|
|
Právo, pokrok a časový rozměr politiky
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Bárány, Eduard (oponent) ; Bělohradský, Václav (oponent) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Právo, pokrok a časový rozměr politiky Abstrakt Předkládaná práce je mezioborovým příspěvkem ke zkoumání temporality pozdní modernity. V tradici kritické teorie přichází s funkční i normativní kritikou současné společnosti, již rámuje termínem "společnost úzkosti". Jejím zhmotněním je v návaznosti na Hartmuta Rosu zkušenost "zběsilé strnulosti", v níž "nic nezůstává stejné, ale zároveň se nic zásadně nemění". Zkoumání začínáme u statistik zvyšující se prevalence psychiatrických pacientů s úzkostmi a depresemi a u kritiky "privatizace stresu", která duševní poruchy vytrhává z jejich celospolečenského kontextu. Proto se práce následně zaměří na systémové příčiny proměn duševního zdraví obyvatelstva. Jako specifikum současné společnosti vedoucí právě k úzkostem označíme to, že zdroje duševního strádání jsou čím dál více abstraktní. Nacházíme se totiž v postdisciplinární společnosti, která nestojí na dualitě zakázaného a dovoleného, ale na dualitě možné a nemožného, a v níž se subjekty stále více kontrolují v souladu s požadavky systému samy, takže nátlak a svoboda splývají. Oblastí, z níž však sociální patologie současnosti vychází především, je oblast časových struktur a vztahů ve společnosti. V digitálním světě okamžité komunikace a přenosu dat již přecházíme z hodinového času k času "reálnému", takže čas...
|
|
| |
|
|
Architektura regulační sítě metabolismu
Geryk, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent) ; Šafránek, David (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá modularitou metabolických sítí a především architekturou regulační sítě metabolismu, která reprezentuje přímé regulační interakce mezi metabolity a enzymy. V první práci se zabývám problematikou tzv. "modularity measure", což je kvantitativní míra modularity sítě používaná pro účely identifikace modulů. Bylo zjištěno, že při maximalizaci této veličiny v síti může dojít k chybnému sloučení dvou jednoznačne vyjádřených modulů v jeden. Maximální velikost modulu u kterého existuje riziko, že je tvořen dvěma moduly je známa jako rozlišovací limit modularity measure. V mé první práci je tento rozlišovací limit zobecněn, což umožňuje nahlédnout jeho podstatu v použití nulového modelu. Zároveň je zde ukázáno, že riziko chybného sloučení existuje i v případě větších modulů, než bylo uváděno v původní práci. Druhá práce je zaměřena na otázku, jak se změní modularita metabolické sítě E.coli po přidání regulačních vazeb. Bylo zde ukázáno, že modularita mírně nicméně signifikantně vzroste, zaměříme-li se na modulární jádro sítě. Identifikované moduly jsou funkčně interpretovatelné jako regulačně autonomí části metabolismu. Zvýšení modularity vzhledem k nulovému modelu lze považovat za nepřímý důsledek potřeby lokální regulace některých částí metabolické sítě. Vznik...
|
|
|
Otázka rasy v hnutí za volební právo pro ženy v USA a dílo Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony
Géryk, Jan ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou rasy v diskurzu představitelek hnutí za volební právo pro ženy v USA. Jejím cílem je vyzkoumat, jak bylo využíváno rasové tématiky při snaze žen získat volební právo, přičemž hlavní zaměření je na diskurz Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony jako vedoucích postav amerického feminismu a sufražismu bělošských žen střední třídy. Práce využívá metody kritické diskurzivní analýzy a pokouší se zjistit, jak byli při kampani za volební právo autorkami prezentováni černošští muži a černošské ženy, popřípadě bělošské ženy samotné za účelem srovnání s jinými skupinami obyvatelstva. Velmi důležitý pro práci je vztah text-kontext, vztah článků či projevů autorek a společenských podmínek dané doby. Proto se práce věnuje i širším souvislostem diskurzu autorek, zejména právnímu vývoji v oblasti volebního práva a historii ženského hnutí. Práce postupuje od doby před americkou občanskou válkou, přes dynamické období Rekonstrukce, kdy byly přijaty důležité dodatky k federální ústavě, přes 70. a 80. léta až po konec 19. století, kdy byla na Jihu přijímána nová omezení volebního práva. Cílem práce je tedy také sledovat linii vývoje diskurzu Stanton a Anthony vzhledem k popsaným ústavněprávním změnám a změnám uvnitř hnutí za volební právo pro ženy.
