|
| |
|
| |
|
|
Novinářská autonomie jako součást profesní identity novinářů a novinářek
Kloučková, Andrea ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá noviná skou autonomií jako jedním z princip svobodného tisku a jako klí ovou složkou profesní identity noviná a noviná ek. V ideologické rovin by m la autonomie noviná m a noviná kám zajistit svobodné publikování informací bez jakéhokoliv politického, ekonomického, vlastnického i jiného druhu ovliv ování. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, jak vnímají autonomii samotní noviná i a noviná ky. Krom rozvíjení základních teoretických koncept staví práce na již realizovaných eských i mezinárodních empirických studiích zkoumajících noviná skou autonomii. Zárove se opírá o n která tvrzení mediálních odborník , kte í kritizují sou asný stav žurnalistiky a hovo í o postupném oslabování noviná ské autonomie v liberáln demokratických systémech, což má za následek št pení noviná ského pole, úpadek profese a r st ned v ry v demokratická média. Tematická analýza polostrukturovaných rozhovor s noviná i a noviná kami pracujícími ve vydavatelství Economia ukázala, jakým zp sobem aktuáln vnímají svoji profesní autonomii a jaké faktory je p i výkonu povolání nejvíce ovliv ují. Rozhovory ukázaly, že nejde ani tak o viditelné politické vlivy nebo z ejmé tlaky ze strany vlastníka i vn jších subjekt . Noviná i a noviná ky poukazovali spíše na skryté ekonomické faktory a tvorbu...
|
|
|
Mediální reflexe invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa ve výročních letech v československém a českém denním tisku
Laštůvka, Vojtěch ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickou událostí, která změnila v srpnu 1968 chod Československa. Konkrétně se zaměřuje na dobový tisk a to, jak o intervenci vojsk Varšavské smlouvy informoval ve výročních dnech invaze. Sledované období je vymezené na jednotlivé výroční dny vstupu vojsk na území Československa. Jde tedy o 21. srpen 1969, 21. srpen 1970 a tak dále, až do 21. srpna 2000. Analyzovanými periodiky jsou Rudé právo a Právo, Mladá fronta a Mladá fronta Dnes, Svobodné slovo, Lidové noviny a Nová svoboda. Stěžejní částí práce je analýza vybraných periodik, z nichž jsou vybrány texty, které okupaci přímo či nepřímo zmiňují. Tím práce poukazuje na to, jak se v průběhu let měnil způsob informování o událostech srpna 1968.
|
|
|
Katolická akce jako nástroj komunistické propagandy pro věřící v Československu v letech 1949-1951
Zindulková, Magdalena ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl ukázat konkrétní prvky propagandy, kterými komunistický režim promlouval k věřícím lidem v Československu v letech 1949- 1951 s využitím tzv. Katolické akce. Toto hnutí bylo nástrojem komunistického režimu, který si chtěl katolickou církev podmanit a využít ke svým cílům. Katolická akce byla uměle udržovaná necelé dva roky a v tisku používaná především jako údajná mluvčí všech katolíků. Nakonec nenápadně vymizela ze stránek novin. V této práci jsou popsány vybrané prvky propagandy na konkrétních příkladech z tehdejších periodik. Výsledky nám můžou pomoci nahlédnout do způsobu myšlení tehdejšího komunistického režimu.
|
|
|
Mediální obraz Mikuláše Mináře
Bátor, Viktorie ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce je představení mediálního obrazu Mikuláše Mináře ve dvou obdobích. Prvním z nich je období demonstrací na Letenské pláni v červnu a listopadu 2019. Druhým obdobím je vstup Mikuláše Mináře do politiky se svým novým hnutím Lidé PRO v roce 2021. Tato práce má tři cíle: představit mediální obraz Mikuláše Mináře v prvním a druhém období a následně porovnat, jak se tyto obrazy odlišují a v čem. K zodpovězení těchto otázek jsem zvolila kvantitativní obsahovou analýzu vybraných mediálních obsahů. Konkrétní podoba této metody a způsob výběru vzorku je popsán v části "Metodologie". Na začátku diplomové práce se věnuji teorii. V této části představují pojem "masová média" a jaký vývojem jsme k nim došly. Následuje část, která se zaměřuje na vliv masových médií a konkrétně představení mediálního obrazu jako teoretického pojmu.
