|
|
Lost in Time: The Concept of Temporality in Works of the US Lost Generation
Fedorenko, Roksolana ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce se zaměřuje především na pojetí času a časovosti, jak je reprezentováno v hlavních literárních dílech americké Ztracené generace. Autory a díly zkoumanými v rámci této práce jsou: F. Scott Fitzgerald: Velký Gatsby a Něžná je noc; Ernest Hemingway: I Slunce vychází (Fiesta) a Sbohem armádo; William Faulkner: Hluk a vřava a Když jsem umírala. Tato práce zkoumá, jakým způsobem se na přelomu a v první polovině dvacátého století dramaticky změnilo chápání pojmu času, kdy velká pozornost byla věnována subjektivitě lidského vnímání času. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola popisuje filozofii vlivných myslitelů tohoto období, jako byli Henri Bergson, Martin Heidegger, Jean-Paul Sartre a Walter Benjamin, aby vytvořila pozadí pro další diskusi a analýzu románů. Následující kapitola poskytuje historický a kulturní kontext modernismu, aby představila hlavní faktory, které ovlivnily modernistické myšlení, v jehož rámci se Ztracená generace objevila. Další tři kapitoly jsou věnovány podrobnému rozboru románů, každá kapitola se zaměřuje na jednoho z výše uvedených autorů. Každý z románů je zkoumán formou pozorného čtení, hlavní důraz je kladen na způsob, jakým jsou do vyprávění začleněna různá pojetí času. Na základě této analýzy jsou v závěrečné kapitole vyvozeny paralely mezi filozofií...
|
|
|
Psaní jako léčba: srovnání románů Dorothy Allisonové a Tary Westoverové
Šindlerová, Zuzana ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Vo svojej práci porovnávam dve americké literárne diela, kanonické dielo Dorothy Allison, Parchant z Južnej Karolíny, a novšie autobiografické dielo Tary Westover, Vzdelaná. Aj keď tieto dve diela nezdieľajú geografické, náboženské alebo sociálno-politické prostredie, ich podobnosť je nepopierateľná. Obe diela predstavujú príbeh problematického rodinného zázemia s epizódami plnými fyzického, psychického a v prípade Parchant z Južnej Karolíny aj sexuálneho násilia. Univerzalita chudoby, nevýhodné sociálne postavenie v majoritnej spoločnosti a škodlivé účinky patriarchátu poskytujú spojovaciu maticu podobností medzi týmito dvoma literárnymi dielami. Moja práca je rozdelená na dve hlavné časti, teoretický úvod a analytickú časť. Úvodná časť sa sústreďuje na tri hlavné témy, ktoré sú nevyhnutné na pochopenie amerického kontextu oboch diel. Spoločný element nízkej sociálnej triedy "americkej spodiny" je kontextualizovaný najmä v rámci južanského kontextu kanonického diela. Pojem "biely odpad" je vysvetlený hlavne pomocou uznávaných akademických prác Matta Wraya, Annalee Newitz a Nancy Isenbergovej. Pre lepšie pochopenie historického pojmu predkladám historický exkurz hanlivého slova s využitím historických diel J. Hectora St. John de Crèvecœur a Williama Byrda. Ďalšia časť úvodnej kapitoly je zameraná...
