je vyzkoumat, jak bylo využíváno rasové tématiky při snaze žen získat volební právo, přičemž hlavní zaměření je na diskurz Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony jako vedoucích postav amerického feminismu a sufražismu bělošských žen střední třídy. Práce využívá metody kritické diskurzivní analýzy a pokouší se zjistit, jak byli při kampani za volební právo autorkami prezentováni černošští muži a černošské ženy, popřípadě bělošské ženy samotné za účelem srovnání s jinými skupinami obyvatelstva. Velmi důležitý pro práci je vztah text-kontext, vztah článků či projevů autorek a společenských podmínek dané doby. Proto se práce věnuje i širším souvislostem diskurzu autorek, zejména právnímu vývoji v oblasti volebního práva a historii ženského hnutí. Práce postupuje od doby před americkou občanskou válkou, přes dynamické období Rekonstrukce, kdy byly přijaty důležité dodatky k federální ústavě, přes 70. a 80. léta až po konec 19. století, kdy byla na Jihu přijímána nová omezení volebního práva. Cílem práce je tedy také sledovat linii vývoje diskurzu Stanton a Anthony vzhledem k popsaným ústavněprávním změnám a změnám uvnitř hnutí za volební právo pro ženy.
|
|
|
Přenesené stigma jinakosti v etnicky smíšených partnerstvích v České republice
Weinbergerová, Lenka ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
Moje diplomová práce zkoumá na základě intersekcionálního přístupu konstrukci "jinakosti" v rámci etnicky "smíšených partnerství" a to, jak se tato konstrukce v rámci smíšeného partnerství projevuje a jak ovlivňuje identifikaci "českých" žen v rámci partnerství. Dále zkoumám, jak "jinakost" partnera ovlivňuje pozici žen v rámci české společnosti. V rámci práce pracuji s konceptem přeneseného stigmatu, jelikož etnická "jinakost" není založena na základě horizontálních rozdílů, ale obsahuje také kategorizační a hodnotící aspekty, na jejichž základě může být smíšené partnerství situované na v rámci různých pozic zne/výhodnění. Pro svůj kvalitativní výzkum jsem si zvolila metodu polostrukturovaných rozhovorů s partnerkami, které se narodili a žijí na území České republiky a jsou nebo byly v etnicky smíšeném partnerství. Klíčová slova: smíšené partnerství, stigma, jinakost, etnicita, rasa, intersectionalita
|
|
|
Thomas versus Hill a Kavanaugh versus Ford: Posuny v mediálním rámování kauz v deníku The New York Times
Zlesák, Ondřej ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Způsob nebo způsoby, jak média zachycují jednotlivce nebo události je označováno jako rámování. Ten představuje vykreslení situace pro veřejnost, která jej přijme nebo odmítne. Jde tak o určité aspekty vnímané reality a jejich zdůrazňování. V této práci byla provedena obsahová analýza článků prezentovaných jedním z nejvyhlášenějších amerických deníků - The New York Times - v kauzách jmenování kandidátů na soudce Nejvyššího soudu v USA - Clarence Thomase a Bretta Kavanaugha a jejich čelení obviněním ze sexuálního obtěžování podaných Anitou Hillovou a Christinou Fordovou. Cílem této analýzy bylo zjištění mediálního rámce u obou kauz s odstupem času tak, jak je právě prezentoval deník The New York Times. Právě čas je zde faktorem určité proměny ve vytváření rámců k dané problematice, avšak ne zcela ve všech aspektech. Postup a protokol při vyšetřování v rámci obvinění ze sexuálního zneužívání v USA stále chybí. Abstract The way or ways the media captures individuals or events are referred as framing. This is a depiction of the situation for the public who accepts or rejects it. These are certain aspects of perceived reality and their emphasis. In this work, a content analysis of articles presented by one of the most famous American dailies - The New York Times - in the cases of appointing candidates...
|
|
|
Zobrazení společnosti v televizních seriálech s historickou tematikou: Bridgerton versus The Knick
Krausová, Michaela ; Průchová Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá zobrazování společenských tříd, mužů, žen a etnických menšin v seriálech s historickou tematikou. Konkrétně se jedná o kvalitativní analýzu a komparaci dvou seriálů Bridgerton (2020) a The Knick (2014-2015), které spadají do žánru quality television. Práce se zabývá způsoby zobrazování společnosti doby, do které jsou seriály zasazené. Cílem této práce je především identifikace nesprávného zobrazení společnosti daného historického období a nalezení podobností s problémy, které řeší současná společnost (například řešení otázek sociální nerovnosti či projevy politiky identity). Teoretická část této práce popisuje fenomén televizního seriálu, konkrétně pak žánr historického seriálu a žánru quality TV, což je druh televizní seriálové tvorby vyznačující se komplexními a inovativními postupy, spletitými narativy či důrazem na vývoj postav. Pozornost je věnována také oboru kulturálních studií, především pak teorii hegemonie a konceptu ideologie, médiím a jejich reprezentaci a studiu mediálních publik. Závěr první části práce se zaměřuje na představení tématu zobrazování společenských tříd, genderu a rasy z pohledu kulturálních studií a na vhled do současné diskuse o těchto tématech v médiích. Praktická část práce se zabývá kvalitativní analýzou textu a obrazu spojenou s prvky...
|
|
| |
host ::
RSS.