|
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
| |
|
|
The American Left and Communist Czechoslovakia, 1956-1968
Géryk, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Práce se zabývá zejména srovnáním diskurzů a analýzou vztahů americké a československé intelektuální levice mezi lety 1956 a 1968. Začíná Chruščovovým odhalením stalinských zločinů a sovětskou invazí do Maďarska z roku 1956, které vytvořily na levici atmosféru deziluze. Globální levice v tomto období do značné míry přestává vidět ideologický vzor v Sovětském svazu a začíná znovu promýšlet základy svého myšlení. Šedesátá léta pak znamenají období rozkvětu levicové teorie. Autoři se inspirují marxistickým humanismem, především na Západě pak nastupuje tzv. Nové Levice. Doba nabízela společná témata, která přesahovala ideologické spory dvou studenoválečných bloků, nicméně odlišný charakter režimů na Východě a na Západě vedl k různým přístupům k těmto tématům. Zároveň se v šedesátých letech zvýšila mobilita idejí a jejich nositelů i přes železnou oponu, takže docházelo k zajímavým střetům rozdílných, byť stále levicových, diskurzů. Témata, na kterých práce vykresluje intelektuální prostředí doby, jsou například filozofie člověka v kontextu technologických změn, otázka taktiky v boji proti systému a byrokracii, vztah dělníků a intelektuálů či vztah ke Třetímu světu. Vedle toho práce mapuje i odlišnosti na americké levici, a to zvláště na příkladu rozdílných interpretací československých reforem konce 60....
|
|
|
Otázka rasy v hnutí za volební právo pro ženy v USA a dílo Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony
Géryk, Jan ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou rasy v diskurzu představitelek hnutí za volební právo pro ženy v USA. Jejím cílem je vyzkoumat, jak bylo využíváno rasové tématiky při snaze žen získat volební právo, přičemž hlavní zaměření je na diskurz Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony jako vedoucích postav amerického feminismu a sufražismu bělošských žen střední třídy. Práce využívá metody kritické diskurzivní analýzy a pokouší se zjistit, jak byli při kampani za volební právo autorkami prezentováni černošští muži a černošské ženy, popřípadě bělošské ženy samotné za účelem srovnání s jinými skupinami obyvatelstva. Velmi důležitý pro práci je vztah text-kontext, vztah článků či projevů autorek a společenských podmínek dané doby. Proto se práce věnuje i širším souvislostem diskurzu autorek, zejména právnímu vývoji v oblasti volebního práva a historii ženského hnutí. Práce postupuje od doby před americkou občanskou válkou, přes dynamické období Rekonstrukce, kdy byly přijaty důležité dodatky k federální ústavě, přes 70. a 80. léta až po konec 19. století, kdy byla na Jihu přijímána nová omezení volebního práva. Cílem práce je tedy také sledovat linii vývoje diskurzu Stanton a Anthony vzhledem k popsaným ústavněprávním změnám a změnám uvnitř hnutí za volební právo pro ženy.
|
|
|
Architektura regulační sítě metabolismu
Geryk, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent) ; Šafránek, David (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá modularitou metabolických sítí a především architekturou regulační sítě metabolismu, která reprezentuje přímé regulační interakce mezi metabolity a enzymy. V první práci se zabývám problematikou tzv. "modularity measure", což je kvantitativní míra modularity sítě používaná pro účely identifikace modulů. Bylo zjištěno, že při maximalizaci této veličiny v síti může dojít k chybnému sloučení dvou jednoznačne vyjádřených modulů v jeden. Maximální velikost modulu u kterého existuje riziko, že je tvořen dvěma moduly je známa jako rozlišovací limit modularity measure. V mé první práci je tento rozlišovací limit zobecněn, což umožňuje nahlédnout jeho podstatu v použití nulového modelu. Zároveň je zde ukázáno, že riziko chybného sloučení existuje i v případě větších modulů, než bylo uváděno v původní práci. Druhá práce je zaměřena na otázku, jak se změní modularita metabolické sítě E.coli po přidání regulačních vazeb. Bylo zde ukázáno, že modularita mírně nicméně signifikantně vzroste, zaměříme-li se na modulární jádro sítě. Identifikované moduly jsou funkčně interpretovatelné jako regulačně autonomí části metabolismu. Zvýšení modularity vzhledem k nulovému modelu lze považovat za nepřímý důsledek potřeby lokální regulace některých částí metabolické sítě. Vznik...
|
host ::
RSS.