|
|
|
"It must have been the nigger blood in him": The Mechanism of Lynching in William Faulkner's Light in August
Matoušková, Magdalena ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Téma rasy a amerického Jihu je neoddělitelné jak od díla Williama Faulknera, tak od praktiky lynčování. Cílem této práce je analýza mechanismu lynčování ve Faulknerově románu Srpnové světlo. Lynčování sloužilo jako nástroj rasové a společenské kontroly, který měl zastrašit černošské obyvatelstvo Ameriky, aby se podřídilo a dostalo se na nižší společenskou úroveň. S černochy bylo krutě zacházeno - byli stříleni, biti, páleni zaživa, mučeni nebo věšeni na stromy. Argument práce je takový, že postava Joe Christmase z románu Srpnové světlo je obětí těchto praktik - je pronásledován a zastřelen pod záminkou, že je "černošský zločinec". Práce zkoumá, jak byla jeho identita vytvořena komunitami - nejprve jako černocha a poté jako černošského zločince. Joe Christmas byl od raného dětství součástí různých komunit, které vytvářely domněnky o jeho rasovém původu. Vzhledem k tomu, že jeho rasový původ není v knize nikdy odhalen a Joe sám si jím není jistý, je jeho rasová identita sociálně konstruována jako černošská. Jeho černošství je dále stereotypizováno dvěma mýty - mýtem tragického mulata a mýtem černého násilníka. Mýtus tragického mulata vychází z představy, že člověk smíšeného černošského a bělošského původu nepatří nikam a je odsouzen k tragickému konci. Představa černého násilníka je obzvláště...
|
|
|
Rude Awakening: The Collapse of the American Dream in the Death of a Salesman and Streetcar Named Desire
Šáralová, Karolína ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Resumé Americký sen představuje základní aspekt amerického společenského paradigma a jeho různé formy můžeme nalézt v mnoha zásadních literárních dílech amerických autorů. Cílem této práce je prozkoumat tento fenomén v kontextu amerického dramatu v polovině dvacátého století, konkrétně ve hrách Smrt obchodního cestujícího od Arthura Millera a Tramvaj do stanice Touha od Tennessee Williamse. Tyto hry sdílejí tragické konce hlavních hrdinů, kteří nedokázali dosáhnout jejich Amerického snu. Tato práce zkoumá vývoj a význam Amerického snu v americké historii a identifikuje tři formy tohoto konceptu: Sen o nezávislosti, Sen o vlastnictví a Sen o osobnosti. Tyto formy jsou následně podrobněji popsány a uvedeny do kontextu rozebíraných her. Tímto je sestaven stručný přehled Amerického snu jako společenského konceptu a je upřesněn jeho význam ve vybraných dramatech. Tyto formy Amerického snu jsou podrobněji zkoumány ve Tramvaji do stanice Touha a Smrti obchodního cestujícího. Motivace protagonistů je spojena s Americkým snem pomocí analýzy charakteru postav. Tato práce dokazuje, že jejich zhroucení jsou způsobena ztrátou ideálů Amerického snu, které jim dodávaly identitu, naději a zabezpečení. Bez těchto hodnot nedokáží pokračovat ve svých životech a musí se ukrýt ve světě fantazie. Ve Smrti obchodního cestujícího...
|
|
|
Sexual Violence in Selected Works of Alice Walker, Toni Morrison, and Sapphire
Vlasáková, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce se soustředí na díla tří afroamerických spisovatelek: Velmi modré oči od Toni Morrison, Barva nachu od Alice Walker a Push od Sapphire. Hlavním tématem mé analýzy je sexuální násilí, specifičtěji sexuální zneužívání dětí a trauma z něho vyplývající. V každém z vybraných románů vystupuje protagonistka, která je obětí sexuálního zneužívání a/nebo znásilnění. Skutečnost, že jsou oběťmi sexuálního násilí, hraje významnou roli v jejich psychice, vztazích, rozvoji a jejich (ne)schopnosti žít "normální" život. Tato práce je rozdělena do šesti kapitol. V úvodu vysvětluji, proč jsou již zmíněná díla vhodná ke srovnání. Následuje krátký úvod do tématiky sexuálního zneužívání dětí a traumatu, které je jeho výsledkem. Také představím odbornou literaturu, kterou používám k podpoření svých tvrzení v následujících kapitolách. Navíc stručně definuji termíny "šťastný konec," "realistický konec," a "tragický konec." První analytická kapitola studuje postavu Celie v Barvě nachu. Sleduje její vývoj od čtrnáctileté nevzdělané oběti do plně utvořené nezávislé přeživší, jíž se stane. I přes skutečnost, že Celie je jedinou analyzovanou postavou, která je sériově viktimizována, jak svým otčímem, tak svým manželem, Celiin příběh je plný naděje. I přes všechno násilí, které podstoupí v rukou svého tyranského...