|
|
|
Mediální výchova jako téma hodin dějepisu
Leciánová, Martina ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Mediální výchova jako téma hodin dějepisu - Abstrakt Bc. Martina Leciánová Tato práce řeší téma mediální výchovy jako tématu v hodinách dějepisu. Jejím cílem bylo zjistit, zda se Rámcový vzdělávací program (RVP) této problematice věnuje, a na jejím základě zjistit, do jaké míry se objevuje v samotné literatuře. Práce spočívala v kvantitativní analýze zmíněných dokumentů spadajících pod MŠMT a učebnic dějepisu pro 9. ročník. Součástí výstupu byl také návrh metodického nástroje pro ulehčení výuky mediální výchovy v hodině dějepisu, který vznikl na základě rozhovorů s učiteli dějepisu. Výsledky ukazují, že RVP tuto možnost výuky oficiálně neuznává, ale mediální výchova se jako taková v učebnicích v omezeném množství vyskytuje, a i dotazovaní učitelé uvedli, že mediální výchovu vnímají jako součást výuky dějepisu. Navrhovaným metodickým nástrojem je databáze, ve které by se nacházely prameny a zdroje, které lze v hodině využít, aby učitelé ušetřili čas při přípravě. Databáze by mohla fungovat pomocí vzájemné spolupráce jednotlivých učitelů. Takzvaně "od nich pro ně".
|
|
|
Analýza mediálního pokrytí kauzy Ondřeje Kúdely a Glena Kamary
Petráček, Jan ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na mediální pokrytí kauzy Ondřeje Kúdely a Glena Kamary ve vybraných českých médiích. Teoretická část práce se zaměřuje na různé aspekty vztahu mezi sportem, médii a rasismem. Popisuje propojení a problematiku těchto tří proměnných. Představuje snahu sportovních asociací v boji proti rasismu a podporu inkluze v oblasti sportu. V části zaměřené na propojení kultury a sportu se věnuje transformaci sportu a jeho samotné funkci v rámci kultury. Následně popisuje roli médií ve sportu. V další kapitole se zaměřuje na vliv médií ve formování a upevňování rasových stereotypů ve fotbale. V závěru teoretické části představuje zkoumaná média. V praktické části se práce se zaměřuje na hloubku podaných informací, emocionalitu, zastoupení perspektiv, multimédia a zapojení publika. Výsledky analýzy jsou aplikovány na výzkumné otázky a je vyvozen závěr.
|
|
|
Hraná tvorba v Českém rozhlase: od rozhlasové hry k hraným podcastům
Cypriánová, Barbora ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce sleduje vývoj rozhlasových her a další hrané tvorby Českého (Československého) rozhlasu. Nejprve představuje vývoj této oblasti od jejích počátků před přibližně sto lety až do dnešní doby, v praktické části se pak (především kvůli nedostatečnosti materiálu z dřívější doby) zaměřuje na rozhlasovou tvorbu až od 60. let minulého století. Výzkum se zaměřil na to, zda a jak hraná rozhlasová tvorba reflektuje společenská a společensko-politická témata doby. Cílem práce je na konkrétních dílech ukázat, jak hraná tvorba tato témata odrážela, případně jak je v závislosti na dané době konstruovala vlastním způsobem. V rámci kvalitativní analýzy bylo zkoumáno 22 původních rozhlasových her, 6 dílů 1 rozhlasového seriálu a 3 dílů 1 hraného podcastu. Teoretický základ pro výzkum představují kapitoly o sociální konstrukci reality, reprezentaci reality v médiích a shrnutí úvah o sociologii literatury Miloslava Petruska, které aplikujeme na oblast rozhlasové dramatické tvorby.
|
|
|
Etické principy českých novinářů při referování o teroristických činech
Navrátilová, Barbora ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Mimořádná událost, jakou je terorismus, přináší do mediální etiky mnoho dilemat. Diplomová práce se zaměřuje na otázku, jak vybraní čeští novináři eticky pokrývají téma terorismu, a to i přesto, že se v Česku neodehrál tak zásadní teroristický útok, jaký můžeme spatřovat v západní Evropě po roce 2015. Zprvu je popsán koncept terorismu a jeho podoby a trendy, následně je představen vztah terorismu a médií. Pro ilustraci, jak etické kodexy myslí na takové události, jsou komparovány tři české kodexy audiovizuálních médií a tři zahraniční, které jsou dostupné v angličtině. V empirické části se práce věnuje datům z kvalitativního zkoumání a řídí se principy zakotvené teorie. Rozhovory s osmi novináři přináší vhled, jak o etice při referování o terorismu smýšlí, jaká pravidla si vytvořili a z jakých jiných etických oblastí pravidla čerpají. Mezi principy, které jmenují, patří ověřování informací, nezveřejňování explicitních záběrů samoúčelně, nebo snaha potlačit informace o teroristovi. Dalším ze zjištění je, že vybraní novináři vnímají, že se teroristé chtějí skrze média zviditelnit a referováním o činech jim novináři pomáhají. Výsledkem diplomové práce není ucelená teorie, nýbrž vhled do etických principů v konkrétních situacích, kterými se respondenti řídí.
|
host ::
RSS.