|
|
|
Reading Faulkner's Minds
Krtička, Filip ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Arbeit, Marcel (oponent) ; Bílek, Petr (oponent)
Tato disertační práce se soustředí na dílo Williama Faulknera ve vztahu ke konceptu mysli, jak jej pojímá druhá vlna kognitivních věd. Toto pojetí radikálně zpochybňuje předchozí koncepce, jako jsou karteziánský dualismus a fyzikalismus, který ztotožňuje mysl s mozkem a oproti nim předkládá lidskou mysl jako ztělesněnou, zakotvenou v prostředí, rozšířenou za hranice těla, uskutečňovanou v dané situaci a kulturní, a to jako produkt i producent kultury.1 Takováto vize mění krajinu fenoménů, které spadají pod označení "mysl", a má implikace i pro studium mysli v literatuře. Literatura a narativní umění představují bohatý zdroj poznatků o lidské mysli a jsou zde pojímány jako autonomní diskurs o lidské kognici, aniž by nutně vyhledávaly potvrzení ze strany přírodních věd. Jelikož jde o novou disciplínu v kontextu přístupů k dílu Williama Faulknera, zabývám se kognitivní literární vědou a jejím vztahem ke kognitivním vědám i k tradičnější literární vědě, přičemž argumentuji pro kognitivní přístup k literatuře, který se řídí charakteristickými metodami, cíli a předmětem studia této disciplíny. Faulkner ve svých dílech narativně představuje lidské poznání jako nejen ztělesněné, ale i přesahující hranice lebky, formované přírodní i společenskou sférou, lidstvem jako celkem i specifiky jižanského prostředí....
|
|
|
Moving the Frontier of Conscience: Representations of Animal Ethics in Selected Contemporary Anglophone Literature
Holečková, Zuzana ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
1 ABSTRAKT Tato diplomová práce zkoumá, jakým způsobem reflektují vybraná díla současné anglofonní literatury etické principy jednání člověka vůči zvířatům. Vlastní analýze literárních textů předchází teoretická část, v níž jsou vysvětleny základní etické teorie a jejich historický vývoj v rámci západního filozofického myšlení. V úvodní kapitole jsou rovněž představeny literárněkritické práce autorů, kteří zkoumají současný rozvoj "animal studies" v krásné literatuře, a to nejen z hlediska charakteristických způsobů zpracování tématu interakce člověk - zvíře, ale také s ohledem na alternativní způsoby čtení a interpretace literárních textů korespondující s nově se rozvíjejícími anti-antropocentrickými přístupy. Druhá kapitola představuje obsahovou analýzu románu americké autorky Kare Joy Fowlerové Všichni jsme z toho úplně na větvi (2013) a sbírky povídek australské spisovatelky Ceridwen Doveyové Jen zvířata (2014), jež ilustrují možnosti překračování mentálních hranic člověka v komunikaci a citových vztazích se zvířaty. Stírání fyzických rozdílů mezi lidmi a zvířaty a s tím spojené etické úvahy vystupují do popředí ve sci-fi románu Pod kůží (2000) Michela Fabera a v románu Zvířetovi lidé (2007), jehož autorem je Indra Sinha; tato díla jsou předmětem diskuze ve třetí kapitole. Závěrečná kapitola se věnuje...
|
|
|
Bernard Malamud's Selected Fiction in the Context of Black-Jewish Literary Relations
Simonová, Anna ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Ačkoliv je tvorba Bernarda Malamuda často interpretována v alegorické a symbolické rovině, Malamud se ve svých dílech nevyhýbal společenským problémům doby, jako například rasové otázce a vztahu mezi Židy a černochy v Americe. Cílem této práce je rozebrat Malamudovy prózy, ve kterých se zabývá černošsko-židovskými vztahy - jmenovitě povídky Anděl Levine ("Angel Levine,"1955), Černá je moje oblíbená barva ("Black Is My Favorite Color,"1963) a román Nájemníci (The Tenants, 1971) - a umístit je do kontextu černošsko-židovských vztahů ve Spojených státech a do kontextu literárních dialogů mezi afroamerickými a židovskými kritiky a spisovateli. Záměrem této studie je tedy zhodnotit Malamudovu roli v diskursu černošsko-židovských vztahů v Americe. Teoretický rámec, popsaný v druhé kapitole, vychází z filozofických a sociologických poznatků, jak je formulovali Judith Butler, John Searle a sociologové Michael Omi a Howard Winant. Práce zkoumá roli jazyka a literatury v konstruování sebe sama (the Self) a toho druhého, jiného (the Other), přičemž těmito kategoriemi se rozumí jak individuální, tak i kolektivní identita, a tedy i identita rasová a etnická. Literární díla, včetně vybraných Malamudových próz, jsou tudíž součástí diskursu, v rámci něhož a proti němuž američtí Židé a černoši konstruují své...
|
|
|
African-American Mothers in Harriet Beecher Stowe's Uncle Tom's Cabin and Toni Morrison's Beloved
Piňosová, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí afroamerické matky jakožto klíčové postavy v boji za svobodu ztvárněné v románech Chaloupka Strýčka Toma od Harriet Beecher Stowe a v Milovaná od Toni Morrison. Chaloupka Strýčka Toma popisuje idealizovanou představu mateřství, jíž autorka ilustruje na postavách jako je Eliza Harris, Teta Chloe, Mary Bird a Rachel Halliday. Tyto postavy reprezentují ideologii mateřství, podle níž matka představuje prostřednici při předávání morálních a náboženských zásad ve své rodině a komunitě. Stowe použila osobitou metodu charakterizace, aby umožnila svým bílým středostavovským čtenářkám ztotožnit se s afroamerickými ženami v románu. Jednou z hlavních charakteristik ženských postav je mateřská láska, která je zobrazována jako univerzální vlastnost společná bílým i afroamerickým matkám, a která je přirovnávána k lásce Kristově. Mateřství založené na křesťanských hodnotách mohlo podle Stowe napomoct k osvobození Spojených států od otroctví a obnovení pořádku ve společnosti. Z těchto důvodů podporovala bílé středostavovské manželky a matky v prezentaci názorů na zrušení otroctví v jejich rodinách, zejména před jejich manžely, jejichž názory mohly výrazně ovlivnit politický vývoj ve Spojených státech. Tato zpolitizovaná představa mateřství a s ní spojená metoda charakterizace, jež...
|
|
|
Southern Womanhood: A Story Behind the Southern Belle
Petrušová, Gabriela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá vývojom archetypu južanskej krásky vo vybraných dielach popredných spisovateľov amerického Juhu. Na diskusiu o archetype južanskej krásky som si konkrétne vybrala román Swallow Barn od Johna Pendletona Kennedyho, spisovateľa virginiských plantáží, následne román Svätyňa od Williama Faulknera a svoj výber zakončujem románom Margaret Mitchellovej - Odviate vetrom. Aby si čitatelia čo najskôr objasnili, že vývoj amerického Juhu tvorí špecifickú kapitolu vo vývoji americkej kultúry a spoločnosti, úvodná kapitola mapuje v skratke jeho spoločensko-historický vývoj a popisuje okolnosti vzniku archetypu južanskej krásky a jej postavenia v spoločnosti a v kontexte obdobia pred americkou občianskou vojnou. Samotné jadro diplomovej práce sa potom nachádza v kapitolách číslo tri, štyri a päť, kde je archetyp južanskej krásky analyzovaný z hľadiska jednak chronologického, to znamená od obdobia tzv. starého Juhu až po obdobie južanskej renesancie a následne kontrastuje mužskú a ženskú perspektívu na archetyp južanskej krásky. Každá z menovaných troch kapitol je postupne členená na dve časti: prvá časť má za úlohu uviesť dielo a aj autora do spoločensko historického kontextu a druhá časť sa venuje detailnej analýze ženskej postavy-južanskej krásky v danom diele. Keďže je diplomová práca...
|
host ::
RSS.